BORŠOV (Payreschau)

k.ú. Boršov nad Vltavou (Českobudějovická pánev / Českobudějovicko)

Ves na levém břehu Vltavy (413 m n. m.); pravobřežní část dnešní obce je historicky samostatnou vsí Poříčí. V jižní části gotický kostel sv. Jakuba Většího, severně od něj ulicová náves. Na ostrohu nad Vltavou jihozápadně od vsi stával ve 13. stol. hrad (dnes poloha Hradiště).

První písemná zmínka o Boršově je z roku 1261. Roku 1290 připadl vyšebrodskému klášteru, v jehož držení zůstal až do zrušení poddanství (s krátkou výjimkou ve 2. pol. 15. stol.). Od roku 1950 používáno pro obec vzniklou nedlouho předtím administrativním spojením Boršova a Poříčí užíván název Boršov nad Vltavou

znak Boršova nad Vltavou – střela pochází ze znaku Alberta z Boršova i Buška z Poříčí, prvních známých majitelů obou vsí, mušle je atributem sv. Jakuba Většího, patrona boršovského kostela

pamětní kámen u kostela, připomínající 750. výročí první písemné zmínky o Boršově

č.p. 6 na severozápadní straně návsi

zástavba na východní straně návsi – č.p. 37 a č.p. 40, bývalá škola

statek č.p. 28 v ulici Nábřežní

kříž z roku 1856 (zřízen nákladem Franze Ripoty, rekonstruován 2008) v západní části vsi, při silnici do Černého Dubu

kříž z roku 1856 na jihozápadním okraji vsi; v pozadí statek č.p. 47

rybníček na jihozápadním okraji vsi

železobetonový most přes Vltavu z roku 2003, spojující Boršov s Poříčím, na místě staršího z roku 1916

kostel sv. Jakuba Většího (nemovitá kulturní památka)

Gotický kostel s hranolovou průčelní věží a pravoúhlým presbytářem stojí na starém hřbitově v jižní části vsi. V interiéru dochovány pozdně gotické fresky.

Kostel snad původně dřevěný?) zde předpokládán již v 1. pol. 13. stol. Prvně připomínán je roku 1290, současná podoba pochází z 90. let 15. stol.

celkový pohled na kostel od severozápadu

západní průčelí kostela s hranolovou věží

pohled na kostel od severovýchodu – pravoúhlý presbytář

gotické okénko presbytáře a vstupní portál

severní předsíň kostela

sakristie při severní straně presbytáře

fragmenty starých vnějších omítek na kostele; na prvním snímku uprostřed letopočet 1596, datující pozdně gotickou přestavbu

dřevěný kříž a náhrobní kameny z vnější strany lodi kostela

severní brána na hřbitov

západní brána na hřbitov

sbírka starých litinových křížů při presbytáři kostela

další náhrobníky na starám hřbitově

kovaný kříž v ohradní zdi hřbitova

kamenný detail v ohradní zdi hřbitova

křížek při vnější straně hřbitovní zdi

fara č.p. 49 (nemovitá kulturní památka)

Fara z let 1790 až 1791 stojí západně od kostela, na místě starší budovy

Za farou bývalá farská zahrada, zřízená roku 1851, v letech 2011-12 upravena na veřejně přístupný park s netradičními herními prvky (s využitím přebytečných věcí) a s plastikami místního sochaře Petra Fridricha.

fara

průčelí fary s rožmberským znakem

kříž před farou, věnovaný památce obětem násilí, zla a válek 1918, 1945, 1948 a 1968

farská zahrada; v pozadí fara a kostel

písková spirála ve farské zahradě

plastiky Petra Fridricha ve farské zahradě

další prvky ve farní zahradě

stromořadí podél tzv. Hluboké cesty, kdysi úvozu podél farské zahrady, ve 2. pol. 20. stol. zavezeného, s lanovým miniparkem

kaplička (nemovitá kulturní památka)

Výklenková kaple 2. pol. 18. stol. z na křižovatce silnic v jižní části vsi.

kaplička v červnu 2007 a v listopadu 2014

kovaná mříž z roku 1901

freska Svaté trojice v nice kaple

freska sv. Kateřiny a neznámého světce na levém boku niky

freska sv. Václava a sv. Ludmily na pravém boku niky

hřbitov

Nový hřbitov leží v jihozápadní části vsi. V bývalé kapli umístěna galerie plastik „vyprávějících o životě a smrti″ místního sochaře Petra Fridricha.

centrální kříž

kaple s jednou z plastik Petra Fridricha na průčelí

interiér bývalé kaple, od roku 2010 Galerie F

„vývěsní štít″ galerie

Habermannův sad

švestková sad parkově upravený pozemek na západním okraji vsi, při železniční trati.

Sad založen roku 1937 a pojmenován na památku významného, v té době již zesnulého († 1932) sociálnědemokratického politika, jednoho z tzv. „mužů října″, prvorepublikového ministra školství a sociální péče Gustava Habrmana (někdy psán též Haberman či Habermann). Zpustlý sad obnoven roku 2012, slouží mimo jiné jako tělocvična v přírodě.

celkový pohled na sad

památník Gustava Habrmana

tělocvičné nářadí v sadu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Místními je někdy jako náves označován prostor jihozápadně od kostela. Je pravda, že právě zde se scházely cesty od Černého Dubu, Vrábčí a Kamenného Újezdu (překračující Vltavu po dřevěném mostě u dnešního Zátkova mlýna, svého času jediném v širokém okolí) a šlo tedy o významný komunikační uzel, z urbanistického hlediska však tento prostor nikdy neměl charakter návsi, neboť se nacházel na okraji zástavby.

Literatura:

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1 - A/J (Praha 1977)

Web:

- oficiální stránky obce - http://www.borsovnvlt.cz

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Boršov_nad_Vltavou

- místopisný průvodce po České republice - http://www.mistopisy.cz/pamatky_borsov-nad-vltavou_2139.html

- Jihočeské kapličky - http://www.jihoceskekaplicky.cz/?borsov-nad-vltavou,201

- fotohistorie - http://www.fotohistorie.cz/Jihocesky/Ceske_Budejovice/Borsov_nad_Vltavou/Default.aspx

- selské baroko - http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm

další místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky

listopad 2014