POŘÍČÍ
k.ú. Boršov nad Vltavou, dříve Poříčí (Českobudějovická pánev /
Českobudějovicko)
Původně zámek s dvorem, mlýnem a přilehlou
malou vsí na levém břehu Vltavy (
Historie Poříčí je
v podstatě historií místného zámku. Až do 40. let 20. stol. bylo Poříčí
samostatnou vsí, teprve poté bylo administrativně spojeno s Boršovem.
Poříčí přes řeku
vila č.p. 173 s parkově upravenou zahradou
v ulici Na Výši
stará zvonička (www.selskebaroko.cz)
nová zvonička u č.p. 176
křížek v centru vsi, v Poříčské ulici
škola č.p. 180
bývalá továrna na mýdlo s
věžovým vodojemem z roku 1921
železniční stanice Boršov nad
Vltavou č.p. 198 s dřevěným nádražním skladištěm; provoz na trati z Českých
Budějovic do Kájova byl zahájen roku 1891
železniční most přes Vltavu z roku 1891
zámek č.p. 196 (nemovitá kulturní památka)
Patrový barokní zámek
nepravidelného půdorysu kolem malého, k severu otevřeného nádvoří stojí
nedaleko břehu Vltavy na severním konci vsi. Západní křídlo zámku je někdy
považováno za pozdně gotický palác původní tvrze (byť středověké konstrukce zde
jednoznačně doloženy nejsou). Nepravidelný vnější obvod zámku na severovýchodní
straně snad dodnes připomíná ohrazení tvrze, byť podle síly zdiva se nezdá, že
by křídlo bylo přistavěno k původní hradbě; tvar byl spíše ovlivněn
v té době ještě existujícím příkopem.
Tvrz vznikla při soutoku
dnes již zaniklé vodoteče s Vltavou. Lze ji předpokládat již koncem 14.
stol., kdy se uvádějí Bušek a Jindra z Poříčí. Výslovně doložena je spolu
se dvorem a pivovarem až roku 1562 v souvislosti s jejím prodejem
Blažejem z Příboru Janu Kolikrejtarovi z Kolikrejtu. Někdy v 16. stol. byla původní středověká
tvrz přestavěna renesančně, a dle některých badatelů již v té době nabyla
stavba dnešního rozsahu. V první polovině 17. stol. získali Poříčí
českobudějovičtí dominikáni, kteří později nechali tvrz barokně přestavět na
zámek. Po zrušení kláštera (1785) byl zámek vesměs v držení
českobudějovických měšťanů; jedním z nich byl i známý podnikatel Vojtěch Lanna. Ve 2. pol. 20. stol.
sloužil zámek jako byty, v současné době pustý.
Severně od zámku stával
rozlehlý hospodářský dvůr, zbořen v 90. letech 20. stol. v souvislosti
s novou výstavbou rodinných domů. V okolí zámku, zejména východně od
něj, neudržovaný anglický park s rybníčkem a se zajímavými dřevinami
(např. liliovník tulipánokvětý, stříhanolistý
javor…), založený v 19. stol.
situace areálu zámku a jeho hospodářského zázemí na
katastrální mapě z roku 1827 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém
snímku (www.mapy.cz) – severně od zámku je dnes již
neexistující dvůr, západně, respektive jihozápadně mlýn
půdorys přízemí zámku (z Encyklopedie českých tvrzí)
celkový pohled na zámek od severozápadu; vlevo
v popředí mohutný jilm
západní křídlo, snad původní pozdě gotický palác, později
využíváno jako sladovna zámeckého pivovaru
humno sladovny (někdy označované též jako konírna) v přízemí
západního křídla zámku
západní část jižního křídla a na něj navazující jižné
průčelí západního křídla zámku
interiér jižního křídla
zalomené východní, respektive severovýchodní křídlo
s hodinovou vížkou
interiér severovýchodního křídla
nádvoří zámku s bývalými arkádami
detaily zámecké fasády; v kartuši údajně býval
malovaný erb barona Karla Leopolda von Claudy a jeho manželky baronky von
Wagnerové, dle jiných zpráv Františka Josefa Pachnera
z Eggensdorfu ?
zámecký park
liliovník u zámku
rybníček v parku, údajně zdroj ledu pro poříčské
pivovarské sklepy
Strom republiky z roku 1968 s památníkem jeho
vysazení
pomník italského legionáře Martina Krejčího, popraveného
16. červne 1915, při silnici na okraji zámeckého parku; pamětní deska
z druhé strany připomíná všechny mobilizované a padlé během 1. světové
války, jakožto i další oběti s válkou související
pomník obětem heydrichiády na okraji zámeckého parku
nedaleko mlýna s pamětní deskou ředitele Poříčského mlýna Václava Tuttera, popraveného 2. července 1942 nacisty, umístěné
údajně přímo na budově mlýna
Poříčský mlýn č.p. 195
Budovy mlýna se nacházejí
na pravém břehu Vltavy, v těsném sousedství zámku. Též Boršovský
mlýn.
Původ mlýna je někdy
kladen již do 14. stol., kdy měl být součástí hospodářského zázemí zdejší tvrze
(na mapě ve 2. pol. 18. stol. však značen není ?!,
může jít však o chybu, neboť rozdvojení toku Vltavy, které by bylo snad možné považovat
za mlýnský náhon, zde zakresleno je). Dnešní budova mlýna pochází z roku
1884, kdy byla postavena budějovickými pekaři a krupaři;
jak vyplývá z výše uveřejněné mapy, nebyl postaven na místě starého mlýnu,
ale o něco jižněji. Roku 1906 mlýn koupilo k tomu účelu utvořené družstvo
občanů z okolních vsí; významnou osobností zde tehdy byl kamonoújezdský
učitel Václav Tutter, první předseda dozorčí rady
družstva a posléze dlouholetý ředitel mlýna. V roce 1936 byl mlýn
zmodernizován. Mouka mletá výhradně z domácího obilí měla výbornou pověst.
Po roce 1945 se mlýn stal součástí národního podniku Mlýny a těstárny
Pardubice, v 90. letech 20. stol. součást Zátkových
mlýnů (žitný mlýn Boršov). Dosud funkční.
areál mlýna se silem od jihovýchodu
mlýn se silem od severu, respektive východu
kaple sv. Jana Nepomuckého (nemovitá
kulturní památka)
Výklenková kaple se
sochou sv. Jana Nepomuckého při vjezdu do areálu mlýna, v sousedství č.p.
192. Socha pochází z poč. 18. stol., nelze však
vyloučit, že původně stála volně a kaple pro ní byla postavena až dodatečně,
zřejmě někdy ve 2. pol. 18. stol.
kaple
socha sv. Jana Nepomuckého
kaple sv. Petra (nemovitá kulturní památka)
Barokní výklenková kaple
z roku 1718, někdy nazývaní též Panny Marie, stojí při železničním
přejezdu nedaleko nádraží, na začátku ulice U Sila.
výklenková kaple sv. Petra
novodobá nástěnná malba sv. Petra, zakrývající původní,
údajně zcela zničenou barokní fresku
socha Panny Marie Budějovické na volutovém štítu kaple
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Okolo poříčského pivovaru byly věčné spory, protože porušoval starobylé mílové právo
českobudějovické. Poprvé byl z tohoto důvodu zřejmě zrušen někdy počátkem
17. stol., 1684 byl obnoven a k velké nelibosti Budějovických dodával pivo
i do samotného města (což bylo oficiálně zakázáno roku 1711, pokoutně však
zjevně pokračovalo). K přestavbě a modernizaci pivovaru došlo za Vojtěcha Lanny (v roce 1851 přešel na přípravu piva se spodním
kvašením). Pivovar zanikl koncem 19. stol., nedlouho poté byl zbořen (údajně
zachovány pahrbky po propadlých sklepích jihovýchodně od zámku). Pivovarský
hostinec s kuželníkem byl funkční ještě po 2. sv. válce, dnes je již
zbořen též.
Literatura:
- kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha
2000)
- Pavel Jákl: Encyklopedie
pivovarů Čech, Moravy a Slezska II – Jižní Čechy (Praha 2010)
Web:
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Poříčí_(Boršov_nad_Vltavou)
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=2679
- Jihočeské kapličky - http://www.jihoceskekaplicky.cz/?borsov-nad-vltavou,201
- ohrožené památky - http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=147961&oKodOk=3101&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=23.01.2015&Limit=25
- kronika Včelné - http://www.vcelna.cz/kronika/dil_5/5066.htm
- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/2523-mlyn-borsov-poricsky-mlyn
- vodárenské věže - http://www.vodarenskeveze.cz/Borsov_nad_Vltavou/Borsov_nad_Vltavou.html
další
místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky
listopad 2014