SCHÄCHTENSTEIN

k.ú. Hamr pod Ralskem (Ralská pahorkatina / Mimoňsko)

Poměrně nevýrazný zalesněný kopec (372 m.n.m.) je nejjižnějším vrcholem hřebene Hamerského Špičáku. Stejně jako celý hřeben, i on vznikl vypreparováním zpevněných pískovců kolem třetihorní neovulkanické žíly polzenitu, táhnoucí se ve směru od severovýchodu k jihozápadu. Právě vytěžením této žíly vznikl úzký (1,5 – 2 m) zářez, roztínající kopec téměř na dvě části. Ve vrcholové části kopce dosahuje tato průrva (zvaná „velká pinka“ - nejvýznamnější pozůstatek hornické činnosti v oblasti) hloubky až 17 metrů. Na téměř svislých pískovcových stěnách je dobře patrný silný povlak tmavě červeného limonitu. Tento kaňonovitý úsek je dlouhý asi 70 m, na obou koncích pak pokračuje menšími povrchovými dobývkami. Do nejhlubšího místa ústí od severozápadu v pískovcích tesaná štola (dlouhá údajně 10 m).

Na webu uváděny i další pozůstatky po hornické činnosti (asi 10 m na severovýchod od začátku úvodního zářezu štoly do svahu zahloubená nálevkovitá prohlubeň, na jejímž dně se nezřetelně rýsuje propadající se ústí zavalené šachty, stopy po dobývkách druhé žíly na jižním konci Schächtensteinu, řada pinek západně od vrchu rovnoběžně s údolím Černého rybníka, z nichž některé mají typický tvar okrouhlé jámy obklopené přibližně kruhovým obvalem, někdy s haldou, a představují tedy nejspíše pozůstatek staré šachty).

Hornická činnost zde probíhala v 17. a 18. stol.

Mimo turisticky značené cesty. Vstup do „velké pinky“ zakázán, vstup do štoly uzavřen mříží. Součást přírodní památky „Děvín, Ostrý a Schachstein“ (změněný název kopce pravděpodobně chybou).

Literatura:

- Peter Mackovčin, Jaromíra Kuncová a kol.: Chráněná území ČR III - Liberecko (Brno, Praha 2002)

Web:

- Strážský zpravodaj (těžba)

- Průvodce bývalým VP Ralsko (.pdf)

Okolí: Děvín / Široký kámen / Stohánek / Ralsko

Máchův kraj / rejstříky

srpen 2005 (podrobné zpracování)