STOHÁNEK
k.ú. Svébořice, dnes Černá
Novina (Ralská pahorkatina / Mimoňsko)
Výrazný osamělý skalní suk (397 m.n.m.) ze
svrchnokřídových kvádrových pískovců středního turonu se stopami hradu a
poustevny v bývalém vojenském prostoru Ralsko, připomínající malou stolovou
horu. Od tvaru skály odvozeno i
jméno (v minulosti též Stoh, Němci zkomoleno na Struhanken). Nad pseudokupu, na
jejímž vrcholu stojí, vystupuje o 23 - 25 m. Delší osa suku orientována ve
směru severovýchod – jihozápad. Při patě suku i na jeho vrcholové plošině řada
stop po středověkém (hrad) i novověkém (poustevna) osídlení, tesaných do skály.
Z vrcholu pěkný výhled
na Máchův kraj, Ralsko, Jelení vrchy,
Hamerský Špičák, Široký kámen Ještěd… a zejména protější Dlouhý kámen.
Na mírně vápnitých vrstvách po obvodu plošiny rostou některé v této oblasti vzácnější rostliny - kakost krvavý,
hvozdík karouzek, kostřava sivá, jetel alpínský, pupava obecná.
V roce 1996
prohlášen přírodní památkou (0,26
ha).
Hrad - poustevna:
Většina dodnes
dochovaných stop patří poustevně.
Stopy skalního hrádku a poustevny od sebe lze jen obtížně rozlišit. Zděná
architektura se nedochovala a s ohledem na absenci destruované malty a
jakýchkoliv kamenů není její existence ani předpokládána.
Při patě suku lze
předpokládat hospodářské zázemí hradu
(proti okolí vymezené pravděpodobně pouze lehkým, dnes již nedochovaným
opevněním), z něhož dochovány nečetné zásahy do skalních stěn na severní až
západní skalního suku (na severní straně vysekaná nika se značně zkorodovaným
povrchem, pod převislou stěnou na západní straně asi 11 m dlouhý úsek skály
upravený do výše 1,7 m). Tesaná nika při jihovýchodní patě skály patrně až
výsledek činnosti poustevníků.
Přístup na vrchol skály,
kde bývalo jádro hradu (a později poustevna) schodištěm v úzké skalní spáře v severovýchodní části skalního
suku. V dolní části schodiště dodnes dobře patrné stopy dveří, kterými
bylo možné na závoru spáru uzavřít. V levé straně průrvy do skály vysekaná
kruhová místnost, považovaná za strážnici. V pravé stěně spáry vytesány
výklenky na obrázky křížové cesty.
Nejvyšší místo náhorní plošiny leží na jihovýchodní
straně. Zde lze tušit přítomnost zaniklé hlavní stavby. Severovýchodně od něho obdélný zahloubený objekt kaple 4,5 x 6
m, jež mohla využít starší podvalí a nově jej upravit přisekáním. Vstup
s několika schůdky je vysekán ze severozápadní strany. ve východním nároží kaple vysekáno několik
nik, pravděpodobně na obrazy. Na podvalí navazuje do skály vytesaná světnička 6
x 4 m, jejíž původ je nejasný. Na
západní a severní straně plošiny dosud patrné terasovité úpravy zahrádek
poustevníků.
Hrad vznikl někdy mezi lety 1427 (rozdělení majetku zemřelého
Petra z Vartenberka na Děvíně mezi jeho tři syny) a 1431 (první zmínka) jako
centrum samostatného statku, vyděleného z děvínského panství. Okolo roku 1440
byl Stohánek opětovně připojen k panství Děvín, i nadále však zřejmě zůstal
samostatným správním útvarem. Někteří autoři předpokládají jeho zničení při
vojenském tažení Šestiměstí do Čech roku 1444, avšak ještě roku 1457 je uváděn
Janaš ze Stohánku (pravděpodobně man Jana z Vartenberka, majitele děvínského
panství). Pobyt loupežníků na hradě v následujících stoletích je
pravděpodobně možno odkázat do říše pověstí, osídlení mezi polovinou 15. stol.
a 18. stol. zde není doloženo ani archeologicky.
Poustevna zde byla zřízena roku 1740 (dle jiných pramenů až
1760). Doloženo je zde působení dvou poustevníků (postupně). Fungovala do roku
1773, poté byla coyb nevyužitá vrchností zbořena a její dřevo bylo využito na
stavbu domu č.p. 44 ve Svébořicích.
Konečné úpravy hradu
podniknuty při jeho turistickém zpřístupňování (hrad byl v té době
uzavíratelný, klíč si bylo možné vypůjčit od nadlesního ve Svébořicích).
Volně přístupné, mimo
značené turistické cesty.
Literatura:
-
František
Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa (Praha 2000)
-
Tomáš
Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
-
Zdeněk
Fišera: Skalní hrady zemí koruny české (Praha 2004)
-
Rudolf
Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III -
Severní Čechy (Praha 1984)
-
Peter
Mackovčin, Jaromíra Kuncová a kol.: Chráněná území ČR III. - Liberecko (Brno,
Praha 2002)
Web:
-
Hrady.cz
-
méně
známé památky Liberecka
Okolí: Schächtenstein
/ Široký kámen / Divadlo / Černá Novina / Dolní Novina / Svébořice / Ralsko
srpen 2005 (podrobné zpracování)