Plzeňsko

VLČTEJN

k.ú. Vlčtejn (Švihovská vrchovina / Blovicko)

Hrad na zalesněném buližníkovém suku (526,2 m.n.m.) nad údolím Úslavy. Původně Wildenstejn (Divoká skála), Vildštejn, Vilštejn, později zkomoleno na Vlčtýn, Vlčtejn. Na severozápadním úbočí vrchu stejnojmenná ves, 0,5 km západně hospodářský dvůr. Severně a východně od hradu několik dalších buližníkových skal

Hrad (nemovitá kulturní památka):

Jádro hradu na buližníkovém suku o dvou výškových úrovních. Na vyšší úrovni dosud z větší části dochovaný patrový palác, na severní straně polygonálně ukončen. Palác byl rozdělen příčkou na dvě nestejně velké části. Z architektonických detailů nejzajímavější lomený portál prevétu na východní straně. Nižší úroveň skály, přiléhající k paláci na západní straně, zaujímá dvorek. Na jihozápadní straně opřeno jeho zdivo dvěma opěráky. Vstup do něj byl zřejmě menší branskou věží. Celková situace zde však značně změněna novodobými úpravami, většina starších architektonických článků zřejmě použita druhotně. Na severní straně přiléhá k hradnímu jádru předhradí, kde dříve stávaly hospodářské budovy (při východní hradbě - dosud nepatrné stopy, zajímavá chodbička vytesaná ve skále) a pravděpodobně válcový brgfrit (v severozápadní části - značen na starších plánech, dnes již zaniklý beze stopy). Celý areál vzhledem k jeho poloze v relativní rovině obehnán mohutným zemním opevněním - kruhovým valem a příkopem, na severní a západní straně zdvojeným. Severozápadní část zemního opevnění silně narušena výstavbou letní scény.

První zmínka o existenci hradu z roku 1284, kdy uváděn “Holenus de Wildenstayn“. Současný hradní palác však pochází až z poloviny 14. století a byl postaven pravděpodobně Rožmberky. 1421 obsazen husity. 1451 na hradě uzavřena tzv. vildštejnská smlouva o příměří mezi stranou rožmberskou a poděbradskou. V letech 1609 - 1612 sem jezdil za svojí manželkou Annou Saloménou Hradišťskou z Hořovic na Vlčtejně Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Nedlouho poté byl hrad připojen k hradišťskému panství a zpustl. V letech 1822-23 provedl Josef Maria hrabě Kolovrat romantickou přestavbu paláce, při níž byl zastřešen a opatřen „zubatým“ štítem. Úprava však neměla dlouhého trvání. Do poloviny 19. stol. byl již palác opět zříceninou, zanikl i hospodářský dvůr v předhradí. Stavební materiál byl použit na vybudování nového dvora západně od hradu. Ve 20. letech zřízeno na předhradí přírodní divadlo (tehdejší majitel hradu František Dobiáš byl jedním z iniciátorů vzniku místního hereckého spolku). Ve čtyřicátých a padesátých letech 20. stol. vyvíjel řadu aktivit za záchranu hradu Jan Hejtmánek - tato snaha však znamenala i další stavební zásahy nerespektující původní podobu hradu. Na přelomu 40. a 50. let se na hrad vybíralo vstupné.

Hrad volně přístupný (odbočka turistické značky, hradní jádro zpřístupněno dvěma kovovými schodišti, vstupní branka nepoužívána). Na východní svislé stěně hradní skály řada cvičných horolezeckých terénů.

Ves:

Zástavba ulicového typu podél severojižní osy na severozápadním úpatí hradního vrchu. V centru rybníček. Dochována pěkná roubenka. Chov koní.

Dvůr čp. 1:

Rozlehlý areál při silnici z Plzně do Nepomuku byl vybudován v letech 1827 - 32. Hodnotné zejména empírové budovy - nemovitá kulturní památka. Uvnitř dvora dvě cihlové válcové věže neznáměho určení (na vyšší z nich dnes umístěny radiokomunikační antény). Areál dvora fakticky volně přístupný. Při silnici před dvorem kamenný milník.

Skály:

Na severním a západním úbočí hradního vrchu několik izolovaných buližníkových skal. Nejbližší severně bezprostředně za hradním příkopem (žádné stopy nasvědčující tomu, že by byla jakkoliv zapojena do systému opevnění hradu), další (dle mapy 18 m vysoká) na severozápadním okraji vsi (neověřeno). Asi 0,5 km západně od hradu skalka při okraji kraji lesa. Nejzajímavější dva skalní hřbítky cca 0,5 - 1 km severně od hradu - na mapách označovány jako Hrubá skála (není jasné, ke které z nich se toto jméno vztahuje). Bližší leží na okraji lesa nad bývalou hájovnou, k východu spadá víc jak 10 m vysokou skalní stěnou a otvírá se z něj pěkný výhled na hřebeny Brd, vzdálenější se nalézá v menším hustě zarostlém remízu a umožňuje výhled pro změnu k severu na Radyni (výhled na Brdy i Radyni však možný též z pole mezi skalami a hradem). V lese poblíž remízku další menší skalní hřbítek, dnes v oplocence. Vše mimo cesty.