HRAD NEČTINY
k.ú. Hrad Nečtiny (Rakovnická
pahorkatina / Manětínsko)
Osada na návrší nad levým břehem Plachtínského potoka (
Zámek založil po roce
1557 Floriánem Gryspekem z Gryspachu. Na významu nabyl po roce 1637, kdy
Nečtiny získali Kokořovci z Kokořova a zámek výrazně rozšířili; do té doby
sloužil spíše jen jako letní sídlo. Kolem postupně vznikla osada (jednoznačně
doložená až v 18. stol.). V 19. stol. se hospodářský dvůr přesunul
z areálu zámku na protilehlou stranu vsi.
pohled
na osadu od Plachtína – na obzoru vrch Kozelka,
vpravo návrší se zříceninami hradu Preitensteinu
dominantní
budova osady, snad ovčín
křížek
v dolní části vsi, u Plachtínského potoka
zámek (nemovitá kulturní památka)
Trojkřídlý zámek
s nestejně dlouhými křídly ve stylu anglické novogotiky. Jižní křídlo je
na západní straně ukončeno mohutnou věží. V severním křídle zachována
původní renesanční stavba, východní křídlo v jádru barokní. Západně od
severního křídla původně samostatně stojící správní budova (taktéž
v novogotickém stylu), dnes spojená se zámkem nepříliš šťastnou
novostavbou garáží. Zámek je obklopen dendrologicky hodnotným anglickým parkem
(šest desítek druhů dřevin), jehož součástí je i Nevěstin rybník. Pod zámkem
stával mlýn a pivovar.
Zámek založil jako své
letní sídlo po roce 1550 Florián Gryspek z Gryspachu, dokončen byl však
asi až počátkem 17. stol. Prvně je výslovně doložen v kupní smlouvě z roku
1637. Barokně byl přestavěn a rozšířen za Adama Václava Kokořovce z Kokořova po
roce 1657. K dalším přestavbám došlo v 18. stol. Zámek tvořil
v té době východní část rozlehlého hospodářského dvora. Roku 1839 se
majitelem zámku stává Emanuel Mensdorff-Pouilly. Jeho syn Alfons učinil
z Preitensteina své trvalé sídlo, což vedlo k výraznému rozkvětu
celého panství. V letech 1855-58 byl zámek přestavěn v novogotickém
stylu dle projektu architekta Friedricha Streiba z Coburgu. Někdy v té době
byla postavena i sousední správní budova a zbořen přilehlý hospodářský dvůr. Po
roce 1945, kdy byl zámek majitelům zabaven, zde zemědělské učiliště. Roku 1964
zámek vyhořel, ušetřena zůstala jen věž a kaple. Roku 1970 renovován a opět
využíván pro školské účely. Dnes ubytovací a školicí zařízení Západočeské
univerzity. Exteriér spolu s parkem volně přístupný. V otvíracích
hodinách údajně přístupná kaple a expozice o historii zámku.
areál
zámku před novogotickou přestavbou (1839 – archivnimapy.cuzk.cz) a dnes
(www.mapy.cz)
zámek
č.p. 1 při pohledu od severu, z hradu Preitenstein
nádvorní
průčelí zámku
severní
průčelí zámku
věž
východní
průčelí zámku se sochou Madony na štítě; před zámkem kašna se soškou Tritónka
kovová socha
jelena z doby kolem roku 1860 na kamenném podstavci v čestné dvoře;
původně součást kašny
správní
budova č.p. 37
zámecký
park
vstupná
brána parku od jihovýchodu
Nevěstin rybník
Rybník (
Rybník údajně založen
spolu s mlýnem a pivovarem ve 2. pol. 16. stol., současně se zámkem. nelze
však vyloučit ani mnohem starší původ; roku 1434 jsou výslovně zmiňovány
rybníky pod hradem (jež se nachází přímo nad
hrází Nevěstina rybníka) jako součást jeho fortifikačního systému. Pivovar
založen roku 1683, v provozu do roku 1936.
rybník
se zámkem v pozadí
hráz;
v pozadí druhé fotky zástavba Nového Městečka
kamenný
mostek v hrázi rybníka
vodopád
pod hrází rybníka
pohled
z hráze rybníku na prostor zaniklého mlýnu a pivovaru
zříceniny
mlýna (?)
zříceniny
pivovaru
místo,
kde potok podtéká objekty pivovaru
pivovarský
sklep, vytesaný v zámeckém návrší
kamenný
mostek u bývalého pivovaru
dvůr
Areál panského dvora se
rozkládá na jihozápadním okraji vsi, při silnici do Plachtína.
V čele stojí hodnotná empírová obytná budova, zadní trakt tvoří bývalý
lihovar. Při jižním vjezdu do dvora stojí dvojice pozdně barokních soch – sv.
Florián a sv. Vojtěch – z doby kolem roku 1760, vytvořené na zakázku
majitelky panství Marie Karolíny Kokořovské, rozené z Hartigu.
Právě do míst dnešního
dvora bývá lokalizován prastarý hostinec Sicherhof. Podle legendy v něm
našel bezpečný úkryt před lupiči sám sv. Vojtěch, když se potuloval těmito
kraji; od toho je i odvozeno i jméno Sicherhof, bezpečný dvůr. V písemných
pramenech se Sicherhof objevuje prvně roku 1601. Jeho lokalizace do prostoru
dvora se opírá o pomístní jméno Sicherhofgarten, která ležela „vpravo od cesty
k Plachtínu a vlevo od cesty do Březína″; tato rozlehlá zahrada je dobře
vidět např. na mapě tzv. 2. vojenského mapování. Právě někde tady byla umístěna
socha sv. Vojtěcha jako připomínka výše zmíněné legendy, a snad i sochy sv.
Floriána a sv. Jana Nepomuckého (po válce nalezená zničené v zámeckém
parku a dnes umístěná u domu č.p. 16 v severní části vsi), které mají se
sv. Vojtěchem shodný sokl a zdá se tedy, že tvořili jeden celek, byť každá je
chronogramem datovaná do jiného roku. Není však jisté, zda dodnes stojí na
původním místě, spíše je současné umístění i sv. Vojtěcha a Floriána druhotné.
Dvůr vznikl v polovině 19. stol. v souvislosti s přestavbou zámeckého
areálu (datace obytné budovy do počátku 19. století je nesmyslná; ještě na mapě
stabilního katastru z roku 1839 není po dvoře ani stopy).
prostor
dnešního dvora a kaple sv. Terezie na mapě tzv. 2. vojenského mapování,
nejspíše ze 40. let 19. stol., kdy zde byla ještě zahrada Sicherhofgarden
(oldmeps.geolab.cz), ve 2. pol. 19. stol. (oldmeps.geolab.cz) a dnes
(nahlizenidokn.cuzk.cz)
dvůr při
pohledu z hradu Preitenstein; vpravo
pohřební kaple sv. Terezie
celkový
pohled na dvůr od východu
obytná
budova dvora č.p. 21, tvořící jeho východní křídlo – nemovitá kulturní památka
nádvoří
dvora – obytná budova a sýpka
západní
křídlo dvora – bývalý lihovar
jižní
křídlo dvora - sýpka
pískovcové
sochy sv. Floriána a sv. Vojtěcha (nemovití kulturní památky) u vjezdu do dvora
socha
sv. Vojtěcha
alianční
erb Ferdinanda Františka z Kokořova a Marie Karolíny z Hartigu (byť
v roce, do nějž je socha datován, již byla Marie Karolína ovdovělá) a nápis
na soklu sochy sv. Vojtěcha
socha
sv. Floriána
pohřební kaple sv. Terezie (nemovitá
kulturní památka)
Kaple kruhového půdorysu
s předsazenou předsíní stojí v zadní části hospodářského dvora, přes
nějž je k ní zřejmě jediný přístup. Její kopulovitá centrální věž
(přesněji řečeno lucerna) tvoří výraznou dominantu okolí.
Kaple byla vystavěna roku 1858 v historizujícím slohu
s využitím antických a románských motivů. Sloužila jako hrobka majitelů
panství, rodu Mensdorff-Pouilly. Ve 2. pol.20. stol. zdevastována, po roce 1992
obnovena.
pohřební
kaple od východu
litinová
deska se znakem rodu Mensdorff-Pouilly na průčelí kaple
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Přesnější český ekvivalent jména obce by byl Zámek
Nečtiny, neboť hrad Preitenstein (Nečtiny) leží
na jiném katastru.
Literatura:
-
Karel Kuča:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
-
Miloslav
Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Západní
Čechy (Praha 1985)
-
Pavel
Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)
-
Karel
Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1 - A/J (Praha 1977)
-
Irena
Bukačová, Jiří Fák: Paměť krajiny – soupis drobných památek
Manětínsko-nečtinského regionu (Mariánská Týnice 2006) - viz též http://www.marianskatynice.cz/ostatni/Pa_krajiny.pdf
Web:
-
oficiální stránky obce Nečtiny – http://www.nectiny.cz/informace-o-obci-nectiny/kulturni-pamatky/zamek-nectiny-hrad-nectiny/,
http://www.nectiny.cz/informace-o-obci-nectiny/historie/casti-obce-nectiny/
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrad_Nečtiny
-
hrady.cz, zámek – http://www.hrady.cz/index.php?OID=1526
-
hrady.cz, kaple – http://www.hrady.cz/index.php?OID=2145
-
Plzeňsko na kole - http://www.plzenskonakole.cz/cz/hrad-nectiny-1192.htm
-
památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=Hrad+Ne%C4%8Dtiny&presenter=ElementsResults
-
oficiální stránky obce Nečtiny - http://www.nectiny.cz/informace-o-obci-nectiny/kulturni-pamatky/zamek-nectiny-hrad-nectiny/
další
místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky
květen 2016