KOZEL (Waldschloss)

k.ú. Šťáhlavy (Švihovská vrchovina / Staroplzenecko)

Zámek (původně lovecký, později letní sídlo majitelů Šťáhlavského panství) na okraji rozlehlých lesů nad levým břehem Úslavy, národní kulturní památka. Vlastní zámek - přízemní čtyřkřídlá budova uzavírající čtvercový dvůr - postavena v letech 1784-89 stavitelem Václavem Haberditzem pro Jana Vojtěcha Černína z Chudenic. Veškeré interiéry opatřeny nástěnnými malbami Antonína Tuvory. V západním křídle hostinské pokoje s částmi pro služebnictvo oddělené polopřepážkami. Vlastní reprezentační prostory v jižním křídle, na které navazuje vyhlídková terasa (výhled do údolí Úslavy a na Radyni) s kašnou s plastikou zastřeleného jelena od Ignáce Platzera ml. Zajímavou, částečně dochovanou „vychytávkou“ zvonky v místnosti pro služebnictvo, ovládané z jednotlivých panských pokojů soustavou táhel (každý prý měl jiný zvuk, takže sloužící ihned poznali, odkud jsou voláni). Interiérové expozice respektují původní využití jednotlivých místností, částečně jsou tvořeny i původním mobiliářem. Ve východním křídle nyní instalována Stadionská knihovna, převezená sem z Koutů na Šumavě. V západní části severního křídla zámecké divadlo, zřízeno za Valdštejnů roku 1832 v původních stájích. Koncem 18. stol. doplněn zámek architektem Ignácem Palliardim o hospodářské zázemí, tvořené dvěma dvojicemi budov - severozápadně od zámku jízdárna a obytná budova s kaplí, severovýchodně stáje a lokajna. Zámek přístupný v návštěvních hodinách s průvodcem, v jízdárně pořádány výstavy (samostatné vstupné). Zámek obklopen rozlehlým přírodně krajinářským parkem, jižně od zámku na okraji areálu Lopatský rybník.

Park:

Přírodně krajinářský park ve členitém terénu modelovaném svahy nad pravým břehem Úslavy a údolím jejího pravostranného přítoku s několika rybníčky. Byl upraven v letech 1870 - 90 zahradníkem a amatérským archeologem Františkem Xaverem Francem úpravami původní bažantnice a obory. I přes snahu o maximální využití původních dřevin a porostů patří k dendrologicky nejbohatším v republice - roste zde na 50 druhů jehličnanů (metasekvoje, tisy, sbírka jalovců jihovýchodně od zámku) a přes sto druhů listnáčů (známý zejména mohutný liliovník tulipánokvětý před jízdárnou, pěkný též červenolistý buk, mohutný sloupovitý dub a řada dalších starých stromů). Jihozápadně od zámku dřevěná „Chaloupka“, níže areál zahradnictví se skleníky, na buližníkovém ostrohu Homolka nad Lopatským rybníkem vyhlídkový altán, pod ním v údolí roubená studna. Řada různých plastik (kamenný bazén se sochou Karla Dvořáka “Řeky“ západně od zámku, litinová kašna s hlavou jelena na dvorku „Chaloupky“, mramorová ležící dívka před zámkem, keramické plastiky - Chytrá horákyně, vodník, medvěd - v okolí „Chaloupky“, kovový kříž v severovýchodní části parku...). V západní části parku buližníková skalka. Park plynule přecházel v okolní lesy, nyní jasně oddělen od okolní krajiny (část mimo toto vymezení - zejména směrem k hájovně Hájek, již ztratila charakter parku). Severozápadní část parku výrazně narušena vybudováním parkoviště pro návštěvníky zámku. Park volně přístupný (s výjimkou areálu zahradnictví), pravděpodobně bez omezení, byť je oplocen a opatřen brankami (prochází skrz něj turistická značka).

Lopatecký rybník:

Rybník napájený pravobřežním náhonem z Úslavy, s umělým ostrůvkem. Pod hrází objekt bývalé vodní elektrárny, která dodávala elektřinu pro zámek (dnes upravena spolu s přístavbou na restauraci). Pod hrází postupně vzniká „rekreační centrum Pohoda“ (hřiště, minigolf...).

Most přes Úslavu (nemovitá kulturní památka):

Zajišťoval přístup k zámku od Šťáhlav, které byly centrem panství. Hlavní část mostu litinová, vyrobená údajně ve valdštejnských železárnách v blízkém Sedlci. Opatřena ozdobným zábradlím. Na obou stranách doplněna kamennými „inundačními“ částmi se dvěma, respektive třemi oblouky.

Kozelské polesí:

Rozlehlé lesy, navazující na zámek zejména na severní a východní straně. Na severu je vymezeno táhlým hřebenem Maršál (560 m.n.m.), na východě zasahovalo až do oblasti kolem hradu Lopata. V lesním komplexu několik hájoven (Hájek východně od zámku- viz samostatné heslo, „Na kozlu“ severně od zámku, Svidná pod hřebenem Maršál...).

Literatura:

- Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků (Praha 1994)

- Zdeněk Birner: Okolí Plzně - průvodce Olympia (Praha 1980)

- Božena Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

- Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

- Dušan Josef: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

Web:

- oficiální stránky zámku

- hrady.cz

- pamětihodnosti

- turistika.cz

- zámky-hrady.cz

- Infočesko

Okolí: Hájek / Nezvěstice

Plzeňsko / rejstříky

květen 2006