JEDOVÁ HORA (Giftberg)
k.ú. Hrachoviště, dříve též
Chaloupky a Podluhy (Brdská vrchovina / Vojenský újezd Brdy)
Zalesněný vrch (
Významné ložisko poměrně
kvalitní železné rudy se zvýšeným obsahem rtuti (cinabarit - rumělka). Nacházely
se zde i další minerály - modrý a červený baryt, ocelek (siderit), tetraedrit,
chalkopyrit, malachyt... vzácně i ryzí rtuť (významná mineralogická lokalita -
kolekce nerostů získaných zde během 19. stol. dnes v Národním muzeu). Výrazné
stopy po těžbě zejména na jižním úbočí.
Lokalita leží v zóně
vojenského újezdu omezeně přístupné veřejnosti. Jedna ze zastávek naučné stezky Okolím Komárova.
Jedová hora od jihozápadu,
v popředí Neřežín (prosinec
2010)
Železnorudný důl
Důl ležel na jižním a
západním úbočí vrchu, převážně na bývalém katastru Chaloupek. Pozůstatky dolu
v terénu dobře patrné, vzhledem k jejich rozsahu je však celková
situace poněkud nepřehledná. Na odvalech možno nalézt skromné ukázky cynabaritu
a dalších minerálů.
Nejzajímavějším reliktem
je dochovaná hlavní těžební jáma Barbora
(Barbara, Trejbschacht, Hauptschacht) o půdorysu zhruba 2x4 m, původně 72 m
hluboká (dnes údajně si z poloviny zasypaná) jižně od vrcholu kopce
(oplocena, informační tabule naučné stezky). Při jámě je dosud patrná i část
kruhové podezdívky žentouru, jižně níže ve svahu pak pozůstatky dalších
souvisejících budov (dle dochovaných zpráv a map zde stálo asi deset budov –
mimo jiné cáchovna, štajgrovna a pec – ale jednotlivé budovy je obtížné
s terénními zbytky ztotožnit) s jedním dochovaným sklípkem.
Jihovýchodně od Barbory, při křižovatce lesních cest do zaniklého Hrachoviště,
Neřežína a k Barboře, bývaly další minimálně čtyři šachty, z nichž
jsou dobře dochované zejména mohutné haldy hloubení Pecherz (Pecherzer Schacht) a Kutací
(Mittlerer Schacht). Další dvě jámy byly západně od Barbory – volně v lese
cca 180 m od Barbory původně 35 m hluboká Nová
jáma (Neuschacht - dobře patrná halda, vlastní šachta byla nedávno
zavezena) a úklonné hloubení Josef
při západní straně cesty z Neřežína do Hvozdce (taktéž v terénu dosud
patrná), spojující s povrchem druhé patro štol v hloubce cca 70 m od
ústí Barbory; jeho svislá hloubka byla 20 m. Po jižním úbočí kopce se táhne asi
Těžba železné rudy
pravděpodobně již od 13. stol. (možná i dříve) v podstatě nepřetržitě až do
konce 19. stol. Jako vedlejší produkt zde těžena též rumělka (jedno ze tří
českých historických ložisek). Po roce 1870 začala těžba stagnovat a na sklonku
80. let byl důl opuštěn úplně. Pokusy o obnovení těžby proběhly ještě v roce
1917 (mimo jiné byla vyčištěna dědičná štola), ale ke znovuotevření dolu
nedošlo. Polorozbořená dřevěná šachetní budova nad jámou Barbora stála ještě po
roce 1945. Mohutná podkovovitá halda kolem jámy Barbora byla v 50. letech z
větší části rozvezen na stavbu hráze Záskalské
nádrže.
zástavba v okolí jámy
Barbora v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)
šachta Barbora s typickým
kuželovitě zastřešeným žentourem koncem 19. stol. (www.velebil.net)
hlavní těžební jáma Barbora
(leden 2014)
kruhová podezdívka trejbu při
jámě Barbora (leden 2014)
sklípek jedné z provozních
budov jižně od jámy Barbora (leden 2014)
odvaly (?) jižně pod jámou
Barbora (leden 2014)
odval jámy Pacherz (prosinec
2006)
jáma Kutací (leden 2014)
šachtice a odvaly na jižním
úbočí; tady někde snad byla jáma Teresie (leden 2014)
odval Nové jámy (leden 2014)
tady bývala Nová jáma (leden
2014)
ústí Nové jámy před zavezením
(www.velebil.net)
hloubení Josef (leden 2014)
pozůstatky těžby na jihozápadním
úbočí (leden 2014)
některé odvaly jsou narušené
hledači minerálů (leden 2014)
Zajímavosti:
Ø
Usuzuje se, že zdejší rtuť byla využívána při padělání mincí v Koněpruských jeskyní (pro
výrobu amalgánu pro „postříbření” mincí).
Ø
Na sv. Vojtěcha a na sv. Prokopa se zde konávaly
velké hornické slavnosti.
Ø
Předpokládá se, že jméno Jedová hora je starší a je odvozeno do občasných otrav
dělníků od příměsí rtuti. Jméno Dědova hora i související pověst o tajemném
dědu, který ukázal pánům z Valdeka a
Komárova zdejší bohatá ložiska měla být vytvořena uměle, protože zmínka o jedech
odrazovala potenciální horníky od práce v dolech. Trochu v této teorii však
skřípe fakt, že ke jménu Dědova hora není doložen německý ekvivalent, zatímco
většina horníků mluvila německy. Pozoruhodné také je, že pověst mluví o zlatu,
které zde však nikdy prokazatelně nebylo.
Ø
K hoře, respektive dolům se váží i pověsti o horním duchu permoníkovi,
který se jednou zjevil osamělému havíři a nabídl mu pomoc, pokud se s ním
horním poctivě rozdělí o výdělek. Horník se rozdělil opravdu poctivě a poslední
lichou minci přesekl sekáčkem na půl, díky tomu byl bohatě odměněn. V opačném
případě by již z dolu nevyšel.
Literatura:
-
Dalibor
Velebil: Jedová hora (Dědova hora) u Neřežína - Bull. mineral.-petrolog. Odd.
Nár. Muz. 11 (Praha 2003) – viz
též http://www.velebil.net/clanky/jedova-hora/
-
Jan Čáka:
Střední Brdy - krajina neznámá (Praha 1998)
Web:
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Jedová_hora
-
stránky milovníků brdských hvozdů - http://www.brdy.org/content/view/86/68/
-
brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/valdek.php
-
enviweb - http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/95825/tip-na-vylet-jedova-hora
(opsán Velebil)
-
Podbrskem… - http://j.vev.sweb.cz/priroda/jedova.htm
-
Rudolf Janda - minerály a zkameněliny - http://www.jandarudolf.estranky.cz/clanky/lokality-cr/jedova-hora/navsteva-lokality-jedova-hora.html
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
aktualizace leden 2014