Posázaví

ŽÍŠOV

k.ú. Žíšov (Hornosázavská pahorkatina / Uhlířskojanovicko)

Ves rozložená kolem Panského rybníka na Mančickém potoce,těsně před jeho soutokem s Vavřineckým potokem (395 m n. m.). Historické jádro vsi na pravém břehu rybníka, na levém břehu kostel sv. Mikuláše a mladší zástavba na místě bývalého panského dvora, ze kterého dochována na návrší nad rybníkem tvrz. Pod hrází rybníka secesní Kutišův mlýn. Zástavba na levém břehu Vavřineckého potoka, která je zdánlivě součástí Žíšova, již patří ke Chmelišti.

Žíšov je prvně zmiňován roku 1318 v predikátu Protivoje ze Źíšova. Zemané ze Žíšova (jejichž vzájemné příbuzenské vztahy nejsou zcela jasné) drželi ves až do roku 1457, kdy ves připadla jako odúmrť králi Ladislavu. Zřejmě někdy v 1. pol. 15. stol. zde byla postavena tvrz. V 16. stol. drželi ves zemanové z Údimě, kteří se psali též jako Žíšovští z Údimě. Od roku 1609 drželi ves Kolovratové, kteří ji roku 1628 darovali nově zřízené jezuitské koleji v Kutné Hoře. Ta připojila Žíšov ke křesetickému panství; tvrz používali po menších přestavbách jako letní sídlo (rezidenční funkci ztratila po zrušení řádu roku 1773 a roku 1785 byla v rámci parcelace dvora změněna na dvě poddanské usedlosti).

dvouobloukový kamenný most přes Mančický potok, patrně z 19. stol. – nemovitá kulturní památka

vodopád na Mančickém potoce proti mlýnu

kostel sv. Mikuláše (nemovitá kulturní památka)

V současné podobě barokní kostel s nízkou, avšak mohutnou věží nad pravoúhlým kněžištěm, které je jen o málo užší než loď, tvoří výraznou urbanistickou dominantu obce. Stojí uprostřed hřbitůvku na návrší nad levým koncem hráze Panského rybníka. Hřbitov je obehnán středověkou zdí ze 14. stol. Na jižní straně v ohradní zdi zajímavá vstupní brána, na východní straně drobná kamenná kaplička. Před kostelem stojí barokní socha sv. Mikuláše (součást památkově chráněného areálu).

Původně pozdně románský, pravděpodobně z 2. pol. 13. stol. Do dnešní podoby přestavěn v 1. pol. 18. stol.

pohled na kostel od severu, přes Panský rybník

pohled na kostel od jihozápadu; v zídce pod kostelem pomník padlým s uloženou prstí ze zborovského a dukelského bojiště

presbytář a věž kostela

klika vstupních dveří do kostela

hřbitov u kostela se vstupní branou

kaple ve východní části ohradní zdi hřbitova

dva náhrobní kameny, zazděné ve východní části ohradní zdi hřbitova; druhý z nich patří Jindřichovi Něnkovskému z Medonos, zemřelému roku 1610

pískovcová socha sv. Mikuláše z 1. pol. 18. stol. před kostelem; na posledním snímku v pozadí mlýn

Kutišův mlýn č.p. 11

Secesní mlýn, v současné době pěkně opravený, stojí pod hrází Panského rybníka.

Mlýn patřil rodu Žibřidů, později byl propachtován. Roku 1913. vyhořel. Spáleniště koupil Josef Kutiš, který zde vystavěl nový mlýn s výraznými secesními prvky, dodnes dochovaný. V mlýnici zachováno částečně zdivo původního mlýna, obytná část údajně postavena od základu nově. Nový mlýn byl uveden do provozu v roce 1922, mlelo se zde do 60. let 20. stol. Kolem roku 2000 obnoven akademickým malířem Pavlem Šichem.