KŘESLICE

k.ú. Křeslice (Pražská plošina / Praha)

Ves při Botiči a na skalnatém ostrohu nad jeho pravým břehem (280 m n. m.). Původně dvě obce – Dolní Křeslice při potoku a Horní Křeslice s poplužním dvorem a kapličkou západněji na výšině. Ke Křeslicím patří i samota Dobrá Voda a dvůr Štít (kdysi též samota, dnes již součást souvislé zástavby). Dnes původní zástavbu několikanásobně převyšuje nová výstavba rodinných domků. Rozkládá se zejména na levém břehu Botiče (U Štítu a U Fantova Mlýna), východně od bývalého dvora nad Pitkovickým údolím a jižně od kapličky, směrem k průhonické Dendrologické zahradě.

První zmínka o vsi je z roku 1324, kdy ji Oldřich z Říčan daroval staroměstskému klášteru sv. Anny. Jiná část vsi je uváděna roku 1343 v majetku kapituly Vyšehradské. V majetku kapituly se zde později uvádí dvůr a čtyři poddaní, zatímco klášter zde měl pět poddaných. Majetkové poměry v dalších staletích jsou velmi komplikované; ves byla vždy rozdělena na několik dílů, nejpozději v 1. pol. 16. stol. zde existovalo i více dvorů, vedle vlastníků se v zápisech objevují i nájemci… Koncem 14. stol. se dokonce objevuje rod, píšící se po Křešicích, avšak jako držitelé Křeslic nejsou jeho příslušníci výslovně doloženi. Jisté je, že vyšehradská kapitula zde (dříve již pronajímaný) majetek ztratila v době husitských bouří. Méně jasný je osud klášterního majetku; někteří badatelé soudí, že si část Křeslic udržel klášter po celou dobu, jiní, že o ni také v husitských dobách přišel a později ho znovu získal. V tom případě však rozhodně dříve, než roku 1570, jak bývá psáno, neboť již roku 1550 vedly dominikánky spor o hranice majetků s majitelem sousedních Petrovic; onoho roku 1570 zde klášter zřejmě pouze něco přikoupil. Horní Křeslice patřily již po polovině 16. stol. k Průhonicím. Po zrušení kláštera (1782) přešla i jeho část pod panství Průhonice. Tradiční rozdělení na Horní a Dolní Křeslice však přetrvávalo dál. Roku 1974 byly Křeslice připojeny k Praze jako čtvrť s vlastním národním výborem (dnes městská část Praha-Křeslice).

Z větší části součást přírodního parku Botič – Milíčov.

znak Křeslice

znak městské části dle návrhu Jiřího Bartoně, udělený roku 1999, vychází ze znaku pánů z Říčan, nejstarších doložených majitelů; členění znaku připomíná tradiční rozdělení Křeslic na Dolní a Horní a barvy zeleň a otevřenost slunci

 image106

pohled na Křeslice od severozápadu; v pozadí vlevo Říčany, vpravo Tehovská hůra (září 2005)

image096 image094

památný dub s obvodem kmene 3,5 m a výškou 22 m, největší z pětice dubů v ulici K Čestlicům, vysazený zřejmě někdy na sklonku 19. stol.; v pozadí č.p. 2 v podobě z roku 1995, sloužící jako hostinec a radnice (srpen 2010)

image074

kruhový objezd v centru Horních Křeslic; v pozadí zbytky dvora (srpen 2015)

image108 image040

Dolní Křeslice – zástavba při pravém břehu Botiče s usedlostí č.p. 43 (dle původního dolnokřeslického číslování č.p. 13) s bohatě zdobeným průčelím (říjen 2017)

image082 image080 image013

dětské hřiště na jihozápadním okraji Křeslic (srpen 2010)

kaplička

Jednoduchá kaplička na pravoúhlém půdorysu se štítovou zvoničkou stojí na hraně ostrohu uprostřed hornokřeslické zástavby, jihozápadně od dvora. Stavba je datována do roku 1948, zvon je však o rok starší.

image090 image084 image086

hornokřeslická kaplička (srpen 2010)

image100

kaplička před radikální úpravou okolí, obklopená vzrostlými stromy (září 2005)

image098

oltářní obraz Madony v kapličce (září 2005)

image088

zvon z roku 1947 na kapličce (srpen 2010)

dvůr

(Horno)křeslický dvůr stál na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Botiče. Dnes z původně nepravidelného, zhruba pětibokého areálu dochováno jen torzo – obytná budova v jeho jihozápadní části, sýpka zhruba uprostřed severní strany areálu (určena však bohužel také k demolici) a zříceniny jakýchsi budov na západní straně. V ploše bývalého dvora náznak parkové úpravy.

Dvůr vznikl pravděpodobně v místech křeslické tvrze, zmiňované v 15. stol. Východní část dvora demolována roku 1996, severní někdy mezi lety 2012-2015. V prostoru dvora má v budoucnosti vzniknout křeslické náměstí včetně nové radnice.

image019 image021

dvůr na mapě stabilního katastru z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a na leteckém snímku z roku 2006, ještě před zbořením stodoly na severní straně (www.mapy.cz)

image104 image068

obytná budova dvora (září 2005, srpen 2015)

image072 image056 image058

sýpka a torzo kamenného sklípku – jediné pozůstatky severního křídla dvora; sklípek byl součástí zbořené stodoly, což je poněkud netypické (srpen 2015)

image028

východní křídlo dvora, zbořené roku 1996 (www.kreslice.cz)

image070

vnitřní prostor bývalého dvora (srpen 2015)

Křeslické skalky

Etážový lom přímo uvnitř vsi, ve svahu pod dvorem, spadajícím k Botiči. Částečně, v bezprostřední blízkosti dvora, koncem 20. stol. parkově upravené. Na spodní etáži malé jezírko. Z horní hrany výhled na Jižní Město (značená odbočka červené turistické značky).

Lom otevřen ve 30. letech 20. stol. Těžila se zde prvohorní břidlice.

image076 image060 image062 image046

lom pod dvorem (srpen 2010, srpen 2015, říjen 2017)

image066 image064

část bezprostředně u dvora, osázená jehličnatými keříky (srpen 2015)

image052 

výhled z temene skalek k severozápadu, na novou zástavbu na levém břehu Botiče a na Jižní Město - Háje (říjen 2017)

Zajímavosti, poznámky:

Ø  Původně Křešice.

Ø  Již v 1. pol. 15. stol. se zde uvádí řada rybníků, později zaniklých.

Ø  Není pravdou, že hranicí mezi Dolními a Horními Křeslicemi byl potok, jak se často píše. I domky na pravém břehu Botiče se ještě počítaly k Dolním Křeslicím. Horní Křeslice byly skutečně až „nahoře‟, tedy na ostrohu jižně a jihozápadně od dvora.

Literatura:

-      Jiří Bartoň: Kronika Křeslic (Praha 1994) – viz též http://www.kreslice.cz/assets/File.ashx?id_org=80162&id_dokumenty=1449

-      August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království Českého, díl 15. (Praha 1927)

-      Jiří Bartoň a kol.: Kniha o Praze 11 (Praha 1998)

-      Jiří Bartoň: Praha 11 na prahu 21. století (Praha 2007)

-      František Holec: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl IV. (Praha 1996)

-      František Kašička, Bořivoj Nechvátal: Středověké tvrze a hrádky při východním okraji Pražského území – Staletá Praha XX (Praha 1990)

-      Pavel Vlček: Umělecké památky Prahy A-L (Praha 2012)

-      M. Vavřínová: Soupis lomů ČSR, č. 16 – okres Říčany (Praha 1946)

Web:

-      oficiální stránky městské části – http://www.kreslice.cz

-      wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Křeslice

-      Ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11069      

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

říjen 2017