MILÍČOVSKÉ RYBNÍKY

k.ú. Újezd u Průhonic, Petrovice, Háje (Pražská plošina / Praha)

Soustava vodních nádrží při severním okraji Milíčovského lesa, jižně od Milíčovského dvora. Rybníky napájené především Milíčovským potokem. Přírodovědně významné kromě samotných rybníků i přilehlé mokřady. Lokalita významná zejména výskytem obojživelníků (s 15 druhy jde o druhově nejbohatší lokalitu v Praze), ale též ornitologicky a entomologicky.

Vznik milíčovské rybniční soustavy bývá kladen do počátku 18. století. Tato datace vychází zejména ze stáží dubů na hrázi rybníka Homolka, odhadovaného na 300 let. Podle jména jednoho z rybníků „Nový‟ lze však předpokládat, že ani všechny „historické‟ rybníky nevznikly v jeden čas. Dva nejzápadnější rybníky soustavy - Křtiny a Borový - zanikly někdy ve 2. polovině 19. století, na místě rybníka Křtiny je dnes tzv. Velká ostřicová louka a mokřadní olšina, v ploše bývalého rybníka Borový byl v roce 2010 vybudován nový malý rybníček, nazýván dnes Křtiny(!). Naopak dnešní nejvýchodnější vodní plocha soustavy – retenční nádrž Milíčov čili Šáteček – vznikla až ve 2. polovině 20. stol.

Rybníky Křtiny, Milíčovský, Kančík a Homolka jsou součástí přírodní památky Milíčovský les a rybníky, rybníky Kančík, Homolka a Vrah pak tvoří evropsky významnou lokalitu Milíčovský les (předmětem ochrany zde tesařík obrovský, vyskytující se v jednom z dubů na hrázi Homolky).

Součást přírodního parku Botič-Milíčov.

Nejstarší znáé zobrazení rybniční soustavy na mapě z 2. pol. 18. stol. Zajímavé jsou zejména tři obdobné rybníky vpravo. První z nich lze podle charakteristického dodnes dochovaného poloostrova ztotožnit s Homolkou. Nejde-li o chybu v mapě, znamená to, že po ní v té době byly ještě další dva rybníky. Vzhledem k poloze rybníků k cestní síti se spíše zdá, že rybník „navíc‟ je mezi Homolkou a Vrahem než až pod Vrahem, ale to je při (ne)přesnosti těchto map pouhá spekulace. každopádně na mladších mapách není po tomto třetím rybníku ani stopy. Dalším pozoruhodným faktem, který však lze přičíst i nižší přesnosti této mapy, je neexistence rybníka Borový. (oldmaps.geolab.cz)

Milíčovské rybníky v roce 1841, s rybníky Borový a Křtiny a s Novým (Milíčovským) rybníkem zhruba dvojnásobné plochy oproti současnému stavu. Východní část soustavy je již v podobě, jak byla známa až do 2. pol. 20. stol.; zajímavé je, že na jinak velmi přesné mapě není nevyznačen ostrov na rybníku Vrah, zatímco na mapě tzv. 2. vojenského mapování z téže doby zde ostrov je. (archivnimapy.cuzk.cz)

současný stav rybniční soustavy s vyznačením katastrálních hranic (nahlizenidokn.cuzk.cz)

tzv. Velká ostřicová louka na místě zaniklého rybníka Křtiny, v severozápadní části Milíčovského lesa (únor 2017)

Křtiny

Drobný rybníček (0,2 ha, průměrná hloubka 0,5 m) na levostranném přítoku Milíčovského potoka, v místech, kde v minulosti býval mnohem větší rybník Borový (dnes používané jméno Křtiny je omyl; takto se původně jmenoval jižnější rybník). Kdy rybník Borový vznikl, není jasné; na mapě 1. vojenského mapování z 2. poloviny 18. století není zakreslen, takže (nejde-li o nepřesnost mapy) je možné, že vznikl až kolem přelomu 18. a 19. století. Zanikl někdy v 2. polovině 19. stol., později existovala na jeho místě jen nevelká tůň. Současný rybníček byl vybudován roku 2010 v souvislosti s výstavbou přilehlého obytného souboru Milíčovský háj; je napájen především dešťovou vodou svedenou sem právě ze střech domů této výstavby. Významná lokalita pro rozmnožování obojživelníků, především skokanů hnědých, a vodních bezobratlých. V roce 2013 byl rybník včetně jeho okolí přičleněn k přírodní památce Milíčovský les a rybníky.

Kolem rybníka prochází naučná stezka Milíčov.

rybník Křtiny (červen 2012)

porost lakušníku okrouhlého na rybníčku (červen 2012)

Milíčovský

Kdysi největší z Milíčovských rybníků, dnes však oproti historickému stavu zmenšen zhruba na polovinu (cca 2,8 ha). Na mapách z 19. století nazýván Nový, z čehož lze usuzovat, že vznikl později než některé jiné rybníky soustavy; avšak prokazatelně již existoval ve 2. pol. 18. století. Později v jeho ploše zakreslen ostrov.

Rybník v současné době není rybářsky využíván. Dříve využíván ke koupání. Po hrázi prochází asfaltová komunikace z Jižního Města do Milíčovského lesa. Břehové porosty na jižním břehu silně narušeny vysokou návštěvností. Součást přírodní památky Milíčovský les a rybníky.

rybník Milíčovský čili Nový (září 2015, únor 2017, červenec 2010)

vrba na hrázi rybníka (únor 2017)

Kančík

Drobný rybníček (cca 0.3 ha) bezprostředně pod hrází Milíčovského rybníka. Ve 2. pol. 20. stol. se proměnil v močál, obnoven byl v letech 2007-2008. Kančík patří k přírodovědně nejhodnotnějším vodním plochám celé rybniční soustavy. Mimo cesty. Součást přírodní památky Milíčovský les a rybníky a evropsky významné lokality Milíčovský les.

rybník Kančík (únor 2017)

hráz Kančíku (únor 2017)

Homolka

Přírodovědně nejzajímavější rybník celé soustavy (0,9 ha) s členitými břehy a bohatě vyvinutými vodními a litorálními společenstvy. Spolu s přilehlými mokřady významná lokalita pro rozmnožování obojživelníků, velmi bohaté společenstvo vodních měkkýšů (byť složeno z běžných druhů, výskyt silně ohroženého rdestu vláskovitého… V letech 2012-13 proběhla rekonstrukce rybníka; od té doby bez rybářského obhospodařování, což jeho přírodovědnou hodnotu ještě zvýšilo.

Na hrází 12 památných dubů, jejichž stáří je odhadováno na 300 let. Největší z nich má obvod kmene přes 5,5 m. V jednom z dubů žije vzácný tesařík obrovský.

Někdy též nazýván Chaťák. Součást přírodní památky Milíčovský les a rybníky a evropsky významné lokality Milíčovský les.

rybník Homolka (září 2015, září 2005, červenec 2010)

hráz před a po rekonstrukci (září 2005, červen 2012)

Homolka v 70. letech 20. stol., kdy ještě nebyl obrostlý porostem dřevin a louky volně přecházely v litorál (z infotabule)

hráz rybníka s památnými duby (září 2015, září 2005)

rozmístění památných dubů na hrázi (drusop.nature.cz)

dub na jižním konci hráze (únor 2017, září 2005)

další památné duby na hrázi (září 2005, červenec 2010, září 2015)

požerky tesaříka obecného v jednom z dubů (září 2005, červenec 2010)

mokřady pod rybníkem (únor 2017)

lávka pod bezpečnostním přelivem (únor 2017)

Vrah

Poslední z historických rybníků milíčovské soustavy (cca 2,5 ha vodní plochy, uprostřed ostrůvek, maximální hloubka kolem 4 metrů). V 80. letech 20. století byla právě do Vrahu stažena veškerá dešťová voda z jižní části sídliště Jižní Město; v té souvislosti rybník upraven, takže hráz dnes spíše připomíná retenční nádrž. Naštěstí bylo zachováno stromořadí dvou desítek starých dubů.

Rybník slouží jako soukromý rybářský revír, využívaný pro sportovní rybolov (www.rybnikvrah.cz). Po hrázi prochází nauční stezka Milíčov. Součást evropsky významné lokality Milíčovský les, v ochranném pásmu přírodní památky Milíčovský les a rybníky.

rybník Vrah s ostrůvkem (únor 2017, červen 2012)

výpust rybníka (únor 2017)

hráz rybníka s duby (únor 2017)

duby na hrázi (červen 2012, únor 2017)

zastávka naučné stezky Milíčov na hrázi rybníka (červen 2012)

zajímavý strom v porostu nad rybníkem (únor 2017)

mokřad při pravém břehu rybníka (únor 2017)

Šáteček (retenční nádrž R 4 Milíčov)

Retenční nádrž, vybudovaná v 80. letech v souvislosti s výstavbou Jižního Města – slouží především k zadržování dešťové vody. Vodní plocha je za normálních okolností kolem 2,6 ha, avšak 4 m vysoká a 265 m dlouhá hráz umožňuje zvětšit zátopu až na 3,2 ha. Na hrázi, po které prochází asfaltovaná komunikace, nová výsadba dubů.

retenční nádrž Šáteček (únor 2017)

hráz retenční nádrže s novou výsadbou dubů (únor 2017)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Koncem 70. let 20. stol. byla právě v olšinách u Milíčovských rybníků poprvé na území naší republiky objevena holubinka olšinná.

Literatura:

- Petr Petřík, Martin Šandera: Průvodce přírodou Milíčovského lesa a okolí (Praha 2015) – viz též http://www.mpcr.cz/files/milicov_2015_petrik_sandera.pdf

- Petr Petřík: Plán péče o Přírodní památku Milíčovský les a rybníky na období 2013-2022 (Čelákovice 2011) – viz též http://www.praha-priroda.cz/priloha/51d2be8e75e20/plan-pece-pp-milicovsky-les-a-rybniky-2013-2022-54612192258e7.pdf

- Jan Němec, Vojen Ložek a kol.: Chráněná území ČR 2 - Praha (Praha 1997) – viz též http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/chruzemi/cr2_cztx/chu35.htm

- Jarmila Kubíková, Vojen Ložek, Pavel Špryňar a kol.: Chráněná území ČR XII. - Praha (Brno, Praha 2005)

Web:

- Pražská příroda - http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/ujezd-u-pruhonic/kancik/, http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/ujezd-u-pruhonic/homolka/, http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/petrovice/rn-r4-milicov-satecek/

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Milíčovský_les_a_rybníky

- pražské stromy - http://www.prazskestromy.cz/stromy/pamatne-stromy/57-duby-na-hrazi-rybnika-homolka/

- taggmanager - http://m.taggmanager.cz/trail/cs/52

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

aktualizace únor 2017