BELVEDER

k.ú. Zbraslav, dříve Záběhlice (Hořovická pahorkatina / Praha)

Návrší, dnes uvnitř zbraslavské aglomerace; nejvyšší bod (250 m n. m.) se nachází při ulici U Sirény. Zatímco severně, západně i jižně od vrcholu se rozléhá dnes kompletně zastavěná plošina s minimálními výškovými rozdíly, k východu (do nivy Vltavy se zástavbou Záběhlic) až jihovýchodu (do údolí Záběhlického potoka) spadá strmými, místy až skalnatými svahy, rozbrázděnými několika menšími roklemi. Právě na těchto svazích se rozkládá lesopark Belveder. Na nejvyšším místě stará vodárna. Jižně od ní na samé hraně svahy extravagantní, zdálky viditelná vila č.p. 1347s několika terasami.

Na návrší bývalo zbraslavské popraviště (Zbraslav měla do roku 1765 hrdelní soud IV. třídy), proto se původně údajně nazývalo Šibeník (krom jednoho článku se mi nepodařilo doložit) či Šibenec (tvrdí ve svých materiálech zbraslavský okrašlovací spolek). Jméno Belveder, znamenající místo s krásným výhledem, údajně používáno již od pol. 18. stol., avšak ještě ve 2. pol. 19. stol. je v mapách prostor východně od vrcholu zván Pod Spravedlností, zatímco pojmenování Belveder se v době před vznikem lesoparku v mapách neobjevuje. Plošina zastavěna ve 2. čtvrtině 20. stol.

 

stará vodárna na nejvyšším místě návrší (leden 2022)

bývalá poplachová siréna na střeše staré vodárny, která dala ulici jméno Pod Sirénou; zrušená pravděpodobně roku 2014 (leden 2022)

nová vodárna s novou sirénou v těsném sousedství té staré (leden 2022)

 

vila č.p. 1347 (únor 2009, leden 2022)

lesopark

Lesopark se rozkládá na východním a jihovýchodním svahu návrší. Horní a dolní hranici tvoří hrana svahu, jižní hranici údolí Záběhlického potoka (za součást lesoparku považována celá levá strana údolí, byť parkové úpravy pouze kolem Kosatcového jezírka, dále k západu již ne). Hlavní vstup na severní straně na styku ulic U Prádelny a K Interně. Odtud se jižním směrem rozbíhají tři cesty – Horní (po horní hraně lesoparku), Střední a Dolní. Střední a Dolní cesta se spojují na jihovýchodním okraji lesoparku, Horní cesta prochází po celé jeho délce. Ve střední části a na okraji rokle Pod školkou jsou vybudovány též příčné (vertikální) komunikace; monumentální je zejména „Serpentina″ nad studánkou Královka. Lesopark v současné době osazen větším množstvím různorodých laviček, dvěma dřevěnými altány, několika vyhlídkami (s dosti omezeným výhledem) a řadou informačních panelů, dokumentujících revitalizaci lesoparku. Ve svahu se nachází několik přirozených i jímaných pramenů a též několik menších roklí. Voda je zadržena ve třech jezírcích – Lesním, Lučním (obě při Dolní cestě) a Kosatcovém (v rokli Pod školkou).

Lesopark byl budován Spolek pro okrašlování města Zbraslavi od roku 1929. Předtím zde byly pouze pastviny. Ve druhé polovině 20. stol. nebyl lesopark udržován. Zájem o něj se postupně začal probouzet až po roce 2000. V letech 2014-2015 byl realizován projekt na kompletní revitalizaci lesoparku, vzniklý ve spolupráci architektonického ateliéru Projektil architekti a sochaře Miloslava Fekara.

 

vstupní prostor lesoparku na severní straně (říjen 2020, leden 2022)

 

lavička Pod lípou při hlavním vstupu do lesoparku (říjen 2020, leden 2022)

 

Bifé Prádelna na severním okraji lesoparku (leden 2022, říjen 2020)

    

různé cesty současným lesoparkem (říjen 2020)

   

lavičky v lesoparku (říjen 2020)

Horní cesta – schodiště na nejvyšší místo lesoparku (leden 2022)

 

tahle stavba v nejvyšším místě Horní cesty, na konci ulice Pod Sirénou, měla být vyhlídkou, ale je zcela přerostlá stromy a s velmi omezeným výhledem na Šance pouze v době mimo vegetační sezónu (říjen 2020, leden 2022)

  

naopak zajímavé odpočívadlo (?) na konci ulice Výtvarnická omezený výhled poskytuje (říjen 2020)

výhled z vyhlídky na konci ulice Výtvarnická na Břežanské údolí a návrší Šance (říjen 2020)

 

tzv. Cihelným mostkem překračuje Střední cesta roklinu v severní části lesoparku (červenec 2005, říjen 2020)

 

prameniště nad Cihelným mostkem, v registru pramenů a studánek nazýván U schodů (říjen 2020, leden 2022)

 

„mostek″ vlastně není tak úplně mostkem; tudy vtéká voda, které pak pod „mostkem″ vytéká… (červenec 2005, leden 2022)

  

tzv. Lesní jezírku, napájené vodotečí od Cihelného mostku (říjen 2020)

 

cihlová opěrná zeď na Střední cestě (někdy chybně označovaná jako mostek) severně od Královky a prameniště pod ní (leden 2022)

 

Serpentina – nový komunikační prvek propojující Horní cestu a prostor kolem studánky Královka (říjen 2020, leden 2022)

  

vyhlídka u studánky Královka (říjen 2020)

z vyhlídky je také poněkud omezený výhled na Hradiště (leden 2022)

 

altán pod vyhlídkou, oficiálně nazývaný U pramene (říjen 2020)

prostor altánu U pramene dříve (červenec 2005)

 

vodou z pramene Královka je napájeno druhé z jezírek při dolním okraji lesoparku, nazývané netuše proč Luční, neb je taktéž v lese (říjen 2020)

 

tzv. Mostek nad roklinou na Horní cestě ve skutečnosti není mostkem, neboť roklina je v těchto místech zasypána a začíná až níže ve svahu (říjen 2020, leden 2022)

 

mostek přes tutéž roklinu na Střední cestě před revitalizací a po ní (červenec 2005, říjen 2020)

 

ještě jednou současná podoba kamenného mostku přes roklinu (říjen 2020)

skalní výchoz ve střední části lesoparku (červenec 2005)

studánka Na Belvederu

Studánka se nachází ve vstupním prostoru lesoparku na jeho severním konci. Dnes má podobu plastového „vajíčka″.

Zděná studánka vznikla již při zřízení lesoparku. Původně byla otevřená, čelní stěna s kovovými vrátky vypadá byla doplněna až později. Počátkem 21. století byla několikrát opravována, naposledy někdy na přelomu let 2013/14. V rámci celkových úprav lesoparku v letech 2014-15 byla nahrazena současnou plastovou dle návrhu sochaře Miloslava Fekara.

unikátní snímek z budování studánky původním okrašlovacím spolkem (www.mc-zbraslav.cz)

 

podoba studánky ze začátku 21. století, kde se jasně rýsovala zazdívka čelní stěny (červenec 2005)

 

podoba studánky po opravě někdy po roce 2005 (únor 2009)

 

podoba studánky po další opravě, někdy na přelomu let 2013/14 (březen 2014, převzato z studankyzbraslav.rajce.idnes.cz)

interiér původní studánky (červenec 2005)

 

současná podoba studánky (říjen 2020)

pramen U interny

Pramen se nahází při Střední cestě cca 25 m od předešlé. V místě staré studánky pod dřevěným přístřeškem, zvaným „altán U studánky″ je dnes „plastové vajíčko″, shodné se studánkou Na Belvedéru, avšak bez vody. Pramen vyvěrá ve vyzděné jímce o cca 10 metrů severněji.

Původní studánka – do svahu vestavěná cihlová válcová stavbička krytá betonovým překladem – vznikla snad již při zřízení lesoparku. Je možné, že původně šlo o uzavřenou jímku a přední strana byla proražena až dodatečně. Pojmenování U interny, odvozené od nedaleké budovy nemocnice, jsem poprvé objevil u Vegera (začátek 90. let 20. stol), určitě není původní, neboť v době předpokládaného vzniku sloužila budova ještě jiným účelům; vzhledem k charakteru publikace je možné, že fakticky nejde o jméno, ale pouze o označení polohy, které se jako jméno studánky začalo používat až následně. Roku 2013 překřtil místní okrašlovací spolek studánku na Břečťanovou, avšak při její následné opravě byl břečťan odstraněn. Současná podoba dle návrhu sochaře Miloslava Fekara pochází z let 2014-15.

 

prostor kolem studánky (červenec 2005, říjen 2020)

  

podoba studánky počátkem 21. stol. (červenec 2005)

studánka po opravě někdy na přelomu let 2013/14 (březen 2014, převzato z studankyzbraslav.rajce.idnes.cz)

 

současná podoba „studánky″ bez vody (říjen 2020)

 

vývěr o deset metrů níže (říjen 2020)

altán U studánky při pohledu z Horní cesty (leden 2022)

Královka

Vydatný zdroj vody, nazývaný někdy též Královna (zejména v pomístních názvech v okolí – Na Královně, Nad Královnou), se nachází ve střední části lesoparku.  Ve svahu mezi Horní a Střední cestou vodní štola (uzavřená), níže pod Střední cestou přepad s upraveným přístupem. V blízkosti ještě další menší vodní zdroje, upravené (studna při Střední cestě) i neupravené (prameniště při schodech mezi Střední a Horní cestou), které jsou svedeny do trubek pod Střední cestu.

Předpokládá se, že vodovod do zbraslavského kláštera, vybudovaný dle písemných záznamů v roce 1333, vedl vodu právě ze zdejších pramenišť. Každopádně štola Královka byla zdrojem vody pro klášterní pivovar. Od roku 1973 zde provádí měření Český hydrometeorologický ústav. Současná podoba pramene i jeho přepadu z let 2014-15.

  

portál vodovodní štoly Královka (červenec 2005, únor 2010, říjen 2020)

 

interiér vodovodní štoly (říjen 2020, červenec 2005)

  

přepad pod Střední cestou v proměnách času (červenec 2005, únor 2009, říjen 2020)

 

detail přepadu v roce 2005 (červenec 2005)

 

detail přepadu v roce 2009 (únor 2009)

detail současné podoby přepadu (říjen 2020)

 

studna při Střední cestě (červenec 2005, leden 2022)

 

přepad ze studny (červenec 2005, říjen 2020)

rokle Pod školkou

Krátká rokle s vodotečí, která je levostranným přítokem Záběhlického potoka. V rokli Kosatcové jezírko, ke kterému v současné době vedou povalové chodníky, a vodárna. V rokli několik pramenišť, situace celkově dosti nepřehledná. Přímo při cestě, sestupující z konce ulice Zvonařská, bývala pramenná tůňka zvaná Pod Schůdky, která však při úpravách cesty někdy mezi lety 2005 - 2008 zanikla. Pramen však nezanikl, voda prosakuje pod cestou a stéká do rokle. Pravděpodobně součástí stejného prameniště je pod cestou se nacházející uzavřená cihlová stavbička (v soupisu pražských studánek označována jako pramen „Pod školkou”). O něco výše v rokli vyústění tří záhadných rour, které jsou vesměs také považovány za přirozený pramen („U pískovny″), byť to vůbec není jistě. Každopádně voda vytékající z trubek (pokud zrovna nějaká vytéká) spadává do rokle cca 5 m vysokým vodopádem, nacházejícím se za vodárnou, a poté se vlévá do potůčku vedoucím středem rokle. Ten pramení kdesi nad vodárnou; z trubky, která ústí v ose rokle, obvykle voda neteče.

Ještě v polovině 20. stol. byla rokle delší a průchodná, jak dosvědčují staré mapy. Toto se změnilo zasypáním její horní části v souvislosti s výstavbou přilehlé školky a školy. Rokle pravděpodobně původně nebyla součástí lesoparku Belveder, přinejmenším zde začátkem 21. stol. nebyly patrné žádné patkové úpravy. Současná podoba s jezírkem a povalovými chodníky vznikla během rekonstrukce lesoparku v letech 2014-2015.

 

rokle na mapě z roku 1959 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současné mapě (www.mapy.cz)

dnešní závěr rokle nad Kosatcovým jezírkem (leden 2022)

 

prostor dnešního Kosatcového jezírka před úpravou (červenec 2005)

 

Kosatcové jezírko s dřevěnou lávkou (říjen 2020)

 

prameniště Nad vodárnou, v této podobě již neexistující (červenec 2005)

  

vodárna v rokli (červenec 2005, leden 2022)

  

vyústění trubek, někdy označovaných jako pramen „U pískovny″, v levém svahu rokle (červenec 2005)

 

občasný vodopád za vodárnou, přes něj teče voda z trubek „U pískovny″ (červenec 2005)

  

pod vodopádem, v těsném sousedství vodárny, plnila voda jakousi pseudostudánku, dnes pobořenou a zasypanou (červenec 2005, leden 2022)

 

dnes již zaniklá „studánka″ (či spíše vývěr) Pod schůdky (červenec 2005)

  

místo studánky Pod schůdky, která je na prvním snímku ještě patrná, na dalších již zaniklá (červenec 2005, únor 2009, leden 2022)

 

vývěr téhož pramene pod cestou; vlevo cihlová studánka (leden 2022)

  

studánka „Pod školkou“; jak je vidět dle nového zámku, je dosud využívaná, výtok vody z ní v současné době není, možná souvisí s níže položenou vodárnou (červenec 2005, leden 2022)

 

kruhová lavička na sestupu do rokle (říjen 2020)

 

současný přístup do rokle po povalových chodnících (říjen 2020, leden 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Belveder někdy mylně považovaný za nejvýchodnější výběžek Brd; Brdská vrchovina však sahá až na pravý břeh Vltavy, nejvýchodnějším vrchem jsou Čihadla. Nemluvě o tom, že podle současného horopisného členění Belveder vůbec není součástí Brdské vrchoviny, ale Hořovické brázdy.

Ø        Vzhledem k tomu, že projekt revitalizace parku dle návrhu ateliéru Projektil architekti byl údajně schválen již v letech 2009-10, jsou pro mě opravy studánek Na Belvederu a U interny, provedené městskou částí v letech 2013-14, tedy těsně před jejich v té době již zjevně plánovanou likvidací, nepochopitelné.

Literatura:

-         Eduard Ureš: Studánky Velké Prahy – ad: Portál č. 32 (Praha 1987)

-         Jaromír Veger: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy (Praha 1993)

Web:

-         městská část Praha-Zbraslav - https://www.mc-zbraslav.cz/lesopark-belveder/d-12412

-         Projektil architekti - https://www.projektil.cz/cs/project/052-belveder-park-praha-zbraslav

-         Portál hl. m. Prahy - https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/volny_cas/odreagujte_se_v_belvederu_na_zbraslavi.html

-         Česká cena za architekturu - https://ceskacenazaarchitekturu.cz/rocniky/2017/lesopark-belveder/

-         toulky krajinou - https://toulkykrajinou.cz/lesopark-belveder/

-         Zbraslavské studánky - https://studanky.webnode.cz

-         Zbraslavská historie - http://zbraslavhistorie.info/uvod-zbraslavske_zajimavosti

-         Zbraslav.info - http://stare.zbraslav.info/grame.php?sk=1136

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

aktualizace leden 2022