ZÁBĚHLICE
k.ú.
Zbraslav, dříve Záběhlice (Brdská vrchovina, Hořovická pahorkatina / Praha)
Kdysi ves při levém břehu Vltavy, dnes
součást zbraslavské aglomerace. Centrem ulicová náves „Na Plácku″ s
malým parčíkem s dětským hřištěm při Záběhlickém potoku, který však
dnes skrze ves kanalizován (uváděn zde též železný kříž, ale nenalezl jsem ho).
Původní ves se rozkládala jižně od této návsi, severně vilová zástavba
srůstající s vlastní Zbraslaví
(hranicí mezi historickými katastry Záběhlic a Zbraslavi jsou ulice K Interně a
Boženy Stárkové). Na západě je původní ves ohraničena strmými srázy
s několika roklemi (V hlubokých,
Kamínka, rokle
Záběhlického potoka), v severní části těchto svahů lesopark Belveder. K Záběhlicím katastrálně patřila
i plošina nad Belvederem, jejíž zástavba
je dnes vnímána jako součást Horní Zbraslavi.
První zmínka 1268. Vždy
součást zbraslavského panství. Roku 1924 připojeny ke Zbraslavi.
historický pohled na Záběhlice
od severovýchodu – vlevo původní ves, vpravo pomalu vznikající vilová čtvrť, za
ní zalesněné stráně Belvederu,
v popředí předchůdce dnešního Mostu Závodu míru, jehož levobřežní část
leží také ještě na původním katastru Záběhlic (historická pohlednice,
pravděpodobně z doby krátce po roce 1924, neb již označena jako Záběhlice-Zbraslav, nikoli Záběhlice u Zbraslavi, jak
psáno dříve)
pohled na jádro vsi od
severozápadu; v pozadí Hradiště (leden 2022)
ves kolem roku 1910; objekt
vpravo patrně dnes již zaniklá kaple či zvonice (historická pohlednice; z facebooku MČ Praha Zbraslav)
ještě jeden pohled na ves
z počátku 20. stol., pro změnu od jihovýchodu; vlevo v popředí ústí
rokle V Hlubokých, před ním hostinec Na Pavlači, v pozadí ještě
nezalesněné svahy Belvederu (historická
pohlednice)
bývalá náves, dnes nazývaná Na
Plácku (červenec 2005, leden 2022, únor 2009)
č.p. 973 na bývalé návsi (únor
2009)
pamětní deska filozofa Ladislava
Klímy na severozápadní straně návsi (leden 2022)
bývalý hostinec U Zelenků č.p.
553 v centru vsi (facebook MČ Praha-Zbraslav,
únor 2009, červenec 2005)
socha dívky na parkovišti
v ulici ul. Spojařů (červenec 2005, leden 2022)
umístění sochy dříve a nyní
(červenec 2005, leden 2022)
označení výšky povodně
v roce 2002 na domě č.p. 1614 v ul. Spojařů (leden 2022)
dům č.p. 572 na křižovatce ulic
Žitavského a Rašilova v jižní části vsi (únor
2009)
pomník třem neznámým padlým před
domem č.p. 572 (únor 2009)
dům č.p. 583 na jižním konci
vsi, bývalý hostinec Na Pavlači (historická pohlednice, únor 2009)
vila č.p. 541 severně od návsi
(leden 2022)
vila č.p. 540 severně od návsi
(leden 2022)
vila č.p. 539 z roku 1909
severně od návsi (leden 2022)
vily č.p. 957 a 948 při úpatí
Belvederu (leden 2022)
Holečkova vila č.p. 955
v ulici Boženy Hofmeisterové z let 1925-26
dle návrhu architekta Františka Vodičky (leden 2022)
vila č.p. 519 v severní
části bývalého katastru (únor 2009)
secesní vila č.p. 517
v severní části bývalého katastru z roku 1911 dle návrhu architekta
Václava Vejvody (únor 2009)
studánka Kamínka
Kamenná kobka v terase u
domu č.p. 993 na křižovatce ulic Pod Kamínky a Pod Studánkou. Volně přístupná.
Silný pramen.
celkový pohled na studánku
(červenec 2005, říjen 2020)
vstupní mříž (únor 2009, leden
2022)
studánka (únor 2009, říjen 2020)
keramická deska nad studánkou
(říjen 2020)
Adamova kaple
(nemovitá kulturní památka)
Klasicistní výklenková
arkádová kaplička se sochou Madony na křižovatce silnic Žitavského a U
klubovny.
Kaplička na tomto místě
údajně od roku 1800. Zatímco např. Památkový katalog datuje současnou stavbu do
poč. 20. stol., kniha Umělecké památky Prahy ji
datuje do 1. čtvrtiny 19. stol. Postavena nákladem rodiny Adamovy, proto
nazývána „Adamova″. Někdy však uváděna i pod jménem Adámkova.
kaple (únor 2009)
polychromovaná sádrová socha
Madony, dle Uměleckých památek Prahy „rovněž″ z 19. stol. (únor
2009)
nemocnice č.p.
639 a 640
Dvojice objektů
s hranolovými věžemi – bývalá Kaufmannova vila
č.p. 639 (původně č.p. 87) a bývalý Domov důchodců č.p. 640 (původně č.p. 233)
– stojí na severovýchodním okraji lesoparku Belveder.
Budovy jsou obklopeny zhruba hektarovým parkem.
Dnešní objekt č.p. 639
nechal roku 1890 postavit v novorenesančním stylu podle plánů stavitele
Jana Hersina doktor Emil Kaufmann
a nazval ho Villa Maria. Po Kaufmannově
smrti připadla vila dědickým odkazem Ústavu pro hluchoněmé, který ji prodal
roku 1916 kongregaci Šedých sester III: řádu sv. Františka. Dům sloužil jako
ozdravovna pro členky kongregace. Roku 1920 v něm byla vysvěcena domácí
kaple. V letech 1931-32 byla přistavěna sousední budova dle plánů architekta
Jana Raita, roku 1933 v něm byla vysvěcena poloveřejná kaple. V objektu se členky kongregace
staraly o staré vdovy. Kapacita domu byla 28 pacientek. Roku 1943 byly Šedé
sestry z objektů vyhnány, byla zde zřízena ubytovna pro dvě stě německých
dívek, na konci války pak pro oddíl Hitlerjugend.
Sestry se přestěhovaly do filiálního domu v Pyšelích,
dvě však „na Zbraslavi″ zůstaly a pomáhaly na zahradě a v kuchyni. 25.
května 1946 kongregace oba objekty smluvně postoupila katolické charitě, která
zde plánovala vytvořit zaopatřovací ústav pro staré, choré a nemocné.
V 50. letech bylo rozhodnuto, že zde bude zřízena okresní interní nemocnice
pro okres Praha-jih. Objekty byly přestavěny dle projektu Ing. arch. Šimona a
do provozu uvedeny v roce 1958 (podle jiných pramenů až po roce 1963?). V
roce 1968 kongregace neúspěšně požadovala navrácení domů s poukazem na jejich
nezákonné zabrání. Nemocnice byla zrušena roku 1984, dnes zde Transfůzní
oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
areál dnešní transfůzní stanice
(leden 2022)
bývalá Villa Maria
alias Kaufmannova vila č.p. 639 (leden 2022)
bývalý domov důchodců č.p. 640
(leden 2022)
vila Planá růže
č.p. 512 (nemovitá kulturní památka)
Honosná novorenesanční
vila stojí na křižovatce ulic Žitavského a Ottova na předpolí Mostu Závodu
míru. Dominantou je dvoupatrová obytná věž, k níž jsou připojeny dva
patrové trakty. Na východní straně dřevěná prosklená terasa. Fasáda kombinuje
režné a omítané zdivo. Na jižní a západní fasádě secesní figurální nástěnné
malby. Objekt je reprezentantem zástavby z doby přelomu 19. a 20. století s
rekreační funkcí. Je cenným dokladem významné historické fáze Zbraslavska, kdy sloužilo výrazně rekreačním účelům.
Vila byla postavena roku
1899. V 70. letech 20. stol bylo režné zdivo přetřeno fasádní barvou.
vila Planá růže (únor 2009)
secesní výmalba fasády (únor
2009)
Ottova vila č.p. 500
(nemovitá kulturní památka)
Třípodlažní vila na
nepravidelném půdorysu s prvky geometrické secese a moderny stojí na samé
severní hranici bývalého záběhlického katastru, v ulici Žitavského. Na
východní straně balkón a terasa s monumentálním zahradním schodištěm. Bohatě
zdobená fasáda. Pozoruhodné dobové interiéry ve stylu moderny s centrální
sloupovou halou.
Vila byla postavena
v letech 1909-1911 dle návrhu architekta Otakara Novotného jako letní dům
pro nakladatele Jana Ottu. Rodina nakladatele Otty vlastnila dům ještě čtyři
roky po jeho smrti (do roku 1920), v roce 1935 přešel do vlastnictví státu.
V 50. letech sloužila vila jako železniční učiliště. Později vila vyhořela
a zchátrala. Následně přešla do majetku města. Od něj si ji roku 1994 dlouhodobě
pronajal belgický podnikatel v oboru realit Serge
Borenstein, který ji zrekonstruovali do původní
podoby. Původní zahrada s altány komponovaná do geometrických obrazců
nahrazena po povodní 2002 plochým trávníkem.
Ottova vila (únor 2009)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Jméno vsi vysvětlováno jako útočiště
lidí „zaběhlých”, tedy zběhlých, uprchlých (nejspíše z nevolnictví). Skryté
místo při úpatí skalnatého srázu mimo hlavní cesty by takové teorii celkem
nasvědčovalo.
Ø
Vily v severní části katastru jsou (a asi do značné
míry vždy byly) vnímány jako součást Zbraslavi,
byť v době jejich vzniku ještě o Zbraslav nešlo. Důvodem pravděpodobně je,
že prostor byl zastavěn rozšiřováním Zbraslavi,
nikoli rozšiřováním vlastních Záběhlic.
Literatura:
-
Dalibor Prix a kol.: Umělecké památky Prahy V-Ž (Praha 2017)
-
Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, 5. díl (Praha 2002)
-
Tereza
Havlová: Dějiny Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka (diplomová
práce 2016) – též na https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/75558/DPTX_2012_1_11410_0_387391_0_134069.pdf
-
Přemysl
Veverka a kol.: Slavné pražské vily (Praha 2008)
-
Eduard Ureš: Studánky Velké Prahy – ad: Portál č. 32 (Praha 1987)
-
Jaromír Veger: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy (Praha
1993)
Web:
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Záběhlice_(Zbraslav)
-
wikipedue;
Ottova vila - https://cs.wikipedia.org/wiki/Ottova_vila_(Zbraslav)
-
Zbraslav.info - http://stare.zbraslav.info/grame.php?sk=1135
-
památkový
katalog; vila Planá růže - https://pamatkovykatalog.cz/vila-plana-ruze-15154586
-
památkový
katalog; Ottova vila - https://pamatkovykatalog.cz/ottova-vila-15142607
-
památkový
katalog; Adámkova kaple - https://pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaplicka-adamova-13736449
-
Slavné
vily; Ottova vila - http://www.slavnevily.cz/vily/praha/ottova-vila
další
místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky
aktualizace leden 2022