SUŠICE (Schüttenhofen)

k.ú. Sušice (Šumavské podhůří / Sušicko)

Město (435 m.n.m.) na Otavě pod Svatoborem – městská památková zóna. Historické jádro se zbytky opevnění (dochováno zejména na východní a jižní straně) a farním kostelem sv. Václava, rozložené kolem obdélného náměstí s radnicí, leží na levém břehu Otavy při soutoku s Roušarkou. Západně od něj Dolejší Předměstí, východně (na pravém břehu Otavy) Hořejší Předměstí s bývalým kapucínským klášterem a se hřbitovy. Na východním okraji města na býv. morovém hřbitovu kaple sv. Rocha. Severně od historického jádra na levém břehu Otavy směrem k nádraží tovární čtvrť. Továrna na výrobna sirek Solo Sušice, založená 1839. Na Otavě i Roušarce několik mlýnů (Pracharský čili Kotrbův mlýn na Hořejším Předměstí, Taraškovský neboli Roušarův mlýn na Roušarce, Pelantův čili Mezimostský mlýn na soutoku Roušarky a Otavy, Dolejší čili Panský mlýn přestavěný na elektrárnu, mlýn Valcha neboli Janoudův). Ve městě řada kovových křížků (ten na fotografii leží na jihozápadním okraji historického jádra – „na Příkopech“). Na návrší nad městem v dominantní poloze poutní kaple Anděla strážce.

Na Hořejším předměstí nedaleko řeky zajímavá (snad renesanční) budova, jejíž původ ani účel mi není znám.

Původně osada rýžovníků zlata. Osídlení prokázáno archeologickými nálezy od 11. stol. Jméno značilo suché místo mezi říčními rameny. Koncem 12 a ve 13. stol. patřila Sušice k Bavorsku. Od 2. pol. 13. stol. královským městem.

Ve Voprchovském domě na náměstí Muzeum Šumavy. V budově radnice Městské informační centrum.

Náměstí Svobody:

Centrální prostor historického jádra města. Dochována zde řada domů gotického původu s renesančními a barokními fasádami – vesměs památkově chráněny. Nejzajímavější Voprchovský dům (čp. 40 - kdysi děkanství, dnes Muzeum Šumavy) a sousední Pozacínovský dům (čp. 48 - kdysi lékárna) s bohatým renesančním štítem a sgrafity v jihovýchodním rohu náměstí. Uprostřed náměstí původně renesanční radnice (čp. 138), nedaleko Lípa svobody a kašna z poč. 19. stol. Na domě č. 27 v severozápadní části náměstí pamětní deska zakladatele sirkařského průmyslu v Českých zemích Vojtěcha Schejnosta.

Kostel sv. Václava (nemovitá kulturní památka):

Hlavní městský chrám, ležící jižně od náměstí. Gotická trojlodní bazilika, přistavěná nedlouho po roce 1322 ke starší (románskogotické) kapli, jež dnes tvoří jeho sakristii. Po velkém požáru v roce 1707 (při kterém se zřítila Velká věž v jihozápadním nároží) přestavěn barokně. Menší severní věž rozšířena a zvýšena 1773. 1884-85 regotizován (mimo jiné přistavěna předsíň). Nepravidelné trojlodí svírá s osou presbytáře tupý úhel. V interiéru znakové náhrobníky ze 17. a 18. stol. Zařízení většinou z 18. stol. Hlavní oltář od J. Hellicha z roku 1861. Do lodi bývá možnost nahlédnout z volně přístupné předsíně.

Starý židovský hřbitov (nemovitá kulturní památka):

Leží při hradbách v jižní části historického jádra. Pochovávalo se na něj v letech 1626 - 1873 (kdy byl zřízen nový hřbitov). Řada pěkných zachovalých náhrobních kamenů (nejstarší z roku 1708). Nad vstupní bránou pamětní deska sušickým židům, zavražděným v koncentračních táborech. Možno nahlédnout pouze od brány, vzhledem k jeho malým rozměrům to však postačuje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka):

Bývalý hřbitovní kostel na Hořejším Předměstí. Základem dnešní stavby presbytář původního nedostavěného špitálního kostela z r. 1352. K jižní straně přiléhá tzv. Kabátovská kaple se samostatným vchodem (z 15. stol.), k severní straně barokní kaple z roku 1691, v průčelí renesanční věž z roku 1581. Na jižní straně zachovány zbytky gotických kružeb oken. Kostel obklopuje dnes již zrušený hřbitov - obehnán zdí se vstupní branou. Při bráně železný křížek. V nikách hřbitovní zdi a při zdi kostela několik náhrobků empírového i staršího původu.

Kapucínský klášter (nemovitá kulturní památka):

Konvent kapucínů na Hořejším Předměstí při břehu Otavy založen roku 1651 Ferdinandem III. (po desetiletých přípravách), vysvěcen 24. října 1655. Čtyřkřídlý komplex s kostelem sv. Felixe z Cantalice při severní straně. Ke kostelu přistavěna kaple sv. Kříže z 18. stol. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého. Na nádvoří údajně sluneční hodiny.

Pelantův mlýn:

Též Mezimostský - čp. 8/II. Leží při soutoku Roušarky s Otavou v samém centru města, v místech zvaných Na Fujernách (název údajně odvozen od výrazu označujícího rýžování zlata). Patří k nejstarším v Sušici a původně údajně sloužil k úpravě zlatého písku. Současná podoba z let 1927-36, kdy mlýn zcela přestavěl a zvětšil mlynář Ladislav Pelant. Jeho rodině patří mlýn dodnes.

Kaple Anděla Strážce (nemovitá kulturní památka):

Malebná stavbička v dominantní poloze na návrší Stráž nad severovýchodním okrajem města. Ranně barokní stavba, vybudovaná kapucíny v letech 1682-83, 1882 přestavěna pseudorománsky. Kolem centrální kaple čtyřkřídlý ambit. Poutní místo (hlavní pouť 1. neděli v září).

Literatura:

- kol.: Šumava - Turistický průvodce ČSSR 22 (Praha 1986)

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách IV (Praha 2001)

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3. - P/Š (Praha 1980)

- Zdeněk Boháč: Poutní místa v Čechách (Praha 1995)

- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)

Web:

- oficiální stránky města

- Muzeum Šumavy

- Infočesko (židovský hřbitov)

- turistika.cz

- Retour – město, kaple Anděla Strážce

- databáze slunečních hodin – klášter, Družstevní ul., Pod Kalichem

Okolí: Žižkův vrch / (Hartmanice)

Šumava / rejstříky

duben 2006