STACHY
k.ú. Stachy (Šumavské podhůří /
Vimpersko)
Rozlehlá ves (740 m.n.m.) v široké kotlině mezi Javorníkem
a Churáňovem, při silnici z Vimperka do Kašperských Hor. Dříve Stachov, zatímco
Stachy bylo označení pro společenství asi 10 blízkých osad - dnešní stašsko.
Centrem náměstí s kostelem Navštívení Panny Marie a radnicí (bývalou farou).
Jihovýchodně od náměstí hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné. Na pravém břehu
potoka východně od náměstí kaple Panny Marie Bolestné. Na levém břehu potoka
severně od náměstí býv. mlýn. Na západním okraji města Pošumavské hasičské muzeum. Pamětní
deska na budově mateřské školy západně od hřbitovního kostela (otevření u
příležitosti 30. výročí „osvobození sovětskou armádou“). Ve městě řada ukázek
typické roubené pošumavské architektury, též řada železných křížů.
Stachy vznikly patrně v
polovině 16. stol. kolem někdejší sklárny. Stašská rychta, uváděná od roku
1614, byla jednou z osmi královských rycht v tzv. Královském hvozdu (jedinou s
převážně českým obyvatelstvem). Staši bývali ve světě proslaveni jako výborní
muzikanti, cirkusoví umělci a zedníci. O Stachách psali ve svých románech Karel
Klostermann (Světák z Podlesí, Šumavská rapsodie, Odysea soudního sluhy) a
Eduard Bass (Cirkus Humberto). Ve Stachách se narodil 1839 Andreas Hartauer,
autor písně Tam v krásné Šumavě.
Na náměstí začíná
Sklářská naučná stezka A. Hartauera.
Náměstí:
Parkově
upravené náměstí (známé výskytem hřibů kolodějů) uzavírá na jihu empírový
kostel Navštívení Panny Marie, na západě škola a obecní úřad a na východě
novostavba nákupního střediska z 2. pol. 20. stol. na místě pův. Stachova dvora
- stašské rychty. U kostela pomník obětem 1. a 2. sv. války s medailóny
T.G.Masaryka a E. Beneše, proti nákupnímu středisku pomník osvobození sovětskou
armádou (zcela nesmyslný - ve Stachách nikdy nebyla), v severovýchodním rohu
kamenný kříž a památný strom. V parku mimo jiné Masarykova lípa (vysazena roku
1928) a Lípa republiky (vysazena roku 1998).
Radnice (nemovitá kulturní památka):
Budova s mansardovou
střechou na náměstí (čp. 200) zřízena z bývalé renesanční fary. Dochován
renesanční portál se dvěma erby v nadpraží (snad přenesen z Kašperských Hor
??). Na budově pamětní desky osvobození města americkou armádou a osobnostem I.
a II. československého odboje - gen. Václavu Kalinovi a gen. Josefu Bartíkovi.
Škola:
Rozlehlá budova, uzavírající na
západní straně náměstí. U vchodu pamětní deska Františka Foltýna, který zahynul
v roce 1943 u Charkova. Na severním průčelí budovy, která také snad ještě patří
ke škole (za radnicí) keramická mozaika.
Kostel Navštívení Panny Marie (nemovitá
kulturní památka):
Mohutná (50 x 16 m)
chrámová budova v pozdně empírovém (tzv. erárním) slohu z let 1842 - 1849. Dva
zvony pořízené až po II. světové válce z darů Stacháků z Ameriky. Při vstupu
dva železné kříže.
Kostel Panny Marie Bolestné (nemovitá
kulturní památka) se hřbitovem:
Původně farní, dnes
hřbitovní kostel stojící dříve o samotě jižně od vsi (dnes již dospěla zástavba
až k němu). Pozdně barokní stavba z r. 1781. Na hřbitově kolem něj řada
zajímavých náhrobků a železných křížů. V nová části hřbitova kamenná plastika.
Před hřbitovem bohatě zdobený železný kříž. Poblíž kostela nová obřadní síň.
Kaple Panny Marie Bolestné (nemovitá
kulturní památka):
Kaplička na pravém břehu
potoka východně od náměstí, nad „divotvornou“ studánkou. Pochází z roku 1801.
Na štítě obraz Nejsvětější Trojice. V interiéru lidový deskový obraz Piety,
opředený řadou pověstí (svým tmavnutím či světláním věští neštěstí). Dříve
poutní místo.U kaple se prý scházeli Stacháci před odchodem do světa a sem se
vraceli poděkovat za šťastný návrat.
Vodní mlýn čp. 71:
Leží na levém břehu potoka
severně od náměstí. Dosud funkčním náhon.
Lidová architektura:
Řada cenných ukázek pošumavské
roubené architektury - zejména v severovýchodní části města při silnici na
Vimperk. Ojedinělé domy i v severní a západní části města. Soubor součástí
vesnické památkové rezervace Stachy – Chaloupky.
Další kříže:
Ve městě a jeho bezprostředním
okolí mnoho (vesměs litinových) křížů. Kromě již výše uvedených například
kovový, dřevem vyspravená kříž severně od mlýna, dva litinové křížky při
silnici v západní části vsi a jeden (silně poškozený) západně od vsi na
křižovatce silnic do Šebestova a Michalova.
Literatura:
-
kol.:
Šumava - Turistický průvodce ČSSR 22 (Praha 1986)
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3. - P/Š (Praha 1980)
-
Pavel
Kozák: Tajemná místa od Blaníku k Sušici (Beroun 1999)
Web:
-
Retour
Okolí: Vydří Most / Horská Kvilda / Michalov / Kundratec
duben 2006