HORSKÁ KVILDA (Innergefild)
k.ú. Horská Kvilda (Šumava /
Kašperskohorsko)
Roztroušená obec v údolí Hamerského potoka a ve
svazích nad ním (nejvýše položená část 1070 m n. m.), na náhorní plošině šumavských
plání s jedněmi z nejdrsnějších klimatických podmínek u nás. Na potoku
pracovaly dvě pily (v nichž se vyráběly dřevěné soustružené výrobky) a hamr;
dnes zachována pouze jedna budova bývalé Lieblovy pily (č.e. 4) zhruba
uprostřed vsi. Součást národního parku Šumava.
Jméno Gewilde (Kvildy) se
objevuje prvně v listině z roku 1345, ovšem nikoli jako jméno osady, ale jako
označení lesa, zahrnujícího zřejmě poměrně široké území na rozvodí Otavy a
Vltavy. V listině se praví o možném užitku z drahých kovů „budou-li
nalezeny″. Z toho by bylo možné soudit, že právě tehdy někdy zde
vznikla hornická osada. někteří badatelé jsou však přesvědčeni, že zlato se
v oblasti Horské Kvildy těžilo již před tímto datem, snad již ve 13. stol.
Význam místa stoupl po roce 1356, kdy tudy nechal Karel IV. zbudovat novou
dálkovou cestu, zvanou „Zlatá silnice″. První výslovná zmínka o dvoru
Kwilda (která je vztahována k Horské Kvildě) je z roku 1577. V 17. a
18. stol. hospodářský vzestup související s rozvojem sklářství
v regionu, na přelomu 19. a 20. stol. těžba rašeliny. Po roce 1946 většina
stavení zanikla, dnes zde do značné míry novostavby.
znak obce, připomínající kromě
polohy v šumavských hvozdech i historii rýžování zlata
severozápadní část obce –
v popředí radnice, v pozadí na návrší skupina domů „U Polaufa″
(leden 2009)
novostavba č.p. 40 v centru
vsi – radnice a turistické informační středisko (leden 2009)
Hamerské Domky – samota
v údolí Hamerského potoka pod vsí č.e. 22 a č.e. 1; v popředí
hamerský potok, v pozadí hora Sokol (únor 2013)
zaniklá Polaufova pila
(Pollaufsäge), která stávala na Hamerském potoku při mostku jižně od dnešního
hotelu Rankl (www.horskakvilda.eu) a její poloha na současné katastrální mapě
(nahlizenidokn.cuzk.cz)
sejpy při Ranklovském potoku
(leden 2009)
skotský náhorní skot čili
plemeno highlanad na pastvinách u Horní Kvildy; v pozadí hora Sokol (únor 2013)
U Polaufa (Beim
Pohlaufen)
Též Polaufovy domy. Dnes
již téměř nepoužívané označení pro nejsevernější, nejvýše položenou skupinu
hroskokvildských domů na výrazném návrší nad pravým břehem Hamerského potoka,
při dávném rozcestí středověkých dálkových cest. Právě zde je předpokládáno
nejstarší jádro osídlení Horské Kvildy, snad související právě se zabezpečením
provozu na těchto cestách. Usedlost, založená snad již ve středověku, patřila
městu Kašperské Hory. K roku 1680 je zde doložen hostinec, jehož nájemci
měli za povinnost „pocestné zaopatřovat pivem a pálenkou ze svého
provozu“. Později je hostinec uváděn i jako celnice. Od 18. století až do
odsunu roku 1946 zde hospodařil a hostinec (který je mimo jiné dějištěm
úvodních pasáží Klostermannova románu V ráji Šumavském) provozoval rod
Polaufů (Pollaufů, Pohlaufů). Bývalý Polaufův hostinec dodnes stojí, roku 2004 prošel
generální rekonstrukcí a od té doby nese jméno hotel Rankl. Naproti hotelu
stojí dřevěná socha slavného siláka, „šumavského obra″ Seppa Rankla
(Josefa Klostermanna), taktéž známého z románu V ráji Šumavském, od
místního chalupáře Ladislava Pavla. Západně od hostince stávala škola.
Polaufův hostinec
(www.zanikleobce.cz)
hotel Rankl – bývalý Polaufův
hostinec - dnes (únor 2013)
kříž u hotelu Rankl (únor 2013)
bývalá horskokvildská škola
z roku 1897 (www.horskakvilda.eu)
U Daniele (Beim
Danielen)
Skupina budov při soutoku
Hamerského a Rankelského potoka, nejvýchodnější část Horské Kvildy. Dosud
užívané jméno (spíše však ve tvaru U Daniela) odvozeno od dvorce Danielhof, ze
kterého pocházeli předci spisovatele Karla Klostermanna (zpustlý statek koupil
roku 1670 Gregor Klostermann, hospodařit zde však začal zřejmě až Daniel
Klostermann, pravděpodobně jeho syn, po němž byla poté usedlost zvána).
V majetku rodu Klostermannů byl do roku 1904. Statek zanikl pravděpodobně
v 50. letech 20. stol., dnes na jeho místě novostavby č.p. 4 a č.p. 41.
pohled od severozápadu do míst,
kde stával dvorec Danielhof (leden 2009)
novostavba č.p. 41, snažící se o
ráz původní šumavské usedlosti (leden 2009)
novostavba č.p. 30
severovýchodně od bývalého Danielhofu (leden 2009)
Zajímavosti:
Ø
Spolu se sousední Kvildou nejvýše položené obce v
České republice.
Ø
Kvildy (Gefilde) je synonymem pro Pláně.
Ø
Přídomek „Horská″ není odvozen od polohy v
horách, ale od příslušnosti k městu Kašperské
Hory. Jde však o tvar zřejmě poměrně mladý. Původní německé jméno není
odvozeno od Kašperských Hor, lze je spíše přeložit jako „Vnitřní″ Kvilda
(na rozdíl od sousední Kvildy, Aussergefild, tedy „Vnější″ Kvildy), pokud
se v 19. stol. občas objeví i slovanský ekvivalent Gwilda – např. na mapě
stabilního katastru -, pak bez přídomku. V té souvislosti stojí za zmínku, že
např. Karel Klostermann ve svých dílech uvádí Kvildu česky, zatímco Horskou
Kvildu (stejně jako většinu ostatních okolních obcí) výhradně v německé podobě.
Ø
V prostoru vsi i jejím okolí při Hamerském potoku a
jeho přítocích dochované četné sejpy po středověkém rýžování zlata (místně
nazývány hrůbata - nemovitá kulturní památka), v okolí vrchu Břemeno i
stopy po těžbě primárních zlatých ložisek (šachtice, pinky).
Ø
Jedna z větví Zlaté stezky přicházela od Kvildy (z
Finsterau), pravděpodobně více méně v trase dnešní silnice, druhá od Filipovy
huti (z Grafenau) zhruba v trase dnešní zelené turistické značky. Obě tyto
větve se setkávaly na návrší U Polaufa, aby dále pokračovaly k severu do Kašperských Hor a Sušice. Právě v lese severně od
„Polaufa″ jsou při zelené turistické značce velmi dobře zachované úvozy
této historické komunikace.
Ø
Horská Kvilda je ústředním místem románu Karla
Klostermanna V ráji Šumavském. Kromě již zmíněného Polaufova hostince je do
údolí Hamerského potoka pod vsí (snad do Hamerských domků?) lokalizován i
Podhamerský statek hlavní postavy celého románu, část děje se odehrává v místních
„soustružnách″ a na dalších místech vsi.
Literatura:
- kol.: Šumava bez hranic (Plzeň 2007)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.horskakvilda.eu
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Horská_Kvilda
- zaniklé obce - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10183
- zaniklé obce, U Daniela - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=18863
- zaniklé obce, Polaufova pila – http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=15655
- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2625
- zachování krajinného rázu NP a CHKO Šumava - http://zkr.npsumava.cz/sidelni-enklavy/horska-kvilda/
- hotel Rankl - http://www.hotelrankl.cz
- občanské sdružení Karel Klostermann - http://klostermann.wz.cz/texty/polauf.html
- Via Nova - http://www.poutnicesta-vianova.cz/mista_na_trase.php?D=M&id=31
- Vopinovy stránky - http://www.sumavanet.cz/vopin/horkvilda/horkvilda.htm
- Mikroregion Šumava západ - http://www.sumavanet.cz/mszapad/horskakvilda.asp
Okolí: Obří hrad / Stachy / Vydří Most / Modrava
/ Rokyta / Povydří
leden 2009,
aktualizováno únor 2013