SLAVIČÍN

k.ú. Slavičín (Vizovická vrchovina / Slavičínsko)

Město v údolí Říky/Nevšovky (353 m.n.m.), při jejím soutoku s Lukšinou a Lipovským potokem. Dnešní aglomerace zahrnuje kromě vlastního Slavičína (střední část dnešního města v okolí Horního náměstí) i původně samostatné vsi Dolní Mladotice (výhodně od Horního náměstí na levém břehu Říky v okolí dnešní ul. Hasičské - mladotický zámek stával zhruba v místech dnešní pošty v ul. K. Vystrčila) a Horní Mladotice (západní část města - okolí dnešní ul. Luhačovské). Tyto vsi dnes již nelze v zástavbě odlišit. Na východním okraji města sídliště Vlára a sídliště Malé Pole (pův. sídliště Míru - částečně na k.ú. Hrádek na Vlárské dráze).

Třebaže má město dnes převážně moderní charakter, působí velmi příjemně (však je také přestavba jádra považována za jeden z nejvýznamnějších urbanistických počinů 90. let 20. stol. u nás). Z historických objektů dochována část zástavby na Horním náměstí a na náměstí Mezi Šenky (budova Záložny čp. 123), zámek s parkem, kostel sv. Vojtěcha a fara z roku 1826 (v Komenského ul. mezi centrem města a kostelem - u ní socha sv. Floriána – původně zde stála socha téhož světce, umístěná dnes na návsi v Bohuslavicích nad Vláří) a klasicistní kaple Panny Marie Sedmibolestné v býv. Dolních Mladoticích (ul. Osvobození - nemovitá kulturní památka). Z moderních objektů stojí za pozornost kašna na Horním náměstí a „africky“ vyhlížející keramické plastiky před budovou městského úřadu. Na severním okraji města pův. kožedělná továrna rodiny Pivečků (Japis), dodnes sloužící jako výrobna obuvi (ve 2. pol. 20. stol. součást koncernu Svit, dnes firma Prabos). Severně nad městem Pivečkův lesopark s dřevěnými plastikami. Na Lipovském potoku několik rybníků (jeden z nich slouží jako koupaliště). „Slavičínské“ nádraží leží jihovýchodně od města, ve vsi Hrádek.

Ve Slavičíně místní muzeum s expozicí archeologie a letecké bitvy nad Bílými Karpaty.

Osídlení dnešního slavičína doloženo archeologickými nálezy již do neolitu. Mladotice (bez rozlišení na Horní a Dolní) se objevují v listinách prvně kolem 1135, Slavičín 1256 (jako „oppidi“ - městečko - Zlawizin). Předpokládá se, že (Dolní) Mladotice byly starší osadou, zatímco Slavičín byl založen jako nová lokace v jejich těsném sousedství někdy v pol. 14. stol. při obnově kraje po vpádu kumánů. Nelze však vyloučit ani, že se Slavičín v té době pouze přestěhoval blíže k říčce, čemuž by odpovídalo jméno trati Staré město západně od Horního náměstí. Snad v téže době byly založeny jako zemědělské zázemí nového městečka také Horní Mladotice. Během následujících století byly Slavičín i Mladotice vypleněny různými armádami ještě mnohokrát (Uhrové, Tataři, Kuruci...). 1850 byly Mladotice oficiálně sloučeny se Slavičínšm (až do roku 1946 se pak používalo pojmenování Slavičín-Mladotice). Výrazný stavební rozvoj po roce 1936 v souvislosti se zřízením zbrojovka. 1964 povýšen Slavičín na město.

kostel sv. Vojtěcha (nemovitá kulturní památka):

Na návrší na severovýchodním okraji města. Jednolodní stavba s věží obklopená hřbitovem. V interiéru upoutá mimo jiné reliéfní křížová cesta či bohatě zdobená kazatelna. V podvěží umístěn dřevěný kříž. U přístupového schodiště ke kostelu kamenný kříž a socha sv. Jana Nepomuckého (kopie nemovité kulturní památky z roku 1997 - originál údajně v kostele). Na hřbitově mimo jiné pomník 28 amerických letců, padlých v bitvě „nad Bílými Karpaty“29. 8. 1944, odhalený u příležitosti 50. výročí bitvy (na místě původního hromadného hrobu, z nějž ostatky převezeny roku 1946 na centrální vojenský americký hřbitov Lorraine ve Francii a na národní hřbitovy v USA), a pomník obětem 1. a 2. světové války..

Kostel v jádru zřejmě z 1. pol. 13. stol. Vzhledem k jeho poloze mimo aglomeraci se uvažuje, že by mohl souviset s nějakým starším osídlením, případně že mohl mít obrannou funkci nebo být součástí nějakého původního feudálního sídla (ani jedna z těchto teorií však není dostatečně doložená, nutno vzít v úvahu i fakt, že se u kostela přinejmenším od 2. pol. 13. stol. pohřbívalo). Později byl mnohokrát přestavován (16. stol., 17. stol., 2x po požárech v 18. stol, pol. 19. stol.). Dnešní podoba z roku 1897. Zasvěcení souvisí s legendou, že zde při své misionářské cestě z Uher na Moravu sv. Vojtěch v roce 985 pobýval.

Hřbitov volně přístupný, do lodi kostela možné nahlédnout z většinou otevřeného podvěží.

zámek (čp. 24 - nemovitá kulturní památka):

Trojkřídlá budova na levém břehu Říky severovýchodně od Horního náměstí. Stojí na místě tvrze, postavené zřejmě (jako dřevěná stavba - dle archeologických nálezů) koncem 14. stol, na zděný objekt přestavěné pravděpodobně ve 2. pol. 15. stol. a v roce 1667 již pusté. Zámek postaven před pol. 18. stol., do dnešní novorenesančně klasicistní podoby přestavěn nákladem Karla Augusta Lederera a jeho choti Karoliny po roce 1845. Z původní tvrze údajně dochován klenutý sklep pod příčným křídlem zámku.

Severozápadně od zámku nevelký (3,6 ha), poměrně nevýrazný zámecký park, jehož součástí je i přírodní amfiteátr. Proti zahradnímu průčelí zámku osový palouk (zřejmě nejstarší část parku), jinak tvořen převážně souvislými stromovými porosty. Dnešní podoba parku zhruba z roku 1850. Je zde evidováno kolem 40 druhů dřevin, převážně listnatých (z nejcennějších žlutopestrý dub letní, sloupovitý bud letní, lípa stříbrná). Před zámkem několik mohutných sloupovitých zeravů západních.

V zámku dnes restaurace, park volně přístupný.

Zajímavosti:

Ø Nalezeny mamutí kosti z období mladšího paleolitu.

Ø Ve Slavičíně a okolí řada pověstí o vodnících.

Ø Na Šabatci (jihozápadně od centra města při dnešní žluté turistické značce dfo Bojkovic) stával v letech 1826 - 1893 větrný mlýn - zničen vichřicí.

Ø V 1. pol. 19. stol. v okolí těžba nekvalitní železné rudy (pověstmi opředená štola údajně dochována v lese nad bývalým mlýnem západně od Slavičína).

Ø K velice rozšířeným profesím zde v minulosti patřilo zvěroklestičství - zdejší Spolek zvěroklestičů sdružoval v roce 1886 na 300 členů..

Ø Pověst spojuje jméno Slavičín s pobytem sv. Vojtěcha v místech dnešního kostela. Kdesi na protějším kopci stála v té době údajně tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila zář ohně, který hořel ve Vojtěchově táboře. Osada, která stála v údolí pod tvrzí, přijala na oslavu této události - slavného činu - název Slavičín.

Literatura:

- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6. díl (Praha 2004)

- Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (Praha 1996)

- Karel Hieke: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny (Praha1985)

- Drahomír Brzobohatý: Pohádky a pověsti ze Slavičínska - Kapitoly z historie Slavičínska, sv. 10 (Slavičín 2001)

Web:

- oficiální stránky města

- mikroregion Jižní Valašsko

- regionální portál Zlínského kraje

- turistika.cz: město, zámek

- infočesko

- mikroregion Luhačovické Zálesí: město, muzeum, památky, historie

- Nadace Jana Pivečky

Okolí: (Doubrava) / (Vysoké Pole) / Divnice / Hostětín / Kolelač / (Komonec)

Souvisí: Bohuslavice nad Vláří (socha sv. Floriana)

Valašsko / rejstříky

srpen 2006