STARÁ VODA (Altwasser)
k.ú. Rudoltovice, dříve Stará Voda (Nízký Jeseník / Vojenský
újezd Libavá)
Zaniklá ves (520 m n. m.) při Lázském
potoce v severní části Oderských vrchů. Zachován pouze poutní chrám sv. Anny a
sv. Jakuba Většího, zříceniny kláštera a hřbitov. Opodál nově zrekonstruovaná
Králova studánka. Z deseti křížů, které ve vsi bývaly, zachovány a
obnoveny dva.
Ves připomínána prvně
roku 1456. Byla součástí biskupského panství Libavá. Díky poutím byla jednou z nejbohatších vsí
regionu. Ve 30. letech 20. stol. měla necelých 350 obyvatel, 76 domů. Po vzniku
vojenského újezdu Libavá (1946) byla vysídlena (1947)
a zbořena, zachován pouze poutní chrám. Veřejnosti přístupné.
pohled na jádro vsi s poutním
chrámem a klášterem na historické pohlednici
plánek jádra vsi před jeho
zbořením (v lepším rozlišení)
obnovený pomník padlým v 1. sv.
válce na prostranství před kostelem (kdysi před budovou školy)
Školní (Žákovský) kříž z roku
1844, obnoven 1996, na prostranství před kostelem
kříž Josefa Schiffnera
z roku 1866, renovovaný 1995, za kostelem
pozůstatky starovodského
hřbitova - dnes v lese - západně od kostela, při bývalé poutní cestě do Města Libavá; založen
1849
dochovaný centrální kříž a
improvizovaný březový kříž na hřbitově
torzo zdiva jakési budovy jižně
od kostela
poutní chrám sv.
Jakuba Většího a sv. Anny (nemovitá
kulturní památka)
Hodnotný chrám s
centrální oválnou (respektive zaobleně osmiúhelníkovou) lodí a dvěma štíhlými
věžemi v průčelí, obklopen zbytky ambitů. Vnější fasáda obnovena, bohatě
freskami vyzdobený interiér dosud velmi poškozen (se zbytky azbukou psaných
nápisů, připomínajících pobyt sovětských vojsk v letech 1968-1990), jen s
provizorním vybavením. Z bývalých klenutých ambitů kolem kostela zachována v
podstatě jen obvodová zeď.
Původně zde dřevěný
kostel sv. Jakuba Většího (uváděn 1458) a poutní kaple sv. Anny (prvně doložená
1529). Poutní chrám, který je nahradil, postaven dle projektu Giovanniho Pietra Tencaly v letech 1683-88, následně v letech 1690-1696
dobudován piaristy. 1688-92 vystavěny kolem něj ambity. 1765-67 prodlouženo
kněžiště a na jeho stropě vymalován (snad Janem Františkem Kleinem) výjev
Posledního soudu. 1857 nahrazeny původní báně věží dnešními jehlany. 1935-39
vestavěny do východního ambitu tři stavebně spojené kaple (kaple Panny Marie
Bolestné, kaple sv. Josefa a kaple sv. Isidora, sv. Notburgy
a sv. Vendelína), dnes zcela zaniklé. Roku 1950 byly přes původní sliby
ministerstva obrany, že kostel i klášter budou moci i nadále sloužit svému
účelu, zakázány poutě, kostel byl církvi zabaven a předán armádě.
V následujících desetiletích zdevastován, cenný inventář vesměs převezen
do jiných kostelů. Od roku 1995 – mimo jiné velkou zásluhou skautů – postupně
obnovován.
celkový pohled na kostel
kostel v roce 1780, před
přestavbou věží (ad Encyklopedie moravských a slezských klášterů)
půdorys chrámu (ad Umělecké
památky Moravy a Slezska)
průčelí chrámu
kamenná kartuš se znakem
fundátora, olomouckého biskupa Karla z Lichtensteina-Kastelkornu, nad hlavním portálem kostela
socha sv. Jakuba Většího a sv.
Anny Samotřetí z 19. stol. v nikách nad bočními
portály
interiér kostela
presbytář s provizorním oltářem
detail fresky v presbytáři
interiér kostela před armádní
devastací (www.hrady.cz, infopanel)
strop lodi s freskou Nanebevzetí
sv. Anny, sv. Jakuba Většího a sv. Jáchyma od Giovanniho
Carlone
diagonální lunety s poškozenými
freskami ze života Panny Marie a Ježíše Krista; ve dvou severnějších lunetách fresková
výzdoba zcela zničena
alegorické fresky Evropy, Asie,
Afriky a Ameriky nad nikami
freska Narození Krista (?) na
stropě jedné z bočních kaplí
zbytky štukové výzdoby
sokly bočních oltářů
kruhový ochoz kolem lodi
západní sakristie a prostor nad
ní
dveře do podvěží,
dosud s nápisy v azbuce
pozůstatky ambitů
východní strana ambitu s vestavěnými
kaplemi před zničením (z infopanelu)
klášter
Z mohutné čtyřkřídlé jednopatrové budovy s navazujícími hospodářskými
staveními jihovýchodně od kostela zůstaly pouze terénní relikty s jedním
větším fragmentem zdiva; nejzajímavějším pozůstatkem je kamenná studna z roku
1695 uprostřed bývalého nádvoří. Předpokládá se zachování alespoň části
sklepních prostor. Před klášterem dochováno schodiště a sokly tří ze čtyř soch,
které zde stály (Krista Spasitele a Panny Marie Immaculaty
z roku 1720, sv. Jana Křtitele a sv. Josefa z roku 1769).
První piaristé přišli do
Staré Vody v roce 1690. Kolej byla při poutním chrámu vystavěna v letech
1692-1700, stejně jako chrám dle projektu Giovanniho Pietra Tencaly. Zdejší piaristé
byli na rozdíl od jiných kolejí pověřeni především výkonem duchovní správy
poutního místa a zajištěním péče o poutníky, až na druhém místě stála výuka a
výchova mladých chlapců. 1785 byla zřízena samostatná farnost Stará Voda a
rektor koleje se stal farářem-administrátorem. V roce 1922 převzali klášter na
dobu tří měsíců redemptoristé, poté beuronští
benediktini (1922-1930) a obláti (1932-1946). Během
závěrečných bojů 2. sv. války klášter 4. května 1945 částečně vyhořel. Opravné
práce byly přerušeny těsně před dokončením z důvodu vzniku vojenského
výcvikového tábora. Budovy odstřeleny v roce 1969.
klášter v 1. pol. 20. stol. (z infotabule)
interiér klášterní kaple (www.znicenekostely.cz)
areál klášteřiště dnes
jediný větší fragment zdiva
zaniklého kláštera
studna na bývalém nádvoří
kláštera
sokl jedné ze soch před
klášterem
fragment kamenické výzdoby
kláštera, zřejmě nějakého portálu
Králova studánka
(Königsbrunnen)
Studánka s kaplí sv. Anny
v údolí jižně od chrámu, kdysi na okraji starovodské
zástavby. Studánka, jíž jsou připisovány léčivé účinky, je nerozlučně spjata s
poutním místem. Kaple nad pramenem byla postavena v roce 1703 (snad na místě
starší dřevěné?), o její zbudování se zasloužil olomoucký světící biskup
Ferdinand hrabě Schröffel ze Schröffenheimu.
V kapli byla umístěna socha sv. Anny Samotřetí, které
stékala voda po palci a vytékala z kaple ven do bazénu, kde se v ní poutníci
koupali. V 19. stol. se zde uvažovalo o zřízení lázní podobných lázním v
Jeseníku, k realizaci záměru však nedošlo. Ještě v srpnu 1948 byla kaple z
vlastní iniciativy vojáků částečně opravena, následně však zchátrala a zbortila
se. Armáda využívala vodu pro svou potřebu, k čemuž byla vedle schodů
vybudována velká betonová nádrž. Obnovena (více méně dle původní podoby znovu
vystavěna) byla kaple v letech 2006-2007 díky darům starovodských
rodáků, toho času žijícím v Německu.
celkový pohled prostor Královy
studánky
kaple nad Královou studánkou v 1.
pol. 20. stol. (z historické pohlednice), před rekonstrukcí
(www.ado.cz) a dnes
pramen v interiéru kaple
vyústění pramene vně kaple
Zajímavosti:
Ø
Jméno Králova studánka je dle pověstí odvozováno od
„krále“ (ve skutečnosti slezského knížete) Boleslava Ukrutného, který prchal po
zavraždění krakovského biskupa Stanislava (1079) a došel až sem, kde se mu
zjevila sv. Anna a kárala ho za jeho zlý skutek; v králi se hnulo svědomí,
odešel do kláštera v rakouském Ossiachu, kde po dvou
letech zemřel. Dle jiné pověsti se zde při lovu zastavil blíže nejmenovaný
polský král, který po napití se vody za studánky prohlásil „Věru, taková voda
je krále hodna!“. Ještě jiná pověst (nevysvětlující však její jméno) praví o
tom, že u pramene kázali zdejším osadníkům (kteří zde však v té době s
pravděpodobností blížící se jistotě ještě nebyli) Cyril a Metoděj.
Ø
Poutě do Staré Vody doloženy již od roku 1500.
Středem uctívání byla malá gotická soška sv. Matky Anny Starovodské, držící v náručí dítě (většinou
považované za Ježíše, někdy však i za Pannu Marii), která je od roku 1949
nezvěstná. Poutním místem byla Stará Voda oficiálně uznána roku 1570.
Ø
O vzniku poutního místa praví legenda, že
v bažině nedaleko kostela sv. Jakuba ovce často zalézaly do křoví a dlouho
tam setrvávali. Když se za nimi ovčák vypravil, aby zjistil, co tam dělají, spatřil
jak leží pod vrbou a upírají zraky kamsi do koruny, jako by se modlili.
V koruně vrby nalezl malou dřevěnou sošku sv. Anny. Když se sošku rozhodli
přenést do nedalekého kostela sv. Jakuba, ta se přes noc vrátila na své místo.
Z toho lidé usoudili, že chce zůstat právě na tomto místě, a postavili zde
kapli sv. Anny. (Podle jiné verze sošku vyřezal a na strom připevnil ovčák jako
dík za vyslyšenou prosbu.)
Ø
V letech 1737-60 zaznamenáno sedmnáct případů, kdy
na přímluvu sv. Anny byla díky vodě z Králova pramene „ochromlým údům vláda
navrácena“. Obecně byla voda ze studánky považována za léčivou především na
oční neduhy.
Ø
Chrám je někdy označovaný jako pozdně renesanční
stavba s barokními prvky.
Ø
Část svého noviciátu ve Staré Vodě prožila řada
významných osobností, mimo jiné Jan Evangelista Purkyně,
historikové Gelasius Dobner
a Adauctus Voigt, hudební
skladatelé Remigius Mašát a
Damasus Brosman či pozdější
olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
Ø
Nedaleko bývalé vsi dnes již opuštěná raketová sila
Rudé armády (http://www.fortifikace.net/pov_nezar_122_rb_hranice.html).
Literatura:
- Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska 2
- J/N (Praha 1999)
- Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a
slezských klášterů (Praha 2005)
- František Odehnal: Poutní místa Moravy a Slezska
(Praha 1995)
- Petr Kovařík: Studánky a prameny Čech, Moravy a
Slezska (Praha1998)
Web:
- zaniklé obce - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=425
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Voda_(Libavá)
- Libavsko - http://www.libavsko.eu/historie/stara-voda-altwasser
- hrady.cz, kostel – http://www.hrady.cz/index.php?OID=3029
- hrady.cz, klášter - http://www.hrady.cz/index.php?OID=6965
- zaniklé obce Olomouckého kraje - http://olomoucky.rej.cz/clanky/zanikle-obce-olomouckeho-kraje-stara-voda/
- Arcidiecéze olomoucká - http://www.ado.cz/poutni/stara_voda/stara_voda.htm
- turistika.cz - http://www.turistika.cz/mista/stara-voda-mistni-cast-libave-poutni-misto
- zničené kostely – http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=search&typ=1&kod_cz=15120
- databáze studánek a pramenů - http://www.estudanky.cz/464-kralovska-studanka
- Toulavá kamera - http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?article_id=2434&play=1
- obnova Královy studánky (částečně německy) - http://www.baerner-laendchen.de/Altwasser.htm
Okolí: Lipná / Město Libavá
září 2012