Východní Sudety

MĚSTO LIBAVÁ (Stadt Liebau)

k.ú. Město Libavá (Nízký Jeseník / Vojenský újezd Libavá)

Město (530 m n. m.) při soutoku Smilovského a Libavského potoka, v severozápadní části Oderských vrchů. Z historické zástavby zachován více méně pouze kostel, torzo náměstí a větrný mlýn. Převážně dnes vojenské objekty bez jakékoli urbanistické struktury.

Libavá založena pravděpodobně ve 2. pol. 13. stol. Poprvé (již jako město) připomínána pod jménem Lubavia roku 1301. V té době patřila olomoucké kapitule, od roku 1323 pak olomouckému biskupství, v jehož držení zůstala více méně (s výjimkou zástav v 15. a 16. stol.) po celou historii. V Libavé byla rychta, z níž bylo spravováno celé Libavsko. Od konce 16. stol. zde doložena škola. Na přelomu 17. a 18. stol. tkalcovství. Přívlastek „Město“ se poprvé objevuje roku 1720. Ve 2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol. centrum soudního okresu. V době 1. republiky mělo Město Libavá včetně předměstí (východně od vlastního města v údolí potoka) 316 domů, přes 1800 obyvatel (převážně německé národnosti). 1946 zřízen v okolí vojenský výcvikový prostor. 1955 město formálně zaniklo, ve skutečnosti však zůstalo jako správní středisko vojenského újezdu přes četné demolice částečně zachováno (na rozdíl od např. Doupova, který byl v podobné pozici a byl zcela srovnán se zemí). V letech 1968-1990 zde okupační sovětská armáda. V současné době má město 83 domů (převážně vojenských) a cca 360 obyvatel. Dnes , přestože zůstává součástí vojenského výcvikového prostoru (jedná se o jeho vyjmutí), město po několika desetiletích opět veřejně přístupné.

znak, vycházející ze znaku olomouckého biskupství, do dnešní podoby polepšený přidáním poloviny černé orlice a dietrichstejnských nožů v roce 1629 kardinálem Františkem z Dietrichsteina

město na historickém plánu (z expozice ve větrném mlýnu) a na současné letecké fotografii (www.mapy.cz)

budova školy západně od náměstí

„vojenská″ zástavba města

náměstí

Z původně čtvercového náměstí cca 90 x 90 m, vzniklého již při založení města, zachována jen severozápadní strana. Severovýchodní stranu jakž takž vymezuje novostavba obchodního domu, na jihu zcela otevřené do vybouraného prostoru. Náměstí je dnes patrné jen díky zachování původní komunikační sítě a parku, který vyplňoval jeho vnitřní prostor.

V západním koutě náměstí stávala 27 m vysoká městská věž, zbořená v roce 1893. Likvidace větší části náměstí proběhla až po roce 2000 - ještě v roce 2004 chyběla pouze jihovýchodní strana náměstí; poměrně dobře zachovaná jihozápadní strana byla srovnána se zemí někdy kolem roku 2007, dva poslední původní domy severovýchodní strany byly zbořeny na přelomu let 2011/12!)

dnes již zaniklá podoba náměstí na historických pohlednicích (z expozice v kostele)

západní roh náměstí na historické fotografii (ad Města a městečka…) – budovy na pravé straně fotografie ještě částečně stojí stejně jako škola v pozadí

letecký pohled na náměstí kolem roku 2005, ještě před zbořením jihozápadní a poloviny severovýchodní fronty domů (www.mapy.cz)

hostinec v západní části náměstí

domy ve východní části náměstí, zbořené na přelomu let 2011/2012 (www.wikipedie.com)

severozápadní strana náměstí

bývalá kašna uprostřed náměstí

pomník příslušníkům 53. pomocného technického praporu z roku 2002 v severním cípu náměstí

kostel Povýšení sv. Kříže

Jednolodní kostel s věží v průčelí stojí na bývalém hřbitově západně od náměstí; dnes v areálu kasáren. Interiér silně poškozen, téměř bez výbavy, loď horizontálně rozdělena dřevěnou podlážkou z doby, kdy sloužila jako skladiště vojenského materiálu.

Existence kostela doložena v 1. pol. 16. stol. (jeden ze zdejších zvonů byl datován do roku 1505, 1528 první výslovná zmínka), vzhledem k církevní vrchnosti však lze předpokládat založení kostela již současně se založením města nebo jen o málo později. Předpokládá se, že kostel byl (na rozdíl od města) opevněn. Dnešní kostel postaven na místě staršího zchátralého v letech 1662-66, upravován po dvou velkých požárech v 19. stol. Ve 2. pol. 20. stol. sloužil jako vojenské skladiště, poté opuštěn zcela. Koncem 20. stol. v havarijním stavu (zejména střecha a sakristie), armáda uvažovala o stržení lodi a ponechání pouze věže. Roku 2002 na základě petice místních obyvatel opravena střecha, 2006 strženy zbytky sakristie. V „patře″ lodi místními nadšenci nainstalována malá výstavka o historii kostela a města, přístupná příležitostně.

kostel Povýšení sv. Kříže

severní strana kostela s předsíní a přístavkem schodiště na kůr a věž

jižní strana kostela s ubouranou sakristií a dalšími přístavky

plán kostela před příchodem armády (z expozice v kostele)

presbytář kostela při pohledu z „přízemí″ a „patra″ rozdělené lodi

pilastry presbytáře

zničené vitráže v presbytáři

nástropní výzdoba presbytáře

dnes již neexistující oltář (www.znicenekostely.cz)

kruchta

kropenka v podkruchtí

podvěží

v „patře″ kostelní lodi

poškozené fresky na stropě kostelní lodi

nepříliš znatelná výzdoba stěn lodi

Siedlerův mlýn (nemovitá kulturní památka)

Drobný větrný mlýn na západním okraji města. Třípodlažní omítaná stavba z lomového zdiva s částečně dochovaným vnitřním zařízením (hřídel s převodovým kolem) má u země průměr 9 m, vysoká je (včetně střechy) 12,5 m. Prvně je mlýn zmiňován roku 1875, kdy již pracoval. Po zřízení vojenského prostoru zpustl, takže na počátku 90. let to byla pouhá ruina s probořenou střechou (i tak je zázrak, že přežil). Obnoven byl v letech 1996-97 (včetně lopatek, které dnes opět scházejí), uvnitř malé expozice z různých předmětů a dokumentů minulosti Města Libavá (přístupno příležitostně).