HOHNSTEIN (Hohnštejn)

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Hohnstein

Městečko s hradem na severním okraji skalní oblasti tzv. Saského Švýcarska (306 m n. m.). Malebné uskupení řady dochovaných hrázděných stavení, vesměs z 18. a 19. stol., kolem náměstí před vstupem do hradu v po okolních svazích. K nejhonosnějším hrázděným stavením patří radnice či bývalá lékárna na náměstí. Západně od náměstí barokní kostel z let 1725-26 dle projektu Georga Bähra na místě středověkého. Na východním okraji městečka hřbitov, v jihovýchodní části nádraží bývalé úzkokolejky.

Malá osada se zde předpokládá již ve 12. stol., dle jiných názorů však vznikla později než hrad, nejspíše až ve 14. stol. Roku 1445 uváděn poprvé jako město (povýšen pravděpodobně nedlouho předtím, snad 1444).  Do 17. stol. hornická osada, v 18. stol. centrum tkalcovství, od 19. stol. rozvoj turistického ruchu. Z řady ničivých požárů nutno zmínit alespoň ten z roku 1724, po němž získalo město v podstatě dnešní podobu.

znak města z roku 1994; symbol psa je převzat z nejstarší známé městské pečeti ze 16. stol., jeho význam není znám, někdy bývá považován za mluvící znamení, neb město se v té době někdy psalo též jako Huntzstein (Hundstein – Psí kámen)

pohled na město a hrad od západu, z Hocksteinu

 

kostel

 

nejstarší hrázděný dům v Hohnsteinu z roku 1688 – původně pivovar, po roce 1835 zde první továrna na výrobu korku v Německu, od roku 1917 radnice

   

bývalá lékárna z roku 1721 na náměstí s pamětní deskou autora prvních popisů Saského Švýcarska Wilhelma Leberechta Götzingera; letopočet na portálu zjevně připomíná obnovu po požáru roku 1724

   

další hrázděná architektura

 

pamětní deska učitele a kapelníka Johannese Weischeita, který působil v Hohnsteinu v letech 1920-1968

základní škola Konrada Hahnewalda

poštovní milník na západním okraji města

    

městský hřbitov

  

hřbitovní kaple z roku 1717, opět s pamětní deskou kapelníka Johannese Weischeita, ovšem s jiným rokem počátku působení zde (?!)

hrad

Rozlehlý komplex mnoha staveb z různých dob na vysoké pískovcové skále na jihozápadním okraji města. Současný areál je třídílný. Přístup z města kamennou bránou, která je zároveň mostem mezi dolní a horní částí hradu. Dolní část areálu (Dolní nádvoří) ohraničuje na jihovýchodní straně renesanční Přední (Dolní, Nový) zámek, západně od něj se nachází nevelká Zámecká zahrada (Schlossgarten). Po již zmíněném mostě se vstupuje do tzv. Středního zámku. Této části areálu dominuje mohutná hranolová věž, „hradovitě″ vyhlížející severní křídlo nad městem je bývalým pivovarem a sýpkou z 1. pol. 17. stol. Skrze Střední zámek prochází průchod (zde dochován mimo jiné portál se znakem Berků z Dubé) až na Horní nádvoří, která na jihozápadní straně uzavírá tzv. Zadní (Horní, Starý) zámek s vyhlídkovou věží, více méně novostavba na místě původního hradního jádro. Před stavbou, v prostoru dnešního nádvoří, stávala hradní kaple sv. Anny; v místech jejího presbytáře je dnes altán. Na nižší skalní terase západně od Horního nádvoří se rozkládá rozlehlá Hradní zahrada (Burggarten) s několika skalními vyhlídkami do údolí říčky Polenz; právě v prostoru této zahrady předpokládají někteří badatelé nejstarší předhradí, vstup do něj měl být údajně od severu.

Hrad pochází zřejmě z konce 12. či 1. pol. 13. stol. Prvně je doložen roku 1353, kdy patřil k České koruně, byl rodovým sídlem jedné z větví Berků z Dubé a centrem poměrně rozlehlého panství, zasahujícího až na současné Šluknovsko. Na přelomu 14. a 15. stol. byly k ochraně hradu zřízena další opevněná stanoviště v okolí - Schwarzberg (Gossdorfer Raubschloss), Mühlberg, Frindsberg, Wartenberg a snad i Hockstein. Roku 1443 byl hrad koupen saskými kurfiřty, čímž připadl k Sasku., byť formálně byl nadále českým lénem. V následujících staletích proběhlo řada přestaveb, které areál původního hradu výrazně rozšířily a zcela změnily; vzhledem k tomu, že zde nikdy neproběhl podrobnější stavebně historický průzkum, není stavební vývoj hradu zcela znám (za nejstarší dochovaný objekt je dnes obecně považován renesanční Dolní zámek, avšak ve Středním zámku jsou zjevně zachované středověké konstrukce; viz např. portál s berkovským znakem či hranolová věž, kterou lze ztotožnit s jedou z pěti věží zobrazených na nejstarším dochovaném vyobrazení hradu z pozdního středověku). Objekt byl dáván jako léno (na přelomu 15. a 16. stol. Šlejnicové), sloužil jako kurfiřtský lovecký zámek i vězení. V první polovině 17. stol. několikrát vypálen, při následných přestavbách vznikla zřejmě podstatná část dnešního Středního zámku. Až do roku 1857 byl správním a soudním centrem, poté zde byla „Královská zemská pokladna″. Od roku 1859 zde nápravný ústav. V letech 1919-1924 sloužil hrad jako věznice pro mládež a poté jako největší mládežnická noclehárna v Německu. V letech 1933-34 zde jeden z prvních koncentračních táborů v zemi, v němž byli vězněni odpůrci nastupujícího nacistického režimu (v té době zde v nelidských podmínkách uvězněno více jak 5,5 tisíce lidí, cca 140 jich zde zemřelo), v roce 1935 je zde zřízena „škola v přírodě″ s polovojenským režimem a za 2. světové války zde byl zajatecký tábor (v letech 1939-1940 pod označením Oflag IV-A). V letech 1945-48 zde byli ubytováni uprchlíci a vysídlenci, od roku 1949 zámek slouží opět jako mládežnická ubytovna (v dobách NDR zvána Jungendburg Ernst Thälmann, dnes pouze Jungendburg). Roku 1951 radikální přestavba prostoru Zadního zámku (zbořena kaple sv. Anny, postavena rozhledna).

Exteriéry celého areálu včetně hradní zahrady volně přístupné. V několika místnostech Středního zámku muzeum (otvírací hodiny, vstupné), v jižním křídle kavárna.

schéma hradního areálu (www.burgenwelt.de)

pohled na areál hradu od jihu, ze Schanzbergu – vlevo Zadní zámek, uprostřed Střední zámek, vpravo Přední zámek

 

pohled na areál hradu od západu, z Hocksteinu - v popředí Hradní zahrada, uprostřed rozhledna Zadního zámku, vlevo Střední zámek

kresba z roku 1630 - pohled od severu, na Přední a Střední zámek (z infotabule)

vstupní brána, někdy zvaná Dolním (Unteres Tor), s erbem saských kurfiřtů

renesanční Dolní zámek, postavený kolem roku 1550

  

   pohled na Střední zámek od severu, z města; budova vpravo je bývalý barokní pivovar                                                                                         

 

pohled na Střední zámek od východu, z Dolního nádvoří, s hranolovým (pravděpodobně) bergfritem a tzv. Branskou věží

průjezd Středním zámkem

 

střílny v severní stěně průjezdu

 

portál se znakem Berků z Dubé v průjezdu Středního zámku

pohled na Střední zámek z Horního nádvoří; vpravo kavárna

 

Horní nádvoří

kašna na Horním nádvoří

Zadní zámek s rozhlednou z roku 1951

kamenné detaily hradní kaple, umístěné dnes u vstupu do Hradní zahrady

původní podoba Zadního zámku s kaplí sv. Anny

objekt na západní straně Horního nádvoří

Hradní zahrada, snad původní předhradí

  

kamenné vyhlídky na okraji skalní plošiny v Hradní zahradě; na první z nich vytesán letopočet 1881

 

pamětní desky v areálu hradu, připomínající utrpení zdejších vězňů v letech 1933-34,

pamětní deska Konrada Hahnewalda, vedoucího zdejšího hostelu a následně prvního zdejšího politického vězně, když po obsazení hradu jednotkami SA odmítl vyvěsit prapor s hákovým křížem

pomník obětem národního socialismu 1933-1945 z roku 1961 od drážďanského sochaře Wilhelma Landgrafa před hradem

úzkorozchodná dráha

Hohnstein byl konečnou stanicí úzkorozchodné železnice zvané Schwarzbachbahn o rozchodu 750 mm, vedoucí z osady Kohlmühle v údolí Sebnitz. V jihovýchodní části městečka dosud dochováno nádraží i na něj navazující těleso železnice s 27 m dlouhým mostem u městského koupaliště, dnes využívané jako pěší trasa. Dochované těleso končí u silnice z Hohnsteinu do Grossdorfu; dále je ještě cca 800 m dochováno v podobě ulice chatovou osadou Sachsenberg, načež je další pokračování směrem k Ehrenbergu rozoráno.

Železnice existovala v letech 1893 – 1951. V prostoru osady Sachsenberg se od trati v letech 1909 – 1922 oddělovala krátká vlečka do dvora Wittig.

 

bývalý železniční most u městského koupaliště

 

těleso bývalé úzkokolejky

naučné stezky (Lehrpfad Hohnstein)

Z města vycházejí dvě okružní naučné stezky. Starší („první″) okruh, čítající 36 zastávek, vychází z náměstí (respektive z hradu, kde první tři zastavení), přechází údolí Polenze, vystupuje na hrádek Hockstein, opět překračuje Polenztal a roklí Schindergraben se vrací do města. Druhý okruh (z roku 2007), mající 18 zastavení, vychází od radnice v dolní části města (tedy od posledního zastavení okruhu malého), kousek se vrací po jeho trase, poté vede skalami nad levou stranou Polenztal a přes Schanzberg se vrací do města. Zastávky obou okruhů obsahují vždy jen několik vět, jedinou grafikou je logo a plánek naučné stezky. Každý z okruhů má cca 6 km.

 

plán prvního a druhého okruhu

jedno ze zastavení nauční stezky

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Z Hohnštejna pocházejí hudební skladatelé Johann Christoph Schmidt (* 1664), Christoph Gottlieb Schröter (* 1699) a Christoph Schaffrath (* 1709).

Ø        Od konce 20. let 20. stol. působil v Hohnsteinu významný loutkoherec Max Jacob (pozdější prezident Mezinárodní loutkařské unie UNIMA). Jeho divadlo, působící nejprve na hradě a později ve k tomu účelu speciálně zřízeném „Kasperhausu″, se nazývalo Hohensteiner Kasper. Postava „Hohnštejnského Kašpárka″ je v Německu proslulá dodnes.

Web:

http://www.hohnstein.de/

http://de.wikipedia.org/wiki/Hohnstein_(Sächsische_Schweiz) (též česky)

http://www.hm-noroc.de/hohnstein/hohnstein.html

http://www.saechsische-schweiz-magazin.com/burgen-und-schloesser/9-ausflugsziele/schloesser-und-burgen/6-burg-hohnstein-in-der-saechsischen-schweiz.html

http://www.burgenwelt.de/hohnstein2/index.htm

http://www.burg-hohnstein.info

http://www.wanderpfade.de/?kat=0&wp=689

http://www.gedenkplaetze.info/index.php/deutschland/34-lkr-saechsische-schweizosterzgebirge/136-hohnstein-ehemaliges-schutzhaftlager-hohnstein

http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_dresden/hohnstn/hohnstn.htm (česky)

http://www.toulkypocechach.com/hohnstein.php (česky)

http://burgrekonstruktion.de/main.php?g2_itemId=3845

http://www.wandern-saechsische-schweiz.de/Brand_Lehrpfad_Hohnstein.asp 

http://de.wikipedia.org/wiki/Schmalspurbahn_Goßdorf-Kohlmühle–Hohnstein

http://www.sachsenschiene.net/bahn_alt/str/pag_str34.htm

Literatura:

Kol.: Hrady na hranici. Čechy - Sasko (Děčín 2012)

Peter Rölke a kol.: Wander- & Naturführer Sächsische Schweiz – Band 2 (Dresden 2013)

Ke stažení v jpg: plán hradu v roce 1932

další místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky / záznam v deníku

červenec 2014