HOHNSTEIN
(Hohnštejn)
Sasko -
Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Hohnstein
Městečko s hradem na severním okraji skalní oblasti
tzv. Saského Švýcarska (
Malá osada se zde předpokládá již ve 12. stol., dle
jiných názorů však vznikla později než hrad, nejspíše až ve 14. stol. Roku 1445
uváděn poprvé jako město (povýšen pravděpodobně nedlouho předtím, snad
1444). Do 17. stol. hornická osada,
v 18. stol. centrum tkalcovství, od 19. stol. rozvoj turistického ruchu.
Z řady ničivých požárů nutno zmínit alespoň ten z roku 1724, po němž
získalo město v podstatě dnešní podobu.
znak města
z roku 1994; symbol psa je převzat z nejstarší známé městské pečeti
ze 16. stol., jeho význam není znám, někdy bývá považován za mluvící znamení,
neb město se v té době někdy psalo též jako Huntzstein (Hundstein – Psí
kámen)
pohled na
město a hrad od západu, z Hocksteinu
kostel
nejstarší
hrázděný dům v Hohnsteinu z roku 1688 – původně pivovar, po roce 1835
zde první továrna na výrobu korku v Německu, od roku 1917 radnice
bývalá
lékárna z roku 1721 na náměstí s pamětní deskou autora prvních popisů
Saského Švýcarska Wilhelma Leberechta
Götzingera; letopočet na portálu zjevně připomíná obnovu po požáru roku 1724
další
hrázděná architektura
pamětní
deska učitele a kapelníka Johannese Weischeita, který působil v Hohnsteinu
v letech 1920-1968
základní
škola Konrada Hahnewalda
poštovní
milník na západním okraji města
městský
hřbitov
hřbitovní
kaple z roku 1717, opět s pamětní deskou kapelníka Johannese Weischeita,
ovšem s jiným rokem počátku působení zde (?!)
hrad
Rozlehlý komplex mnoha staveb z různých dob na
vysoké pískovcové skále na jihozápadním okraji města. Současný areál je
třídílný. Přístup z města kamennou bránou, která je zároveň mostem mezi
dolní a horní částí hradu. Dolní část areálu (Dolní nádvoří) ohraničuje na
jihovýchodní straně renesanční Přední (Dolní, Nový) zámek, západně od něj se
nachází nevelká Zámecká zahrada (Schlossgarten). Po již zmíněném mostě se
vstupuje do tzv. Středního zámku. Této části areálu dominuje mohutná hranolová
věž, „hradovitě″ vyhlížející severní křídlo nad městem je bývalým
pivovarem a sýpkou z 1. pol. 17. stol. Skrze Střední zámek prochází
průchod (zde dochován mimo jiné portál se znakem Berků z Dubé) až na Horní
nádvoří, která na jihozápadní straně uzavírá tzv. Zadní (Horní, Starý) zámek
s vyhlídkovou věží, více méně novostavba na místě původního hradního
jádro. Před stavbou, v prostoru dnešního nádvoří, stávala hradní kaple sv.
Anny; v místech jejího presbytáře je dnes altán. Na nižší skalní terase
západně od Horního nádvoří se rozkládá rozlehlá Hradní zahrada (Burggarten)
s několika skalními vyhlídkami do údolí říčky Polenz; právě
v prostoru této zahrady předpokládají někteří badatelé nejstarší
předhradí, vstup do něj měl být údajně od severu.
Hrad pochází zřejmě z konce 12. či 1. pol. 13.
stol. Prvně je doložen roku 1353, kdy patřil k České koruně, byl rodovým
sídlem jedné z větví Berků z Dubé a centrem poměrně rozlehlého
panství, zasahujícího až na současné Šluknovsko. Na přelomu
Exteriéry celého areálu včetně hradní zahrady volně
přístupné. V několika místnostech Středního zámku muzeum (otvírací hodiny,
vstupné), v jižním křídle kavárna.
schéma
hradního areálu (www.burgenwelt.de)
pohled na
areál hradu od jihu, ze Schanzbergu –
vlevo Zadní zámek, uprostřed Střední zámek, vpravo Přední zámek
pohled na
areál hradu od západu, z Hocksteinu - v popředí
Hradní zahrada, uprostřed rozhledna Zadního zámku, vlevo Střední zámek
kresba
z roku 1630 - pohled od severu, na Přední a Střední zámek (z infotabule)
vstupní
brána, někdy zvaná Dolním (Unteres Tor), s erbem saských kurfiřtů
renesanční
Dolní zámek, postavený kolem roku 1550
pohled na Střední zámek od severu,
z města; budova vpravo je bývalý barokní pivovar
pohled na
Střední zámek od východu, z Dolního nádvoří, s hranolovým
(pravděpodobně) bergfritem a tzv. Branskou věží
průjezd Středním
zámkem
střílny
v severní stěně průjezdu
portál se
znakem Berků z Dubé v průjezdu Středního zámku
pohled na
Střední zámek z Horního nádvoří; vpravo kavárna
Horní
nádvoří
kašna na
Horním nádvoří
Zadní
zámek s rozhlednou z roku 1951
kamenné
detaily hradní kaple, umístěné dnes u vstupu do Hradní zahrady
původní
podoba Zadního zámku s kaplí sv. Anny
objekt na
západní straně Horního nádvoří
Hradní
zahrada, snad původní předhradí
kamenné
vyhlídky na okraji skalní plošiny v Hradní zahradě; na první z nich
vytesán letopočet 1881
pamětní
desky v areálu hradu, připomínající utrpení zdejších vězňů v letech
1933-34,
pamětní
deska Konrada Hahnewalda, vedoucího zdejšího hostelu a následně prvního
zdejšího politického vězně, když po obsazení hradu jednotkami SA odmítl vyvěsit
prapor s hákovým křížem
pomník
obětem národního socialismu 1933-1945 z roku 1961 od drážďanského sochaře
Wilhelma Landgrafa před hradem
úzkorozchodná dráha
Hohnstein byl konečnou stanicí úzkorozchodné železnice
zvané Schwarzbachbahn o rozchodu 750 mm, vedoucí z osady Kohlmühle v údolí Sebnitz. V jihovýchodní části městečka
dosud dochováno nádraží i na něj navazující těleso železnice s 27 m
dlouhým mostem u městského koupaliště, dnes využívané jako pěší trasa.
Dochované těleso končí u silnice z Hohnsteinu do Grossdorfu; dále je ještě
cca
Železnice existovala v letech 1893 – 1951.
V prostoru osady Sachsenberg se od trati v letech 1909 – 1922
oddělovala krátká vlečka do dvora Wittig.
bývalý
železniční most u městského koupaliště
těleso
bývalé úzkokolejky
naučné stezky (Lehrpfad Hohnstein)
Z města vycházejí dvě okružní naučné stezky.
Starší („první″) okruh, čítající 36 zastávek, vychází z náměstí
(respektive z hradu, kde první tři zastavení), přechází údolí Polenze,
vystupuje na hrádek Hockstein, opět překračuje Polenztal
a roklí Schindergraben se vrací do města. Druhý okruh (z roku 2007), mající 18
zastavení, vychází od radnice v dolní části města (tedy od posledního
zastavení okruhu malého), kousek se vrací po jeho trase, poté vede skalami nad
levou stranou Polenztal a přes Schanzberg
se vrací do města. Zastávky obou okruhů obsahují vždy jen několik vět, jedinou
grafikou je logo a plánek naučné stezky. Každý z okruhů má cca
plán
prvního a druhého okruhu
jedno ze
zastavení nauční stezky
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Z Hohnštejna
pocházejí hudební skladatelé Johann Christoph Schmidt (* 1664), Christoph
Gottlieb Schröter (* 1699) a Christoph Schaffrath (* 1709).
Ø
Od
konce 20. let 20. stol. působil v Hohnsteinu významný loutkoherec Max
Jacob (pozdější prezident Mezinárodní loutkařské unie UNIMA). Jeho divadlo,
působící nejprve na hradě a později ve k tomu účelu speciálně zřízeném
„Kasperhausu″, se nazývalo Hohensteiner Kasper. Postava „Hohnštejnského
Kašpárka″ je v Německu proslulá dodnes.
Web:
http://de.wikipedia.org/wiki/Hohnstein_(Sächsische_Schweiz)
(též česky)
http://www.hm-noroc.de/hohnstein/hohnstein.html
http://www.burgenwelt.de/hohnstein2/index.htm
http://www.burg-hohnstein.info
http://www.wanderpfade.de/?kat=0&wp=689
http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_dresden/hohnstn/hohnstn.htm
(česky)
http://www.toulkypocechach.com/hohnstein.php
(česky)
http://burgrekonstruktion.de/main.php?g2_itemId=3845
http://www.wandern-saechsische-schweiz.de/Brand_Lehrpfad_Hohnstein.asp
http://de.wikipedia.org/wiki/Schmalspurbahn_Goßdorf-Kohlmühle–Hohnstein
http://www.sachsenschiene.net/bahn_alt/str/pag_str34.htm
Literatura:
Kol.: Hrady na hranici. Čechy -
Sasko (Děčín 2012)
Peter Rölke a kol.: Wander- &
Naturführer Sächsische Schweiz – Band 2 (Dresden 2013)
Ke
stažení v jpg: plán hradu v roce 1932
další
místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky
/ záznam v deníku
červenec 2014