POBALTÍ 2009

Oliwa plná překvapení

Modrožlutý vláček městské dráhy je tak trochu jak ze železničního skanzenu. A na rozdíl od běžných vlaků nemá záchod! Do Gdaňska je to necelá hodinka. Před nádražím přesedáme na tramvaj č.8 a ta nás dováží až na pobřeží ve Stogách, kde máme vyhlídnutý další kemp.

Celkem by se šikla nějaká chatka, básní Čarodějka za souhlasného přikyvování opic. Blázníš? Uprostřed sezóny bez objednání chatka? Budeme rádi, když se tam vejdeme se stanem. Ale zkusit to můžeme, ne?

Jo, zázraky se občas dějí... Čtyřlůžková chatka na jednu noc? ptá se recepční. No, stačila by i třílůžková, ale rádi bysme na tři noci... Moment, moment... Tady jednu máme. Čtyřlůžkovou. Doteď nikdo nepotvrdil objednávku a nemůžeme se mu dovolat, tak je vaše. A za kolik? ptám se trochu s obavou. Osmdesát zlatých za noc. Cože? No to se mi snad jenom zdá. Nádherná prostorná čtyřlůžková chatka s prosklenou oddělenou předsíňkou, se stolkem v chatě i před chatou, v borovém lesíku... jen o málo dražší, než na Helu stan!

V kempovém bufetu kupujeme večeři (již tradiční jídelníček - borč, flački a kuře; spolu s pivem a limonádou suma sumárum za 40 zlotých) a pak se ještě jdeme podívat na pláž. Jediná stavba tady je zázemí plavčíků, jinak opět všechny stánky vytlačené mimo dunové pásmo. Tohle už se nezdá býti náhodou. Je tu na to nejspíš nějakej předpis. Velice příjemnej předpis...

Ráno znovu tramvají na nádraží a městskou dráhou tentokráte do Oliwy. Návštěva tohohle gdyňského předměstí nezačala úplně nejlépe - Čarodějka zapomněla ve vlaku svojí oblíbenou halenku. Takže chvíli nálada pod psa. Ale Oliwský park ji rychle zlepšuje. V palmovém skleníku přečkáváme další průtrž mračen (jak dlouho nám tohle ještě bude vycházet, než nás jednou pořádnej slejvák chytne někde v divočině?). A Oliwský klášter, to je perla. Prohlídka chrámu a přilehlých budov by byla zážitkem i sama o sobě, když se však úderem poledne rozezvučí zdejší unikátní varhany, na něž je varhaník schopný vyloudit vše možné od ptačího zpěvu po dunění bouře, na nichž se otáčejí zlatá slunce a cinkají a troubí andílci, sedíme v němém úžasu.

Kdesi na okraji Oliwy by měl být zachovaný starý vodní hamr. To se ví, že si ho nechci nechat ujít. Ale šipky nás vedou kamsi dopryč... Prý 600 m, po dobrém půl kilometru další šipka 600 m. Nakonec ho nacházíme. Ale je značným zklamáním. Byla by to zajímavá stavbička, tři vodní kola, pohánějící dvě kladiva a jedny nůžky, dvě kovářské výhně... Jenže majitel celý objekt vyzdobil jakýmisi příšernými karikaturami, které bezpečně likvidují jakoukoli atmosféru místa. Navíc se s chlápkem, který tu dle vlastních slov občas i pracuje, nám však nepředvedl v chodu vůbec nic, dostáváme při odchodu do sporu, když tvrdí, že pro děti turistická karta neplatí a že za ně máme zaplatit vstupné! Nakonec připouští, že jo, ale polská dvojice, co je tu s námi, má nepříjemné poznámky typu „nojo, oni si cestujou a nemají na vstupné...″.

Zoo je hned v sousedství, ale vchod až někde z druhé strany. Kus jdeme podle plotu, pak se popovážíme jednu stanici autobusem. Velkou frontu u pokladen naštěstí nemusíme stát - tady není s kartou problém, rovnou procházíme dovnitř. První, po čem se rozhlížíme, je nějaké občerstvení. Opět jsme nějak v přemíře zážitků zapomněli na oběd. Ze skrumáže stánků si vybíráme gril, na němž se opékají šašliky, klobásy, kolena se zelím a malé brambůrky. Byl to dobrý tip. Naopak točená zmrzlina tu nestojí za nic!

Zoo je nesmírně rozlehlá, v zalesněném údolí úplně mimo město, a působí na pohled celkem příjemně, i když některé expozice jsou hodně malé a nevyhovující (zejména kočkovité šelmy, lidoopi) a celkově je pojetí zahrady dost konzervativní (žádné průchozí voliéry, žádné pozorovatelny, všude samá mříž). Pěkné jsou především expozice kopytníků (společný výběh žiraf a zeber, hezky udělané velbloudí výběhy, buvoli...), želv a drobných ptáků. Moc pěkný tu také mají lanový park (mimochodem atrakci v Polsku zjevně velmi oblíbenou, neb snad v každém městě mají nejméně jeden), bohužel než jsme se k němu prokousali, už měl zavřeno. Tohle tušit, vzali jsme to v protisměru.

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku