Cetate / Bój-Csetátye

Judet Alba

Hora v Muntii Metaliferi, uzavírající z jižní strany údolí Valea Roşiei. Jeden z klasických zlatonosných revírů v okolí Rosia Montany, ve  2. – 3. stol. hlavní centrum zdejší těžby. Unikátní římské povrchové dobývky z tohoto období byly dochovány až do 70. let 20. stol. kdy byla celá vrcholová část kopce (dosahující původně výšky 1004 m n.m.) až na úroveň sedla, spojujícího jej se sousedním Cirnicem, navzdory jeho ochraně odtěžena. Jméno hory znamená v překladu pevnost; prameny se neshodují v tom, zda toto jméno dostala pro hornickou činností vytvořený bizarní tvar připomínající zříceninu, či zda zde skutečně nějaká římská fortifikace stála (některá zdroje dokonce jméno spojují se samotným římským městem Alburnus Maior, předchůdcem dnešní Rosia Montany) – osobně se přikláním k první variantě.

Dochovaná část hory je tvořena převážně odvaly (četné nálezy krásných krystalů křemene a dalších minerálů) a skalními výstupy se zbytky středověkých štol.

Dvě štoly z 20. stol, z větší části zřícené vinou následné povrchové těžby nad nimi, dochovány v severním úbočí. Ve spodní z nich dosud též zbytky kolejnic důlní úzkokolejky.

Dle plánů firmy Rosia Montana Gold Corporation by mělo být celé ložisko vytěženo ohromným povrchovým dolem (více viz Rosia Montana).

Podrobné informace o historii těžby zlata v rosiamontanském revíru naleznete v publikaci Petra Pauliše a Martina Beneše Rudní ložiska a mineralogická naleziště Rumunského Sedmihradska (nakladatelství Kutna Kutná Hora 2005)

Okolí:

Severně město Rosia Montana, východně další významné ložisko zlata – vrch Cirnic. V údolí jižně až jihovýchodně od hory ves Corna.

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2008