Cirnic
Judet Alba
Psáno též Carnic, Kirnik. Dominantní, pověstmi opředená hora (1087 m n.m.)
v Muntii Metaliferi,
uzavírající na jižní straně údolí Valea Roşiei. K jihozápadu vybíhá ještě menším vrcholem
zvaným Cirnicel (Malý Cirnic).
Vrch vulkanického původu – hornina je označována jako dacit.
Jeden z klasických zlatonosných
těžebních revírů v okolí Rosia Montany – ve
štole Ohaba – Sf. Simon
objeveno několik římských povoskovaných destiček včetně té, která uvádí zmínku
o Alburnus Major, římském městě, které bylo
předchůdcem dnešní Rosia Montany. Později zde řada
soukromých dobývek, průmyslově zdejší ložiska
otevřena v 18. stol. V současnosti (respektive nedávné minulosti –
toho času těžba zastavena) povrchový důl v západním úbočí. Celý kopec
doslova provrtán různě starými štolami a pokryt odvaly
a povrchovými dobývkami – jeho podoba zcela změněna
(na fotografiích zbytky štoly v severním svahu vrcholové partie a mladší
štola v jižním úbočí při cestě do Corny). Na
jižním úpatí směrem do údolí Corny rozsáhlé novodobé odvaly. Vrchol zalesněn (četný výskyt jedle). Na jedné ze
skal vrcholové části hory, zvané Calut, dřevěný kříž (dobře
vidět z Rosia Montany, ale kudy k němu dojít
jsme neobjevili).
Na jihovýchodním úbočí, ve výši cca 950 m n.m. bizarní andezitové skály Piatra Corbului, připomínající
hradní trosky či hlavu krkavce (odtud jejich jméno – corb
= krkavec). Geologická rezervace (5 ha), nijak v terénu neoznačená. Pod skalami četné pozůstatky těžby zlata včetně
římských štol - dnes silně poškozeno či úplně zničeno vybudováním vrstevnicové
cesty při úpatí skal.
Západněji, v sedélku mezi Cirnicem
a Cirnicelem druhá geologická rezervace - Piatra Despicată. Taktéž nijak
neoznačena, oproti Piatra Corbului
méně výrazná. Tvoří ji v podstatě ohromné volně ležící kameny -
pozoruhodné by měly být tyto skalky zejména tím, že mají jiné geologické
složení než zbytek masivu Cirnicu. Na vrcholu jedné
skalky přímo nad vrstevnicovou cestou ze
sedla Cirnic – Cetate
drobný kamenný kříž.
Dle plánů firmy Rosia
Montana Gold Corporation by
mělo být celé ložisko vytěženo ohromným povrchovým dolem (více viz Rosia Montana).
Web:
http://www.drumulaurului.ro/RO/rosia_montana_traseu_circuit.htm
http://ro.wikipedia.org/wiki/Roşia_Montană,_Alba
Podrobné informace o
historii těžby zlata v rosiamontanském revíru
naleznete v publikaci Petra Pauliše a Martina
Beneše Rudní ložiska a mineralogická naleziště Rumunského Sedmihradska
(nakladatelství Kutna Kutná Hora 2005)
Okolí:
Severně město Rosia Montana, západně
další významné ložisko zlata – vrch Cetate.
V údolí jižně od hory ves Corna
s několika umělými jezírky, které tvořily zdroj vody pro těžební činnost v
okolí.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2008