Roşia
Montană / Verespatak / Goldbach
Judet Alba
Hornická aglomerace v severovýchodní
části Muntii Metaliferi v údolí říčky Valea Roşiei (Červený potok –
pojmenován podle červených usazenin způsobených důlními vodami). Jedno
z nejstarších míst těžby zlata v Evropě, zároveň největší a
nejznámější naleziště makroskopického zlata v Evropě. Město Alburnus Maior zde
bylo založeno někdy po roce 106 Římany právě kvůli těžbě zlata (je však
pravděpodobné, že zlato ze zdejších ložisek těžili před nimi již Dákové,
z náplavů bylo těženo snad již v době bronzové). První výslovná
zmínka o něm pochází z roku 131 (na jedné ze zde nalezených voskovaných
tabulek). Alburnus Maior mělo údajně ležet někde jižně od „dolního města“ na
úpatí vrchu Cetate, žádné vykopávky se nám však v těchto místech
nepodařilo najít. Těžba zlata probíhá v okolí Rosia Montany fakticky až do
současnosti, velký rozvoj zejména v 17. – 19. stol. Koncem 15. stol. se
obec stala svobodným městem s právem volby hornických a hutních mistrů,
správně však spadající pod nedaleký Abrud. Teprve roku 1525 vzniklo latinské
pojmenování „rubeo flemine“, koncem 16. stol. maďarské pojmenování Verespak a
v průběhu 18. stol. i rumunská verze jména (v dnešním tvaru oficiálně od
roku 1856 po odloučení od Abrudu). Převážná část dnešní zástavby z 18. a
19. stol. (řada domů památkově chráněných). V současné době řada budov ve
městě postupně skupována kanadskou firmou Gabriel Recources (respektive jí
ovládaným konsorciem Rosia Montana Gold Corporation), která má záměr otevřít
zde ohromný povrchový důl na těžbu zlata, který by pohltil větší část města i
historická kutiska v okolí. Proti záměru je silný odpor řady místních obyvatel
i mezinárodních organizací (nejen pro vlastní devastaci historicky nesmírně
cenného území, ale i pro plánovanou vysoce nebezpečnou technologii loužení
kianidem).
Historické jádro města, zachovávající více méně
podobu ze 17. stol., leží v nejhořejší části údolí, mezi vrchy Cirnic a
Rotundu. Je rozloženo kolem náměstí, kterému vévodí zřícenina kdysi honosného
hornického muzea. V této části města je soustředěno nejvíce historických
památek, stojí zde i tři z pěti rosiamontanských kostelů - unitářský a
římskokatolický z 18. stol. a reformovaný z 19. stol.
Druhé – správní – centrum leží níže v údolí,
mezi vrchy Cetate a Orlea západně od historického jádra. Zde se nalézá mimo
jiné místní radnice s pamětní deskou, připomínající 1900 výročí poslední
bitvy mezi dáckým králem Decebalem a římským císařem Trajánem (totožné desky
umístěny na všech místech župy Alba, spojených s dáckou a římskou historií), ale také několik paneláků,
připomínající nedávné doby socialistického hornictví. Několik zajímavých
dřevěných křížů.
Součástí „dolního centra“ i zbývající dva kostely.
U kostela „Adormirea Maicii Domnului” (blíže centru) zbytky hřbitova, mimo jiné
se zajímavými velkými kamennými kříži.
V prostoru mezi dolním a horním centrem
převážně roztroušená zástavba vesnického charakteru, dnes již z dobré
poloviny vykoupena těžařskou společností, opuštěná a pustnoucí. Pomník padlým
v 1. světové válce, při něm pěkný kamenný malovaný kříž.
Roztroušené osídlení ve svazích severně od města
dnes již téměř zaniklé – pouze zříceniny jednotlivých usedlostí, obklopené
pastvinami. U jednoho ze statků krásný kamenný kříž. Na návrší mimo vlastní
aglomeraci drobný zpustlý hřbitůvek.
K Rosia Montaně patří i další samoty a skupiny
budov níže v údolí až k bývalému nádraží na zrušené úzkokolejné trati
Turda – Abrud při silnici z Campeni do Abrudu. V části zvané
Ignatesti v dolní části údolí při mostě přes potok pěkný kamenný kříž.
Výše v údolí bývalé nákladní nádraží na odbočce trati ke zdejším dolům se
zachovaným kolejištěm. Proti němu při silnici hornický kříž.
Hornický skanzen se nachází v areálu
průmyslového závodu na severní straně „náměstí“ dolního centra města. Jeho
jádrem je cca 400 m zpřístupněných starých štol, převážně římského původu ze 2.
– 3. stol. (s klasickým lichoběžníkovým profilem), z menší části i
novověkých štol (nepravidelného profilu), patřících k těžebnímu revíru
Orlea (Berg). Portál, kterým se dnes do podzemí vstupuje, novodobý. Na něm opis
textu z voskované římské tabulky s první zmínkou o Alburnus Maior (a jeho
překlad do rumunštiny). Před vstupem do štoly malá expozice středověkých i
současných zařízení na úpravu zlaté rudy a též lapidárium římských náhrobních
stél, vykopaných v okolí. Skanzen doplňuje malá expozice ve správní
budově, zahrnující unikátní černobílé fotografie zdejší těžby, něco málo kamenů
a hornických artefaktů a model dvojvrší Cetate – Cirnic.
Web:
http://www.primariarosiamontana.ro
http://ro.wikipedia.org/wiki/Roşia_Montană,_Alba
http://www.sate-comune.ro/comuna_Rosia-Montana.htm
http://www.mnir.ro/cercetare/santiere/rosia/descoperiri.htm
http://www.welcometoromania.ro/DN75/DN75_Rosia_Montana_r.htm
(též anglicky)
http://www.karpatenwilli.com/apuseni/romont.htm
(německy)
http://www.geocities.com/liciniu/rosia_montana/
(též anglicky a francouzky)
http://www.turismalba.ro/index.php?el=localitate-57&er=harta
http://www.greenpeace.ro/articol.php?aID=19
http://www.earthworksaction.org/rosiamontana.cfm
http://www.pbase.com/mamazmeilor/rosia_montana
http://www.eurasischesmagazin.de/artikel/?artikelID=20041105
(německy)
http://rumunsko.hynna.net/denik/3.php
(česky)
http://www.rmgc.ro (též
anglicky)
http://www.datametallogenica.com/pages/minidisc/html/rosiamontana-mapsect/page.html
http://www.geo.u-szeged.hu/~bodis/gis/verespatak/
http://www.rumaenienburgen.com/transilvania/rosiamontana-info.htm
(německy)
Podrobné informace o
historii těžby zlata v rosiamontanském revíru naleznete v publikaci
Petra Pauliše a Martina Beneše Rudní ložiska a mineralogická naleziště
Rumunského Sedmihradska (nakladatelství Kutna Kutná Hora 2005)
Ke
stažení v jpg: schéma města
Okolí:
Historická kutiska Orlea,
Jig, Cetate a Cirnic. V sousedním údolí ves Corna.
Umělá jezera jako zdroj vody pro těžební činnost – severně od města Taul
Tarina, severovýchodně Taul Mare (největší), jihovýchodně Taul Anghel a Taul
Brazi, jižně pak Taul Corni, Taul
Cartusului, Taul Gauri a Taul Tapului (a řada drobnějších). Velký etážový
lom Rosia Poieni východně od města (těžba andezitu). Jihozápadně město
Abrud,kdysi hlavní město Moců, též s římskou historií.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku
červenec 2008