HLAVICE
k.ú. Hlavice (Ralská pahorkatina / Českodubsko)
Ves (410 m.n.m.) se rozkládá v členitém terénu několika
roklí, sbíhajících k Malé Mohelce. Na západním okraji vsi v dominantní poloze
na návrší zvaném Hlava (od něj odvozeno i jméno obce) kostel sv. Linharta
s farou. Proti kostelu soustředěna většina důležitých budov (stará a nová
škola, restaurace), takže “centrum obce” je fakticky na jejím okraji. Pod
kostelem proti staré škole pomník padlým v 1. světové válce (zřízený Sokolem v
Hlavici s přispěním občanů v roce 1930 - kamenný pilon, na jehož vrcholu sedí
sokol na dělové kouli). V areálu nové školy pomník Rudé armády.
V jihozápadním sousedství
kostela vybudována nová hřiště - tribuna vytváří při pohledu z tohoto směru
nápadnou dominantu a výrazně zastiňuje kostel!.
Několik roubených stavení
soustředěno zejména ve východní části vsi při cestě na Lesnovek.
Od kostela pěkný výhled
na Ralsko a Bezděz, z některých míst ve vsi i na Ještěd.
Kostel sv.
Linharta (nemovitá kulturní památka):
Leží v dominantní
poloze na východním okraji vsi. Pozdně barokní jednolodní obdélná stavba s
obdélným kněžištěm a hranolovou věží v průčelí. Věž zakončena šindelem krytou
cibulovou bání. Zařízení vesměs rokokové (hlavní oltář s novějším obrazem
sv. Linharta od J. Maschka z roku 1894, boční oltáře Pany Marie a sv. Josefa,
kazatelna z r. 1760, křtitelnice. Historicky pozoruhodný je obraz morového
procesí z Mnichova Hradiště do Hlavice z r. 1748. Kostel není po stavební
stránce ve zcela nejlepším stavu.
Kostel staršího původu,
nově vystavěn někdy mezi lety 1748 – 1759. V minulosti vyhlášeným poutním
místem, kde se scházeli poutníci i se svým domácím zvířectvem, aby zažehnaly
zvířecí mor (sv. Linhart je ochráncem zvířat).
Tradice poutí v se udržuje dodnes, konají se každoročně vždy na konci
srpna. Interiér přístupný pouze v době bohoslužeb a poutí, exteriér volně
(částečně).
Před kostelem skupina mohutných lip a cenná socha sv. Linharta s polopostavami
koně, býka, ovce a kozy, s reliéfy zobrazujícími zázraky světcovy na soklu, z
doby kolem 1740 (se silným ohlasem Braunova slohu), připomínající procesí za
zažehnání zvířecího moru. Nemovitá kulturní památka.
Za kostelem fara (č.p. 2) se zajímavými
zděnými hospodářskými budovami. Též nemovitá kulturní památka.
Na prostranství
severozápadně od kostela socha sv. Jana
Nepomuckého s reliéfem na soklu (Zpověď královny) z doby okolo r. 1740 a
(při cestě do Vápna) kovový kříž s
empírovými prvky a s polychromovaným reliéfem Panny Marie Bolestné na soklu z
roku 1841 (nemovité kulturní památky). Velké prostranství připomínající
parkoviště (bývalé hřiště), kde se dnes soustřeďují atrakce a stánky hlavické
pouti.
Hřbitov:
Na východním okraji vsi,
severozápadně od kostela. Je obehnaný omítanou kamennou zdí. Centrální
hřbitovní kříž s reliéfy z ukřižování Krista na soklu je datován
1900. Na hřbitově několik zajímavých náhrobků.
Od kostela vede ke
hřbitovu stromořadí.
Hřbitov v této
poloze značen již na mapách v 1. pol. 19. stol.
Zajímavosti:
Ø
O Hlavici píše K. Světlá v povídce Lamač a jeho
dcera, obec najdeme i v díle Fr. Křeliny.
Literatura:
-
Pavel
David, Vladimír Soukup a kol.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku 5 -
Máchovo jezero, Ralsko (Praha 1994)
-
Emanuel
Pocha a kol.: Umělecké památky Čech 1 (Praha 1977)
Web:
Okolí: Lesnovek / Mohelka / Kozmice / Vápno / Zourov
srpen 2005 (podrobné zpracování)