BABA A DĚDEK

k.ú. Horní Stakory (Jičínská pahorkatina / Mladoboleslavsko)

Zalesněný dvojvrchol nad Horními Stakory. Někdy nazýván podle vyššího z nich pouze Baba. V širším slova smyslu se nazývá Babou celý lesní komplex, jehož je dvojvrchol východním výběžkem a jehož západní část tvoří hřeben Brejlov; takto označen již na mapě stabilního katastru v 1. pol. 19. stol. a takto pojata i přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos.

Oba vrcholy jsou vypreparovanými komíny třetihorní sopky, prorážející okolní svrchnokřídové slínovce. Tvořeny jsou sopečnou brekcií (složenou z úlomků křídových sedimentů a sopečné hmoty) se žilami olivinického nefelinu; právě výběrnou těžbou tvrdšího nefelinitu údajně již od 17., zejména však v 19. stol. vznikl současný rozbrázděný reliéf s lomy, úzkými soutěskami i jeskyněmi. Vytěženy byly fakticky všechny dostupné a pro ruční těžbu vhodné (snadno štípatelné) vrstvy nefelinitu, zatímco méně využitelná brekcie těžena nebyla. Odvaly odpadního materiálu tvoří na svazích místy (zejména na jižním úbočí Dědka) suťová pole. Úvahy, že některé průrvy by mohly být přírodního původu, důsledkem gravitačního odsedání skalních bloků, souvisejícího s půdními sesuvy, které jsou na úbočí vrchu doloženy, se nepotvrdily. Na slínovcích je místy patrná tepelná přeměna vlivem kontaktu se žhavým magmatem na tzv. porcelanity.

Na vrcholu Baby malá bezlesá enkláva stepního charakteru, jinak vrch pokryt listnatými, přírodě blízkými a biologicky velmi hodnotnými lesy (převážně dubohabřiny) s typickou květenou. Pouze v dolní části jižního úbočí nad vsí sady. Jižně pod vrcholem Baba dnes téměř vyschlé prameniště se studánkou, napájející soustavu dvou malých rybníčků.

Přes vrcholy i kolem rybníčků prochází naučná stezka.

Baba od jihu (duben 2020)

dubohabrové háje (duben 2020)

jarní aspekt – hrachor jarní a pitulník žlutý (duben 2020)

sady na jižním úbočí Baby (duben 2020)

výhled ze sadu, z míst zvaných Na jiřině, k jihu, na Chloumecký hřeben a Mladou Boleslav (duben 2020)

Baba

Západnější, vyšší z dvojice vrcholů (363 m n. m.), často psána i s dlouhým á (Bába). Východně a severozápadně od vrcholu protínají kopec úzké skalní soutěsky vzniklé lomovou činností (východní prochází turistická značka). Právě u 100 metrů dlouhé, až 15 metrů hluboké a místy jen málo přes metr široké soutěsce severozápadně od vrcholu se nejčastěji soudilo, že by mohla být přírodního původu, důsledkem gravitačních pohybů; za účelem ověření této hypotézy zde v letech 1975-1982 proběhlé měření však zaznamenalo pouze sezónní výkyvy rozevírání a svírání trhliny způsobené změnami teplot, žádné jiné pohyby. Součástí lomů i několik menších jeskyní. Výhled z vrcholu, v některých materiálech uváděn jako „omezený”, dnes fakticky neexistují. Na vrcholovou plošinku s triangulačním bodem přístup ideálně z modré turistické značky od východu (neznačeno). Západně pod vrcholem turistické odpočinkové místo.

vrchol Baby (duben 2020)

velmi omezený výhled z vrcholu na západ, na hřeben Brejlova (březen 2013)

malý lůmek s jeskyní jihovýchodně od vrcholu (březen 2013)

vytěžená soutěska východně od vrcholu Baby (duben 2020, březen 2013)

jeskyně v západní stěně soutěsky (březen 2013, duben 2020)

tzv. xenolit – úlomek druhohorních usazenin zalitý v třetihorní sopečné hmotě (duben 2020)

další zajímavé detaily sopečných hornin v soutěsce (duben 2020)

dutina severně od vrcholu (duben 2020)

úzká skalní trhlina severozápadně od vrcholu (duben 2020, březen 2013)

ocelové tyče ve skalní trhlině- pravděpodobně pozůstatek po umístění terčového dilatometru TM-71, používaného zde v letech 1975-1982 k měření pohybů skal (duben 2020)

západní ústí trhliny (duben 2020)

lom západně od vrcholu Baby (březen 2013, duben 2020)

odpočívadlo na západním úbočí Baby a tentýž prostor dříve (duben 2020, březen 2013)

interaktivní prvky na odpočívadle (duben 2020)

pod vrcholem Baby (duben 2020)

Dědek

Východnější, nižší z dvojice vrcholů (358 m n. m.). Stejně jako Baba jsou vrcholové partie narušeny řadou lomů, nejde však – s výjimkou úzké trhliny přetínající vrchol kopce, fakticky však nikam nevedoucí - o průchozí soutěsky, ale o stěnové či jámové lomy. Přístup do lomu v severním úbočí vrchu skalní branou. I zde několik těžbou vzniklých jeskyní. Z vrcholu výhled k severovýchodu (Ještědský hřbet, Český ráj, Krkonoše). Přístup na vrchol zajištěnou cestou od západu, ze sedla mezi Dědkem a Babou.

Na Dědku se uvádějí na rozdíl od Baby i zbytky vytříděných a zvrstvených strusek povrchového pláště sopky. Což by znamenalo, že přestože je nižší, je z něj zachovaná větší část. Vysvětlit to lze tak, že v době vzniku sopky zde nebyl vodorovný povrch, tedy že kráter Dědka ležel výrazně níže než kráter Baby.

vrchol Dědka (duben 2020)

výhled z Dědka k severovýchodu – Ještědský hřbet, Krkonoše, Český ráj (duben 2020)

detail výhledu na Ještěd a na centrální část Českého ráje (vpravo dobře patrné Trosky) v pozadí s Krkonošemi (duben 2020)

výhledové panorama na vyhlídce (duben 2020)

cesta ze sedla Baby na vrchol (duben 2020)

skalní trhlina ve vrcholové partii Dědka (duben 2020, březen 2013)

lom na jižní straně Dědka (březen 2013, duben 2020)

lom na severovýchodní straně (duben 2020)

asi nejlepší ukázka sloupcové odlučnosti nefelinitu v celé lokalitě (duben 2020)

sopečná brekcie (duben 2020)

jeskyně na severním úbočí Dědka (duben 2020)

propasťovitý lom severně od vrcholu (duben 2020)

osladič obecný v lomu (duben 2020)

skalní brána do propasťovitého lomu (duben 2020)

lůmek severozápadně od vrcholu (duben 2020)

studánka

V úžlabině jižně pod Babou se nachází skružová studna, označovaná jako studánka, byť bez přepadu vody. V okolí mokřina bez odtoku.

studánka (duben 2020)

přírodní rezervace

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos je jedním z největších chráněných území Dolního Pojizeří. Zahrnuje větší část lesního komplexu mezi Horními Stakory, dvorem Mráchov a dálnicí D10. Poprvé byla ochrana tohoto území – co lze dohledat – navržena v roce 1945 mladoboleslavským gymnaziálním profesorem J. Slánským. Návrh zjevně padl na úrodnou půdu, neboť o úmyslu vyhlášení přírodní rezervace, respektive „ptačí rezervace” mluví v následujících letech různé dokumenty. Vyhlášena byla na 243 hektarech vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění z 11. října 1950. Ve vyhlášce sice není důvod vyhlášení (dnešním slovníkem „předmět ochrany”) výslovně uveden, ale ze dvou paragrafů týkajících se ptactva („pro ptactvo, hnízdící v dutinách, budou ponechány staré stromy v počtu 1 – 2 na hektar až do jejich přirozeného zániku” a „bude dozíráno, aby ptactvo nebylo hubeno a jeho hnízda ničena”) je zjevné, že motivace vyhlášení byla především ornitologická, třebaže ještě na jaře 1950 upozorňovala ministerstvo Československá botanická společnost i na výskyt řady vzácných rostlin v této lokalitě. V roce 1962 dospěla státní komise provádějící tehdy celostátní prověrku chráněných území k závěru, že by se plocha rezervace měla zredukovat na pouhých 15 ha ve vrcholových partiích Baby a Dědka a přehlášena na chráněný přírodní výtvor geologické povahy. K tomu sice nikdy nedošlo, ovšem s touto vizí byl v roce 1963 schválen nový lesní hospodářský plán, který na většině plochy rezervace umožňoval holosečnou těžbu a převod původních pařezin na hospodářské lesy s výrazným podílem stanovištně (smrk, borovice) i geograficky (dub červený, vejmutovka, modřín, akát) nepůvodních dřevin. Toto doslova devastační lesní hospodářství, ze kterého se přírodní rezervace dodnes zcela nevzpamatovala, postihlo zejména oblast Brejlova, zatím co na vlastní Babě zůstaly zachovány původní porosty. Spory o rozsah rezervace byly ukončeny v roce 1988, kdy byla výnosem Ministerstva kultury znovu vyhlášena v původním rozsahu. Snad z tohoto předpisu vychází i později citovaný předmět ochrany „dva výrazné čedičové vrcholy s teplomilnou květenou obklopené smíšeným lesem”. Nově byla rezervace vyhlášena v roce 2010. Plocha vlastní rezervace se příliš nezměnila, zejména byly odstraněny některé chyby a nelogičnosti původní vyhlášky a bylo vyhlášeno ochranné pásmo, zahrnující mimo jiné Panský rybník na jihozápadním okraji lesa či sady nad Horními Stakory. Nově byl pak definován předmět ochrany. V současné době jím je „Komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů (plášťů, lemů, trávníků) s koncentrací významných typů biotopů, taxonů rostlin i živočichů. Zároveň jsou v území významné geomorfologické a geologické jevy – vypreparované čedičové pravé a ložní žíly.” Současná výměra přírodní rezervace je 250 ha + 95 ha ochranného pásma.

V tomto kontextu je nutno číst údaje o tom, že se na „Babě” vyskytuje mimo jiné 354 druhů vyšších rostlin, 478 druhů brouků (jedna z nejvýznamnějších lokalit Mladoboleslavska), 50 druhů motýlů, 61 druhů pavouků či 25 druhů ptáků (údaje z informační tabule, pravděpodobně z 90. let 20. stol.) i to, že z devíti recentně se vyskytujícími druhy je Baba jednou z nejbohatších lokalit regionu na orchideje (přímo v prostoru Baba-Dědek se z nich vyskytují pravděpodobně pouze 4 – bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý a na severním úbočí kruštík modrofialový).

staré označení rezervace z neznámé doby (duben 2020)

naučná stezka Přírodní rezervací Vrch Baba

Okružní trasa dlouhá 2,5 km, začínající a končící u školy v Horních Stakorech. Má 7, s výjimkou úvodní tabule oboustranných zastavení (na jedné straně je vždy povídání pro dospělé, na druhé pro děti). Stezka je značena klasickým šikmým zeleným pruhem na bílém čtverci, část trasy jde souběžně s modrou turistickou značkou. Stezka byla vybudována v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě mladoboleslavskou základní organizací Českého svazu ochránců přírody Klenice. Veřejnosti představena byla v listopadu 2019. Na plotě stakorské školy poblíž 1. zastavení se nalézá schránka, v níž si lze zdarma vzít leták stezky a pracovní listy pro děti.

lícová – dospělácká – a rubová – dětská – strana infotabule naučné stezky (duben 2020)

patron stezky, skřítek Nefelinek, umístěný do jednoho z lomů při trase (duben 2020)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Podle pověsti vzniklo dvojvrší tak, že se jisté babce kořenářce z Pojizeří zachtělo vzácných zapovězených bylin z Krakonošovy zahrádky. Došla si tam i se svým dědkem, natrhali jich plné nůše, ale pak byly prozrazeny. Utíkaly domů, seč jim nohy stačily, ale Krakonošova kletba je stejně dostihla a na tomto místě zkameněli. Byliny z nůší se vysypaly a proto roste na Babě tolik vzácných květin.

Ø Se sopkou Baby přímo souvisí dvě šikmo uložené nefelinitové ložní žíly, vybíhající z vlastního tělesa po puklinách druhohorních usazenin k západu. Původně zcela pod zemí, dnes v důsledku eroze tvořící dva výrazné hřbety – výše položená žíla Brejlov a níže položená žíla Bradlec. Všechny tyto kóty v okolí Kosmonos společně tvoří v západní části Mladoboleslavské kotliny podokrsek Kosmonoská výšina.

schéma sopky – levý konec spodní ložní žíly je dnes návrší Bradlec, horní ložní žíla je hřeben Brejlov (z knihy Za sopkami po Čechách)

Ø Baba je nejvyšším bodem Mladoboleslavské kotliny.

Ø Sopečné brekcie z Baby a Dědka bývaly v kraji lidově zvané „babina”.

Literatura:

- Martin Janoška: Sopky a sopečné vrchy České republiky (Praha 2013)

- Vladislav Rapprich: Za sopkami po Čechách (Praha 2012)

- Jan Rybář, Jiří Rout, Tomáš Nýdl: Nebezpečné geodynamické jevy na území Kosmonoské výšiny (Zprávy o geologických výzkumech 37, 2004) – viz http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy-o-vyzkumech-2003-str-073-75.pdf

- Jaroslav Hromas: Geologické hodnocení navržené SPR „Baba“ u Kosmonos (rukopis 1969)

- Václav Petříček a kol.: Plán péče o přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na období 2007-2016 vč. přílohy Přírodovědný průzkum (rukopis 2005)

- Jan Němec. Vojen Ložek a kol.: Chráněná území ČR 1 – Střední Čechy (Praha 1996)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Baba_(Jičínská_pahorkatina)

- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2770

- Ústřední seznam ochrany přírody - https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=515

- hrady.cz - https://www.hrady.cz/index.php?OID=3605

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

duben 2020