POKROK

k.ú. Chomle (Plaská pahorkatina / Radnicko)

Hlubinný uhelný důl jihovýchodně od Chomle, na hranici chomelského a vejvanovského katastru. V oploceném areálu dosud zachována část budov bývalého dolu. Dominantní jsou betonové zásobníky, z nichž bylo uhlí nakládáno na nákladní automobily. Krom nich zde dosud administrativní budova dolu, dílny, trafostanice a kompresorovna. Vlastní jáma zasypána a zakryta betonovými deskami. Severně od dolu zbytky postupně rozváženého odvalu.

Důl byl vyhlouben v letech 1952 – 55 pro zajištění tzv. koncentrace těžeb, tedy vytěžení zbytků uhelných zásob, ze zastaralých dolů Ferdinand, Prkénka a Prokop. Roku 1956 byla vystavěna 20 metrů vysoká ocelová těžební věž. V projektech byl původně nazýván Ústřední jáma, později Mír, při zahájení těžby v roce 1958 byl otevřen pod jménem Pokrok. Jáma byla hluboká 109,654 m a měla tři těžební patra, z nichž se těžila svrchní i spodní radnická sloj. V dobových materiálech je areál dolu popisován takto: „Důl má celkem 7 velkých budov a to: šachetní budovu, ve které jsou umístěny kanceláře techniků, šatny, koupelny pro horníky, šatna a koupelna pro ženy, lampovna a pod zemí kotelna. Druhá budova je pro kompresory a trafostanici. Ve třetí budově jsou kanceláře administrativy a závodní lékařská ordinace. Ve čtvrté budově umístěna závodní jídelna s kuchyní, prodejnou s příslušnými sklady a sociálním zařízením. V páté budově je kavárna, svářovna, dílna pro elektrikáře, kanceláře mistra a pobočný sklad. Šestá je truhlárna včetně skladu materiálu. Sedmá budova je určena jako garáže pro auta, autobus a je v ní umístěna požární zbrojnice.″ Pracovalo zde kolem 200 zaměstnanců. Těžba byla ukončena 31. 8. (x 7?) 1980, čímž skončila těžba uhlí v chomelsko-Vejvanovském revíru a hlubinná těžba na celém Radnicku. Celkem se zde vytěžilo 1 927 000 tun uhlí, průměrná roční těžba 90 000 tun uhlí. Ještě následující dva roky sem bylo dováženo uhlí z povrchového dolu Ovčín, které se zde přebíralo, drtilo a odváželo odtud na železnici do Rokycan. Poté byl provoz definitivně ukončen a objekty postupně likvidovány. Šachetní budova byla zbořena až mezi lety 2013 / 15.

celkový pohled na dochované budovy dolu Pokrok (květen 2018, únor 2022)

důl Pokrok na leteckém snímku z roku 1966 (ags.cuzk.cz), 2013 (ags.cuzk.cz) a dnes (mapy.cz)

betonové násypky (květen 2018, leden 2022)

administrativní budova dolu (leden 2022)

trafostanice a bývalá kompresorovna (leden 2022)

bývalé dílenské provozy dolu (leden 2022)

historické fotografie dolu Pokrok v době jeho činnosti

zastavení hornické naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova (leden 2022)

odval dolu v době jeho činnosti (z infotabule naučné stezky) a jeho zbytek dnes (leden 2022)

pozůstatky jakési konstrukce mezi areálem dolu a odvalem

postupně rozvážený odval dolu Pokrok (únor 2022)

materiál, z něhož je odval vytvořen (únor 2022)

snad zkameněliny z odvalu dolu (únor 2022)

jáma Malíkovec

Jáma Malíkovec se nacházela na jihovýchodním okraji Chomle, zhruba 300 m západně od jámy Pokrok. Byla vyhloubena údajně roku 1944 (dle jiných podkladů již 1940 či dokonce 1936) jako věterná (výdušná) jáma pro důl Ferdinand. Posléze se stala součástí ventilačního systému dolu Pokrok.

ústí větrné jámy Malíkovec (leden 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V lupcích na odvalu jsou uváděny nálezy typických karbonských zkamenělin radnických vrstev, jako jsou otisky kmenů plavuní rodů Lepidophoios a Sigillaria, přesliček či listových vějířů kapraďosemenných rostlin. Nejčastějšími fosiliemi jsou kořenové části stromovitých plavuní Stigmaria ficoides. 

Web:

- Centrum biologie, geografie a envigogiky Západočeské univerzity - https://www.cbg.zcu.cz/OB/studium/geo/frvs/www_frvs/06_kar/Kar_ex04.htm

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

únor 2022