PAJZOV

k.ú. Vejvanov (Plaská pahorkatina / Radnicko)

Osada při silnici z Vejvanova do Lhoty pod Radčem, v pramenné oblasti Vejvanovského potoka. Dvě řady domů lemují oboustranně silnici; většina je ke komunikaci otočena štítovou stranou, takže osada působí dosti jednotným dojmem. Zejména při severním okraji vsi četné pozůstatky (odvaly, propady, zabezpečené šachty) po těžbě černého uhlí (Císařský důl, důl Prokop a řada drobnějších dolů, táhnoucích se severovýchodně až severně od Pajzova až k Vejvanovu).

Pajzov vznikl jako hornická osada při Císařské šachtě někdy po polovině 19. století. Již předtím, od roku 1829, je zde doložena výroba kyseliny sýrové.

Osadou prochází hornická naučná stezka Za permoníky Chomle a Vejvanova.

celkový pohled na Pajzov od severovýchodu, z prostoru bývalého dolu Prokop

historický pohled na Pajzov od severozápadu; v popředí areál Císařského dolu, v pozadí hřeben Plesnivka – Hadí vrch – Babská skála (z infotabule naučné stezky)

prostor severní části osady s bývalým Císařským dolem (MNV) a dolem Prokop na mapě z let 1956/1960 a dnes (ags.cuzk.cz)

zástavba Pajzova

drobná stavba mimo souvislou zástavbu vsi, při bývalém dole Prokop

hřiště na severním okraji vsi, v pozadí odval Císařského dolu

regulovaný horní tok Vejvanovského potoka pod Pajzovem

šachty při severním konci Pajzova na plánu naučné stezky (infotabule naučné stezky) a na mapě důlních děl Českého geologického ústavu – 14585 jáma Prokop výdušná, 14597 jáma Prokop těžní, 17598 větrná jáma, 14889 Císařská jáma, 17597 větrná jáma, 29341 propad do DD Prokop, 29716 jáma větrací?, 29717 větrná jáma, 29718 Císař, 29917 pokles terénu (mapy.geology.cz)

Císařský důl (Kaiserschacht)

Též Stará jáma, Šachta č. 1. Důl stával při severozápadním okraji Pajzova. Objekty dolu zanikly beze stopy, dochována část odvalu při silnici na severním okraji osady.

Důl založen roku 1840 rakouským erárem, který tehdy vlastnil zbirožské panství, jehož byl Vejvanov součástí. Od roku 1868 ho vlastnil Henry Bethel Stroussberger, zdejší uhlí však nebylo koksovatelné, nebylo tedy do Stroussbergových železáren vhodné. Po jeho bankrotu roku 1877 získává důl (spolu se sousedním dolem David) akciová společnost Johann David Starck. Důl dosahoval hloubky 85 m, těžil spodní radnickou sloj, zde mocnou 4 m. Uzavřen byl roku 1931. Po ukončení těžby zůstala budova zvaná Zámeček (č.p. 98), v níž byly byty pro důlní úředníky. Později zde krom několika bytů i vejvanovský místní národní výbor a obecní knihovna. Objekt byl zbořen ve 2. pol. 60. letech z důvodu těžby na dole Pokrok.

Důl (spolu s dalšími drobnými doly v okolí) odvodňovala dědičná štola vedoucí zhruba severním směrem a ústící po 1,45 km na severním okraji Vejvanova nad levým břehem Vejvanovského potoka. Štola je zaznamenána na důlní mapě z roku 1850, dnes není v terénu nijak patrná.

objekt tzv. Zámečku na historické fotografii (z infotabule naučné stezky) a na leteckém snímku z roku 1947 (ags.cuzk.cz)

odval Císařského dolu, využívaný však později pravděpodobně i dolem Prokop

důl Prokop

Bývalý černouhelný důl při severovýchodním konci Pajzova. Dnes z areálu dolu zachován pouze mohutný vegetací zarostlý odval (v jižní části pravděpodobně navážka suti z demolovaných objektů dolu), ne jehož temeni je zajištěné ústí těžební jámy a nepatrné pozůstatky stavebních konstrukcí, nedaleké ústí výdušné jámy Prokop v zahradě na okraji Pajzova a propady terénu v okolí.

Jde pravděpodobně o nejmladší důl na vejvanovském katastru. Doba jeho vzniku je však poněkud nejasná. Zatímco v literatuře se obvykle uvádí, že byl založen již koncem 19. stol., vlastnilo ho Kamenouhelné těžařstvo dolu Prokop a roku 1938 jej zakoupili Leontin Koutský a František Cajthaml (kteří provozovali i chomelský důl Ferdinand a před tím vejvanovský důl Pistorius / Václav), ovšem na informační ceduli o likvidaci šachty je uveden rok počátku hloubení až 1937 a na leteckém snímku z roku 1938 není důl (v místech současné šachty) patrný. Je zde však patrný zarostlý odval. Je tedy možné, že důl skutečně vznikl někdy koncem 19. stol. (ještě na mapě 3. vojenského mapování je zde však značena huť na výrobu kyseliny sýrové), později zanikl a Koutským s Cajthamlem byl kolem roku 1938 obnoven. Jisté je, že ve 40. letech již pracoval; k roku 1943 je zde uváděno 115 dělníků, vesměs totálně nasazených. Důl byl vyhlouben poblíž výchozu spodní radnické sloje, byla hluboký 20 m a větracími důlními díly byl propojen s Císařským dolem. Po roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do komplexu Západočeských uhelných dolů. Největší těžby dosáhl roku 1954 – 56 629 tun uhlí. Provoz dolu byl ukončen roku 1958, zbytkové zásoby uhlí byly poté dotěžovány z dolu Pokrok. Šachta byla po nějakou dobu používána jako větrací objekt a později (mezi lety 1963 a 1966) byla zbořena.

foto dolu Prokop (z infotabule naučné stezky)

letecký snímek na areál dolu z let 1938, 1947 a 1963 (ags.cuzk.cz)

těžební jáma Prokop, roku 2005 zasypána haldovinou a zajištěna

zbytky jakési konstrukce v sousedství jámy Prokop

propady v sousedství jámy Prokop

rlzné zbytky stavebních konstrukcí v okolí jámy Prokop; těžko říct, zda některé z nich v původním umístění, nebo jde o navážku z likvidované šachty

ústí výdušné šachty Prokop v zahradě proti autobusové zastávce, zprovozněné údajně roku 1950 (podle infotabule o likvidaci 1937?), zasypaná roku 2007

pokles terénu jižně od jámy Prokop

rozsáhlé propady západně až severozápadně od jámy Prokop

informační tabule naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova pod odvalem dolu Prokop

Zajímavosti, poznámky:

Ø Podle informací na tabuli naučné stezky existovalo v blízkosti dolu Prokop několik malých šachet, jako Olejna či Kočí, které byly v provozu ještě roku 1941.

Ø Objekt zvaný Oleumhütte, tedy huť na výrobu olea čili kyseliny sýrové, je na mapách ze 2. poloviny 19. století jednoznačně lokalizován do prostoru pozdější šachty Prokop. Na mapách z 30. a 40. let 19. stol. je v těchto místech objekt zvaný Holárna. Vzhledem k tomu, že huť měla vzniknout již roku 1829 a na mapě stabilního katastru (1839) se v okolí pozdějšího Pajzova nacházejí krom tohoto areálu už jen tři velmi malé v řadě postavené čtvercové objekty, které spíše než na hutě vypadají na nějaké kolny (či šachty), lze předpokládat, že nešlo o továrnu na výrobu holí, jak tvrdí infotabule naučné stezky (proč by se stavěla takhle daleko od civilizace?), ale právě již o onu výrobnu olea.

Ø Na výrobu kyseliny sýrové zde má údajně dosud upomínat násep popela, v němž se nacházejí zbytky kameninových nádob, v nichž docházelo k suché destilaci kyseliny, a do červena zbarvená půda od zbytků oxidů železa; nenalezeno.

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pajzov

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

únor 2022