ČERVENÝ HRÁDEK
k.ú.
Sedlčany, dříve Červený Hrádek (Benešovská pahorkatina / Sedlčansko)
Nevelká ves v údolí Mastníku,
při stejnojmenného zámku. První zmínka o vsi Hrádku z roku 1285.
celkový pohled na Červený Hrádek
od jihovýchodu; v pozadí vrch Hluchá, bílé
monstrum v popředí je sklad pohotovostních zásob zdravotnického
zabezpečení krizových stavů
torzo křížku na křižovatce na
jižním okraji vsi
zámek (nemovitá
kulturní památka)
Novogoticky upravený
zámek na skalnatém ostrohu nad levým břehem Mastníku
ve své hmotě kompletně zachovává gotický hrádek. Na jižní straně areálu vstupní
křídlo s úzkou branskou věží, které na východě vystupuje mimo jinak sevřený
půdorys hradu. Východní stranu areálu uzavírá podélný palác, na severní straně
zakončený mohutným pětibokým donjonem. Západně od
paláce malé nádvoří, uzavřené obloukovou hradbou. Jižně od zámku předzámčí -
dvůr.
Nějakou tvrz či hrad zde
lze předpokládat již koncem 13. stol., kdy patřil čtyř bratřím z Hrádku. Žádné
pozůstatky tohoto nejstaršího sídla však nejsou známy. Většina dnešních staveb
- donjon, na něj navazující původně zřejmě tříprostorový palác, vstupní branská věž a obvodová hradba
a drobná věžovitá stavba na její západní straně - pochází z poloviny 14. stol.
Objekt, nazývaný někdy hrádek a jindy tvrz, stál kdesi na pomezí obou těchto
typů středověkých šlechtických sídel. Téměř celé 15. stol. drželi hrad páni z
Říčan. Pravděpodobně za nich bylo ke vstupní věži přistavěno jižní křídlo, čímž
získal hrad v podstatě dnešní rozsah; pozdější přístavby již byly pouze
minimální.Roku 1508 prvně nazýván - snad podle barvy omítky nebo krytiny -
Červený Hrádek. Roku 1675 kompletně vyhořel, zůstaly zachovány pouze obvodové
zdi. Obnoven byl vzhledem k častému střídání majitelů, kteří zde neměli své
sídlo, až počátkem 18. stol., a to pouze částečně. Ve velké věži byly následně
zřízeny stáje a sýpka. 1837 získali zámek Mladotové
ze Solopysk, za nichž se stal Červený Hrádek opět
centrem panství. Drobnější regotizační úpravy byly provedeny v roce 1844
(vstupní věž, most, nádvoří...), současnou romantickou podobu dal zámku až v
letech 1894-96 - ještě jako student - architekt Jan Kotěra
(zároveň byly dle jeho návrhů provedeny secesní úpravy některých interiérů). Mladotové drželi zámek až do znárodnění roku 1948, začátkem
90. let jim byl v restituci vrácen. V mezičase zde mimo jiné vlastivědné muzeum
a okresní archiv, dnes zámek přístupný veřejnosti pouze příležitostně, při
pořádání kulturních či společenských akcí.
dvůr v předzámčí
jižní průčelní křídlo se vstupní
věží
nejstarší dochovaná část hradu –
východní palác a obytná věž
letecký snímek zámku (www.mapy.cz) a plánek jeho řízemí (ad
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – 1 – zdivo z poloviny 14. stol.; 2
– zdivo z 2. pol. 15. stol.; 3 – zdivo mladší)
hrad v pol.
19. stol., již s novogotickými prvky, avšak ještě před finální Kotěrovou přestavbou (Heber)
zámecký park
Přírodně krajinářský park
se rozkládá severně, východně i jižně od zámku. Jižní část parku tvoří Zámecký
rybník s ostrůvkem, na němž kamenná boží muka. Severní část parku tvoří
skalnaté údolí Mastníku. Severním okrajem prochází
železniční trať z Olbramovic do Sedlčan. V zámeckém
parku se nachází kolem 50 druhů dřevin, vesměs domácího původu.
Park založen v polovině
19. stol. Rybník je zjevně mnohem starší (zakreslen již na mapách v 18.
stol.); nelze vyloučit, že je pozůstatkem vodního opevnění hradu. Park volně
přístupný.
Zámecký rybník
boží muka na ostrůvku
v Zámeckém rybníku
část parku východně od zámku
skalka pod zámkem
s pamětním nápisem založení parku (1845)
zřícenina čehosi (umělá?)
v parku severovýchodně od zámku
údolí Mastníku
severně od zámku
skály na pravém břehu Mastníku
Družstevní mlýn
č.p. 763
Bývalý vodní mlýn na levostranném náhonu Mastníku
na západním okraji vsi. Dnešní pětipodlažní budova vznikla na místě staršího
mlýna zřejmě až během 20. stol. Původ mlýna v Červeném Hrádku může být
velmi starý, neboť mlýnský náhon tvořil s velkou pravděpodobností již ve
středověku součást opevnění nedalekého hradu (obtéká ostroh z opačné strany
než potok a tak z něj vlastně vytváří ostrov).
bývalý Družstevní mlýn od severozápadu
situace mlýnu na mapě v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz) – je patrné, že dnešní mlýn stojí zhruba na stejném
místě, je však opačně orientován; původní mlýn měl severojižní orientaci podél
náhonu
Literatura:
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
- Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Západní Čechy (Praha 1985)
- Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků (Praha
1994)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 1 - A/J (Praha 1977)
- Karel Hieke: České
zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
Web:
- hrady.cz – http://www.hrady.cz/index.php?OID=1814
- castels - http://www.castles.cz/zamek-cerveny-hradek-u-sedlcan/
- středočeské zámky - http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekcervenyhradek.html
- Atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/zamek-cerveny-hradek-u-sedlcan/
- Turistika.cz - http://www.turistika.cz/vylety/cerveny-hradek-u-sedlcan
Okolí: Vítěž
/ Velký vršek / Kosova Hora / Hejná hora / Hluchá
prosinec 2012