ŘEVNICE
k.ú. Řevnice (Hořovická pahorkatina
/ Černošicko)
Město na úpatí Hřebenů, při soutoku Moklického potoka s
Berounkou (218 m n.m.). Převážná část města včetně historického jádra s
kostelem na pravém břehu řeky. Západně od náměstí zámeček , nedaleko na křižovatce železný
kříž. Poblíž kostela zajímavý dřevěný kříž s Kristem malovaným na
plechu, před kostelem pěkný dům č.p. 7 se
secesní fasádou, datovanou 1910 (nemovitá kulturní památka). Větší část města tvoří vili z poč. 20. stol.,
řada z nich architektonicky hodnotná (secese, funkcionalismus - řada podle
návrhu arch. Eduarda Sochora - vila č.p. 182 v Tyršově ulici východně od
kostela nemovitá kulturní památka). U nádraží honosná budova Granthotelu Berounka č.p. 265 se
secesními prvky z téže doby (dodnes funkční). Na levém břehu řeky Mudrův mlýn č.p. 47. Na jihozápadním
okraji města na návrší Šiberný nový
hřbitov, za ním na zalesněném ostrohu nad levým břehem Moklického potoka
kříž.
První zmínka o Řevnicích
1253. Původně královský majetek, záhy však byly rozděleny mezi křížovníky s
červenou hvězdou (panství Dobřichovice) a cisterciáky (klášter Zbraslav), byť
oba díly byly průběžně zastavovány. Již od konce 13. stol. uváděny jako
městečko (část patřící ke Zbraslavi). V 18. století nazývány Dřevnice. Na
přelomu 19. a 20. stol. významné letovisko. Na město povýšeny roku 1968, při té
příležitosti schválen též nový znak.
náměstí
Trojúhelníkové. Uprostřed
vysoký kamenný pilon jako pomník padlým v
1. a 2. světové válce a kašna. Od
roku 1822 stávala uprostřed náměstí nejstarší řevnická škola (zbořena po pol.
19. stol.). Obecná škola z roku 1883
sloužila svému účelu do roku 1995.
kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mořice
(nemovitá kulturní památka)
Východně od náměstí, na
místě staršího kostela sv. Mořice (původně románský, doložený 1253, spravovaný
křížovníky, pro velkou zchátralost zbořen1749, v dnešní stavbě údajně dochován
fragment sloupu). Pozdně barokní stavba z let 1749 - 1752, později upravovaný.
S věží v průčelí, nad vchodem křížovnický znak. Kolem kostela starý hřbitov. Vstup na něj zděnou bránou s
křížovnickým znakem. Na hřbitově řada zajímavých hrobů - mimo jiné mohutný kamenný
kříž s křížovnickým znakem na hrobě velmistra křížovníků s červenou hvězdou
Františka Marata (+ 1915) či bohatě tepaný kovový kříž. Neobvyklý prostý pomník padlým v 1. sv. válce. Dřevěný misijní kříž z roku 1939.
fara - č.p. 20 (nemovitá kulturní památka)
Honosná patrová
novobarokní budova proti kostelu. Na průčelí znak křížovníků s červenou hvězdou
a socha Dobrého pastýře. Do zahrady vstup zděnou branou a brankou. Fara v Řevnicích
doložena již v pol. 14. stol., zanikla ve 2. pol. 17. stol. Dnešní stavba z
roku 1904-5, kdy zde byla fara obnovena, dle návrhu arch. Eduarda Sochora.
zámeček (č.p. 29)
Klasicistní stavba se
znakem dominikánů na průčelí. Před budovou moderní kašna z 90. let 20. stol.
Budovu postavil v 60.
letech 19. stol. tehdejší majitel řevnického velkostatku Leopold Havlík. Měla
být součástí areálu pivovaru, k jeho výstavbě však nikdy nedošlo. Roku 1880
zakoupena dominikány. 1939 adaptace dle arch. Jaroslava Čermáka. V 70. letech
20. stol. zbořeny hospodářské budovy. Dnes slouží jako městské kulturní
středisko.
železniční trať
Železnice Praha - Beroun
prochází po pravém břehu Berouny, v místech nádraží (severně od kostela) se od
řeky mírně vzdaluje. “Česká západní dráha“ byla zprovozněna roku 1862. Celkem
zde tři postupně vzniklé výpravní budovy
- původní přízemní č.p. 76 blíže náměstí (asi 250 m západně od dnešního
nádraží), mladší historizující patrová budova č.p. 77 z roku 1886 v jejím
sousedství a dnešní (č.p.150) patrová stavba s dřevěnou půdní vestavbou z roku
1896 (v souvislosti se zdvojkolejněním tratě).
Lesní divadlo
Amfiteátr v lese jižně od
města. Založeno roku 1916 Václavem Čekanem a místním Okrašlovacím spolkem.
Dnešní podoba z let 1971 - 1973 dle návrhu Ing. arch. Vladimíra Weisse a Ing.
Josefa Beneše.
Zajímavosti:
Ø
V 16. stol. udělen Ferdinandem I. znak s černým
rakouským orlem. Současný znak (dvě zlaté překřížené ostrve, nad nimi stříbrný český
lev, štít v horní polovině červený, v doplní polovině modrobílé vlnky) schválen
roku 1968 v souvislosti s povýšením
na město. Symbolizuje řeku Berounku, kdysi královské lesy a „původní“ jméno
Dřevnice (ostrve - dřevo).
Ø
Ve městě stával ještě druhý kostel - Nanebevzetí
Panny Marie. Postavený byl roku 1292 zbraslavskými cisterciáky, zbořen 1749.
Stával snad východně od nynějšího kostela v místech dnešního č.p. 99.
Ø
V Řevnicích pobývala řada významných osobností -
básnící Ignát Hermann (je zde i pohřben), Svatopluk Čech a Jaroslav Vrchlický,
spisovatel Jan Neruda, herečka Hana Weissová-Cavallarová, starosta obce
sokolské JUDr. Antonín Hřebík, operní pěvec Otakar Mařák, pozdější prezident T.
G. Masaryk a další.
Ø
1884 zřízena na Berounce první veřejná plovárna.
Ø
18. července 1889 byla vyznačena turistická značka
z Řevnic na Skalku nad Mníškem - šlo o první turistickou značku na Brdech a
třetí značku Klubu českých turistů v Čechách.
Ø
Na území města řada objevů pravěkých kultur -
sídliště lovců mamutů s výrobnou štípaných pazourkových nástrojů, sídliště
mladší doby kamenné (kultura volutová), pohřebiště ze starší doby bronzové
(kultura únětická).
Ø
V opuštěném dřevěném domku nad Řevnicemi vznikla
roku 1921 první brdská trampská osada Westend.
Literatura:
-
Karel Kuča:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 6. díl (Praha 2004)
-
Jan Čáka:
Podbrdskem od městečka k městu (Praha-Litomyšl 2001)
-
kol.: Okolí
Prahy, západ - Turistický průvodce ČSFR 38 (Praha 1990)
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3. - P/Š (Praha 1980)
Web:
-
Hrady.cz
-
Prostor
Okolí: Karlík / Dobřichovice / Malá
rokle / Babka / Pišťák / Srbsko
únor 2007