OBŘÍSTVÍ

k.ú. Obříství (Středolabská tabule / Neratovicko)

Ves na levém břehu Labe (163 m n. m.), kolem rozlehlé návsi nepravidelného tvaru a panského dvora. Na severním okraji vsi zámek a kostel, pod zámkem bývalý mlýn č.p. 42, po regulaci Labe zcela mimo vodní tok. Ve východním sousedství dvoru škola, v západní části vsi při silnici do Dušníků a Semilkovic, s nimiž je dnes Obříství stavebně spojeno, památník Svatopluka Čecha. Na jihozápadním okraji vsi hřbitov.

Ves prvně připomínána roku 1290 jako majetek Jana z Obříství; dle jména i celkového kontextu osídlení však bude pravděpodobně mnohem starší. Od 14. stol. důležité překladiště zboží, plaveného po Labi. Velký rozvoj obchodu a řemesel nastal v letech 1841-51, kdy bylo Obříství cílovým přístavem parolodí plujících z Drážďan a přestupní stanicí na dostavníky dále do Prahy (nákladní přeprava skončila o čtrnáct let později).

znak obce

stará škola č.p. 84 z roku 1893

zámek č.p. 1 a 2 (nemovitá kulturní památka)

Trojkřídlý dvoupatrový klasicistní objekt na severním okraji vsi, na terase nad bývalým levým břehem Labe. Na východní křídlo vlastního zámku (č.p. 1) navazuje jižním směrem úzká podélná budova č.p. 2, dosahující až k návsi, stavebně spojená s kostelem. Areál zámku doplňuje i pozůstatek bývalého pivovaru č.p. 41 jihozápadně od zámku. V prostoru před zámkem zámecká zahrada, pod zámkem přírodně krajinářský park.

Zámek stojí na místě tvrze, střežící důležitý brod přes Labe a prvně připomínané roku 1490, kdy byla majetkem Lobkoviců (avšak zřejmě starší). Počátkem 17. stol. zahájil Václav Pětipeský přestavbu na renesanční zámek, která však z důvodu konfiskace jeho majetku nebyla nikdy dokončena; roku 1655 je zámek uváděn jako velmi zchátralá stavba těsně před zřícením. Zámek barokně opravil a dokončil až po roce 1666 Ferdinande Vilém Slavata z Chlumu. 1691 přešlo panství sňatkem na Trauttmansdorffy, za nichž velký hospodářský rozkvět – zřejmě v té době zde vznikl mlýn i pivovar. V letech 1824-26 nechal generál Franz Koller zámek rozšířit na současnou tříkřídlou podobu, přičemž byla většina starších konstrukci včetně věže původní tvrze zbořena; v té době vznikl zřejmě i základ dnešního zámeckého parku. Drobnější úpravy, zejména fasády a vnitřní dispozice místností, proběhla ještě v roce 1873 za Trauttmansdorffů, kteří zámek drželi od roku 1847 až do jeho záboru státem v roce 1926. Poté ho získal velkostatkář Jiří Havelka, který ho roku 1938 pronajal pro potřeby v té době nově zřízené měšťanské školy. Škola (učiliště) zde byla spolu s poštou a obecními byty i po druhém zestátnění zámku v pol. 20. stol. V roce 1999 byl zámek v restituci vrácen rodině Havelkově, dnes veřejnosti nepřístupný. V jižní části č.p. 2 hostinec. Park pod zámkem, po regulaci začátkem 20. stol. výrazně rozšířený do prostoru zrušeného původního toku Labe, volně přístupný

pohled na zámek z návsi

pohled na zámek od Labe; původně teklo Labe v místech dnešního parku pod zámkem (v popředí snímku), drobný objekt vykukující v parku vpravo od zámku je objekt poříční správy na místě bývalého mlýna

zámek roku 1796, ještě s věží původní tvrze, na kresbě Aleše Pařízka; vpravo mlýn (Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém)

budova č.p 2, prodlužující východní křídlo zámku až do návsi

kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí (nemovitá kulturní památka)

Gotickorenesanční stavba, bezprostředně navazující na východní straně na zámek. Jednolodní s trojbokým presbytářem a drobnou osmibokou věží na západní straně. Před kostelem zajímavá zvonice se zděným přízemím a dřevěným patrem, u ní symbolický hřbitov.

Kostel prvně připomínán roku 1384. Současná stavba z 15. stol., přestavovaná v 1. pol. 16. (jižní předsíň), v 17. stol.i v 18. stol. V letech 1824-26 v rámci přestavby zámku vybudována panská oratoř, při čemž připojen do té doby samostatný kostel k zámku.

celkový pohled na areál kostela a zvonice; vlevo zámek

kostel

zvonice před kostelem, pravděpodobně ze 16. stol.; mansardová střecha mladší

symbolický hřbitov padlým v 1. světové válce před zvonicí; kříž uprostřed patří tehdejšímu majiteli panství Adolfu hraběti Trauttmansdorff-Weinsbergovi, který padl v roce 1914 v Haliči

náves

Rozlehlý prostor, zhruba tvaru dvou nepravidelných kolmo na sebe postavených obdélníků, stýkajících se v severním rohu návsi. Severovýchodní stranu návsi tvoří zámek, kostel a řada domů s barokními branami, které nechala postavit po požáru obce roku 1714 Marie Karolína hraběnka z Trauttmansdorffu. Na severním konci severozápadní strany moderní radnice. Jižní stranu západní části návsi uzavírá hospodářský dvůr. V západní části návsi pomník Svatopluka Čecha a socha sv. Markéty, ve východní části morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého.

severní roh návsi s radnicí a bývalým pivovarem

domky č.p. 3, 4, 5, 6 na severovýchodní straně návsi

fara č.p. 4

socha sv. Jana Nepomuckého před farou z roku 1815 od Václava Prachnera (nemovitá kulturní památka); původně stála u Štěpánského přívozu, později před zámkem, na dnešním místě od roku 1969

bohatě zdobená barokní brána č.p. 5 (nemovitá kulturní památka)

v popředí statek č.p. 6 (brána nemovitá kulturní památka)

pomník Svatopluka Čecha z roku 1912; původní bronzová busta byla roku 1996 odcizena, současné kamenná z roku 1998 od Lubomíra Růžičky

kámen před pomníkem Svatopluka Čecha, připomínající, že pomník byl postaven ze zbylých kamenů po provedené regulaci Labe 1914 a že byl obnoven v roce 1946

rokoková socha sv. Markéty z 2. pol. 18. stol. (nemovitá kulturní památka)

č.p. 38 na východní straně západní části návsi

radnice č.p. 40

morový sloup (nemovitá kulturní památka)

Pozoruhodné sochařské dílo, stojící ve východní části návsi. Sloup je „dvoustranný“, otočený zároveň k severozápadu i jihovýchodu. Na vrcholu 4 m vysokého dříku jsou sochy Panny Marie a sv. Karla Boromejského, oddělené navzájem plechovou svatozáří. Na rozích podstavce jsou sochy sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Barbory a sv. Pavlíny. Na čelních plochách soklu reliéfy umírající sv. Rosalie a umírajícího sv. Františka Xaverského a Trauttmansdorffský a Slavatovský znak.

Sloup nechala postavit roku 1714 Marie Karolina hraběnka z Trauttmansdorffu, rozená Slavatová z Chlumu se svým manželem Leopoldem Antonínem z Trauttmansdorffu jako poděkování, že bylo Obříství uchráněno před morem při velké morové epidemii, která řádila v Čechách konecem 17. stol.

morový sloup

detail sochařské výzdoby jihovýchodní strany morového sloupu - sv. Barbora, sv. Pavlína a sv. František Xaverský

Trauttmansdorffský znak

dvůr č.p. 24

Rozlehlý čtyřkřídlý objekt obdélného půdorysu jižně od návsi, dnes v podstatě v centru vsi.

severní křídlo dvora s obytnou budovou

východní křídlo dvora

kamenné patníky před vjezdy do východního křídla dvora

domek Svatopluka Čecha č.p. 83

Zděný domek při silnici z Obříství do Dušníků, k jehož severovýchodní straně poněkud neorganicky přistavěná část roubené chaloupky s pavlačí na cihlových pilířích. Na uliční straně domku pamětní deska.

Spisovatel Svatopluk Čech zakoupil dům od mlynáře Jana Polívky, který mu zde později všemožně pomáhal, v roce 1895 a žil zde - většinou přes léto, třikrát i přes zimu – do roku 1903; poté se ze zdravotních důvodů vrátil natrvalo do Prahy. Uchýlil se sem v touze po klidu, avšak záhy se stal jeho dům opět centem kulturního dění a cílem návštěv mnoha významných uměleckých osobností té doby. Dřevěnou světničku chalupy z Jaroměře Svatopluk Čech zakoupil po skončení Národopisné výstavy v roce 1895 a nechal si ji přistavět k svému domu; sloužila mu jako pracovna. V roce 1972 v ní byl zřízen spisovatelův památník. Ve zděné části do roku 1999 obecní úřad. Dnes zde obřadní síň.

domek Svatopluka Čecha, později obecní úřad, dnes a na staré kresbě (www.obristvi.cz)

pamětní deska z roku 1909

zahradní strana domku

roubená světnička (nemovitá kulturní památka)

Polívkův mlýn

Též panský mlýn. Zaniklý mlýn na Labi stával bezprostředně pod zámkem. Vodu na něj přiváděl jez. Vznikl zřejmě někdy na přelomu 17. a 18. stol. za Trauttmansdorffů. V 1. pol. 19. stol. se skládal ze dvou zděných budou, stojících proti sobě každá na jednom břehu náhonu, jež měly dohromady devět kol. Koncem 19. stol. zde hospodařil mlynář Jan Polívka; 15. května 1880 se zde narodil a 3. října 1906 i zemřel jeho syn Adolf, slavný violončelista. Mlýn zanikl v souvislosti s regulací Labe kolem roku 1910 a na místě pravobřežní budovy byl poté postaven objekt poříční správy, stojící dodnes (č.p. 42).

mlýn a jez na katastrální mapě z roku 1842; vlevo dole areál zámku s kostelem a pivovarem (archivnimapy.cuzk.cz)

nejstarší známý obrázek mlýna z roku 1726; v té době byly ještě mlýnské budova dřevěné (www.obristvi.cz)

jez na Labi a mlýn roku 1844 (www.obristvi.cz)

historická fotografie levobřežní budovy mlýna (www.obristvi.cz)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V Obříství nalezeny četné doklady osídlení v období mezolitu, několik neolitických hrobů, nádoby kultury únětické a mladší doby římské a pec na pálení vápna z doby kolem přelomu letopočtu.

Ø Jméno vsi bývá odvozováno od zamokřeného území, jímž se bylo nutno všelijak dokola broditi, tedy „obřísti″.

Ø Dle webových stránek obce se v roce 1623 o Obříství píše jako o městečku, encyklopedie K. Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ho však neuvádí.

Ø Hrůzný příběh se v Obříství odehrál roku 1737. Tehdy majitel panství Jan Karel svobodný pán Straka z Nedabylic tragicky zemřel a byl pochován do hrobky v kostele. Kostelník sice slyšel po pohřbu z hrobky jakési zvuky, ale ohlásil to až třetího dne poté. Když byla hrobka otevřena, zjistilo se, že hrabě mrtvý nebyl. Prorazil víko rakve, avšak s náhrobním kamenem nehnul a zemřel hrůzou a vysílením.
Od roku 1844 měl pronajatý zdejší pivovar otec Bedřicha Smetany. Bedřich Smetana se ve zdejším kostele 10. července 1860 podruhé ženil. Se svojí manželkou Bettinou poté až do roku 1866 a znovu v letech 1877-78 pobýval na usedlosti Lemberk v sousedních Semilkovicích.

Ø Kromě Adolfa Polívky se v Obříství narodili významný pedagog Emilian Schulz (25. 1. 1836), akademický sochař Jiří Bradáček (27. 6. 1922) či dirigent Jiří Vala (22. 9. 1922).

Ø Vlhké louky, mokřady a lužní porosty severně od vsi na břehu tzv. Starého Labe s zbytku bývalého mlýnského náhonu zahrnuty do evropsky významné lokality Úpor-Černínovsko.

Ø Vodní dílo na Labi – starý jez, nový jez a vodní elektrárna - jsou tradičně označovány jako Obříství, třebaže leží již na sousedním katastrálním území Kly (viz Zámecký les).

Literatura:

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

- Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)

- Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)

- Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha 1995)

- Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách I (Praha 2000)

- Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)

- Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém VI. – Politický okres Mělnický (Praha 1899) – viz též http://depositum.cz/knihovny/pamatky/index.php?txgame:typ=2&txgame:id=238&dle=rocnik

Web:

- oficiální stránky obce - http://www.obristvi.cz

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Obříství

- hrady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=2655

- hrady.cz; kostel – http://www.hrady.cz/?OID=5701

- hrady.cz; zvonice - http://www.hrady.cz/?OID=3776

- hrady.cz; morový sloup – http://www.hrady.cz/?OID=9714

- Středočeské zámky - http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekobristvi.html

- Toulky Českem… - http://www.toulkypocechach.com/obristvi.php

- adresář muzeí a galerií - http://www.cz-museums.cz/adresar/stredocesky-kraj/melnik/obristvi/pamatnik-svatopluka-cecha/

- pivety - http://www.pivety.com/1948/1948/O/Obristvi.htm

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

březen 2014