ZVOLSKÁ HOMOLE
k.ú. Zvole u Prahy (Pražská plošina / Jesenicko)
Skalnatý ostroh nad soutokem Ohrobeckého
potoka a Vltavy, tvořený převážně starohorními usazeninami (prachovce, jílovce,
břidlice) tzv. štěchovické skupiny, které jsou proťaty žilou porfyritu a minety.
Prostor zvaný dnes Zvolská homole je zhruba trojúhelníková náhorní plošina, na
severovýchodě ohraničená Jarovským (Ohrobeckým) údolím, na severozápadně strmými, až 130 m
vysokými skalnatými srázy, spadajícími k Vltavě, a na jihu silnicí
z Vraného do Zvole Východním směrem plocha neohraničena, terén
pozvolna stoupá ke Zvoli. Kóta 327,3, dnes zvaná
Homole, leží v jihozápadní části ostrožny; nejde však o nejvyšší bod. Ten
je v severní části a měří 332 m n. m.
Náhorní plošina Homole,
stejně jako svahy Jarovského údolí, jsou dnes
převážně zalesněné dubohabrovými porosty.
V jižní části Homoli protíná průsek koridoru vysokého napětí. Svahy nad
Vltavou převážně bezlesé, charakteru skalní stepi či holých skal, jen místy
s křovinami nebo zakrslými pokroucenými duby.
Nejvýraznějším terénním
útvarem je severní hrot plošiny, vybíhající k soutoku obou vodotečí 250 m
dlouhým ostrým postupně klesajícím skalnatým hřebenem. Na vrcholu této úzké
ostrožny, místními zvaném Šošolka, terénní relikty opevněného objektu a
výrazný, při pečlivém pohledu i z dálky viditelný pozůstatek sloupu
původního vedení vysokého napětí. Vrcholové partie jsou tvořeny písčitovápnitou spraší, která je
částečné splavována směrem k Vltavě a ovlivňuje tak vegetaci přilehlé
stráně; která je výrazně odlišná, než na jiných místech Zvolské
homole. Ostroh protíná železniční tunel, zvaný Jarovský.
Homole byla osídlena
v období eneolitu (nálezy střepů řivnáčské kultury splavené ve svahu pod severním ostrohem) a v době bronzové (krom severního ostrohu
též pravděpodobně v okolí kóty Homole). Využití ostrožny ve středověku je
sporné.
Zvolská homole
je považována za jednu z přírodovědně nejcennějších lokalit vltavského
údolí. Nejcennější jsou společenstva skal, skalních stepí a křovin na srázech
nad Vltavou s řadou vzácných rostlin, hub i živočichů (především
bezobratlých). K nejvzácnějším druhům patří prorostlík prutnatý, který má
v Čechách pouhé dvě lokality, či endemit
středoevropských říčních údolí violka trojbarevná skalní. Přírodní rezervace,
vyhlášená roku 1989 (s účinností od roku 1990) na ploše 49 ha, zahrnuje krom
vlastních skalních srázů i část přilehlé plošiny s dubohabrovými
porosty a malým fragmentem vřesoviště. Zvolská homole
je zároveň evropsky významnou lokalitou; její vymezení se však v současné
době s přírodní rezervací se nekryje – zahrnuje jen její severní část,
zato však na východě sahá až do Jarovského údolí.
Chystá se však přehlášení přírodní rezervace tak, aby zahrnovala celé území
EVL; tato nová rezervace by měla mít výměru 73,4 ha.
Součást přírodního parku
Střed Čech.
pohled na Homoli od severu
(prosinec 2011)
historický pohled na Homoli od
severu
severní ostroh Homole
z jihozápadu, od vranského přívozu
(prosinec 2020)
skály severního ostrohu
(prosinec 2011, říjen 2020)
nevelká pseudokrasová
jeskyně v severním ostrohu (říjen 2020)
temeno severního ostrohu
s pozůstatky sloupu vysokého napětí (říjen 2020, prosinec 2011)
pozůstatky sloupu vysokého
napětí, odstraněného někdy koncem 90. let 20. stol., dnes upravené jako
vyhlídková lavička (prosinec 2011, říjen 2020)
skalnaté srázy nad Vltavou;
úplně vlevo severní ostroh (říjen 2020)
skalnaté srázy nad Vltavou při
pohledu „shora″ (říjen 2020, prosinec 2011)
zakrslé duby na horní hraně
srázů nad Vltavou (říjen 2020)
kóta Homole (říjen 2020)
historický mezník na ostrohu
nedaleko kóty Homole (říjen 2020)
skály v jižní části srázů
nad Vltavou, při koridoru vysokého napětí (říjen 2020)
dubohabrový les na náhorní plošině Homole, v místech, kde
byly ještě v 19. stol. vesměs louky a pastviny (říjen 2020)
seník ve východní části Homole
(říjen 2020)
dodnes patrný průsek bývalého
vedení vysokého napětí zhruba severojižního směru s vřesovištěm a lesní
cestou (říjen 2020)
současný průsek vysokého napětí
v jižní části Homole (říjen 2020)
rokle vystupující
z východního okraje Vraného na Homoli
(říjen 2020)
vymezení přírodní rezervace
(červeně) a evropsky významné lokality (žlutě); oranžově překryv obou území (drusop.nature.cz)
a návrh na vyhlášení nové přírodní rezervace (z návrhu krajského úřadu)
opevnění (nemovitá kulturní památka)
Na nejsevernějším výběžku
ostrožny se nalézají zřetelné stopy opevnění. K severozápadu vybíhající
hřeben je na jihovýchodě předělen hlubokým, částečně do skály vytesaným
příkopem. Bezprostředně za příkopem se nalézá homolovitý útvar (interpretovaný
jako pozůstatek věže), vybíhající k západu krátkým mohutným valem.
Převýšení mezi dnem příkopu a vrcholem homolovitého útvaru je 13 metrů.
Přestože archeologickými
nálezy (povrchovými sběry) je osídlení této polohy doloženo v podstatě
pouze v pravěku (eneolit, pozdní doba bronzová),
zatímco z období vrcholného středověku zde byl nalezen jediný střep, a
listinné prameny se o této lokalitě nezmiňují, mají dochovaná relikty daleko spíše
charakter středověkého hrádku, než pravěkého hradiště. Je možné, že zde
budovaný středověký hrad zůstal nedostavěn.
V seznamu kulturních památek je lokalita vedena pod jménem
„hradiště Na Homoli″. Možná souvislost se zaniklou středověkou osadou Hřibov, nalézající se při jižním okraji Homole (cca
kilometr jihozápadně od opevnění) je čistě hypotetická.
plánek pozůstatků hrádku (dle T.
Tomíčka; převzato z Ilustrované encyklopedie českých hradů)
ostrožna s pozůstatky
hrádku (prosinec 2011)
mohutný šíjový příkop (prosinec
2011, říjen 2020)
homolovitý útvar za příkopem,
snad pozůstatek věže (prosinec 2011, říjen 2020)
jádro hrádku při pohledu od
severozápadu; vlevo snad pozůstatek věže, vpravo val (prosinec 2011)
Jarovský tunel
393 m dlouhý jednokolejný
železniční tunel protíná nejsevernější ostroh Zvolské
homole. Tunel je stavěn do oblouku (poloměr 200 m). Vyzděn je pouze
v blízkosti portálů, jinak je ponechán výrub bez ostění.
Jde o nejdelší tunel na
trati tzv. Posázavského pacifiku, tedy trati Praha – Davle – Čerčany. Vybudován byl
v letech 1896-97. Roku 2007 proběhla jeho rekonstrukce.
severní, tzv. zbraslavský,
portál Jarovského tunelu a navazující most přes Ohrobecký potok (prosinec 2011)
naučná stezka
Naučná stezka, vedoucí
z Vraného do Zvole
má dvě větve – jedna vede po turisticky značených cestách (červená, následně
žlutá), druhá se z ní na území přírodní rezervace odpojuje a vytváří tu
jakýsi okruh (vede po hraně skalních srázů nad Vltavou a poté se vrací
v koridoru zrušeného vysokého napětí zpátky na hlavní trasu). Stezka je
celkově 4,3 km dlouhá a má 12 zastavení + dva úvodní panely.
Naučná stezky „na Zvolské Homoli″ byla vybudována v letech
2008-2009 Českým svazem ochránců přírody Zvoneček. Zároveň se stezkou byla
vybudována 3 odpočivadla, z čehož 2 toho času
vážně poškozeny.
Současná naučná stezka
měla svého předchůdce, ovšem v jiné trase. Vznikla již v 80. letech
20. století. Jejím autorem byl tehdejší okresní výbor Českého svazu ochránců
přírody Praha-západ. Původně se uvažovalo o stezce, která by propojovala
připravované chráněné území na Homoli s nedalekým keltským opidem Závist. Otevřena měla být v roce 1985 „u
příležitosti 40. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou″, zejména
však v souvislosti s chystaným spartakiádním srazem turistů. Nakonec však
z plánů sešlo a zřízena byla – snad téhož roku – kratší stezka ze Zvole na Zvolskou homoli. Měla 2
km a končila na severním ostrohu Homole, kterému se dnešní trasa zcela vyhýbá.
Ze 16. zastavení jich ležela většina mimo území Zvolské
homole. Později, snad v 90. letech 20. stol., byla stezka osazena novými
panely odlišného obsahu. I tyto panely však byly začátkem 21. století již
značně poškozeny, v polovině 1. desetiletí se o ní píše jako o fakticky
zničené a začíná se chystat zcela nová stezka.
plánek současné podoby stezky (z
informačního letáku): 1 – Vrané nad Vltavou
a Skochovice, 2 – ekosystém lesa, 3 - introdukce, 4 –
vliv lidské činnosti na modelování krajiny, 5 – ekosystém skalních stepí, 6 –
geologie a Vltava, 7 - mravenci, 8 – ekosystém vřesoviště, 9 – přírodní
rezervace Zvolská homole, 10 - Zvole,
11 – strom jako ekosystém, 12 – ekosystém habrových doubrav
zastavení naučné stezky (říjen 2020)
odpočívadla, respektive jejich
torza, na trase naučné stezky (říjen 2020)
vyhlídky
Hrana skalnatých srázů
nad Vltavou poskytuje řadu zajímavých výhledů, vesměs na obec Vrané s monumentálním Cukrákem
v pozadí a na druhou stranu na nejjižnější část Prahy (Radotín,
Zbraslav, Chuchle…) a
výrazný vrch Hradiště (Závist), místy také na osadu Strnady ležící na protějším
břehu Vltavy pod Homolí. Ve směru od jihu je první vyhlídka již na okraji
koridoru vysokého napětí. Od 4. zastávky naučné stezky je třeba sestoupit po
vyšlapané pěšině kousek svahem. Vyhlídka
proti 5. zastavení naučné stezky, dříve (v dobách, kdy tudy vedla
červená turistická značka) dokonce turisticky značená, je dnes z větší
části přerostlá stromy. Naopak u zastávky č. 6 jsou vyhlídky hned dvě – jedna
přímo u pěšiny naučné stezky, druhá z okraje ostrohu vybíhajícího
k západu. Výhled především k západu se otvírá nedaleko místa, kde
naučná stezka mění směr a opouští hranu srázů; krásný výhled je však především
z místa, ležícího cca 70 metrů severozápadně odtud (dobře patrná pěšina).
Asi nejznámější a dost možná i nejhezčí vyhlídka je pak z nejsevernějšího
ostrohu Homole, z míst, kde se nacházejí zbytky sloupu vysokého napětí.
výhled z vyhlídky na okraji
koridoru vysokého napětí – vlevo v údolí Vrané
nad Vltavou, naproti v meandru Strnady, za nimi návrší Na Beránku, vpravo
v dálce v údolí řeky Zbraslav, ještě více vpravo
vystupuje vrch Hradiště (říjen 2020)
dnes více méně přerostlý výhled
na Vrané z vyhlídky u zastavení NS č.
5 (říjen 2020)
výhled z ostrohu u zastávky
NS č. 6 – dobře je odtud vidět zejména skalní defilé vlastní Homole; na fotce
vpravo (říjen 2020)
výhled z „páté″ vyhlídky
proti proudu Vltavy – vlevo Vrané, obzor
uzavírá masiv Cukráku, vpravo v popředí je vidět areál
Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech (říjen 2020)
meandr Vltavy s osadou
Strnady ze severního ostrohu (říjen 2020)
výhled ze severního ostrohu ku
Praze; v údolí při pravém břehu Vltavy dobře vidět osada Jarov, za ní zbraslavský lom (prosinec
2011, říjen 2020)
detailní pohled ze severního
ostrohu na Prahu – na prvním snímku vrch Havlín s hřbitovním
kostelem sv. Havla, v popředí tzv. Horní Zbraslav, na druhém
snímku v popředí Zbraslav,
za ním Radotínský most, v pozadí dostihové
závodiště Velká Chuchle a Chuchelský háj (říjen 2020)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Traduje se, že název se vztahuje
k nejsevernějšímu výběžku plošiny (Šošolce), který skutečně při pohledu od
severu, z údolí Vltavy, má výrazně homolovitý tvar. Ovšem na nejstarší
mapě, kde se mi podařilo pojmenování Homole dohledat (1841), leží o víc jak
kilometr jihozápadněji, až nad údolím Zvolského
potoka, v prostoru, který dnes ani není jako součást Homole vnímán. Ve
druhé polovině 19. století se objevuje skutečně na Šošolce (v podobě Homule), aby se v průběhu 20. století ustálilo jako
pojmenování pro kótu 327,3 m. n. m, která leží zhruba napůl cesty mezi oběma
těmito místy.
Ø
Přídomek „Zvolská″
získala Homole pravděpodobně až v 80. letech minulého století, když se zde
chystalo vyhlášení přírodní rezervace; pro odlišení od řady jiných lokalit
stejného jména.
Literatura:
-
Michal
Štefánek, Jaroslav Pípek, Josef Spilka: Souhrn
doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Zvolská
homole – viz https://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/211/026862.pdf
-
Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
-
Jan John, Miroslav
Kovář: Homole u Zvole (okr. Praha-západ) -
Archeologie ve Středních Čechách 8 (Praha 2004)
-
Otakar Hasík, Miroslav Chyba: Rekonstrukce Jarovského
železničního tunelu Tunel 2008/2 – viz https://www.ita-aites.cz/files/tunel/2008/2/tunel-0802-11.pdf
Web:
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvolská_homole
-
wikipedie; tunel - https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarovský_tunel
-
geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2783
-
botany.cz - https://botany.cz/cs/zvolska-homole/
-
naučné stezky v Praze a Středních Čechách - https://www.stezky.info/naucnestezky/ns-zvolska-homole.htm
-
stránky obce Vrané nad Vltavou s náhledy
panelů - https://www.vranenadvltavou.cz/naucna-stezka-zvolska-homole
-
Blíž přírodě - https://blizprirode.cz/cz/tipy-vylet/lokality/zvolska-homole.html
-
památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/hradiste-na-homoli-archeologicke-stopy-14552737
-
hrady.cz - https://www.hrady.cz/hrad-zvolska-homole
-
hrady - zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_zvolska_homole.htm
-
Posázavský Pacifik - http://www.pacifikem.cz/?inc=210_tunely
další
místa v okolí (mapa) / Střední Povltaví / rejstříky
říjen 2020