VRANÉ NAD VLTAVOU
k.ú. Vrané nad Vltavou, dříve
Skochovice (Pražská plošina / Jílovsko)
Obec při pravém břehu Vltavy při jejím soutoku se Zvolský
potokem (196 m n. m.), rozdělená zhruba železniční tratí na severnější starou a
jižnější, mnohem rozsáhlejší novou část. Jádrem staré části je kostel sv. Jiří
spolu se starou školou a farou na nevysokém, avšak výrazném návrší nad pravým
břehem Zvolského potoka. Historická zástavba, dnes porušená panelovou výstavbou
z 2. pol. 20. stol, v údolí potoka západně od kostela. Na levém břehu
Zvolského potoka, v úzkém klínu mezi jím a Vltavou, průmyslový areál
bývalých papíren na místě původního Vranského mlýna. Západně od něj, na
severozápadním okraji vsi, hráz údolní nádrže
Vrané s vodní elektrárnou. Nové Vrané je tvořeno převážně rodinnými
domky. Při železnici, uvnitř zástavby hřbitov.
První zmínka o obci je v
zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993 („ves zvaná Nawranem
s hospity a kostelem″). Roku 1407 prodáno klášteru zbraslavskému,
jako součást panství Zbraslav
zůstalo Vrané – přes krátké epizody, kdy bylo v rukou jiných vlastníků -
až do konce feudalismu. Po staletí pouze malá ves. Roku 1837 zde byly založeny
papírny, výrazný rozvoj však až ve 20 století, jednak v souvislosti
s vybudováním železnice (zprovozněna 1897), zejména však
v souvislosti s výstavbou Vranské
přehrady v těsném sousedství vsi v první polovině 30. let 20.
stol.
znak Vraného nad Vltavou, udělen
1993 u příležitosti milénia první zmínky o obci – tři červené růže jsou
převzaty ze znaku břevnovského kláštera, modrá vlnovka symbolizuje přehradu a
pstruh je připomínkou rybářů, zmiňovaných v nejstarší písemné zmínce o Skochovicích; předtím používala obec neoficiálně jiný
znak, jehož autorem byl vranský rodák grafik Jiří Ernest
celkový pohled na Vrané od
východu, z Homole;
v pozadí Cukrák
(říjen 2020)
pohled na Nové Vrané; vlevo
vykukuje hráz a v popředí hladina údolní
nádrže Vrané (únor 2014)
stará škola č.p. 128; jako
přízemní budova postavena roku 1819, v letech 1881 a 1898 přistavována
(říjen 2020)
bývalá fara č.p. 125 na staré
návsi (říjen 2020)
historická zástavba vsi při
levém břehu Zvolského potoka; křižovatka ulic V Zídkách a Nádražní
(prosinec 2020)
hostinec U kaštanu č.p. 116 a
dřevěné cosi na jeho zahradě (prosinec 2020)
další pár kousků historické
zástavby na levobřeží Zvolského potoka - bývalá restaurace U Marholdů č.p. 167
a dům č.p. 103 (prosinec 2020)
Lidová škola umění č.p. 144,
původně hlavní budova sanatoria Německého zemského pomocného spolku pro
pacienty s plicním onemocněním v Čechách (Deutschen Landeshilfsvereine für
Lungenkranke in Böhmen) z roku 1908 dle architektonického návrhu Karla
Jaraye; sanatorium bylo zrušeno ve 30. letech, od roku 1953 zde hudební škola
(www.vranenadvltavou.cz, prosinec 2020)
kříž na křižovatce ulic Nádražní
a Ke Zvoli nechali roku 1884 postavit majitelé zdejší papírny, rodina Haaseova
(prosinec 2011, únor 2014)
obecní úřad č.p. 112 – přízemní
budova postavena v roce 1911, patro přistavěno 1922, poslední stavební 1997
(únor 2014)
památník hudebního skladatele
Jaromíra Vejvody z roku 2002 před obecním úřadem (únor 2014, prosinec
2020)
stará (z roku 1935, nesla jméno
T. G. Masaryka) a nová (2007) část základní školy č.p. 208 (prosinec 2020, únor
2014)
kostel sv. Jiří (nemovitá kulturní památka)
Jednolodní kostel
s hranolovou věží přistavěnou k východní straně lodi je obklopen
hřbitovem. Kostel je atypicky orientován, presbytářem je otočen
k jihojihovýchodní straně. Volně na hřbitově východně od kostela osmiboká
barokní márnice. Součástí památkově chráněného areálu je i ohradní zeď hřbitova
se dvěma pilířovými branami a kříž západně od kostela, před vstupem na
hřbitov.
Kostel ve Vraném (ve vsi
zvané Na vraném), k němuž je přidělen desátek z knížecího dvora
v Radotíně, je
zmiňován již v zakládací listině břevnovského kláštera, datované do roku
993 (byť jde o mladší falzum). Takhle časné zbudování kostela snad souviselo
s blízkostí důležitého brodu přes Vltavu. Půlkruhový presbytář bývá
považován za apsidu původního románského kostela. Někdy je jako románský,
jinými autory však jako gotický, uváděn též kamenný portál ze sakristie do
věže, jediný nesporně středověký prvek stavby. Ve 2. polovině 17. století
byl kostel barokně přestavěn a rozšířen (mramorová kropenka datována 1692),
z té doby pochází i pozoruhodná márnice. V 17. stol. byl kostel
filiální, roku 1785 zde zřízena lokalie, 1855 povýšena opět na faru (která
existovala prokazatelně ještě roku počátkem 40. let 20. stol., později
zrušena). Kostel měl původně čtyři zvony: sv. Jiří z roku 1663 (přelit 1842),
sv. Markétu z téhož roku (přelit 1915), sv. Trojici z roku 1888 a sv.
Františka Xavera z roku 1888. Za první světové války byly všechny čtyři zvony
zrekvírovány, sv. Markéta se však v roce 1919 vrátila a je na věži dodnes.
V současné době při kostele působí smíšený pěvecký sbor, od roku 1997 se
zde koná koncertní cyklus Vranské hudební jaro.
kostel z údolí Zvolského
potoka; dobře je vidět, že barokní průčelí vzhledem k nezvyklé podobě
střechy vypadá spíše jako bok lodi (prosinec 2020)
celková pohled na kostel od
východu (říjen 2020)
kostel sv. Jiří
s půlkruhovým presbytářem, považovaným za původní románskou apsidu, od
jihozápadu, respektive jihu (prosinec 2011)
pohled od východu – věž
středověkého původu a barokní sakristie (říjen 2020)
interiér kostela – presbytář
nemá rysy románské apsidy, což samozřejmě může být důsledek barokní přestavby
(prosinec 2011)
barokní oltář s oltářním obrazem
sv. Jiří od V. Weisse z 19. stol.; v medailonu v horní části oltáře
sv. Václav (prosinec 2011)
dřevěné barokní sousoší Kalvárie
s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, pocházející ze zrušené kaple sv. Kříže
na Zbraslavi; pro vranský kostel ho roku 1867 získal a následně vlastnoručně
opravil zdejší farář P. František Xaver Matošovský (prosinec 2011)
barokní kazatelna (prosinec 2011)
dvoumanuálové varhany od
kutnohorské firmy Medřický z roku 1942 (prosinec 2011)
pískovcový portál (podle
některých badatelů románský, dle jiných gotický) ze sakristie do věže (prosinec
2011)
ohradní zeď hřbitova se západní pilířovou
branou (říjen 2020)
na hřbitově u kostela (říjen
2020)
osmiboká barokní márnice
(prosinec 2011, říjen 2020)
památkově chráněný kříž a stará
lípa západně od kostela (prosinec 2011, říjen 2020)
papírna
Rozlehlý průmyslový areál
na severním okraji obce, při pravém břehu Vltavy, složený z řady budov od 1.
poloviny 19. století až po 60. léta století 20. Zahrnuje dnešní č.p. 101, 134,
139, 169, 170 a 651. Dominantami jsou zejména historizující objekt č.p. 139, zvaný Bank, a nejvýchodnější
výrobní hala, jejíž průčelí se tyčí nad vranským přívozem. K papírně patřil i
nepřehlédnutelný dvoupatrový „čtyřdům″ č.p. 137, 171, 172 a 173
s nájemními byty pro dělníky u nádraží, zvaný Rajčur. Od západu je areál
bývalé papírny napojen v současné době nepoužívanou železniční vlečkou.
Vodní mlýn byl postaven
na tzv. Malé řece, vltavském rameni obtékající z pravé strany dnes zaniklý
vltavský ostrov, údajně již roku 1407. Roku 1836 koupil tento mlýn s pilou
a též přilehlou usedlost č.p. 1 s krčmou
pražský tiskař Gottlieb (Bohumil) Hasse a na jejich místě vybudoval
papírnu. První papírenský stroj se rozběhl v roce 1838. Vyráběly se zde a
do celého světa prodávaly hlavně tenké tiskové a technické papíry (např. papír
určený k tisku biblí či cigaretový papír), později mimo jiné i papír
bankovní. Roku 1885 zde bylo Františkem Křižíkem zavedeno elektrické osvětlení.
Výroba byla dvakrát přerušena – v letech 1877-79 a 1925-26. Po přestavbě
v roce 1965 šlo o nejmodernější papírnu v Čechách,
specializovanou na výrobu elektrotechnických papírů. Výroba papíru skončila
v roce 2000. V letech 2014-18 se z areálu snažil vydavatel a
umělec Ivan Mečl vytvořit kulturní centrum s kavárnou (v objektu
vrátnice), ateliéry a výstavními prostory, prezentované jako „nezávislé umělecké
městečko″, podle knihy Alfreda Kubina Země snivců nazvané Perla. Dnes
částečně sklady či dílny, v jednom objektu paintballové hřiště a
„zážitkový areál″, ve vrátnici stále funguje bufet a kavárna. Větší část
objektů nevyužit. Areál veřejnosti nepřístupný.
O stavebním vývoji areálu
není mnoho informací, vesměs lze vycházet pouze ze starých map a fotografií.
Objekt zahrnoval dnešní č.p. 101 a 169. Východnější č.p. 139, který dnes tvoří
dominantu celého areálu, je mladší; byl přistavěn zřejmě ve 2. polovině 19.
stol. Poslední velká rekonstrukce areálu proběhla v roce 1965. Původní
papírna z roku 1838 se skládala z dnešního č.p. 101,
z dvoukřídlého objektu, jehož východním křídlem bylo dnešní č.p. 169,
severní přiléhalo k řece a dnes je dochována pouze jeho východní část.
Takto ohraničený obdélný prostor uzavíral na jihu drobnější objekt
v místech dnešní vrátnice. Krátce po polovině 19. stol. byla postavena
budova č.p. 139, sloužící ke zpracování bankovního papíru pro tisk bankovek
(Haaseova tiskárna získala dlouhodobou zakázku na tisk Rakousko-Uherských
bankovek v roce 1953; později upravena k obytným účelům pro
zaměstnance papírny), a dvěma dlouhými úzkými budovami byl areál rozšířen na
sever, na ostrůvek, oddělující Malou řeku a mlýnský náhon. Někdy v téže
době vznikl i jihozápadně od papírny průmyslový objekt (při dnešním č.p. 170),
který však byl původně strojírnou vyrábějící parní kotle a až později byl
přeměněn na úpravnu hadrů pro potřeby papírny (místními je proto dodnes zván
Hadrovna). A také objekt na místě dnešního č.p. 134, o němž však vůbec netuším,
k čemu vlastně sloužil a zda měl původně k papírně nějaký vztah či
nikoliv (na leteckých snímcích vypadá spíše jako větší usedlost). Někdy mezi
lety 1903 a 1928 došlo k přestavbě továrny, které se však projevila pouze
na vnější podobě výrobních objektů, na rozsahu areálu neměla zřejmě zásadnější
vliv. Konec 30. let 20. stol. byla v souvislosti s výstavbou vranské
přehrady prohlubováno řečiště Vltavy, přičemž byla zavezena Malá řeka, čímž se
areál ocitl ve „vnitrozemí″. Na leteckém snímku z roku 1949 je vidět
nová výrobní hala, postavená v prostoru bývalého mlýnského náhonu, mezi
objekt č.p. 139 a objekty na „ostrůvku“. Kolem roku 1950 pak byla tato hala
protažena k východu až nad vranský přívoz. K radikální přestavbě
papírny došlo v polovině 60. let. Již na leteckém snímku z roku 1964
je vidět nová mazutová kotelna (č.p. 651) a přilehlý objekt mechanických dílen,
následně pak byla vybudována východní výrobní hala, haly č.p. 134 a také
protažena vlečka, do té doby končící v areálu Hadrovny, o cca 100 m
k nové kotelně, kvůli čemuž byla zbořena část objektu č.p. 170. Demolována
byla také stará kotelna na nádvoří areálu a západní část historického severního
křídla, čímž vznikly dva zcela oddělené komplexy budov a mezi nimi parkově
upravené vstupní prostranství s vrátnicí. V této podobě, byť
v poněkud zchátralém stavu, je areál dochován dodnes.
areál tehdy nově postavené
papírny na mapě stabilního katastru z roku 1840 s dokreslenými
pozdějšími přestavbami; zajímavé jsou dvě později zaniklé parkové plochy
(archivnimapy.cuzk.cz)
letecký snímek areálu papírny
z roku 1949 (ags.cuzk.cz)
mapa z roku 1957, ještě bez
západní části komplexu (archivnimapy.cuzk.cz)
tentýž areál na současném
leteckém snímku (www.mapy.cz)
celkový pohled na areál bývalé
papírny od jihu, ze Zvolské homole
(říjen 2020)
areál papírny při pohledu přes
řeku v roce 1903 (www.vranenadvltavou.cz) a 1928
(www.industrialnitopografie.cz)
pohled na objekty č.p. 169 a č.p.
139 od kostela (říjen 2020)
zhruba stejný pohled na
historické pohlednici, pravděpodobně z počátku 20. stol. (z infopanelu
naučné stezky)
č.p. 101 patří k nejstarším
částem areálu (prosinec 2020)
č.p. 169 (prosinec 2020)
pozůstatek severního křídla
původního areálu, přiléhající k č.p. 169 (prosinec 2020)
původně vrátnice areálu, dnes
bistro a kavárna; v tomto prostoru stála až do poloviny 60. let 20. stol.
kotelna s dominantním komínem, patrným na všech starších snímcích papírny
(prosinec 2020)
snad nějaký památník na nádvoří
v sousedství vrátnce; nepodařilo se mi k němu dostat z druhé
strany (prosinec 2020)
historizující objekt č.p. 139
zvaný Bank z doby po polovině 19. stol. (prosinec 2011, prosinec 2020)
spojovací trakt mezi č.p. 139 a
169 (prosinec 2020)
architektonické detaily č.p. 139
(prosinec 2020)
východní výrobní hala
z počátku 50. let 20. stol.; levá část na prvním snímku je starší
(prosinec 2020)
jihovýchdoní nároží areálu
(prosinec 2020)
zpustlá hala č.p. 134, dnes
sloužící jako paintballové a „zážitkové″ hřiště (prosinec 2020)
západní část ýrobního areálu;
budova na prvním snímku pochází z 50. let, hala na druhém snímku
z poloviny 60. let 20. stol. (prosinec 2020)
vlečka do papírny; na druhém
snímku vlevo „Hadrovna″ (prosinec 2020)
totožný pohled na vjezd vlečky
do areálu „Hadrovny″ z roku 1940; vpravo dům zvaný Rajčur
(www.pacifikem.cz)
bytový čtyřdům č.p. 137, 171,
172 a 173 „Rajčur″ mezi nádražím a „Hadrovnou″, postavený roku 1852
pro dělníky papírny (únor 2014, prosinec 2020)
Rajčur na snímku z roku
1930 – dávám ho sem hlavně kvůli nápisu na fasádě „Domov zaměstnanců továrny na
papír Vrané n./Vlt.″; tento nápis byl na obou průčelí, jak je vidět o pár
snímků výše (www.vranenadvltavou.cz)
přívoz
Osobní přívoz přes Vltavu
se nachází na severovýchodním okraji Vraného. Na pravém (vranském) břehu řeky
se nachází zázemí pro převozníka a stánek s občerstvením.
Přívoz byl pro Vrané po
staletí (údajně již koncem 14. stol.), až do vybudování železniční trati,
nejdůležitějším spojením směrem na Prahu, neboť pravý břeh Vltavy nebyl až do
60. let 20. stol. průjezdný. Mimochodem, podmínkou pro povolení vzniku papírny
bylo zajištění provozu nákladního přívozu. Nákladní přívoz zde fungovat až do
roku 1966, kdy byl zrušen. Okolnosti zrušení jsou poněkud kuriózní; nákladní
prám byl totiž neoparvitelně zničen vojenským pásovým vyprošťovacím tankem,
který zde budoval panelový brod, sloužící pro pohyb vojenské techniky během velkého
vojenského cvičení armád Varšavské smlouvy, konaného v jižních Čechách pod
názvem Vltava na podzim 1966 (vojenský brod byl demontován až v letech
1999- 2000). Jelikož v té době byla již v „Akci Z″ budováno nové
silniční spojení na Prahu přes Jarov (viz poznámky), náhrada nákladního prámu
se neřešila a od té doby funguje přívoz pouze pro osobní dopravu.
přívoz; v pozadí Zvolská homole (prosinec 2020)
zázemí přívozu pod areálem
papírny (prosinec 2020)
dřevěný hastrman u přívozu
(prosinec 2020)
železniční stanice
Nádraží Vrané nad Vltavou
leží na železniční trati Praha – Čerčany/Dobříš
(v železniční stanici se trať dopravně dělí na dvě větve - do Čerčan a do
Dobříše – avšak stavebně se trať rozděluje až za železniční zastávkou Skochovice). V současné době má nádraží tři
průběžné a jednu kusou kolej. Na severní straně kolejiště se nachází zděné
objekty výpravní budovy a nádražní restaurace a dřevěné skladiště. Západně od
výpravní budovy malý park, v němž zděný „staniční hrad″, dílo
jednoho z bývalých zaměstnanců stanice. Ze skochovického zhlaví odbočuje již
roky nepoužívaná (a pravděpodobně úředně zrušená) vlečka do areálu papíren.
Železniční doprava na
trati Praha - Dobříš
byla zahájena roku 1897. Trať do Čerčan byla dokončena o tři roky později, čímž
se Vrané stalo přestupní stanicí. S tím, že Vrané bude přestupním uzlem,
se počítalo od začátku, právě proto zde byl vystavěn typ výpravní budovy
(16/H), který se používal na nejvýznamnějších nádražích místních drah či
v okresních městech. Roku 1922 byl na nádraží vybudován dřevěný kiosek, posléze
několikrát rozšiřovaný a roku 1936 nahrazen zděnou restaurací, zachovanou
dodnes. Ke kompletní rekonstrukci celého areálu došlo v roce 2006;
tehdy byly krom obnovy a částečné přestavby obou budov zbořeny i dřevěné
objekty záchodů západně od výpravní budovy a jejich prostor byl přeměněn
v park.
areál nádraží na historické
pohlednici z roku 1916 (www.pacifikem.cz); dřevěné objekty v popředí
již neexistují (v jejich místě dnes park), dřevěný sklad v pozadí dosud
stojí
výpravní budova č.p. 147 (prosinec
2020, prosinec 2011)
dřevěné skladiště (prosinec
2020)
pohlednice z 1. poloviny
30. let s ještě dřevěnou restaurací vlevo (www.pacifikem.cz)
nádražní restaurace č.p. 190
dnes (prosinec 2020)
proměny nástupišť (únor 2014,
prosinec 2020)
zbraslavské zhlaví nádraží –
domek stavědla vlevo ani kusá kolej vpravo dnes již neexistují (únor 2014)
parčík, založená roku 2006
západně od výpravní budovy (prosinec 2020)
„nádražní hrad″
v západní části parku, zjevně inspirovaný Křivoklátem (prosinec 2020)
sokolovna č.p. 192
Sokolovna stojí
v dominantní poloze nad silnicí Březovská. Základní kámen položen 2.
května 1926. Už v listopadu téhož roku se zde začalo cvičit, slavnostně
otevřena byla však až v červnu 1928. Ve 40. – 60. letech sokolovna
sloužila též jako divadelní sál místního ochotnického divadla.
Před sokolovnou osazen
roku 1932 Tyršův kámen (u příležitosti 100 let od Tyršova narození) a vysazeno
několik dnes již neexistujících pamětních lip. Dnes zde dvě mladé lipky, jedna,
zvaná Sokolská lípa svobody, vysazena roku 2018 u příležitosti 100 let od
vzniku Československé republiky a 110 let sokola ve Vraném, druhá, v těsné
blízkosti Tyršova kamene, o něco starší.
sokolovna na historické
pohlednici z roku 1926 (www.vranenadvltavou.cz)
sokolovna dnes (únor 2014,
prosinec 2020)
Tyršův kámen před sokolovnou,
odhalený roku 1932 u příležitosti 100. výročí narození Dr. Miroslava Tyrše;
v témže roce zde vysazeno i několik pamětních lip, které se však
nedochovaly (prosinec 2020)
původní nápis na Tyršově kameni
a deska osazená roku 2020 (prosinec 2020)
lípa u Tyršova kamene (prosinec
2020)
Sokolská lípa svobody
z roku 2018 před sokolovnou (prosinec 2020)
park u hřbitova
Plocha zeleně v okolí
ulice Pod Sokolovnou na terase nad údolím Vltavy, v jejíž jihozápadní
části se nalézá hřbitov. Parkově upravena pouze část přiléhající k severní
straně hřbitova. Zde pomník padlým a dvě hřiště. Severněji bikrosový areál.
Severovýchodní část zelené plochy má spíše charakter neudržovaného lesa.
Jihozápadně od hřbitova stará třešňovka.
Park pravděpodobně nemá
žádné oficiální jméno. Někdy je podle ulice nazýván parkem Pod sokolovnou, což
je však zavádějící (přesnější by, když už, bylo park Pod školou).
parkově upravená plocha mezi
hřbitovem a školou (prosinec 2020)
pomník obětem 1. a 2 světové
války z roku 1946 (únor 2014, prosinec 2020)
desky na pomníku padlým – dvě
věnované obětem 1. světové války, jedna zemřelým v době 2. světové války a
jedna padlým Rudoarmějcům (prosinec 2020)
kovové symboly v
nárožích horní části památníku padlým – československý lev (2x), znak
Vraného (zjevně přidán dodatečně) a sovětská hvězda (prosinec 2020)
dřevěná plastika medvěda na
dětském hřišti v parku (únor 2014)
bikrosové hřiště (prosinec 2020)
starý třešňový sad u obecního
hřbitova v péči místního pozemkového spolku Zvoneček (únor 2014)
obecní hřbitov
Nový hřbitov, ležící na
terase nad údolím Vltavy, byl založen roku 1904. Nahradil funkčně původní
hřbitov kolem kostela. Roku 1913 nechala rodina Haaseova vystavět na
jihovýchodní straně hřbitova kapli a proti ní, na severozápadní straně, domek
sloužící jako provozní zázemí hřbitova, čímž byla vytvořena osová kompozice
kolmá na hlavní hřbitovní komunikaci. Později hřbitov rozšířen
k jihozápadu o novou část. Na hřbitově mimo jiné dva hroby padlých na
italské frontě 1. světové války (Jaroslav Janderka, Jaroslav Urban) a jednoho
v květnovém povstání 1945 (Jiří Fábera).
Na hřbitově několik
mohutných buků a douglasek, pocházejících z doby založení hřbitova. Dva
mohutné červenolisté buky prohlášeny památnými stromy – jeden roste hned u
starého vstupu na hřbitov, v druhá ve středu staré části.
vstupní pilířová brána (prosinec
2020)
pohled na hřbitov s kaplí
(prosinec 2020)
novorománský hřbitovní kaple a
dva pěkné buky (únor 2014)
technické zázemí hřbitova (únor
2014, prosinec 2020)
hrobka rodiny Haaseovy, mecenášů
hřbitova, v sousedství kaple; Ernst Haase byl pravděpodobně vnukem
zakladatele vranské papírny (prosinec 2020)
dvojice památných buků – jeden
v popředí snímku, druhý v pozadí (prosinec 2020)
památný buk u vstupu na hřbitov
(únor 2014. prosinec 2020)
památný buk ve střední části
hřbitova (prosinec 2020)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Původně Vraný. Na Vrané změnil název obce údajně
František Palacký, ale ještě počátkem 20. stol. se používaly obě verze.
Ø
Do poloviny 20. stol. nesla obec skládající se z
osad Skochovice a Vrané název Skochovice. Přestože
Vrané bylo větší, mělo kostel, četnickou stanici, poštovní úřad, nádraží a
průmysl. Až od roku 1950 nese úřední jméno Vrané nad Vltavou.
Ø
Pravobřežní silniční spojení Vraného se Zbraslaví bylo vybudováno
v „Akci Z″ v letech 1962-69. Do té doby existovalo silniční spojení
pouze do Zvole, napojení na levobřežní silnici ze Zbraslavi do Davle bylo
prostřednictvím přívozu.
Ø
Ve Vraném se narodila spisovatelka Marie Voříšková
(*1907)
Ø
V papírně působil před 2. světovou válkou jako
závodní lékař spisovatel Vladislav Vančura. Jako dělník též v papírně
působil lidový muzikant, skladatel a kapelník Jaroslav Kopáček (ve Vraném žil
v letech 1926-1945)..
Ø
Svůj ateliér měl ve Vraném malíř a ilustrátor Karel
Müller, působil zde též dirigent František Přenosil, zakladatel zdejší hudební
školy.
Ø
U nádraží začíná Naučná stezka na Zvolskou Homoli.
Literatura:
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 – T-Ž (Praha 1982)
-
Antonín
Podlaha: Posvátná místa království Českého (Díl III) - Vikariát Kralovický,
Vlašimský a Zbraslavský (Praha 1909)
-
Helena
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku –
IV. díl (Praha 2004)
-
Zrcadlo 197
– Speciál (Vrané nad Vltavou 2018) - viz
též https://www.vranenadvltavou.cz/file.php?nid=959&oid=6724554
Web:
-
oficiální stránky obce - https://www.vranenadvltavou.cz
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrané_nad_Vltavou
-
památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jiri-2144801
-
Posázavský Pacifik - https://www.pacifikem.cz/?inc=210_vra_foto&foto_id=9
-
hrady.cz - https://www.hrady.cz/?OID=7642
-
vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6051-vransky-mlyn-haasova-papirna
-
Prázdné domy - https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1431-papirna-gottlieb-haase-synove
-
industriální topografie - http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007116
-
Středočeská vědecká knihovna v Kladně; obec - https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-g0100805-Vrane-nad-Vltavou-cesko/?qt=mg
-
Středočeská vědecká knihovna v Kladně, papírna
- https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0211006-Papirny-Vrane-nad-Vltavou-cesko/
-
Spolek pro vojenská pietní místa - https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3243-vrane-nad-vltavou/
-
Sokol Vrané - https://www.sokolvranenadvltavou.cz/o-nas/historie
-
sokolské památky - http://www.sokolskepamatky.eu/objekty/detail/tyrsuv-kamen-1/
-
fotohistorie - http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Praha-zapad/Vrane_nad_Vltavou/Default.aspx
-
Ústřední seznam ochrany přírody - https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=10325
další
místa v okolí (mapa) / Střední Povltaví / rejstříky
prosinec 2020