SLEPIČKŮV VRCH
k.ú.
Štěchovice u Prahy (Benešovská pahorkatina / Jílovsko)
Převážně zalesněný vrch nad levým břehem Vltavy (
Součást přírodního parku
Střed Čech.
vrcholové partie vrchu (srpen
2014)
vstup do Třebenické
obory na stezce podél řeky (srpen 2014)
trampské boudy na jižním úbočí
vrchu (srpen 2014, říjen 2013)
suťovisko a rokle na jižním úbočí vrchu (říjen 2013)
na severním úbočí vrchu (říjen
2013)
hrací prvek naučné stezky Svatojánské proudy na jižném
úpatí vrchu (říjen 2013)
Bílá skála
Skalnatý ostroh,
vybíhající z návrší Slepičkova vrchu k jihovýchodu. Zatímco severní
stranu ostrohu tvoří suťové lesy s hojným výskytem tisu a zastíněnější
skalní partie, jižní strana je tvořena výslunnými, převážně bezlesými skalními
stěnami se specifickou teplomilnou skalní vegetací i zvířenou (mimo jiné
ještěrka zelené např. pavouk skákavka rudopásá, chrpa chlumní, tařice skalní, netřesk
výběžkatý…). Bílá skála patří k přírodovědně i krajinářsky nejcennějším partiím
naučné stezky Svatojánské proudy, která má právě zde zároveň i svůj
nejnáročnější úsek - na většině své trasy je zde vtesána do skály vysoko nad
hladinou řeky, prochází zde i dvěma tunely, místy je zajištěna řetězy či (v
krátkém úseku) zábradlím. Kdy a kým byla tato technicky náročná komunikace
vybudována není zcela známo, podle neověřené ústní informace ji snad budovali
v souvislosti s výstavbou štěchovické přehrady v době 2. světové
války francouzští zajatci. Meandr Vltavy kolem Bílé skály je někdy nazýván
„vltavskou podkovou″ (na Vltavě je však více míst tohoto označení),
soutěska mezi Bílou skálou a protější Mařenkou pod vrchem Máj bývala nazývána
Na pěnici.
západnější tunel na povltavské
stezce (říjen 2013, srpen 2014)
východnější tunel na povltavské
stezce
cesta mezi oběma tunely (říjen
2014)
Bílá skála (srpen 2014, říjen
2013)
úsek stezky vtesaný do stěny
Bílé skály (srpen 2014, říjen 2013)
zastavení naučné stezky
Svatojánské proudy (říjen 2014)
tis na skále (říjen 2013)
stezka na nejjihovýchodnějším
místě ostrohu, zajištěná zábradlím (říjen 2013)
zajištění stezky řetězy (říjen
2013)
dva vytesané průchody skálou
(říjen 2013)
výhled ze stezky Bílou skálou do
kaňonu Vltavy, na bývalé Svatojánské proudy,
v současné době zatopené vodami Štěchovické
přehrady (říjen 2013)
suťové porosty na severovýchodní
straně ostrožny (srpen 2014)
skály na severovýchodní straně
ostrožny (říjen 2013)
křížek pod jednou ze skal na
severovýchodní straně ostrožny (říjen 2013, srpen 2014)
cesta po severovýchodní straně
ostrožny (říjen 2013, srpen 2014)
kapradiny na skalách – osladič
obecný, sleziník červený, sleziník severní; poslední neurčena (říjen 2013,
srpen 2014)
skály pod Zadkou
Hřeben Zadka spadá na východní straně taktéž vysokými skalními
stěnami (zejména v horolezecké literatuře nazývanými též Bílá skála – viz
poznámky). Tyto skály však nesahají až k hladině řeky. Cesta prochází po
jejích úpatí. Byť není zdaleka tak exponovaná, jako cesta Bílou skálou, je též
v některých úsecích zajištěná řetězy.
celkový pohled na skály na
východní straně hřebene Zadka (srpen 2014)
skály pod Zadkou
(srpen 2014)
řetězy zajištěná stezka při
úpatí skal (srpen 2014, říjen 2013)
Ztracenka
Chatová trampská osada
při břehu Vltavy na severovýchodním výběžku hory. Osada si dosud z velké části
zachovává charakter starých trampských osad; není zde elektřina a autem se dá
dojet pouze na její horní okraj. Centrem osady je skalní výšina nad řekou,
zvaná Mravenčí skála, s totemem a pietním místem zemřelých osadníků
(nepřístupné).
Ztracenka (též
Ztracená naděje) patří k nejstarším trampským osadám u nás a je považována
za vůbec nejstarší dosud existující. Její vznik se datuje do roku 1918, kdy zde
na břehu tehdy ještě divokých Svatojánských
proudů parta trampů z Prahy založila kemp, původně zvaný Vydří doupě a
později přejmenovaný podle jedné z povídek amerického spisovatele Breta Harta na Tábor řvavých (Roaring Camp). Z něj se postupně
vyvinula osada Ztracená naděje; její jméno bylo pro změnu inspirováno westernem
Červené eso, kde byl „Údolí ztracené naděje″ pojmenován zlatokopecký
tábor. První chata (či spíše provizorní přístřešek) byla postavena v lomu
pod Mravenčí skálou, postupně přibývaly další. Po napuštění vodního díla Štěchovice roku 1944 byla
původní osada zaplavena, nová Ztracenka byla
postavena o něco výše nad zátopovou zónu, kde stojí dodnes.
plánek jádra osady (z osadní
nástěnky): 1 – informační tabule, 2 – dětské koupaliště, 3 – osadní ohniště, 4
– stožár a podium, 5 – koupací plato, 6 – Mravenčí skála, 7 - totem, 8 – pietní
sloupy, 9 - sauna, 10 – příležitostné ohniště, 11 - WC, 12 - saloon
některé sruby osady; na štítě
posledního znak Ztracenky (říjen 2013)
Mravenčí skála s totemem
(říjen 2013)
hříště a „saloon″
z roku 2008 (říjen 2013)
osadní ohniště, stožár a pódium;
v pozadí skály Kletecko (říjen 2013)
památník v podobě kotvy;
v pozadí jedno z herních zastavení naučné
stezky Svatojánské proudy (říjen 2013)
mraveniště poblíž osady (srpen
2014)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Osadníkem Ztracenky byl i
známý trampský písničkář Jarka Mottl, komik Jaroslav Štercl,
pěvec Národního divadla Oldřich Kovář, svého času významní sportovci (cyklista
František Martínek, fotbalista Ladislav Ženíšek…) či někteří členové
Osvobozeného divadla.
Ø
Označení Bílá skála pro jihovýchodní ostroh
Slepičkova vrchu, respektive pro skály na jeho jižním úbočí je potvrzeno mimo
jiné historickými pohlednicemi z období první republiky či starými popisy
Svatojánských proudů, kde se mluví o soutěsce mezi Bílou skálou a Mařenkou.
V současné době je však – především v horolezecké literatuře, ale i
v některých mapách – jako Bílá skála označována trojice skalních pilířů na
východním úbočí Zadky. Někdy je označení Bílá skála používáno dokonce i pro
skálu Mařenku nad protějším pravým břehem Vltavy. Nevím, zda toto zmatení
vzniklo nějakým omylem (dost možná kartografickým; označení Bílá skála je na
některých mapách „hozeno″ volně do prostoru v této části vltavského
kaňonu, takže si ho každý mohl připojit k jiné s četných zdejších
skal) či zda je možné, že kdysi šlo o společné označení více různých skal
v této oblasti. Nabízí se odvážná hypotéza, že množné číslo
v trampské písni „Až ztichnou Bílé skály″, která je lokalizována do
těchto míst, je právě odrazem existence více Bílých skal, avšak samozřejmě může
jít pouze o „lepší rým″.
Web:
-
Svatojánské proudy na starých pohlednicích - http://www.svatojanske-proudy.cz/tramping/ztracenka/htm/ztracenanadeje.htm
-
ČSOP Zvoneček; naučná stezka Svatojánské proudy - http://www.cev-zvonecek.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=208&Itemid=587
-
oficiální web osady Ztracenka
- http://www.osadaztracenka.cz
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Ztracená_naděje
-
trampnet - http://www.trampnet.sk/osady/ztracenka/ztracenka.htm
-
má vlast - http://www.mavlast.cz/top-vylety.k-byvalym-svatojanskym-proudum-a-za-historii-trampingu
-
blog Libora
Čermáka - http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/90844/Svatojanske-proudy-kolebka-ceskeho-trampingu.html
-
Pěší toulky českou krajinou - http://toulkykrajinou.netstranky.cz/nejen-z-prahy-vsemi-smery/posazavi-a-stredni-povltavi/na-ztracenku-a-svatojanske-proudy.html
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Bílá_skála_u_Třebenic
-
horolezec.com - http://www.horolezec.com/Horolezectvi/Oblasti/Stredni%20Cechy/Bila%20skala/skala.html
-
Zatopené osudy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191007
další
místa v okolí (mapa) / Střední Povltaví / rejstříky
srpen 2014