Střední Povltaví

SVATOJÁNSKÉ PROUDY

k.ú. Štěchovice u Prahy, Rabyně, Teletín, Třebsín (Benešovská pahorkatina / Jílovsko, Týnecko)

Kdysi peřejnatý úsek Vltavy v okolí dnešní hráze Slapské přehrady. Vlastní peřeje začínaly půl kilometru před současnou hrází a končily cca 5 km pod ní, v pozdějších dobách se však tradičně pod Svatojánské proudy zahrnovaly i následné tišiny až do Štěchovic. Dnes označení vltavského kaňonu mezi hrázemi Slapské a Štěchovické přehrady, tedy v podstatě plochy vodního díla Štěchovice.

Svatojánské proudy začínaly tzv. Hořejším slapem se skálou Sedlo; právě zde stával Ferdinandův sloup a opodál i socha sv. Jana Nepomuckého, která dala proudům jejich jméno. V místech někdejšího Dolejšího slapu se zrádným balvanem Kubíček přímo uprostřed řeky dnes stojí přehradní hráz. Následovaly tři říční meandry plné balvanů a skalnatých ostrůvků, které měly voraři samozřejmě pojmenované (U Křemle, Nedvěd, Železitá díra, Hořejší a Dolejší Velek, Vlci, Roháč, peřeje Na strhaných, Vosiny, Beránek, Líny), dnes jsou však již jen dávnou historií. Po pravém břehu řeky vedla kameny dlážděná potahová stezka.

Svatojánské proudy (dříve jen Proudy, případně Štěchovické, Skalní či Vltavské proudy) byly odpradávna obávanou překážkou pro vltavské voraře a šífaře. Vznikly v místech, kde Vltava prochází pásmem tvrdých porfyrů. První úpravy pro zlepšení plavby se v tomto úseku řeky uskutečnily snad již v pol. 16. stol, razantnější kroky ke splavnění však proběhly až ve 40. letech 17. stol., kdy nechal opat strahovského kláštera (majitele těchto pozemků) Kryšpín Fuk z pověření císaře Ferdinanda III. mimo jiné odstřelit část skály Sedlo, přehrazující téměř celý tok řeky a vytvářející tak vůbec nejnebezpečnější místo na celém toku Vltavy; právě na památku této události zde byl tehdy postaven tzv. Ferdinandův sloup. Od 2. pol. 19. stol. byly Svatojánské proudy postupně objevovány turisty - první výletní parník z Prahy do Štěchovic připlul roku 1865, 9. července 1889 byla ze Štěchovic k Hořejšímu slapu vyznačena vůbec první značená stezka Klubu Českých turistů, od konce 19. století probíhalo turistické splouvání proudů. Po 1. světové válce zde, na „Velké řece″, začaly vznikat trampské osady, které patřily k nejstarším u nás. Svatojánské proudy zanikly roku 1943 po napuštění Štěchovické přehrady, jejíž vzdutí dosahovalo až k někdejšímu hotelu Záhoří pod Rovínkem. Nad hladinou zůstaly z celých Proudů jen skály Sedlo (zatopena o jedenáct let později vodami Slapské přehrady) a Kubíček (která údajně nebyla zničena stavbou přehrady, jak se běžně tvrdí, ale byla ve vývaru pod ní k vidění ještě několik desetiletí, než byla odstřelena).

Součást přírodního parku Střed Čech.

bývalé Svatojánské proudy při pohledu z hráze Slapské přehrady; vlevo skála s Ferdinandovým sloupem (srpen 2014)

z dnešních Svatojánských proudů… (říjen 2013, srpen 2014)

lodní doprava na bývalých Svatojánských proudech (srpen 2014)

Ferdinandův sloup (nemovitá kulturní památka)

Sloup, připomínající splavnění tohoto úseku Vltavy, byl na zbytku skaliska Sedlo na začátku proudů vztyčen roku 1643. Ferdinandův je nazýván na památku císaře Ferdinanda III., který úpravy nařídil a financoval. Někdy je zván též solný, protože hlavním důvodem pro úpravy koryta byla doprava soli z Rakouska do Čech. Autorem sloupu je pražský kameník Campion a jeho doprava na místo i instalace byla dle dobových záznamů nesmírně náročná. Až do roku 1918 byla na vrcholu sloupu železná rakouská orlice. Po vybudování Slapské přehrady byl sloup přemístěn na skalisko nad levým břehem řeky pod přehradní hrází. V roce 2008 byla potápěči umístěna betonová replika sloupu v měřítku 1:2 i na původní místo na zatopené skalisko, dnes zhruba 43 m pod hladinou Slapské přehrady.

Ferdinandův sloup v původním umístění, ještě s orlicí na vrcholu (www.svatojanske-proudy.cz)

Ferdinandův sloup dnes (říjen 2013)

vrchol sloupu, znázorňující vodní vlny (říjen 2013)

socha sv. Jana Nepomuckého (nemovitá kulturní památka)

Socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců, byla na skále poblíž Ferdinandova sloupu vztyčena roku 1722 u příležitosti jeho blahořečení. Původní značně poškozená socha byla roku 1908 nahrazena novou, umístěnou na původní podstavec. Zhotovil ji sochař Čeněk Vosmík na zakázku strahovského opata Methoda Zaorala. Torzo staré sochy bylo údajně zakopáno na břehu řeky a tak dodnes leží pod hladinou Slapské přehradní nádrže. Po vybudování přehrady byla nová socha přemístěna na současné místo nad levým břehem řeky pod přehradní hrází, při cestě z Nových Třebenic k elektrárně. Původně se dívala k cestě, roku 1998 ji členové spolku Vltavan nechali otočit čelem k řece, tak jako kdysi. V roce 2012 se pak podobně jako Ferdinandův sloup vrátila přičiněním party potápěčů i socha sv. Jana na své původní místo pod hladinou Slapské přehrady. Na rozdíl od Ferdinandova sloupu však v tomto případě nejde o repliku původní sochy, ale o zcela nové autorské dílo sochaře Petra Váni „Setkání sv. Jana s andělem″.

socha sv. Jana Nepomuckého na svém původním místě; vpravo skála Sedlo s Ferdinandovým sloupem (kresba xxx Liebschera z roku 1896)

socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1908 v současném umístění (říjen 2013)

socha „Setkání sv. Jana s andělem″ od Petra Váni na původním místě pod hladinou Slapské přehrady (www.sochapodvodou.cz)

trampské osady

Svatojánské proudy jsou kolébkou českého trampingu. První osady zde vznikaly již bezprostředně po 1. světové válce. Nejstarší a nejznámější z nich je Ztracenka. Řada osad po napuštění Štěchovické přehrady a následném vybudování Slapské přehrady zanikla (např. osada Margon, nalézající se nad levým břehem řeky v okolí Hořejšího splavu, kam jezdil i známý písničkář Eduard Ingriš), některé vznikly nově nad zátopovou čárou. Kromě Ztracenky a níže, již mimo vlastní Proudy položené Fáberky jsou zde dnes zejména na levém břehu pod Třebenicemi osada Svatojánské proudy a na pravém břehu v meandru pod vrchem Kolátov osada Proudy.

Osada Proudy vznikla roku 1926. Za 2. světové války musela být osada opuštěna, neboť území bylo součástí vojenského cvičiště SS. Po válce byla osada obnovena a převzala štafetu i po níže ležící osadě, „20. míle″, která již být obnovená nemohla, neb její plochu zatopila Štěchovická přehrada.

Osada Svatojánské proudy vznikla roku 1980. Je následnicí zatopené osady U Dvou šutrů. Chaty tvořící dnes osadu sice existovaly dříve – některé vznikly bezprostředně po zatopení staré osady, některé zřejmě ještě dříve – avšak impuls k oficiálnímu založení nové osady byl až společný boj proti nebezpečí přeměny štěchovické přehrady na kotviště hausbótů.

symbolická brána osady Svatojánské proudy a nástěnka s historickými fotografiemi (říjen 2013)

zástavba osady Svatojánské proudy (říjen 2013)

jedna z chat se slunečními hodinami (říjen 2013)

chatová zástavba na pravém břehu Vltavy – osada Proudy (srpen 2014)

další chaty na pravém břehu Vltavy, proti Bílé skále (srpen 2014)

naučná stezka

Naučná stezka Svatojánské proudy byla vybudována základní organizací Českého svazu ochránců přírody Třebenice v letech 1981-82. Vedla tehdy od Štěchovické přehrady proti proudu Vltavy, měřila cca 7 km a měla 12 zastávek. Rekonstruována byla koncem 90. let zásluhou místních chatařů ve spolupráci se základním článkem Hnutí Brontosaurus „Evans″. Současná zcela nová naučná stezka v původní trase, jen otočené do protisměru a prodloužené od autobusové zastávky v Nových Třebenicích k autobusové zastávce ve Štěchovicích byla otevřena v roce 2013 a je dílem Českého svazu ochránců přírody Zvoneček. Zastávek je v současné době 15 (+ 4 herní prvky – v osadě Svatojánské proudy, v osadě Ztracenka, na severním úpatí Slepičkova vrchu a v osadě Na Fáberce) a délka trasy cca 8,5 km.

Z velké části využívá komunikaci vinoucí se v celé dálce skalami a srázy podél přehrady, místy vytesanou do skály, v oblasti Bílé skály dokonce procházející dvěma skalními tunely. Původ této cesty není zcela jasný; zřejmě jde o inspekční cestu související se Štěchovickou přehradou, kterou dle některých zpráv měli za 2. světové války vybudovat francouzští zajatci.

plán původní a nové naučné stezky; zastavění nové naučné stezky (ke stažení v lepším rozlišení): 1 – úvod + historie Třebenic, 2 – Slapská přehrada, 3 – Svatojánské proudy, 4 – obojživelníci a plazi, 5 – voroplavba a výletníci na lodích, 6 – fenomén řeky, 7 – život v oboře, 8 – život na skále, 9 – vliv stavby přehrady na život v řece, 10 – suťové lesy, 11 – tramping a osada Ztracenka, 12 – zajímavosti v okolí, 13 – přírodní rezervace Kobylí draha, 14 – Štěchovická přehrada, 15 – úvod + historie Štěchovic

úvodní tabule původní naučné stezky u přístaviště pod Slapskou přehradou (říjen 2013)

zastávky nové naučné stezky (říjen 2013)

interaktivní zastavení nové naučné stezky a odpočívadlo v osadě Svatojánské proudy (říjen 2013)

jedno ze zastavení původní naučné stezky, pietně zakomponované do stezky nové (říjen 2013)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Dle pověstí vznikly Svatojánské proudy přičiněním ďábla. Dle jedná verze šlo o zlý úmysl samotného pekelníka, který chtěl přehradit řeku a tak zaplavit lidská sídla výše po proudu, záměr mu však překazil kokrhající kohout a tak vztekle mrštil skálou o břeh, až se roztříštila na desítky kusů a tak alespoň zkomplikovala plavbu, dle druhé verze si zahrazení toku (právě pro znemožnění plavby po řece) u čerta objednal zlý pán tohoto kraje. Otisky čertovských pařátů prý byly znatelné na skále Sedlo.

Ø Dle jiné pověsti sídlil kdysi ve Svatojánských proudech drak.

Ø V úseku Svatojánských proudů klesla řeka téměř o 20 metrů.

Literatura:

- Jan Čáka: Zmizelá Vltava (Beroun 1996)

- Vojtěch Pavelčík: „České Alpy″ - Turista, říjen 2010 (Plzeň 2010) – viz též http://www.foto-pavelcik.cz/ost/clanek_turista_ceske_alpy-pavelcik.pdf

Web:

- Svatojánské proudy na starých pohlednicích - http://www.svatojanske-proudy.cz

- ČSOP Zvoneček; naučná stezka - http://www.cev-zvonecek.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=208&Itemid=587

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatojánské_proudy

- naučné stezky (stará verze) - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-svatojanske-proudy.htm

- idnes - http://cestovani.idnes.cz/svatojanske-proudy-pohrbila-stechovicka-prehrada-fsr-

- má vlast - http://www.mavlast.cz/top-vylety.k-byvalym-svatojanskym-proudum-a-za-historii-trampingu