Praha

PRÁČE

k.ú. Záběhlice (Pražská plošina / Praha)

Nevelká osada na pravém břehu Botiče - dvůr se zámkem, mlýn, pivovar, o samotě stojící sýpka a několik domů. Na severní straně sousedí bezprostředně se sídlištní zástavbou Zahradního Města, na východní straně s novějším bytovým komplexem zvaným Nové Zahradní Město.

První zmínky 1352. 1407 prvně zmiňována tvrz, 1592 uváděná již jako zaniklá (předpokládá se, že stála v prostoru dvora, snad na místě pozdějšího zámečku). majitelé Práčí se často střídaly, byly mezi nimi pražští měšťané, kláštery i příslušníci šlechtických rodů. Déle držely statek pouze Vchynští (1617-1705) a Meissnerové (1784 - 1867). V 19. stol. připojeny k Záběhlicím. Ve 20. letech 20. stol. se k osadě řadilo asi 20 domů.

celkový pohled od jihu – v popředí dnes již neexistující zahradnictví, v pozadí sídliště Zahradní Město (březen 1998)

Práče v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)

zámek č.p. 1881

Nejvýchodnější historický objekt Práčí – patrová stavba na půdorysu lomeného obdélníku, na východní straně s arkádami. Zámek spolu s východnější hospodářskou budovou tvořil v minulosti severozápadní část dvora. Jižní a východní část dvora zanikla, stejně jako rybníček, který ještě v pol. 19. stol. vyplňoval velkou část jeho vnitřního prostoru – dnes na jeho místě novodobá zástavba a parkoviště.

Zámek (tehdy jako Rittersitz) poprvé zmiňován roku 1705. začal ho stavět zřejmě nedlouho předtím poslední majitel z rodu Vchynských, neboť ještě o 5 let později je uváděn jako „nové sídlo“, zjevně v té době ještě nedokončené. To ho koupily dominikánky z malostranského kláštera sv. Máří Magdaleny, kterým posléze sloužil jako letní rezidence. Upravován byl koncem 19. stol. a znovu roku 1910, kdy snad byla přistavěna jeho vyšší východnější část.

zámek (červen 2010)

park

Nevelký přírodněkrajinářský park jižně od zámku, mezi mlýnským náhonem a pravým břehem Botiče. Dříve volně přístupný, od roku 2006 pro veřejnost uzavřen. Součást přírodního parku Hostivař-Záběhlice.

ze zámeckého parku (duben 1998, říjen 2009, červen 2010)

Práčský mlýn č.p. 1885 (nemovitá kulturní památka)

Bývalý vodní mlýn na pravém břehu Botiče. Budova s klasicistní fasádou z 18. stol. Dosud funkční náhon se z Botiče odpojuje na jezu 600 m nad mlýnem, těsně před mlýnem napájí dnes vybetonovanou nádržku.

Prvně zmiňován 1450, kdy již zjevně nějakou dobu existoval, protože byl předmětem obchodu. Dnes zde sídlo správy pražských vodních toků.

Práčský mlýn s nádržkou na náhonu (listopad 1997, červen 2010)

areál mlýnu na leteckém snímku (www.mapy.cz)

jez na Botiči (říjen 2009)

pivovar č.p. 1883

Areál severně od mlýna. Založen údajně roku 1710. Původně vyráběl pivo výhradně pro konvent domonikánek na Malé Straně, v jejichž byl majetku. V 70. letech 19. stol. rozšířen a přestavěn na parostrojní provoz. V provozu do roku 1936, následujícího roku zrušen. Ještě koncem 80. let však jeho objekty stály, až někdy poté jižní část areálu včetně typického hvozdu zbořena (stávala v prostoru dnešního dvora). Ve zbývajících objektech dnes sídlo a technické zázemí Lesů hl. m. Prahy.

dnes již zbořená část pivovaru s hvozdem v roce 1987 (ad Kniha o Praze 10)

zachovaná část pivovaru (červen 2010)

sýpka č.p. 3152 (nemovitá kulturní památka)

Jediný objekt Práčí, stojící na severní straně ulice Práčská. Osamocená dvoupatrová barokní budova. Při ní výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1808.

sýpka (červen 2010)

socha sv. Jana Nepomuckého (červen 2010)

Botič

Tok Botiče, ohraničující osadu na jižní straně, má bohaté a dobře zachované břehové porosty s výskytem řady druhů ptáků. V úseku od Hostivaře až po Práčský mlýn součástí přírodní památky Meandry Botiče (viz Hostivař).