ŠTERNBERK (Sternberg)

k.ú. Brtníky (Šluknovská pahorkatina, Děčínská vrchovina / Rumbursko)

Samota na palouku v lesích na náhorní plošině mezi Brtnickým údolím a Richterovým dolem, jihovýchodně od Brtníků. Na palouku stával dnes zaniklý lovecký zámeček, dosud zde stojí stará lesovna a novodobý domek správce. Nalézt zde lze též zbytky bazénu, opodál v lese klenutou studánku a při příjezdové cestě kamenný kříž. Zatímco k severu a západu tvoří okolí Šternberka poměrně plochý terén, k jihovýchodu spadají bezprostředně za bývalým zámečkem dvě skalní rokle - Nassergrund a Fidelpesgrund. V Nassergrundu uměle upravený skalní útvar, zvaný Skalní oltář. Na ostrohu mezi nimi tzv. křticí kámen. V údolí východně od Šternberka zachované kamenné sloupky ohrazení obory.

Kolem roku 1700 byla údajně v těchto místech založena obora pro chov jelenů, daňků, srnců a černé zvěře. Klasicistní lovecký zámeček zde byl založen počátkem 70. let 18. stol. hrabětem Franzem Wenzelem Salm-Reifferscheidtem; jeho stavitelem byl pravděpodobně Anton Schmiedt. Zámeček byl na počest manželky hraběte Walburgy, rozené ze Šternberka, pojmenován Šternberkem. Krom vlastního přízemního zámku, kde byly hraběcí pokoje, tvořily areál ještě další čtyři přízemní kamenné budovy (dům pro hosty, panská kuchyně, dům lokaje a dům nadlesního), bokem stojící lesovna (Šternberk byl od počátku zároveň jedním z lesnických center haňšpašského panství), stáje, kolny, hrázděná lovecká střelnice, krytá bedněná kuželna, strážnice a kruhový bazén. Okolí zámečku bylo parkově upraveno do tvaru osmicípé hvězdy, zámek se nacházel v průsečíku jírovcových alejí, součástí parkových úprav byl i rybník napájející umělý vodopád. Po smrti hraběte Franze Wenzela Salm-Reifferscheidta nejevili jeho potomci o zámeček přílišný zájem a areál chátral. V průběhu 19. stol. byla zbourána většina doprovodných staveb, zbourání hrozilo i vlastnímu zámku. V 80. letech 19. stol. bylo v myslivně poskytováno občerstvení turistům. Šternberk se tak postupně stával turistickým centrem. V té souvislosti byl roku 1910 opraven i zámeček. Po druhé světové válce sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v 70. letech zde byl vybudován chatkový pionýrský tábor. Na přelomu 80. a 90. let proběhla celková rekonstrukce zámečku, v zápětí však byl konstatován havarijní stav (!) a silné napadení dřevomorkou, v důsledku čehož byla roku 1994 odejmuta památková ochrana a zámeček byl zbořen.

Vlastní Šternberk je součástí CHKO Labské pískovce, rokle pod ním součástí národního parku České Švýcarsko.

plán Šternberka z roku 1793; překreslil J. Úlovec (Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech)

bývalý zámeček v průběhu 20. stol.; na průčelí byly umístěny kamenné plastiky jelenů (www.zanikleobce.cz)

základy zbořeného zámečku (říjen 2005)

panská lesovna (květen 2005, říjen 2005)

novostavby při jižním okraji areálu Šternberku (březen 2012, březen 2016)

zpustlý bazén; zjevně novodobý, avšak na místě, kde byl bazén již v 1. pol. 19. stol. (říjen 2005)

tůň v areálu Šternberku, snad pozůstatek původního rybníčku (březen 2012)

kamenný kříž při cestě z Brtníků k bývalému zámečku, na místě původního z 2. pol. 18. stol., který však byl železný s na plechu malovaným obrázkem Krista (říjen 2005)

studánka v lese severně od lesovny (říjen 2005)

informační tabule na Šternberku (květen 2005)

ve Fidelpesgrundu (březen 2016)

tzv. skalní oltář

Uměle přitesaná skála v levém svahu Nassergrundu. Na horní plošině i dvou schodovitě umístěných teráskách mísovité prohlubně. Dle tradice jde o skalní oltář (viz nedaleký Křticí kámen), ve skutečnosti šlo zřejmě o umělý vodopád, který byl součástí parkově upraveného okolí zámečku.

čelní pohled na „skalní oltář″ (březen 2012)

boční pohled na „skalní oltář″ (říjen 2005, březen 2012)

horní plošina „oltáře″ (březen 2012)

Křticí kámen (Taufstein)

Válcově přitesaný pískovcový kámen se třemi jamkami v horní ploše na ostrohu 250 m jihovýchodně od bývalého zámečku (408 m n. m.), který je na některých mapách též zván Křticí kámen. Podle tradice jde o křtitelnici z dob protireformace, kdy tudy prchali exulanti (dle jiných naopak vesničanů katolického vyznání, ukrývajících se tu před plenícími husity; v té souvislosti dokonce někdy bývá uváděn letopočet 1423), spíše však o nějaký mezník či součást parkové úpravy okolí loveckého zámečku. V sousedství kamene několik patek, zřejmě pozůstatek zábradlí ohrazující plošinu s kamenem.

„křtící kámen″ (duben 2007)

horní plocha kamene; jamky dle tradice sloužily na vodu a olej (duben 2007)

zbytky zábradlí ? u kamene (duben 2007)

skalní převis pod Křticím kamenem (duben 2007)

vápenka

Výrazné pozůstatky po těžbě vápence v lese asi 1 km východoseverovýchodně od bývalého zámečku, nad soutokem Vlčího potoka a jeho nevelkého pravostranného přítoku. Dochován podkovovitý lom (dnes bez patrných lomových stěn) a jižně a východně od něj několik mohutných odvalů. Součástí areálu i pozůstatky dvou drobných kamenných staveb, v literatuře označované jako pozůstatky úpravárenských zařízení. Šachta, která ležela severnějí při lesní cestě, dnes již v terénu neznatelná, upozorňuje na ni pouze informační tabulka. Z lomu jsou uváděny povlaky azuritu, ojediněle i žíly malachitu.

Nevelká kra svrchnojurských vápenců byla vyzdvižena při tzv. lužické poruše. První zmínka o jejich těžbě je z roku 1728, kdy se píše o nalezení „nové vápenné jámy v brtnickém polesí″. Nejprve byly těženy povrchově, později i šachtou (roku 2004 její zbytky zasypány a zajištěny betonovým uzávěrem). Těžba skončila roku 1888.

bývalý vápencový lom (březen 2016)

jižní odval (březen 2016)

pozůstatky jižnějšího – většího - objektu (březen 2016)

pozůstatky severnějšího objektu (březen 2016)

místo, kde bývala šachta (březen 2016)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Koncem 16. stol. je doložena cesta, která vedla z Brtníků prostorem pozdějšího Šternberka a přes Písečnou bránu sestupovala do sklaních roklí Křinice (viz též Brtnický hrádek). Předpokládá se, že mohlo jít o důležitou obchodní cestu středověkého původu.

Ø Podle pověsti stál nedaleko zámečku v dávných dobách hrad jednoho z příslušníků rodu Berků, který byl příbuzným ze svých dědičných držav, a tak se stáhl do ústranní a čekal zde na vhodný okamžik odvety; pozůstatky hradu prý byly použity k vybudování zámečku. Teorii, že Šternberk stojí na místě starého hradu, převzal i F. A. Heber, zpochybnil následně A. Sedláček. Jediným středověkým sídlem v okolí, avšak poměrně vzdáleným a jen v minimální míře kamenným, byl tzv. Brtnický hrádek.

Ø Při příjezdové cestě ke Šternberku proti kříži stávala socha sv. Jana Nepomuckého, jejímž fundátorem byl lesní Rufus Dittrich. K soše chodily vždy v podvečer svátku sv. Jana Nepomuckého procesí z brtnického kostela. V 90. letech (?) 20. stol. byla socha bezdůvodně přemístěna ke kostelu sv. Kříže v Děčíně.

socha sv. Jana Nepomuckého (www.hemm.cz)

Literatura:

- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

- Jiří Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech (Praha 2000)

- Net: Svatí u Šternberka – České Švýcarsko 2004/1 – viz též http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Zpravodaj_CS/Zpravodaj_0401.pdf

- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek, Petr Havránek: Podzemí Šluknovska a Lužických hor (Varnsdorf 2007)

- Natalie Belisová: K počátkům dolování vápence na panství Lipová – České Švýcarsko 2011/1 – viz též http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Zpravodaj_CS/Zpravodaj_1101.pdf

- Petr Lissek: Areál vápenky na Peškově stráni u Hel a těžba vápence na lužickém zlomu v oblasti Českého Švýcarska – Minulostí Českého Švýcarska V (Krásná Lípa 2008)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Šternberk_u_Brtníků

- zaniklé obce - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3947

- Kopec - http://www.hemm.cz/sternberk.html

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=2295

- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=1876&Okres=DC&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:

další místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky

březen 2016