BRTNICKÝ HRÁDEK (Räuberschloss)
k.ú. Brtníky (Děčínská vrchovina
/ Rumbursko)
Pozůstatky jakéhosi, snad
opevněného objektu na pískovcovém
ostrohu nad Hlubokým dolem (
Archeologické nálezy
kladou osídlení skalní ostrožny na přelom 13. – 14. stol. Účel zdejšího objektu
je však neznámý. Tradičně je považován za hrádek (strážní bod), který snad měl
zajišťovat hranice panství Berků z Dubé či střežit obchodní cesty, které
těmito končinami směřovali ze Žitavska a Budyšínska k Labi (cesta procházející
z Brtníků přes pozdější Šternberk na Písečnou bránu a nedaleko hrádku sestupující do
oblasti soutoku Křinice s Brtnickým a
Bílým potokem, respektive do prostoru Turistického mostu je doložena koncem 16.
stol., charakterem však odpovídá středověkým cestám), případně je dáván do
souvislosti se snahami o zajištění hranic českého státu po odstoupení
Budyšínska Braniborsku. Objevují se i názory, že nešlo o opevněnou lokalitu,
ale pouze útočiště (snad související s prospektorskou činností).
V jádru lze předpokládat dřevěnou či hrázděnou věžovitou stavbu a nějaké
další dřevěné konstrukce. Dle částečně vysekaných příkopů se však soudí, že
objekt nebyl nikdy dostavěn. Na přelomu 80. a 90. let 19. stol byl hrádek kyjovským
spolkem Gebirgs-Verein turisticky zpřístupněn a byla zde postavena útulna, čímž
byla terénní situace objektu zřejmě značně změněna. Do té doby bývá
kladena většina vytesaných schůdků i současné podoba podvalí, dost možná včetně
severního vstupu. Poslední výzkumy však naznačují, že úpravy zřejmě nebyly
zdaleka tak výrazné, jak se doposud soudilo.
Součást národního parku
České Švýcarsko.
plánek hrádku (dle Skalní hrady zemí Koruny České)
masiv hrádku při pohledu z Hlubokého dolu (říjen 2005, březen 2012)
schůdky přes skalní rozsedliny
východně od hrádku; souvislost s hrádkem není jasná, spíše jde až o
turistické úpravy (březen 2012, říjen 2005)
příkop před předhradím (říjen
2005)
předhradí s pozůstatky
kamenné zdi; tyto schůdky musely prokazatelně vzniknout až po zániku zdi, tedy
pravděpodobně v 19. stol. (březen 2012, únor 2016)
předhradí při pohledu
z hradního jádra (říjen 2005)
druhý příkop; na první fotce
vpravo zajištěná stezka sestupující do příkopu z předhradí (březen 2012)
rozšířená severní část druhého
příkopu (duben 2013)
v druhém příkopu (duben
2013, říjen 2005, únor 2016)
schody z druhého příkopu na
přístupovou skalní římsu; trámová lůžka v sousedství schodů svědčí o existenci
nějaké konstrukce, na zábradlí to nevypadá (březen 2012, duben 2013)
přístupová skalní římsa na
severní straně hradního jádra (březen 2012)
dnešní přístup ze skalní římsy
na náhorní plošinu hrádku (duben 2013, říjen 2005)
bochníkovitá skála uprostřed
hradní plošiny, v níž je vytesáno podvalí (říjen 2005)
podvalí věže, později turistická
útulna (březen 2012)
„interiér″ podvalí (březen
2012)
žlábky a trámová lůžka na jižním
okraji skalní plošiny (říjen 2005, březen 2012)
rozsedlina v západní části
skály, v době hrádku opatřená příčlemi; na níže položené terásce bývala
nějaká obranná plošina či drobnější obranná stavba (říjen 2005)
na hrádku (březen 2012)
Maštale
V první skalní
rozsedlině při přístupu k hradu (ještě mimo vlastní areál), zvané Maštale,
se vždy v zimě dělá sice nevelký, avšak výrazně zbarvený ledopád.
ledopád v Maštali (březen
2013, únor 2009)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Původní jméno lokality není známo, pokusy o
ztotožnění s hradem Hennensberk je zřejmě mylné (ten dle všeho stával na
území dnešního Saska). Označení Brtnický hrádek se vžilo především
v turistické literatuře v poslední čtvrtině 20. stol. pod vlivem
knihy Skalní hrádky v Českém Švýcarsku, předtím byl běžně nazýván Loupežným
či Loupežnickým zámkem (překlad německého Räuberschloss; takto se objevuje
prvně na lesnické mapě z roku 1737). V odborní literatuře většinou
jako Hrad u Brtníků. Ojediněle se lze setkat též s označením „Pustý zámek
na Brtnických vřesovištích″.
Ø
Nález bambitky z 18. stol. při úpravách koncem
19. stol. napovídá, že pověsti o loupežnících by nemuseli být pouhými pověstmi.
Ø
Ledopád na předpolí Brtnického hrádku spolu s Ledovým
sloupem v Havraní rokli, ledopády v Richterově dole, Wehnerově
dole, Soví jeskyni a v Brtnickém údolí bývají souhrnně označovány jako
Brtnické ledopády.
Literatura:
- František Němeček, Richard Klos: Skalní hrady
v Českém Švýcarsku (Ústí nad Labem 1978)
- František Gabriel: České Švýcarsko očima archeologa
(Děčín 1986)
- František Gabriel: Průzkum hradů Českého Švýcarska
v 2003 – Minulosti Českého Švýcarska II (Krásná Lípa 2004)
- František Gabriel, Vojtěch Vaněk: České Švýcarsko
ve středověku – Vlastivědná knihovnička Společnosti přítel starožitností 13
(Praha 2006)
- Ivan Peřina: Vertikální komunikace
v pískovcovém podloží Českého Švýcarska – Minulosti Českého Švýcarska III
(Krásná Lípa 2006)
- kol.: Hrady na hranici Čechy – Sasko (Děčín 2012)
- Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České
(Praha 2004)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha 1999)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Brtnický_hrádek
- toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/brtnickyhradek.php
- Jetřichovicko - http://jetrichovicko.euweb.cz/skalnihrady.htm
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=744
- Hranice 1459 - http://www.hranice1459.cz/cs/node/75
- Hrady, zámky a tvrze… - http://www.castles.cz/hrad-loupezny-zamek/
- zříceniny - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_brtnicky_hradek.htm
- atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/ustecky-kraj/skalni-hrad-brtnicky-hradek/
další
místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky
únor 2016