Šumava

KOSTELNÍ VRCH (Hauswald)

k.ú. Srní II (Šumava / Kašperskohorsko)

Zalesněná, místy skalnatá dvouvrcholová hora (vyšší severní vrchol 1016 m n. m., nižší jižní 1007 m n. m, oddělené sedlem Býčí louka 974 m n. m.) jižně od Srní Po východním a severním úbočí vede Vchynicko-tetovský kanál, po západním a jižním úbočí vrch obchází zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu; rašelinné a podmáčené smrčiny západně od ní chráněny jako I. zóna národního parku Pod Kostelním vrchem. Na severozápadním úbočí vrchu pozůstatky Hauswaldské kaple. Součást národního parku Šumava.

lavička při cestě od kanálu ke kaplím

studánka jihozápadně od kaplí

pomník Karla Adamce (+ 1987) při cestě nedaleko studánky

podmáčené smrčiny

Hausvaldská kaple (Hauswaldkapelle)

Též Lesní kaple. Poutní místo (930 m n. m.) při „zázračném″ prameni v lesích na severozápadním úbočí Kostelního vrchu. Dnes pietně upravené pozůstatky tří kaplí. Voda z nedalekého zázračného pramene je k nim přivedena v ručně tesaných dřevěných korýtkách, umístěných na 59 bludných kamenech, představujících korálky růžence. Na konci voda dopadá na skleněný blok s reliéfem spojených lidských dlaní od sklářky - umělkyně Vladimíry Tesařové z Dobré Vody.

K místu Hauswalské kaple (přesněji řečeno kaplí) se pojí mnoho pověstí - o medvědovi, které zde napadl dvě ženy sbírající klestí, avšak zkroušeně odešel, jakmile se začaly modlit k Matce Boží, o uzdravení slepých či chromých, o tajeném vyzvánění zvonů a zbožných zpěvech neviditelného sboru, ale také o sedlákovi potrestaném za to, že v těchto místech klel. Místo se těšilo mezi obyvateli širokého okolí velké úcty (strom, na který údajně jako první pověsili někdy v 17. stol. obrázek Panny Marie Sedmibolestné ženy zachráněné před medvědem, byl prý postupem let ověšen obrázky, říkalo se mu U obrázkového stromu), roku 1820 zde proto byla postavena první kaple, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1860 byla vybudována naproti přes cestu větší kaple, která však nebyla postavena kvalitně, proto byla stržena a v letech 1901-1902 byla v sousedství původní kapličky zřízena kaple třetí. Hauswaldská kaple byla velmi známým a oblíbeným poutním místem, nazývaným Šumavské Lurdy. Chodili sem poutníci až z Tyrolska. 14. září 1958 byla kaple vojáky odstřelena, údajně proto, aby nemohla sloužit jako úkryt lidem prchajícím přes státní hranici; přes silný výbuch se jako zázrakem zachovala soška Panny Marie Lurdské, která je dnes v kostele v Srní. V roce 2006 došlo zásluhou občanského sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava k pietní obnově celého areálu. Na úpravách se kromě již zmíněné Vladimíry Tesařové podíleli i architekt Karel Janda ze Sušice a klatovský sochař Václav Fiala.

kaple před zbořením (www.kohoutikriz.org; infotabule)

zříceniny kaple z roku 1820; dle jemného písku v ní nalezeného lze soudit, že byla postavena přímo nad zázračným pramenem, který se později o něco „posunul″

zachovalá kasička na almužnu, bohužel se zcela nedávno utrženou petlicí

dřevěné srdce, upomínající zřejmě na povídku Karla Klostermanna Červené srdce; podle fotek bylo původně skutečně červené

dnešní studánka u kaple (červen 2011) a její předchůdkyně, které stávala dle všeho o něco níže, blíže k dnešní skleněné plastice, avšak vodu čerpala ze stejného pramene (foto Vlk Samotář 2002)

křížek, údajně v místě kaple z roku 1860; obrys kaple je dnes vyznačen v terénu, avšak kaple pravděpodobně ve skutečnosti stávala o cca 25 m výše podél cesty…

…jak vyplývá ze vzájemné polohy staré a nové kaple na zákresu v revidované mapě stabilního katastru (že by nejstarší kaple stávala jinde, než je dnešní menší objekt, jak je též občas tvrzeno, nepřichází po důkladném porovnání map v úvahu)

základy kaple z roku 1902; dovnitř vpadlé veřeje symbolizují pokus o zničení místa; v protikladu k Růženci jako symbolu naděje a obnovy

kámen s křížem v místě oltáře

původní interiér kaple (www.kohoutikriz.org)

Růženec – nová „studánka″ z roku 2006, přivádějící vodu ze vzdálenějšího prameniště

korýtka vedou z kamenné mohyly, ale vlastní pramen je ještě o kus dál

skleněná plastika dlaní; na kamenné obrubě vytesán v několika jazycích citát z Bible „Kdo žízní, ať přistoupí, kdo touží, ať zadarmo nabere vody života″ (Zj. 22, 17)

vycházková stezka Okolo Kostelního vrchu

„Naučná stezka″, procházející divočinou na západním úbočí Kostelního vrchu a jihozápadním úbočí jižněji položené kóty 1007 m, na níž jsou místo klasických naučných tabulí dřevěné panely s citáty o šumavské přírodě a krajině z knihy Karla Klostermanna Črty ze Šumavy.

schéma trasy stezky

tabule s citáty Karla Klostermanna

značení stezky

Zajímavosti:

Ø Jméno Hauswald („domácí les″) je odvozeno od skutečnosti, že si z něj místní obyvatelé mohli brát dřevo i trávu na krmení domácího zvířectva.

Ø O kaplích píše ve své povídce Červené srdce (sbírka V srdci Šumavských hvozdů) spisovatel Karel Klostermann, o poutích se zmiňuje Josef Váchal v knize Šumava umírající a romantická.

Ø Odstřel kaple je často kladen do roku 1957. Jde však pravděpodobně o tradovaný omyl. Předseda Občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy pan Václav Sklenář mi k tomuto sdělil: „Údaj o odstřelu kaple byl kdysi někde někým zanesen, ale byl mylný v letopočtu o rok. Při otevírání kaple v roce 2006 jsem byl na tento omyl upozorněn paní Zahradníčkovou, která si na to pamatovala a dále potvrzen i pamětníkem panem Ing. Markem. Tak udáváme datum odstřelu 14. září 1958.″

Ø Jeden a půl metru před křížkem je dle psychotronika Pavla Kozáka velmi silný energetický bod (interpretovaný jako druidská svatyně). Nedaleký velký kámen prý nese „zbytkovou energii zjevení vysoké duchovní bytosti″. Za místo velmi silné zemské energie (a obydlí malého vodního skřítka) považuje P. Kozák i studánku u kaple; text byl však psán ještě před současnou úpravou celého prostoru a vztahuje se tedy k původní studánce.

Ø Poutě k Hauswaldksé kapli se konaly a opět konají v polovině srpna.

Literatura:

- kol.: Šumava bez hranic (Plzeň 2007)

- Pavel Kozák: Tajemná místa Pošumaví (Beroun 2001)

- Milan Pokorný: Za tajemstvím zázračných studánek (Beroun 2000)

- Josef Albrecht a kol.: Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko (Brno, Praha 2003)

Web:

- druidova mystéria - http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/MEDVEDI_STROM/Medvedi_strom.htm

- občanské sdružení Karel Klostermann – http://www.sumavanet.cz/klostermann/

- Srní a okolí - http://www.sumava.net/srni/fr.asp?tab=snet&id=2813&burl=

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=1762

- kronika obce Srní - http://gilg.webnode.cz/kronika-obce-srni/