SRNÍ (Rehberg)

k.ú. Srní I (Šumava / Kašperskohorsko)

Horská ves na jihovýchodním úpatí hory Spálený nad údolím Vydry (858 m n. m.), složená ze dvou samostatných částí a samot roztroušených po okolních svazích. Severní část soustředěná kolem kostela Nejsvětější Trojice, jižní část, zvaná též Staré Srní, ulicového typu. Ráz obce narušen moderní výstavbou, především naddimenzovanými hotely Šumava a srní a několika bytovkami na jihozápadním okraji vsi. Ukázky šumavské lidové architektury – roubené chalupy na kamenné podezdívce s nízkými střechami a stěnami chráněnými šindelem - dochovány spíše v okrajových částech (památkově chráněné č.e. 8 a č.e. 9 severně od vsi na úbočí hory Spálený, č.e. 24 na jižním okraji při silnici do Dolních Hrádků). Součást národního parku Šumava.

Roku 1710 byla na svazích hor Spálený a Sedelský vrch založena roztroušená osada Sattelberg (Sedlo), roku 1727 pak majitelem stodůleckého panství baron Schmiedel založil jižně od něj novou osadu dřevařů Rehberg (dnešní Staré Srní), čítající původně sedm domů. Roku 1787 byla severovýchodně od Rehbergu, na pozemcích patřících k Sedlu, postavena škola a následujícího roku kostel, sloužící osadám Srní, Sedlo, Hrádky a Zelená Hora. Postupně se rozrůstající osídlení při kostele, faře, škole a dvou zájezdních hostincích se původně nazývalo Kirchenhäuser (Kostelní Domky), v průběhu 19. stol. se však i pro něj začalo používat označení Rehberg. Celé území Sedla, Srní a přilehlých osad, oddělené počátkem 18. stol. od Stodůlecké rychty, se až do roku 1934 oficiálně jmenovalo Stodůlecký podíl, I. díl (Stadleranteil I. Teil). Toho roku byla obec oficiálně přejmenována na Srní, čímž fakticky zaniklo Sedlo. 

znak obce

 

bývalá fara č.p. 17

 

obecní kašna na návsi - postavena roku 2007 na místě, kde stávala kašna již od roku 1935

  

boží muka na jihozápadním okraji Srní

kaplička na severním konci Starého Srní

 

boží muka u penzionu Paukner na severním konci Starého Srní

hájovna č.p. 58 ve Starém Srní - územní pracoviště národního parku Šumava

kostel Nejsvětější Trojice (nemovitá kulturní památka)

Jednolodní neorientovaná stavba v centru obce s hranolovou věží přistavěnou k severovýchodní straně presbytáře. Postaven v letech 1804-1805 místo staršího dřevěného kostela z roku 1788.

 

kostel s věží od severovýchodu

průčelí kostela

  

jihozápadní strana kostela, krytá šindelem

interiér kostela; na postranním oltáři vlevo od vítězného oblouku soška Panny Marie Lurdské, zachráněná zázrakem při odstřelu Hauswaldské kaple

barokní hlavní oltář z poč. 19. stol.

bývalý hřbitov

Na bývalém hřbitově v jihovýchodním sousedství kostela byly pochováni mnozí příbuzní Karla Klostermanna i postavy jeho povídek a románů. Poslední pohřeb se zde konal roku 1947, poté hřbitov zpustl, v první polovině 80. let byl srovnán se zemí a změněn na parkoviště hotelu Srní. Dnes je plocha zásluhou Občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy pietně parkově upravena, s několika obnovenými náhrobky, s pomníkem padlým v 1. světové válce a s novými prvky symbolizujícími smíření národů.

park v místě bývalého hřbitova

stůl smíření, v pozadí hotel Srní z přelomu 70. a 80. let 20. stol.

kašna

pomník Karla Klostermanna

  

torza starých křížů a náhrobních kamenů

 

pomník padlým v 1. světové válce - socha umírajícího vojáka z roku 1933 od E. Železného ze Zelené Hory

Zajímavosti:

Ø        Jméno odvozeno od hojného výskytu srnčí zvěře (Rehberg = Srnčí vrch).

Ø        Srní je z místopisného hlediska poměrně oříšek, protože jako Srní jsou dnes oficiálně označovány veškeré osady na katastrálním území Srní I. a Srní II a není tedy vždy zcela jasné, ke které části se objekty a události, uváděné jako „v Srní″ vztahují; navíc zde za posledních sto let došlo ke dvojímu přečíslování budou (nejprve měla každá osada své číslování, poté vzniklo jednotné číslování pro celý katastr a následně byly rekreační objekty převedeny z čísla popisného na číslo evidenční), což mnozí autoři nevzali na vědomí, a tak jsou čísla opisovány a uváděny často i v jedné práci z různých období!

Ø        Typický královácký dvorec č.e. 9 (dříve č.p. 47, ještě dříve č. 51) z přelomu 18. a 19. stol. s původním vnitřním uspořádáním a se zvoničkou na střeše je tradičně zván Klostermannovou chalupou (po 2. sv. válce mylně uváděna jako rodný dům Karla Klostermanna), třebaže v této chalupě spisovatel nikdy nežil; usedlost je známá i díky filmové trilogii Pod Jezevčí skalou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem, v nichž „hrála″ hájovnu.

Ø        Srní a jeho okolí dějištěm některých povídek a románů Karla Klostermanna (V ráji šumavském, Kam spějí děti...).

Literatura:

-     Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š (Praha 1980)

-     kol.: Šumava bez hranic (Plzeň 2007)

Web:

-     Srní a okolí - http://www.sumava.net/srni/

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Srní_(okres_Klatovy)

-     kronika obce Srní - http://gilg.webnode.cz/kronika-obce-srni/

-     zachování krajinného rázu NP a CHKO Šumava - http://zkr.npsumava.cz/sidelni-enklavy/srni/srni-zakladni-udaje/

-     hrady.cz, kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=5905

-     Mikroregion Šumava západ - http://www.sumavanet.cz/mszapad/srni.asp

-     Toulavá kamera - http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1136

-     Klatovský deník - http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/chalupa-na-srni-se-kvuli-filmarum-promenila-v-hajo.html

-     Občanské sdružení Karel Klosterman, Klostermannové - http://klostermann.wz.cz/texty/klostermannove.html

-     Občanské sdruežní Karel Klostermann, Srní - http://klostermann.wz.cz/texty/srni.html

-     Stará Šumava (historické pohlednice) - http://www.stara-sumava.cz/povydri/srni/srnigal.htm

-     filmová místa - http://www.filmovamista.cz/lokalita/zaber?id=1445-Klostermannuv-dum--ev-c--9--Srni--okres-Klatovy

-     taggmanager - http://m.taggmanager.cz/cs/734   

Okolí: Povydří / Dolní Hrádky / Vchynicko-tetovský kanál

Šumava / rejstříky

červen 2011