OBŘÍ HRAD (Riesenschloss)
k.ú. Studenec u Stach (Šumava /
Vimpersko)
Prehistorické hradiště na severním výběžku hory Valy
- nejvýše položené hradiště v Čechách (985 m.n.m.), nemovitá kulturní památka.
Hradiště se skládá z předhradí (1,9 ha) a akropole (0,7 ha). Plocha ohrazena
mohutnými, dosud až 2 m vysokými kamennými valy (mezi předhradím a akropolí
dvojitými) s výjimkou východní strany akropole (není zřejmé, zda zde vzhledem
ke strmému terénu nikdy nebyly, či se již sesuly do údolí. Opevnění využívá i
přirozené rulové skály - skalní srub v jihovýchodním rohu předhradí (nejvyšší
místo celého hradiště), tzv. Kamenný stůl v jihovýchodním rohu akropole
(poměrně nevýrazný asi půl metru vysoký kamenný kvádr) či skály se skalní
bránou v nejsevernější části akropole. Řada skal i v ploše akropole (není zde
téměř žádná rovná plocha!). Hradiště vybudováno pravděpodobně v době halštatské
a využíváno i v době laténské. Přes řadu archeologických výzkumů zde však
dodnes nebyly s výjimkou několika keltských mincí nalezeny žádné nálezy. Zdá
se, že význam opevnění byl (nejen vzhledem k absenci stop po dlouhodobějším
pobytu lidí, ale i vzhledem k poloze mimo osídlené území) výhradně kultovní -
posvátný okrsek pro některého z tehdejších bohů a pro obřady s tím spojené. Na
ploše před předhradím, kde se přístupová stezka od Popelné napojuje na
hřebenovou cestu, výrazný kamenitý pahorek, označovaný někdy jako „mohyla“.
Celý ostroh, na němž hradiště stojí, se postupně rozpadá do jednotlivých
skalních bloků, které jsou rozpukané do hloubky 20 - 40 metrů (výrazné posuny,
řícení). Je možné, že právě toto zavdalo příčinu pověstem o obrech, kteří do
údolí hází skály (k „obrům na hradišti“ se váží i jiné pověsti, například o
nálezu třímetrových kostí, které pak lidé použily jako most přes Losenici). Na
svazích ostrohu kamenné moře a zrašelinělé smíšené porosty.
Nejsevernější část
ostrohu (zhruba od poloviny předhradí) I. zónou Národního parku Šumava.
Na hradiště vede z
Popelné turistická značka, sloužící zároveň jako naučná stezka (3 zastávky).
Značka končí na vyhlídne na západním valu akropole, vyhýbá se však všem
zajímavějším skalním útvarům (skalní sruby na předhradí, „kamenný stůl“, skalní
brána).
Výhled:
Pěkný, avšak omezený výhled
zejména ze západního valu akropole, částečně též z odlesněných partií
předhradí (údolí Losenice, Šafářův vršek, hrad Kašperk...).
Literatura:
-
kol.:
Šumava - Turistický průvodce ČSSR 22 (Praha 1986)
-
Vladimír
Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť
v Čechách (Praha 2003)
Web:
-
hrady.cz
-
databáze lokalit
České geologické služby
Okolí: Šafářův vršek / Popelná / Horská Kvilda / Buzošná
duben 2006