OBŘÍ HRAD (Riesenschloss)

k.ú. Studenec u Stach (Šumava / Vimpersko)

Prehistorické hradiště na severním výběžku hory Valy - nejvýše položené hradiště v Čechách (985 m.n.m.), nemovitá kulturní památka. Hradiště se skládá z předhradí (1,9 ha) a akropole (0,7 ha). Plocha ohrazena mohutnými, dosud až 2 m vysokými kamennými valy (mezi předhradím a akropolí dvojitými) s výjimkou východní strany akropole (není zřejmé, zda zde vzhledem ke strmému terénu nikdy nebyly, či se již sesuly do údolí. Opevnění využívá i přirozené rulové skály - skalní srub v jihovýchodním rohu předhradí (nejvyšší místo celého hradiště), tzv. Kamenný stůl v jihovýchodním rohu akropole (poměrně nevýrazný asi půl metru vysoký kamenný kvádr) či skály se skalní bránou v nejsevernější části akropole. Řada skal i v ploše akropole (není zde téměř žádná rovná plocha!). Hradiště vybudováno pravděpodobně v době halštatské a využíváno i v době laténské. Přes řadu archeologických výzkumů zde však dodnes nebyly s výjimkou několika keltských mincí nalezeny žádné nálezy. Zdá se, že význam opevnění byl (nejen vzhledem k absenci stop po dlouhodobějším pobytu lidí, ale i vzhledem k poloze mimo osídlené území) výhradně kultovní - posvátný okrsek pro některého z tehdejších bohů a pro obřady s tím spojené. Na ploše před předhradím, kde se přístupová stezka od Popelné napojuje na hřebenovou cestu, výrazný kamenitý pahorek, označovaný někdy jako „mohyla“. Celý ostroh, na němž hradiště stojí, se postupně rozpadá do jednotlivých skalních bloků, které jsou rozpukané do hloubky 20 - 40 metrů (výrazné posuny, řícení). Je možné, že právě toto zavdalo příčinu pověstem o obrech, kteří do údolí hází skály (k „obrům na hradišti“ se váží i jiné pověsti, například o nálezu třímetrových kostí, které pak lidé použily jako most přes Losenici). Na svazích ostrohu kamenné moře a zrašelinělé smíšené porosty.

Nejsevernější část ostrohu (zhruba od poloviny předhradí) I. zónou Národního parku Šumava.

Na hradiště vede z Popelné turistická značka, sloužící zároveň jako naučná stezka (3 zastávky). Značka končí na vyhlídne na západním valu akropole, vyhýbá se však všem zajímavějším skalním útvarům (skalní sruby na předhradí, „kamenný stůl“, skalní brána).

       

Výhled:

Pěkný, avšak omezený výhled zejména ze západního valu akropole, částečně též z odlesněných partií předhradí (údolí Losenice, Šafářův vršek, hrad Kašperk...).

 

Literatura:

-          kol.: Šumava - Turistický průvodce ČSSR 22 (Praha 1986)

-          Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

Web:

-          naučná stezka

-          hrady.cz

-          turistika.cz

-          Infočesko

-          databáze lokalit České geologické služby

Okolí: Šafářův vršek / Popelná / Horská Kvilda / Buzošná

Šumava / rejstříky

duben 2006