NESEBAR (Mesembria)

oblast Burgas

Skládá se ze dvou samostatných částí - „Starého Nesebaru“ a „Nového města“. Staré město, ležící na poloostrově (téměř ostrově) v Černém moři, je jedním z nejlépe dochovaných měst bulharského pobřeží (zapsán na seznam světového dědictví UNESCO).

Město, kde se od počátku střetávaly a prolínaly různé kultury. Založen údajně thráckými mořeplavci, později pod nadvládou Řeků, Říma, Byzance i Bulharů. Původně snad Menebria (což bývá odvozováno od jména thráckého krále Menase), později známé jako Mesembria (současné jméno oficiálně až od roku 1934). Po určitou dobu byl i samostatným městským státem. I za nadvlády Turků jedno z významných centre řecké kultury a sídlem řeckého biskupství. Po vzestupu Burgasu a Varny „zakonzervováno“ v podobě rybářského městečka 19. století.

  

Z opevnění Starého města, jehož počátky sahají až do 4. stol. před naším letopočtem, v dnešní podobě však pocházejícího převážně z 5. stol. n. l. (z doby Byzance) zachovány zejména mohutné hradby s válcovými věžemi na západní (přístupové) straně, v menší míře (několik hranolových bašt) též na jižní straně nad přístavem. Bezprostředně za hradbami se nachází moderní budova archeologického muzea.

 

Město je tvořeno spletí úzkých uliček tvořených patrovými domky s kamennými přízemky a dřevěnými nepravidelně předsunutými patry, vesměs z 19. stol.. Bohužel nejmalebnější část uliček v centru je zcela znehodnocena prodejci všeho možného braku.

  

Ve městě je více či méně dochováno 11 kostelů. Z některých jsou pouhé zříceniny, jiné slouží jako galerie či prodejny umění, do dvou se platí vstupné. Jediným dodnes funkčním je mnohem mladší kostel Sveta Bogorodica z 19. stol., v němž se nachází zajímavá sbírka ikon (volně přístupný).

Téměř geometrický střed města tvoří zříceniny Starého metropolitního chrámu (Starata Metropolia) z ranných byzantských dob. Postaven byl snad 5. či 6. stol. a je tak nejstarší ze všech nesebarských kostelů. V těsném sousedství chrámu odkryty ještě základy nějaké drobné kaple (?). V blízkosti chrámu také zajímavá kašna.

  

Faktickým centrem města je však západněji ležící parčík s chrámem Krista Pantokratora (Cerkev Christos Pantokrator) ze 14. stol. Je to asi nejfotografovanější z nesebarských kostelů, pozoruhodný zejména výzdobou pomocí vzorů z červených cihel a keramické intarsie. Podobně zdobené (a ze stejné doby) jsou i kostely archanděla Michaela a Gabriela a Sveta Paraskeva, ležící těsně vedle sebe severozápadně od Starého metropolitního chrámu.

     

Kostely sv. Spasitele ze 17. stol. (Sveti Spas) a sv. Teodora ze 13. stol. (Sveti Todor) jsou naopak navenek zcela prosté. V chrámu sv. Spasitele jsou však zajímavé nástěnné malby (vstupné 4 Lv - pokladna však přímo v lodi chrámu, což trošku ruší - navíc než k ní dojdete, tak již máte malby v podstatě prohlídnuté :-)).

 

Výrazně skromnější, ale rozhodně ne nezajímavý exteriér má i kostel sv. Jana Křtitele z 11. stol. v severním sousedství Krista Pantokrata. I v něm by údajně měla být dochována jedna nástěnná malba ze 17. stol. - sv. Marie táhnoucí z moře ďábla.

Na jihozápadním okraji města nad přístavem stojí zříceniny chrámu sv. Jana Aliturgetského, který je považován díky velice bohatě zdobenému exteriéru za vrchol bulharsko-byzantské církevní architektury. Mimochodem - tenhle chrám nebyl nikdy vysvěcen. 

  

Severně od něj se nachází kostel sv. Štefana, zvaný též Nový metropolitní chrám. Pochází z 10. či. 11. století a ukrývá nádherné renesanční nástěnné malby. Kolem něj umístěna řada kamenných artefaktů (vstupné do celého areálu 4 Lv - rozhodně mnohem působivější než sv. Spasitel).

Na severní straně poloostrova, přímo na pobřeží, se nachází nepatrné zříceniny Pobřežní baziliky (Kraimorskata), spolu se Starým metropolitním chrámem nejstaršího alespoň částečně dochovaného kostela Nesebaru - to málo, co zde je k vidění, je však zjevně z větší části nově postavené. Nad ní zřícenina okrouhlé stavby - větrného mlýna. Areál byl kvůli častým útokům pirátů údajně opevněn, opevnění však již není patrné (snad je jeho pozůstatkem kousek zdi pod mlýnem).

  

V severozápadní části města (pod kostelem sv. Jana Křtitele) jsou odkryty vykopávky římských lázní. Nedaleko nich stojí drobná velice zajímavá stavbička se dvěma kopulemi, nijak neoznačená a v žádných průvodcích neuváděná...

 

Staré město spojeno s pevninou 400 m dlouhou úzkou hrází, na níž stojí dřevěný větrný mlýn.

   

Jižně od šíje se nalézá přístav, nad nímž monumentální bronzová plastika. Menší přístav, střežený křížem na konci mola, je i na severní straně Starého města.

 

Nové město na „pevnině“ je tvořeno z velké části hotely, jsou zde však i obytné čtvrti. Přímo proti šíji do Starého města stojí další větrný mlýn, tentokrát kamenný, zahrnutý však do stavby nového komplexu hotelu... Poměrně zajímavý i nedaleký hotel, využívající prvky původní nesebarské architektury.

   

Na východním okraji „nového města“ park s vyhlídkou na přístav, na vyhlídce zajímavé sluneční hodiny.

  

Web:

http://www.nessebarinfo.com

http://www.visitnessebar.org

http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D1%81%D0%B5%D0%B1%D1%8A%D1%80

http://bulharsko.evropou.cz/mista/nesebar.html (česky)

http://www.barevne-bulharsko.cz/letoviska/nesebar (česky)

http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=458 (česky)

http://whc.unesco.org/en/list/217 (anglicky)

http://gallery.guide-bulgaria.com/SE/Bourgas/Nessebar/Nessebar

http://www.picturesofbulgaria.com/article/nessebar.html (anglicky)

http://imagesfrombulgaria.com/v/The_Bulgarian_History/Old_Nesebar/, http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Bourgas/Old_Nesebar/, http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Bourgas/New_Nesebar/

http://www.beachbulgaria.com/nessebar/index.shtml (anglicky)

http://www.sweb.cz/cestujte/nesebr.htm (česky)

http://www.pbase.com/ngruev/nessebar (anglicky)

Okolí:

Severním směrem přechází zástavba Nového města přímo v letovisko Sluneční Pobřeží (se kterým má Nesebar mimo jiné i lodní dopravu). Severně za zálivem se vypíná nejvýchodnější část hřebene Staré planiny, končící mysem Emine. Jižně pokračuje pobřeží k Pomorie a dál k Burgasu.

 

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku 1, 2

červenec 2007