PFAFFENSTEIN (Kněžský kámen)

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Königstein

Pískovcová stolová hora v Saském Švýcarsku (435 m n. m.). Vrcholová plošina cca 620 m dlouhá a 340 m široká, až 60 m nad okolním terénem, přístupná skalními spárami se schodišti od severu a jihozápadu, od jihozápadu též tzv. Bequemer Weg („Pohodlnou cestou″). Velice členité okraje s řadou skalních věží, z nichž nejznámější Barbarina na jihovýchodním okraji. V centrální části horská chata (www.pfaffenstein.com) a kamenná rozhledna; okolí parkově upraveno (rododendrony). Četné výhledy i z okrajových skal plošiny. Z řady jeskyní v současné době přístupné dvě – Goldschmidthöhle (Goldschmidtova jeskyně) a Kuhstall (Kravín). Díky velké členitosti hory a z toho vyplývajících rozdílných klimatických a půdních podmínek lze na Pfaffensteinu najít v miniatuře ukázky téměř všech typických biotopů Saského Švýcarska od rozpálených pískovcových plošin v podstatě bez vegetace přes vřesoviště, reliktními bory, bukové doubravy a acidofilní bučiny až po drobné mokřady, vlhké chladné rokle či jeskyně.

Hora osídlena již v době bronzové (lužická kultura; 1300 – 800 př. n. l.) – nálezy na vrcholové plošině v místě dnešního hostince a jeho okolí, na úpatí hory dochován dosud dobře patrný půlkruhový val, chránící jediný „schůdný″ přístup od jihozápadu. Na základě rozsáhlých výzkumů na přelomu 19. a 20. stol. a ve 2. pol. 20. stol. se jeví, že hora měla v té době jak sídelní a hospodářskou, tak i kultovní funkci. (Někdy bez bližších podrobností uváděno osídlení již v době kamenné). V dobách válečných 18. – 19. stol. (dost možná i dřívějších) hledali na hoře opakovaně útočiště obyvatelé okolních vesnic. V mírových dobách navštěvovali horu především lovci, k čemuž lze pravděpodobně vztáhnout několik vytesaných letopočtů z 18. stol. V polovině 19. stol. začalo postupné objevování hory turisty (za velkého přispění Carla Gottloba Jäckela). 1852 zde C.G. Kliemann otevřel první malé občerstvení a upravil cesty k některým vyhlídkám a zajímavým skalním útvarům. Roku 1891 byl postaven dnešní horský hostinec a o tři roky později v jeho sousedství dřevěná rozhledna, roku 1904 nahrazená dnešní kamennou. Od roku 1912 slouží restauraci na východní straně hory nákladní lanovka. Od roku 199 přírodní rezervace (1997 rozšířena, dnes 37 ha; v té souvislosti zrušeny některé do té doby používané cesty, zejména v jihozápadní části hory).

celkový pohled na Pfaffenstein od severozápadu, od severovýchodu a od východu

cca 200 m dlouhý val z doby bronzové na jihozápadním úpatí hory

schéma konstrukce valu

pamětní deska Alfreda Neugebauera, který v 60. letech 20. stol. prováděl výzkumy zdejšího pravěkého osídlení

stará pískovcovými kvádry dlážděná cesta na jihozápadním úpatí hory

skalní stěny na jihozápadním úbočí

Jäckelfels s pamětní deskou Carla Gottloba Jäckela z roku 1881 (rok před jeho smrtí!), který se zasloužil o popularizaci a zpřístupnění hory

nika s lavičkou, vytesaná do skály u paty Jäckelfels, údajně připomíná 25. výročí drážďanského Alpského klubu „Tannhäuser″; toto výročí však bylo v roce 1929, zatímco nika vypadá vytesaná poměrně nově… (na pozadí niky vytesán nepříliš zřetelně též nápis „Eisner – Stranssky″)

vstup do jakési propasťovité jeskyně proti Jäckelfels (Bellohöhle ??)

Kuhstall v amfiteátru při rozcestí Klammweg a Bequemer Weg

Klammweg – úzká soutěska v západní části hory, zpřístupněná roku 1913; dnes převážně betonové schody a lávky

horská chata v podobě z roku 1904

původní chata na kresbě z roku 1883 (Wander- & Naturführer Sächsische Schweiz)

původní dřevěná rozhledna (www. bergverlag-roelke.de) a dnešní kamenná stavba z roku 1904, postavená údajně bez použití lešení; kámen na stavbu byl lámán v bezprostředním okolí

přístup na nejjižnější část hory s vyhlídkou na Barbarinu

43 m vysoká skalní věž Barbarina, od roku 1975 chráněná přírodní památka; po roce 1979 došlo k rozsáhlé sanaci poškozené skalní věže

historická foto ze sanace Barbariny

výhled k jihovýchodu – vlevo Gohrisch, vpravo Malý a Velký Zschirnstein, v pozadí Lužické hory a Růžovský vrch

jedna z roklí v nejjižnější části hory

skalní mísy Opferkessel („Obětní mísy″) na západním okraji skalní plošiny

přístup na vyhlídku u skalních mís

nápis u jedné ze skalních mís

skála Rittersitz na západním okraji skalní plošiny

skalní sedátko Annen Bank z roku 1863 na západním okraji skalní plošiny

výhled k severozápadu, na pevnost Königstein

vyhlídka Albrechtsburg na severovýchodní straně hory

výhled k východu, na Kleinhennersdorfer Stein a Gohrisch, na obzoru Unger, Tanečnice, Hrazený, Plešný, Weifberg, Vlčí hora, Grosser Winterberg a Lužické hory s dominantní Jedlovou na jejich levém okraji

Goldschmidthöhle v severovýchodní stěně hory, severně od Albrechtsburgu; pojmenována po padělateli F.E. Goldschmidtovi, který se zde roku 1854 po útěku z vězení v Königsteinu krátce ukrýval

puklinová jeskyně v sousedství Goldschmidthöhle (Schneiderloch ??)

skalní stěny na severní straně hory

přístup na Pfaffenstein od severu, upravený roku 1897

nejužší místo severního výstupu, zvané Nadelöhr (Ucho jehly); jméno je někdy vztahováno na celou severní cestu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Hora byla dříve nazývána též Jungfernstein (Dívčí kámen; doloženo 1755). Jméno připomíná pověst o dívce Barbaře, která byla v neděli matkou poslána do kostela, ale místo toho se „zasekla″ na Pfaffensteinu na borůvkách (dle jiné verze zamířila rovnou na borůvky, neb se jí do kostela nechtělo). Matka ji za neposlušnost proklela a ona se proměnila ve skalní věž Barbarinu.

Ø Na náhorní plošině jsou uváděna dvě jezírka – Schwarzer See a Nixensee. Právě ony jakožto významný zdroj vody mohly být důvodem pravěkého osídlení hory. Nixensee by mělo ležet v rokli severozápadně od chaty, Schwarzer See se mi nepovedlo lokalizovat ani podle map (uváděno je „v jižním sousedství chaty″).

Ø Pfaffenstein je s 32 oficiálně uznanými horolezeckými věžemi a více než 850 lezeckými cestami jednou z nejvýznamnějších horolezeckých oblastí v Saském Švýcarsku. Přitom byla hora pro horolezení objevena poměrně pozdě. První skála – Nordturm (Severní věž) – byla vylezena teprve v roce 1900, známí Barbarina jako druhá v pořadí o pět let později. Barbarina je však pro vážné narušení způsobené horolezením a několikerým úderem blesku pro horolezce od roku 1975 uzavřena.

Ø Od roku 1993 na Pfaffensteinu opět hnízdí sokol; reintrodukce proběhla po 29 letech, kdy zde byl tento dravec nezvěstný.

Web:

http://de.wikipedia.org/wiki/Pfaffenstein

http://www.nationalpark-saechsische-schweiz.de/der-nationalpark/grundlagen/naturschutz/naturschutzgebiete/

http://www.saechsische-schweiz-magazin.com/berge-und-taeler/16-ausflugsziele/felsen-und-taeler/87-pfaffenstein.html

http://www.wander-pfade.de/pfaffenstein-saechsische-schweiz/uebers-nadeloehr-auf-den-pfaffenstein

http://www.wandern-saechsische-schweiz.de/Steine_Barbarine.asp

http://www.oberelbe.de/tourismus/wandern/pfaffenstein-barbarine.html

http://www.sachsens-schlösser.de/index.php/component/content/article/20-k/1587-koenigstein-ringwall-am-pfaffenstein

http://www.toulkypocechach.com/pfaffenstein.php (česky)

http://cestovani.idnes.cz/unikatni-skalni-veze-za-humny-pfaffenstein-a-saske-svycarsko-ptb- (česky)

Literatura:

Peter Rölke a kol.: Wander- & Naturführer Sächsische Schweiz – Band 2 (Dresden 2013)

Ke stažení v jpg: plán hory / podrobnější plán hory (ovšem některé zde značené cesty již neexistují)

další místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky / záznam v deníku

červenec 2014