GROSSER ZSCHIRNSTEIN (Velký Zschirnstein)

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Reinhardtsdorf-Schöna

Zalesněná pískovcová hora mezi údolím Krippenbachu a Labem (562 m n. m.) je nejvyšším vrcholem celé oblasti Saského Švýcarska; okolní krajinu převyšuje až o 160 m. Vrch s převážně břízami porostlou náhorní plošinou protaženou ve směru sever – jih má téměř charakter stolové hory, pouze na severovýchodě není ohraničen skalními stěnami. Na severu oddělen sedlem od sousedního Malého Zschirnsteinu, s nímž tvoří výrazný dvouvrchol. Nejvyšší skály, poskytující krásný výhled, jsou na jižním konci plošiny, zvaném Polední kámen (Mittagsstein); zde též altánek a obnovený triangulační sloup. Uprostřed vrcholové plošiny dnes zarostlý čedičový lom. Na severním úpatí v izolované skále poblíž silničky, procházející sedlem, skalní tunel zvaný Wildpretskeller. Po východním úbočí prochází tzv. Stará děčínská silnice (Alten Tetschener Strasse; dnes lesní cesta), při níž dvě zajímavé kamenné památky.

typický „dvouvrchol″ Malého a Velkého Zschirnsteinu při pohledu od severozápadu

hora od jihu

výstup na horu od severozápadu

skály na severozápadním úbočí

skály na východním úbočí

nejvyšší jižní výběžek hory, zvaný Polední kámen, s triangulačním bodem; výhledové panorama, vypálené do 6 mm silného ocelového plechu, sem umístěné v roce 2013

sloup označující geodetický bod 2. řádu č. 55 saské triangulační sítě (Königlich-Sächsische Triangulation), podle vrchního inspektora tehdejšího vyměřování prof. Christiana Augusta Nagela zvaný někdy Nagelsche Säule (Nagelův sloup), jinak též obecně Vermessungssaüle (vyměřovací sloup); postaven roku 1865, obnoven roku 2011

okolo roku 1910 byl sloup ještě celý, jak vidno na této fotografii z infotabule; někdy krátce poté přišel o svojí horní část a dočkal se jí až zas po stu letech (zajímavý je též dnes již neexistující porost borovic na vrcholu)

výhled k severovýchodu – v popředí ves Schöna a skalní suky Kaiserkrone a Zirkelstein, za nimi skalní skupiny Schammsteine, Affensteine a hora Grosser Winterberg, na obzoru Hornolužická vrchovina

výhled k východu – dominantní horou uprostřed je Růžák, na obzoru od ní vlevo Lužické hory, vpravo České středohoří

výhled k jihovýchodu, na České středohoří přes údolí Labe

výhled k jihozápadu – na Děčínský Sněžník a okolní lesy; vlevo od Sněžníku je za dobré viditelnosti vidět Milešovka

turistické přístřeší na vrcholu hory s typickým březovým porostem v pozadí

skalní mísy ve vrcholových skalách, spojené s legendami o obětních místech z doby bronzové

největší ze skalních mís, porostem orobince; snad právě k ní se vztahuje název Rabenbad (Krkavčí lázeň) 

skály na jihozápadní hraně náhorní plošiny

jeden z buků na hraně náhorní plošiny

zarostlý lom na žíle třetihorního čediče, který sem pronikl skrze popukaný pískovec, na náhorní plošině hory; vytěžený materiál se používal jako štěrk na místní cesty

upravený pařez na okraji čedičového lomu

Pulverkammer – dvě schránky na uložení střelného prachu, používaného v 19. stol. při těžbě v čedičovém lomy, vytesané ve skále na východním úbočí hory

jeskyně Wildbretkeller (též Wildbrethöhle či Wildporkhöhle); jméno („zvěřinový sklep″) připomíná, že se zde údajně při královských honech v 18. stol. ukládala ulovená zvěř před jejím odvozem

milník z roku 1840 při tzv. Staré děčínské silnici na východním úbočí hory

Schächers Kreuz

Kamenný pomníček u paty dnes suchého Kreuselova dub (Kreusels Eiche) při tzv. Staré děčínské silnici na východním úbočí hory. Údajně připomíná smrt syna lesního Kreusela z rukou pytláka v roce 1549, kříž je však zmiňován v souvislosti s popisem hranic již o rok dříve (někdy je zmiňován i v souvislosti s vytýčením českosaských hranic roku 1456, to však není pravděpodobné, neboť průběh státní hranice se v těchto místech od té doby zřejmě již neměnil). Dnešní pomníček však navzdory dataci pochází zřejmě až z 19. stol., původně zde zřejmě býval smírčí kříž. Mimochodem – Schecher je označení pro lupiče či zločince, z čehož je někdy usuzováno, že ve skutečnosti připomíná nějaké přepadení. Dub byl vysazen pravděpodobně kolem roku 1875.

pomníček

Kreuselův dub

Zajímavosti, poznámky:

Ø Původ jména Zschirnstein není zcela jasný; často se předpokládá, že je slovanského původu, odvozený od slova černý (čte se jako čirnštajn).

Ø Triangulační bod na Zschirnsteinu korespondoval s body na Děčínském Sněžníku, Cottském Špičáku, Liliensteinu, Ruhebänke (Gerstenbergu) a Raumbergu.

Ø 14. února 2010 v podvečerních hodinách se na jihovýchodním úbočí hory zřítilo letadlo Cessna Citation 550 české letecké společnosti Time Air, letící z Prahy do švédského Karlstadu.

Ø Kdesi ve východním úbočí hory je uváděn největší převis Saského Švýcarska (Schichtfugenhöhle) - šířka 50 m, hloubka 8 až 12 m, výšky až 1,4 metru.

Web:

http://en.wikipedia.org/wiki/Großer_Zschirnstein

http://www.wanderpfade.de/?wp=160

http://www.wander-pfade.de/zschirnsteine-saechsische-schweiz/grosser-zschirnstein

http://www.reinhardtsdorf-schoena.de/natur/wandertipps/grosser-zschirnstein.html

http://www.boehmwanderkarten.de/redaktion/is_reda_grosserzschirnstein.html

http://papous1.blogspot.cz/2011/12/zschirnstein-trip-na-stolovou-dvojhoru.html (česky)

http://www.elbsandsteingebirge.de/html/wandern/zzschirnstein/zzschirnstein.html

http://www.suehnekreuz.de/sachsen/kleingieszhuebel.htm

http://smircikrize.euweb.cz/Nemecko/Sachsen/S_Schweiz/Kreusels_Eiche.html (česky)

Literatura:

Peter Rölke a kol.: Wander- & Naturführer Sächsische Schweiz – Band 2 (Dresden 2013)

Ke stažení v jpg: výhledové panorama

další místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky / záznam v deníku

červen 2014