LILIENSTEIN (Liliový kámen)
Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Bad Schandau
Pískovcová stolová
hora v meandru „Omega″ nad pravým břehem Labe (
Osídlení hory je doloženo již v pozdní době
bronzové (cca 9. – 9. stol. př. n. l.). Ve 13. – 16. stol zde stál hrad. Rozvoj
turistiky zejména od poč. 19. stol. 1873 zde postaven
výletní hostinec (později několikrát přestavovaný), jehož zásobování zajišťuje
od roku 1893 nákladní lanovka, nejstarší v oblasti (na jižní straně hory).
Roku 1896 (dle jiných materiálů 1889?) byla v sousedství chaty postavena jednoduchá
dřevěná rozhledna, zaniklá někdy ve 30. letech 20. stol.
Lilienstein od jihovýchodu
Lilienstein od jihu, v popředí osada Ebenheit
Lilienstein od severu
Lilienstein od severozápadu, přes zákrut Labe
severní
výstup, upravený roku 1900
skalní
nápisy při severním výstupu; první z nich se zřejmě týká zbudování stezky
jihozápadní
výstup, upravený údajně již počátkem 18. stol. na příkaz kurfiřta Augusta I.
skalní
nápisy při jihozápadním výstupu
obelisk na
východním konci plošiny, připomínající návštěvu kurfiřta Friedricha Augusta I.
Silného 26. července 1708; postaven bezprostředně po návštěvě, zničen bleskem
roku 1966 (1957 ?), obnoven 2008
vysílač na
východním konci plošiny
horská
bouda v dobách jejího největšího rozkvětu (www.hm-noroc.de)
a dnes, po úpravách v 90. letech 20. stol.
střední
část hory při pohledu ze západu
v západní
části vrcholové plošiny
stezka po
západní části náhorní plošiny, zvané Westhorn
skalní
nápisy v západní části hory
pozůstatek
označující geodetického bodu 2. řádu č. 56 saské triangulační sítě (Königlich-Sächsische Triangulation) z roku 1865 na západním konci skalní
plošiny
vyhlídky
na západním konci plošiny, nazývaná Mulattenkopf
skalní
mísa na západním konci plošiny
výhled
k východu, proti proudu Labe; aglomerace na pravém břehu řeky je Bad Schandau, za ním hora Grosser Winterberg
výhled k
jihovýchodu, na trojici stolových hor Kleinhennersdorfer Stein, Papststein a Gohrisch; před nimi obec Kurort
Gohrisch
výhled
k jihu, na stolové hory Děčínský Sněžník a Pfaffenstein
výhled
k jihozápadu – v popředí osada Ebenhait, v údolí Labe město Königstein, za ním
zalesněná hora Quirl, vpravo königsteinská pevnost
výhled
k západu; v popředí Napoleonstrasse,
vpravo v pozadí Bärenstein
výhled
k severu, na údolí Labe u Rathenu
se skalním masivem Bastei;
na náhorní plošině za řekou ves Weissig
hrad
Ve střední části náhorní plošiny, v západním
sousedství horské boudy, se nacházejí kamenné
základy zdí, vymezující v celé šíři náhorní plošiny zhruba obdélný prostor
cca 20 x
Hrad na Liliensteinu
zřejmě souvisel s protilehlým Königsteinem, s nímž sdílel i společné osudy. Jak
dokládají archeologické nálezy, vznikl zřejmě již ve 13. stol., první písemný
doklad o jeho existenci je však až z roku 1379 (tehdy uváděn jako Ylgenstein); v té době patřil českému králi, který jej
zastavoval. Počátkem 15. stol. přešel do držení saských kurfiřtů, kteří ho však
měli formálně jako české léno. Opevnění bylo využíváno zřejmě ještě v 16.
stol., jak nasvědčuje nález vojenské helmy z té doby; zánik hradu se
předpokládá kolem roku 1550. Základy zdí odkryl na vlastní náklady r. 1894
tehdejší hostinský na zdejší horské boudě Karl Friedrich Bergmann
spolu s drážďanským řídícím učitelem Hugo Friedemannem.
Další vykopávky zde byly prováděny V letech 1937-1938 Alfredem Neugebauerem.
plán jádra
hradu (Skalní hrady zemí Koruny České) a jeho předpokládaná podoba (burgrekonstruktion.de)
prostor
hradního jádra se základy zdí
záseky při
severním výstupu
skála nad
severním výstupem, na níž je někdy předpokládána strážnice
záseky při
jihozápadním výstupu; vzhledem ke způsobu zpracování však (snad s výjimkou
první fotografie) s hradem spíše nesouvisí
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Jediná
typická stolová hora oblasti na pravém břehu Labe. Jako taková je i ve znaku
národního parku Sächsische Schweiz.
Ø
Původ
jména Lilienstein je nejasný, rozhodně však nesouvisí
s liliemi; často je odvozován od jména sv. Jiljí (Giles).
Ø
Kdesi
na severním úpatí hory je uváděna řícená
jeskyně, v níž byly v letech 1984-1985 nalezeny předměty z doby
bronzové, typově odpovídající nálezům z Pfaffensteinu.
Ø
Lze
se setkat i s tvrzením, že zdi na náhorní plošině nejsou pozůstatkem
středověkého hradu, nýbrž předsunutému opevnění Königsteinu z 18. stol. Toto v podstatě vylučuje
dochovaný plán hory z roku 1754, kde jsou tyto zdi zakresleny pod
označením „zříceniny staré budovy″. Mimochodem, na téže mapě jsou jižně
od dnešní chaty zaznamenány dvě drobné vodní plochy – Rabenbaad
a Verfallner Brünnen.
Ø
Triangulační
bod na Liliensteinu korespondoval s body na
Děčínském Sněžníku, Cottském Špičáku, Borsbergu, Grossenbergu, Valtenbergu, Ruhebänke (Gerstenbergu) a Zschirnsteinu.
Ø
Na
začátku sedmileté války sehrál Lilienstein a jeho bezprostřední
okolí důležitou úlohu. Právě o Lilienstein byla
opřena hlavní linie, pomocí níž Prusové obléhali saské vojsko, shromážděné
v prostoru mezi Königsteinem
a Pirnou. Více jak měsíční obléhání skončilo kapitulací
saských vojsk 16. října 1756. Znovu v tomto prostoru byla shromážděna
armáda, pro změnu francouzská, v roce 1813 (památkou na to je pojmenování
studánky Franzosenborn),
tehdy zde však k žádným bojům nedošlo.
Ø
V
průběhu 20. stol. se opakovaně uvažovalo o zřízení osobní lanovky na Lilienstein; žádný z projektů naštěstí nebyl realizován.
Ø
Až
sto metrů vysoké skalní stěny na západní straně Liliensteinu
jsou jednou z nemnoha výjimek z pravidla, že horolezectví
v Saském Švýcarsku je povoleno na skalních věžích, avšak ne na skalních
masivech. První výstup zde byl podniknut roku 1943, dnes zde vede na 30
horolezeckých výstupů, které patří k nejdelším v oblasti.
Ø
Lilienstein je jedním z míst, kde probíhá úspěšná repatriace
sokolů v Saském Švýcarsku. Vyhynuli zde v roce 1970, postupný návrat
je realizován od roku 1989. Dnes je již zdejší populace sokolů stabilní.
Ø
K Liliensteinu se váže několik pověstí, vesměs o pokladech,
které by měly být ukryty v podzemí hory a hlídány temnými silami, ale i o
různých přízracích.
Web:
http://de.wikipedia.org/wiki/Lilienstein
http://www.hm-noroc.de/lilienstein/lilienstein.html
http://www.wanderpfade.de/?kat=0&wp=97
http://www.wander-pfade.de/lilienstein-saechsische-schweiz/nordaufstieg-zum-lilienstein
http://www.saechsische-schweiz-touristik.de/koenigstein/lilienstein.html
http://www.hrady.cz/?OID=8413 (česky)
http://burgrekonstruktion.de/main.php?g2_itemId=2978
Literatura:
Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí
Koruny České (Praha 2004)
Peter Rölke
a kol.: Wander- & Naturführer
Sächsische Schweiz – Band 2
(Dresden 2013)
další
místa v okolí (mapa) / Sasko / rejstříky
/ záznam v deníku
červenec 2014