SASCHIZ / KEISD / SZÁSZKÉZD

Rumunsko – župa Mureș, obec Saschiz

Rozlehlá „saská‟ ves v Tarnavské vysočině (Podişul Târnavelor), při potoku Paraul Scroafei (410 m n. m.). Centrem vsi pevnostní gotický evangelický kostel s hodinovou věží, v jižní části vsi drobný pravoslavný kostel. Na návrší západně nad vsí zříceniny „rolnické‟ pevnosti.

Informace o původu vsi se rozcházejí. Dle některých byla založena pravděpodobně již ve 12. stol. v rámci první saské kolonizace Transylvánie, dle jiných sem Němci přišli až koncem 13. stol. (přičemž před nimi se někdy uvádí Sikulské osídlení). První písemná zmínka pochází však až z roku 1308. Předpokládá se, že šlo o původní centrum saských osadníků této oblasti, které se až později přesunulo do nedaleké Sighișoary. Roku 1714 postihl osadu zničující požár, ve 2. pol. 20. stol. několik zemětřesení. Od roku 1999 ves zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

image146

pohled na ves od jihu – vlevo pravoslavný kostel sv. Nicolae, nad ním pevnost, vpravo pevnostní gotický kostel

image002

pohled na ves od západu, z pevnosti

image130

centrum vsi s hodinovou věží

image014 image024 image120 image132

původní zástavba v centru vsi

image126 image020

detaily některých saských statků

image008 image010

centrum vsi s opevněným kostelem

image158 image148 image154 image160

původní zástavba jižní části vsi

image150

pravoslavný kostel sv. Nicolae

image152

křížek v jižní části vsi

image012

samostatně stojící statek na okraji vsi

image021

vymezení plochy, zapsané jako součást světového dědictví UNESCO, a jejího ochranného pásma (whc.unesco.org; ke stažení v lepším rozlišení)

pevnostní kostel

Mohutná stavba s prostornou obdélnou lodí a jen o málo užším protáhlým polygonálním presbytářem. Loď i presbytář má z vnější strany 22 opěrných pilířů, které drží mírně předsazené obranné patro. K severní straně přesbytáře je přistavěna čtvercová sakristie, nad níž jsou dvě obranná patra; celek tak tvoří věžový přístavek. K severní, západní a jižní straně lodi přistavěny mladší předsíně. Severně od kostela samostatně stojící hranolová hodinová věž. Celek s kostelem tvoří i fara, nacházející se na východním okraji areálu. Na rozdíl od jiných opevněných kostelů Sedmihradska zde úplně chybí hradba s baštami. Literatura ji sice uvádí jako zaniklou, avšak nikde jsem nenarazil na žádné bližší informace o době a důvodu jejího zániku ani o její podobě; nabízí se tedy otázka, zda kostel skutečně vnější opevnění kdy měl. Někdy je za středověkou považována zeď jižně od kostela.

Pozdně gotický kostel byl vystavěn v letech 1493 – 1525 na místě románské baziliky ze 13. stol. Až do reformace byl zasvěcen sv. Štěpánu. Věž je v dnešní podobě z roku 1677, kdy byla přestavěna na zvonici (spolu s hodinovou věží v Sighișoaře, se kterou vykazuje četné společné znaky). Krátce poté téměř zničena požárem, obnovena roku 1832, jak dodnes připomíná letopočet vyskládaný ze střešních tašek. 1878 poslední přestavby kostela; z té doby pochází současné podoba interiéru.

Kostel přístupný veřejnosti (otvírací hodiny, vstupné, bez průvodce). Projít lze celou kostelní stavbu včetně krovu, nikoli však hodinovou věž.

image142 image162

celkový pohled na kostel a hodinovou věž v zástavbě vsi

image023

plánek kostelního areálu (cetati.medievistica.ro); vstupní brána na jihovýchodě neodpovídá skutečnosti, je pouze kulisovitá, nevím, zda toto je rekonstrukce nějakého původního doloženého stavu

image138 image024 image124

kostel

image034

zbytky výzdoby vnější fasády; vlevo nahoře letopočet rekonstrukce 1840

image044

obranná věž nad sakristií

image028 image038

boční předsíně kostela

image046 image026

vstupní portály kostela

image054 image102

celkový pohled do lodi kostela

image112

detail klenby lodi

image096 image094 image098

ozdobné konzoly klenebních přípor

image114 image080

presbytář s barokním oltářem

image100 image106

náhrobní kámen a pamětní desky válečným obětem v presbytáři

image104

gotické bohatě zdobené cosi v presbytáři

image110 image078

kazatelna

image108

křtitelnice

image076

kůr s bočními emporami

image050 image048

varhany z roku 1786

image092 image090

vstup do sakristie

image088

klenba sakristie

image082

malé lapidárium v sakristii

image084 image086

ještě z interiéru sakristie

image074 image056

dvě točitá schodiště – v severozápadním a jihozápadním rohu kostela – vedou do obranného patra v podkroví

image066 image072

krov na úrovni obranného patra

image070

ochoz obranného patra kostela; vlevo v podlaze zamřížované otvory, které sloužily obraně bezprostředního okolí kostela

image060 image064 image062

ještě vyšší patra krovu

image068

horní obranné patro se střílnami nad sakristií

image134 image040

hodinová věž

image018

fara ve východním sousedství kostela (zde prodej vstupenek do kostela); vstup vlevo možná byl kdysi věžovitou bránou

image042 image030

dům na jihozápadním okraji kostelního areálu; zeď na druhém snímku vlevo je někdy považována za středověkou

rolnická pevnost (Keisder Burg / Cetatea Țărănească din Saschiz)

Zřícenina pevnosti na půdorysu nepravidelného mnohoúhelníku leží na návrší Burchreech necelý kilometr západně od vsi (520 m n. m.). Prostor obehnaný hradbou má cca 100 x 50 m. Pevnost má šest věží - Wächterturm / Turnul de Pază (Strážní věž), Torturm / Turnul Porții (Branská věž), Pfarrerturm / Turnul Preotului (Farářská věž), Fürstenturm / Turnul Voievodal (Knížecí věž), Pulverturm / Turnul Muniției (Prašná věž) a Schulturm / Turnul Școlii (Školní věž). Na svazích k obci zajímavé stepní porosty.

Pevnost byla postavena pravděpodobně v polovině 14. stol. Sloužila obyvatelům okolních vesnic jako útočiště v dobách osmanských invazí, proto nazývána „rolnickým hradem‟. Původně měla 3 věže. V 16. a 17. stol. bylo opevnění zesíleno, tehdy získala podobu, kterou si podržela až do poloviny 20. stol. Až do začátku 40. let byla pevnost využívána, po 2. světová válce, kdy byla velká část původního německého obyvatelstva regionu deportováno do Sovětského Svazu, pevnost rychle zpustla. Mimo zájem veřejnosti byla až do roku 2004, od kdy zde probíhá částečná údržba. Volně přístupné.

Dle pověsti byla hradní studna, hluboká prý původně 57 m, spojená podzemní chodbou se vsí.

image140

celkový pohled na pevnost od jihovýchodu

image072

plán pevnosti (relevee.uauim.ro; ke stažení v lepším rozlišení)

image120

východní průčelí pevnosti

image026 image112 

první brána

image032

výhled z první brány na jihovýchodní hradbu

image078 image036

prostor mezi první a druhou bránou

image030 image114 image062 image110 image040

druhá brána

image048 image087

přístupová branka na hradební ochoz v boku druhé brány

image034 image038

prostor mezi druhou bránou a vnější hradbou

image092

vnitřní prostor pevnosti

image044 image058 image056

severní věž

image068 image082 image076

západní věž

image072 image084

vnitřní prostor západní věže

image066 image086

hradba na západní straně pevnosti

image096

jižní věž

image094 image106 image022 image100

okrouhlá věž na jihovýchodní straně

image028

jihovýchodní hradba

image105 image020

pozůstatky jakýchsi objektů vně hradby, pod okrouhlou věží

image108 image110 image112 image114

fotografie pevnosti z doby před jejím zpustnutím (cetati.medievistica.ro)

jižně od vsi

V prostoru jižně od Saschiz, při západní straně silnice do Cloașterfu, se nachází větší množství mohylovitých zemních útvarů, zvaných Rutschungshügel (tedy něco jako „sesuvné pahorky‟), glimée či movile. Tyto útvary pocházejí z doby ledové, z doby asi před 8-9000 lety, a jsou typickými přírodními jevy transylvánské kotliny. Dnes jsou porostlé velmi zajímavými rostlinnými společenstvy stepního charakteru. Lze se setkat i se spekulacemi, že jde o pravěké mohyly (hroby), tyto však nejsou ničím podloženy.

image016 image012

severní skupina pahorků, vyloženě mohylovitého vzezření

image002 image010 image008

jižní skupina pahorků, spíše protáhlého tvaru

image116 image118 image120

něco málo ze zajímavých rostlin, vyskytujících se na pahorcích – klasovec (snad šedavý), čilimník bílý a len chlupatý

Zajímavosti, poznámky:

Ø  Saschiz byl známý svou keramikou kovového lesku. Začala se zde vyrábět kolem roku 1700, tradice přetrvala do 19. stol.

Ø  Na seznamu světového dědictví UNESCO je ves s kostelem a pevností zapsána jako součást souboru Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii. Tento soubor tvoří vedle Saschiz ještě Biertan (původní objekt seznamu světového dědictví, ke kterému byly ostatní později doplněny), Prejmer, Viscri, Dârjiu, Câlnic a Valea Vilor.

Web:

http://www.saschiz.ro 

https://ro.wikipedia.org/wiki/Saschiz,_Mureș 

http://art-historia.blogspot.com/2008/09/cetatea-si-biserica-sasesca-din-saschiz.html 

https://www.siebenbuerger.de/ortschaften/keisd/ (německy)

http://kirchenburgen.org/location/keisd-saschiz/ (německy)

http://www.biserici.org/index.php?menu=BI&code=7 

http://www.hoinariromani.ro/2014/08/cetatea-saschiz/ 

http://cetati.medievistica.ro/cetati/Transilvania/S/Saschiz/Saschiz.htm 

https://relevee.uauim.ro/m498/  

http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=596 (anglicky)

http://www.mundo.cz/rumunsko/saschiz (česky)

Ke stažení v jpg: malovaný plán vsi / vymezení památky UNESCO / plán pevnosti

další místa v okolí (mapa) / Rumunsko / rejstříky

červenec 2017