SASCHIZ / KEISD / SZÁSZKÉZD

Rumunsko – župa Mureș, obec Saschiz

Rozlehlá „saská‟ ves v Tarnavské vysočině (Podişul Târnavelor), při potoku Paraul Scroafei (410 m n. m.). Centrem vsi pevnostní gotický evangelický kostel s hodinovou věží, v jižní části vsi drobný pravoslavný kostel. Na návrší západně nad vsí zříceniny „rolnické‟ pevnosti.

Informace o původu vsi se rozcházejí. Dle některých byla založena pravděpodobně již ve 12. stol. v rámci první saské kolonizace Transylvánie, dle jiných sem Němci přišli až koncem 13. stol. (přičemž před nimi se někdy uvádí Sikulské osídlení). První písemná zmínka pochází však až z roku 1308. Předpokládá se, že šlo o původní centrum saských osadníků této oblasti, které se až později přesunulo do nedaleké Sighișoary. Roku 1714 postihl osadu zničující požár, ve 2. pol. 20. stol. několik zemětřesení. Od roku 1999 ves zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

pohled na ves od jihu – vlevo pravoslavný kostel sv. Nicolae, nad ním pevnost, vpravo pevnostní gotický kostel

pohled na ves od západu, z pevnosti

centrum vsi s hodinovou věží

původní zástavba v centru vsi

detaily některých saských statků

centrum vsi s opevněným kostelem

původní zástavba jižní části vsi

pravoslavný kostel sv. Nicolae

křížek v jižní části vsi

samostatně stojící statek na okraji vsi

vymezení plochy, zapsané jako součást světového dědictví UNESCO, a jejího ochranného pásma (whc.unesco.org; ke stažení v lepším rozlišení)

pevnostní kostel

Mohutná stavba s prostornou obdélnou lodí a jen o málo užším protáhlým polygonálním presbytářem. Loď i presbytář má z vnější strany 22 opěrných pilířů, které drží mírně předsazené obranné patro. K severní straně přesbytáře je přistavěna čtvercová sakristie, nad níž jsou dvě obranná patra; celek tak tvoří věžový přístavek. K severní, západní a jižní straně lodi přistavěny mladší předsíně. Severně od kostela samostatně stojící hranolová hodinová věž. Celek s kostelem tvoří i fara, nacházející se na východním okraji areálu. Na rozdíl od jiných opevněných kostelů Sedmihradska zde úplně chybí hradba s baštami. Literatura ji sice uvádí jako zaniklou, avšak nikde jsem nenarazil na žádné bližší informace o době a důvodu jejího zániku ani o její podobě; nabízí se tedy otázka, zda kostel skutečně vnější opevnění kdy měl. Někdy je za středověkou považována zeď jižně od kostela.

Pozdně gotický kostel byl vystavěn v letech 1493 – 1525 na místě románské baziliky ze 13. stol. Až do reformace byl zasvěcen sv. Štěpánu. Věž je v dnešní podobě z roku 1677, kdy byla přestavěna na zvonici (spolu s hodinovou věží v Sighișoaře, se kterou vykazuje četné společné znaky). Krátce poté téměř zničena požárem, obnovena roku 1832, jak dodnes připomíná letopočet vyskládaný ze střešních tašek. 1878 poslední přestavby kostela; z té doby pochází současné podoba interiéru.

Kostel přístupný veřejnosti (otvírací hodiny, vstupné, bez průvodce). Projít lze celou kostelní stavbu včetně krovu, nikoli však hodinovou věž.

celkový pohled na kostel a hodinovou věž v zástavbě vsi

plánek kostelního areálu (cetati.medievistica.ro); vstupní brána na jihovýchodě neodpovídá skutečnosti, je pouze kulisovitá, nevím, zda toto je rekonstrukce nějakého původního doloženého stavu

kostel

zbytky výzdoby vnější fasády; vlevo nahoře letopočet rekonstrukce 1840

obranná věž nad sakristií

boční předsíně kostela

vstupní portály kostela

celkový pohled do lodi kostela

detail klenby lodi

ozdobné konzoly klenebních přípor

presbytář s barokním oltářem

náhrobní kámen a pamětní desky válečným obětem v presbytáři

gotické bohatě zdobené cosi v presbytáři

kazatelna

křtitelnice

kůr s bočními emporami

varhany z roku 1786

vstup do sakristie

klenba sakristie

malé lapidárium v sakristii

ještě z interiéru sakristie

dvě točitá schodiště – v severozápadním a jihozápadním rohu kostela – vedou do obranného patra v podkroví

krov na úrovni obranného patra

ochoz obranného patra kostela; vlevo v podlaze zamřížované otvory, které sloužily obraně bezprostředního okolí kostela

ještě vyšší patra krovu

horní obranné patro se střílnami nad sakristií

hodinová věž

fara ve východním sousedství kostela (zde prodej vstupenek do kostela); vstup vlevo možná byl kdysi věžovitou bránou

dům na jihozápadním okraji kostelního areálu; zeď na druhém snímku vlevo je někdy považována za středověkou

rolnická pevnost (Keisder Burg / Cetatea Țărănească din Saschiz)

Zřícenina pevnosti na půdorysu nepravidelného mnohoúhelníku leží na návrší Burchreech necelý kilometr západně od vsi (520 m n. m.). Prostor obehnaný hradbou má cca 100 x 50 m. Pevnost má šest věží - Wächterturm / Turnul de Pază (Strážní věž), Torturm / Turnul Porții (Branská věž), Pfarrerturm / Turnul Preotului (Farářská věž), Fürstenturm / Turnul Voievodal (Knížecí věž), Pulverturm / Turnul Muniției (Prašná věž) a Schulturm / Turnul Școlii (Školní věž). Na svazích k obci zajímavé stepní porosty.

Pevnost byla postavena pravděpodobně v polovině 14. stol. Sloužila obyvatelům okolních vesnic jako útočiště v dobách osmanských invazí, proto nazývána „rolnickým hradem‟. Původně měla 3 věže. V 16. a 17. stol. bylo opevnění zesíleno, tehdy získala podobu, kterou si podržela až do poloviny 20. stol. Až do začátku 40. let byla pevnost využívána, po 2. světová válce, kdy byla velká část původního německého obyvatelstva regionu deportováno do Sovětského Svazu, pevnost rychle zpustla. Mimo zájem veřejnosti byla až do roku 2004, od kdy zde probíhá částečná údržba. Volně přístupné.

Dle pověsti byla hradní studna, hluboká prý původně 57 m, spojená podzemní chodbou se vsí.

celkový pohled na pevnost od jihovýchodu

plán pevnosti (relevee.uauim.ro; ke stažení v lepším rozlišení)

východní průčelí pevnosti

první brána

výhled z první brány na jihovýchodní hradbu

prostor mezi první a druhou bránou

druhá brána

přístupová branka na hradební ochoz v boku druhé brány

prostor mezi druhou bránou a vnější hradbou

vnitřní prostor pevnosti

severní věž

západní věž

vnitřní prostor západní věže

hradba na západní straně pevnosti

jižní věž

okrouhlá věž na jihovýchodní straně

jihovýchodní hradba

pozůstatky jakýchsi objektů vně hradby, pod okrouhlou věží

fotografie pevnosti z doby před jejím zpustnutím (cetati.medievistica.ro)

jižně od vsi

V prostoru jižně od Saschiz, při západní straně silnice do Cloașterfu, se nachází větší množství mohylovitých zemních útvarů, zvaných Rutschungshügel (tedy něco jako „sesuvné pahorky‟), glimée či movile. Tyto útvary pocházejí z doby ledové, z doby asi před 8-9000 lety, a jsou typickými přírodními jevy transylvánské kotliny. Dnes jsou porostlé velmi zajímavými rostlinnými společenstvy stepního charakteru. Lze se setkat i se spekulacemi, že jde o pravěké mohyly (hroby), tyto však nejsou ničím podloženy.

severní skupina pahorků, vyloženě mohylovitého vzezření

jižní skupina pahorků, spíše protáhlého tvaru

něco málo ze zajímavých rostlin, vyskytujících se na pahorcích – klasovec (snad šedavý), čilimník bílý a len chlupatý

Zajímavosti, poznámky:

Ø Saschiz byl známý svou keramikou kovového lesku. Začala se zde vyrábět kolem roku 1700, tradice přetrvala do 19. stol.

Ø Na seznamu světového dědictví UNESCO je ves s kostelem a pevností zapsána jako součást souboru Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii. Tento soubor tvoří vedle Saschiz ještě Biertan (původní objekt seznamu světového dědictví, ke kterému byly ostatní později doplněny), Prejmer, Viscri, Dârjiu, Câlnic a Valea Vilor.

Web:

http://www.saschiz.ro

https://ro.wikipedia.org/wiki/Saschiz,_Mureș

http://art-historia.blogspot.com/2008/09/cetatea-si-biserica-sasesca-din-saschiz.html

https://www.siebenbuerger.de/ortschaften/keisd/ (německy)

http://kirchenburgen.org/location/keisd-saschiz/ (německy)

http://www.biserici.org/index.php?menu=BI&code=7

http://www.hoinariromani.ro/2014/08/cetatea-saschiz/

http://cetati.medievistica.ro/cetati/Transilvania/S/Saschiz/Saschiz.htm

https://relevee.uauim.ro/m498/

http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=596 (anglicky)

http://www.mundo.cz/rumunsko/saschiz (česky)

Ke stažení v jpg: malovaný plán vsi / vymezení památky UNESCO / plán pevnosti

další místa v okolí (mapa) / Rumunsko / rejstříky

červenec 2017