ČERNÝ RYBNÍK

k.ú. Podkost (Jičínská pahorkatina / Sobotecko)

Rybník (0,7 ha) na bezejmenném potoku ve skalní rokli severozápadně od hradu Kost.

Doba vzniku rybníku není známa, soudí se však, že byl součástí opevnění hradu Kost; v tom případě by musel být středověký. Ještě ve 2. pol. 18. stol. existoval i výše položený Malý Černý rybník; dnes na jeho místě rozsáhlý zalesněný mokřad. Na hrázce mezi bývalým a současným rybníkem již značně sešlý dřevěný kříž; kříž na tomto místě, byť šlo téměř jistě o jiný kříž, je zakreslen na mapách již ve 2. pol. 18. stol.

Součást CHKO Český ráj.

Černý rybník – pohled z hráze

Černý rybník – pohled od západu, v pozadí hrad Kost

pohled na údolí s Černým rybníkem z hradu Kost

okolí Černého rybníka na 1. vojenském mapování z 2. pol. 18. stol. (půdmaps.heolab.cz) – Černý rybník je ten uprostřed, nad ním je dosud Malý Černý rybník, třetím v kaskádě je dnes již též zaniklý rybník Labuť, který ležel přímo pod hradem, zhruba v místech dnešního parkoviště; objekt při levém okraji výřezu je zaniklý dvůr Zájezd, objekt při horním okraji dosud existující hájovna, objekt při pravém okraji silně stylizovaná hrad Kost

močál v prostoru bývalého Malého Černého rybníka

starý dřevěný kříž u Černého rybníka

Barušky

Pozůstatky skalního bytu v pískovcové skále při pravém břehu rybníka, v místech, kde k rybníku sestupuje krátká boční rokle. Členitý prostor se dvěma vchody (od severu a východu) lze rozdělit na pět místností – světnici, síň, spíž, černou kuchyni a chlívek pro kozu. Veškeré prostory jsou velmi nepravidelné, v podstatě zde není rovná stěna či ostrý roh. Je zde však k vidění řady detailů, jako je ostění oken (v němž byly vsazeny dřevěné rámy), kamenný žlab v chlívku nebo složitá soustava topenišť s komínem mezi černou kuchyní a světnicí. Prostory jsou hrubě vytesány havířskými nástroji. Ve východním sousedství skalního bytu se nalézá menší samostatný do skály zahloubený prostor, který snad byl (kryt pultovou střechou) nějakým hospodářským objektem.

Doba vzniku skalního obydlí není známa. Dle způsobu provedení a některých detailů (typ soustavy topenišť) se soudí, že muselo vzniknout před polovinou 19. století, což však nevylučuje i původ mnohem starší. Novodobá historie obydlí je většinou popisována tak, že roku 1881 se sem z příkazu majitele Kosti nastěhovala nejprve vdova po pacholkovi a následujícího roku i vdova po nádvorníkovi. Soužití nebylo idylické, mimo jiné i pro rozdílné sociální postavení obou vdov, obě ženy zde žily zcela odděleně, spíše vedle sebe než spolu (tvrdí Karel Václav Rais v povídce Ve skále; Rais navštívil Barušky roku 1892, nutno však vzít v úvahu, že jde o povídku, nikoli kroniku). Vdova po nádvorníkovi měla problémy se zrakem (šedý zákal), proto se skalnímu příbytku někdy říkalo U slepé Barky. S poněkud odlišnou verzí však přichází v roce 1992 ředitel jičínského muzea Jaromír Gottlieb. S odkazem na vzpomínky jedné pamětnice z Podkosti píše, že Barka oslepla již v mládí a proto se nikdy neprovdala. Pro svou nevidomost žila ve skalním bytě s posluhovačkou Kačkou. Každopádně, ženy zde žily ještě v 1. desetiletí 20. století. V době 1. světové války obýval příbytek bezzemek s početnou rodinou. Ten se přestěhoval někdy v prvních poválečných letech, od té doby je skalní obydlí opuštěné. Volně přístupno.

celkový pohled na Barušky od východu

zhruba stejný pohled roku 1908, kdy byl skalní byt ještě obydlený

pohled na Barušky od severu

plán Barušek: 1 – světnice, 2 – spíž, 3 – síň, 4 – černá kuchyně, 5 – kozí chlívek, vp – část využívaná vdovou po pacholkovi, vn – část využívaná vdovou po nádvorníkovi, kr – pozůstatek krbu, ko – komín topeniště, ž - žlab, o - okna (dle Folprechta)

světnice – hlavní obytná místnost skalního bytu

detail severního okna světnice

vchod ze světnice do spíže

černá kuchyně s otopným zařízením

průhled z černé kuchyně do světnice; kamenný sokl v popředí je pozůstatkem pece

chlívek pro kozu s kamenným žlabem - vytesán mnohem později než ostatní místnosti, pravděpodobně až v souvislosti s nastěhováním bezzemka s rodinou někdy po roce 1911

výhled z Barušek na hrad Kost

další místa nad pravým břehem rybníka

Severně od Barušek stojí na okraji skalního srázu tři kamenné pilíře; dva z nich na izolovaných skalních věžích. Mezi druhým a třetím pilířem se nalézá do skály vytesaná studna. Z toho je usuzováno, že pilíře nesly dřevěnou lávku, sloužící k vytahování vody ze studně (výška mezi potenciální lávkou a studnou je cca 25 m). Zařízení je době dáváno do souvislosti s panským dvorem Zájezd, který stával na náhorní plošině nedaleko (zanikl pravděpodobně ve 2. pol. 19. stol.). Žádné písemné ani kartografické prameny však toto nedokládají.

V rokli nad Baruškami pozůstatky strmé, do skály částečně zasekané cesty, stoupající na plošinu, kde stával dvůr Zájezd. Z cesty odbočuje dnes již špatně zřetelní schodiště na plošinu nad kamennými pylony.

Jihovýchodně od Barušek, na protější straně rokle, pozůstatky dalšího stavení, pro změnu přistavěného ke skále. Objekt lze pravděpodobně ztotožnit se stavením č. 11, v němž dle popisu panství kosteckého z roku 1830 bydlel jeden z polních hlídačů.

Pískovcové skály jihovýchodně od Barušek jsou součástí přírodní rezervace Údolí Plakánek.

pískovcové skály na pravém břehu Černého rybníka

kamenné pilíře

ve skále mezi Baruškami a kamennými pilíři

boční rokle se starou cestou k zaniklému dvoru Zájezd

při cestě k Zájezdu

pozůstatky stavení přistaveného ke skalní stěně, snad domu č. 11

ve skále nedaleko hráze rybníka

nad levým břehem rybníka

Po levém břehu vede silnice z Žehrova do Sobotky. Souběžně se silnicí dva zalesněné hřebínky pískovcových skal; ve vzdálenějším malá skalní brána.

Severně od rybníka hájovna (č.p. 9), značená již na 1. vojenském mapování ve 2. pol. 18. stol.

skalní branka na konci pískovcového hřebu nad rybníkem

hájovna č.p. 9

lavička s andělem nedaleko hájovny

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno rybníka je odvozeno snad z tmavé barvy vody, způsobené rašeliništi v oblasti prameniště potoka.

Ø Údolí s rybníkem je někdy nazýváno Turnovským, snad proto, že tudy procházela historická komunikace od hradu do Turnova.

Ø Skály na pravém břehu rybníka, včetně skalního bytu Barušky, bývaly dříve součástí Podkosti, avšak dnes jsou odděleny do samostatného katastrálního území Dobšín, přináležejícího již k Mladoboleslavsku. Při pravém břehu rybníka tedy dnes vede hranice mezi Středočeským a Královéhradeckým krajem.

Ø Nad Černým rybníkem, při cestě do Srbska, byl roku 1933 nalezen poklad bronzových předmětů z doby bronzové. Nejskvostnějším byl zdobený bronzový náramek. Později byly předměty uloženy v muzeu na zámku Humprecht, ze kterého byl náramek bohužel v 80. letech odcizen.

Ø O vzniku Barušek zapsal Karel Václav Rais pověst (prý podle vyprávění jedné z obyvatelek skalního bytu, který ji slyšela od svého otce), dle které zde žil v malé chaloupce panský pastýř se svým synem a snachou. Se snachou si nerozuměl, syn se ho nezastal, a tak si starý pán ve skále, která sousedila s domkem, vykutal vlastní komůrku, ve které přespával. Tu postupně rozšiřoval, až si vytvořil vlastní byt s vlastním vchodem. Když práci konečně po roce dokončil, zemřel. Existenci stavení přiléhajícího ke skalnímu bytu však nic nenasvědčuje.

Ø Waldhauser zmiňuje ke kamenným pilířům řadu více či méně fantaskních teorií, kolujících mezi lidmi – od hradu či nějakého jiného opevnění přes zříceniny kostela, most přes údolí či konstrukci na sušení hasičských hadic až po startovací rampu pro rakety…

Ø Josef Pekař ve své Knize o Kosti píše toto: „Dvanáct sáhů od něho se nalézala (podle popisu z r. 1830) kolna na vodní roury, na skále na kamenných pilířích postavená a k vrtání vodních rour určená. Jsou to asi ty pilíře, jež stojí tam dosud a v nichž jsme, snad neprávem, viděli zbytky zařízení, které zásobovalo dvůr v Zájezdě vodou z Černého rybníka.‟ Netuším ovšem, proč by kolna na vrtání trub byla postavena v takto extrémní poloze. Navíc, ten údaj je celý divný. „Od něho‟ je vztaženo buď k výše zmíněnému domu č. 11, nebo ke dvoru Zájezd; 12 sáhů je zhruba 21,5 m, kamenné sloupy mohou být od bývalého dvora minimálně 70 metrů, od pozůstatků domu č. 11 tak 100 metrů. Je-li kolna zmiňována v popisu z roku 1830, měla by být vyznačena na mapě stabilního katastru z roku 1842, pokud v tomto krátkém mezidobí nezanikla; jedinou stavbou v blízkosti č. 11 je však na stabilním katastru zděný objekt č. 12 (při břehu rybníka směrem ke hradu), vzdálený cca 65 m. Kde tedy stála Pekařova kolna na vrtání trub zůstává záhadou.

situace okolí rybníka s dnes již neexistujícími domy č. 11 a 12 v roce 1842 (archivnimapy.cuzk.cz)

Literatura:

- Josef Pekař: Kniha o Kosti, díl prvý (Praha 1935) - viz též http://librinostri.catholica.cz/download/PekaJoKniOKost1-r0.pdf

- Kamil Podroužek: „Barušky“ – lidová architektura v pískovcovém podloží – Průzkumy památek 1997/II - viz též https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/1997-02-06.pdf

- Jiří Waldhauser: Český ráj očima archeologie (Liberec 2006)

Web:

- blog Radka Folprechta - https://folprecht.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=221001

- Moskyt - https://www.moskyt.net/skalni-byt-barusky

- hrady.cz; pilíře - https://www.hrady.cz/?OID=13257

- hrady.cz; Barušky - https://www.hrady.cz/?OID=13256

- fototuristika - http://www.fototuristika.cz/tips/detail/4326

- hrad Kost - http://www.hrad-kost.cz/pozoruhodnosti-v-podhradi.php

další místa v okolí (mapa) / Český ráj / rejstříky

prosinec 2018