Český ráj

HUMPRECHT

k.ú. Sobotka (Jičínská pahorkatina / Sobotecko)

Zámeček na výrazném čedičovém vrchu (340 m.n.m.) nad Sobotkou. Na jižním úpatí vrchu dvůr Humprecht (založený nedlouho před zámkem), výše na okraji lesa býv. hájovna (okolí parkově upraveno, od města sem čtyřřadá lipová alej). Podle některých (nepříliš pravděpodobných) teorií stávala na návrší sobotecká tvrz. Zjevnou pověstí jsou pak zkazky o tom, že se na kopci konaly v předkřesťanských dobách pohanské obřady zvané sobunky (odtud také romantické odvození jména města Sobotka).

zámek (nemovitá kulturní památka):

Dominantní stavba neobvyklého tvaru (oválného půdorysu s centrální věžičkou - právě kvůli ní je považován za evropskou raritu), připomínající architekturou italské vily ve stylu manýrismu. Centrální oválné sály jsou obklopeny prstencem menších místností (v jedné z nich v přízemí dochována černá kuchyně). Nejpozoruhodnější je více jak 16 m vysoký horní centrální sál, prostupující několik pater až do věže a vyvolávající až osminásobnou ozvěnu. Na úrovni 3. patra ochoz, poskytující pěkný výhled na jižní část Českého ráje (město Sobotka, návrší jižně od Sobotky, vsi v okolí, Vyskeř... ze vzdálenějších míst např. Ještěd a za dobré viditelnosti údajně i Sněžka).

Založen hrabětem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic roku 1666 (údajně jako letní sídlo pro jeho manželku Dianzu Marii z Gazoldy, které měl připomínat její severoitalský domov, rozhodně však měl i rezidenční funkci při návštěvách hraběte na kosteckém panství, protože stará Kost byla poněkud nepohodlná a přebývat ve městě bylo „nedůstojné“). V nejstarší zmínce je uváděn jako “nový zámek Kost“, později jako “Humprechtsberg“. 29. června 1678 zámek po čtvrtém zásahu bleskem vyhořel, při rekonstrukci zvýšen o jedno patro (což vyvolalo statické problémy, proto byly následně zbořeny všechny hospodářské budovy kolem zámku a zámek byl obestavěn tarasem z pískovcových kvádrů). Koncem 18. stol. se uvažovalo o jeho zboření, nepovolila však armáda, protože šlo o strategicky významný orientační bod. Dnes typický půlměsíc na špici zámečku pochází z roku 1829 (prý jako připomínka věznění Heřmana Černína v Turecku, na což měl být nezvyklý tvar zámečku vzpomínkou - tato legenda však nemá historické opodstatnění), do té doby tam byl dvouramenný kříž. Roku 1929 koupilo zchátralý zámek město Sobotka, v letech 1937 - 38 došlo k rekonstrukci do současné podoby (mimo jiné v té době vznikly i fresky výjevů z historie Černínského rodu od Richarda Wiesnera a Černínský erb od Rudolfa Beneše v hlavním sále či dnešní dřevěný ochoz na místě dříve zrušeného kamenného).

Ve 40. letech zde bylo sobotecké městské muzeum, později expozice dětských knižních ilustrací „Zámkem devatera pohádek“. Dnes v přízemí a prvním patře klasická zámecká expozice (včetně černé kuchyně, knihovny, v rámci prohlídky i centrální sály a ochoz), jako samostatný okruh pak malá (nevýrazná) muzejní expozice v místnostech druhého patra - lidový nábytek, loutky, fotografie.

obora:

Vrch porostlý lesoparkem velmi se blížící složením dřevin přirozenému porostu. Díky tomu zde roste řada vzácných druhů rostlin - zejména několik druhů orchidejí (kruštík polabský, kruštík modrofialový, hlístník hnízdák). Dochována také řada mohutných dubů (s průměrem kmene až okolo 1 m). Severovýchodně od zámku studánka. Je možné, že právě k ní se váže pověst o ukrytém pokladu, hlídaném hadem s korunkou. Obora, určená pro chov daňků, byla ohrazena zdí s několika kruhovými stavbičkami - rondely. Volně přístupná.