PROSEČ (Proschwitz)
k.ú. Jabloneček, dříve Proseč
pod Ralskem (Ralská pahorkatina / Mimoňsko)
Zaniklá ves na východním okraji bývalého vojenského prostoru
Ralsko, nad údolím Zábrdky. Kdysi poměrně rozsáhlá ves (měla přes 30 stavení, z toho asi polovina byly větší
usedlosti) kolem centrální návsi s kaplí ležela na náhorní plošině, při hraně
prudkého srázu rokle, napojující se zprava do údolí Zábrdky. Dodnes z ní
dochovány rozsáhlé zbytky zdiva
jednotlivých stavení s dochovanými sklepy,
s částečně čitelnými dispozicemi, komunikačními systémy i ohrazením
jednotlivých parcel (zídky, sloupky plotů) zejména v severní části areálu.
Jižní část vsi až na drobné výjimky srovnána se zemí, domy zachovány maximálně
půdorysně, terén silně narušen vojenskými zásahy (dělostřelba? ženijní
práce??). Na místě kaple (při
rozcestí uprostřed býv. vsi) dochován zarostlý pahorek mezi dvěma mohutnými lipami. Severně od býv. kaple
výrazná prohlubeň tvaru nepravidelného čtyřúhelníku - pozůstatek rybníčku. Na západním okraji vsi vodojem. Na severovýchodním okraji vsi
při cestě do údolí Zábrdky čtyři místnosti tesané do skály (s přizdívkami).
Zajímavým prvkem je starý zarostlý úvoz
bývalé cesty na jihozápadním okraji vsi. V celém prostoru vsi řada pěkných
vzrostlých stromů (především lip) a též řada dochovaných ovocných dřevin.
Ves prvně zmiňována roku
1503. Za husitských válek a za 30tileté války byla pravděpodobně vypálena, vždy
však znovu obnovena. Patřila k panství
Svijany. Ve vsi bývala hospoda, krám, švec, tesař, řezník, roku 1889 zde
byla postavena jednotřídní škola s bytem pro učitele (po 1. sv. válce pro
pokles počtu dětí uzavřena), roku 1894 zřízen vodovod. K roku 1913 je zde
uváděno 32 domů a 169 obyvatel (výhradně německé národnosti). Ves zanikla ve 2.
pol. 20. stol. v souvislosti s vojenským
prostorem Ralsko (na mapě z 50. let na rozdíl od vesnic hlouběji ve
vojenském prostoru značena ještě jako existující - zdá se, že zanikla až v
souvislosti s převzetím vojenského prostoru Sovětskou armádou v 70. letech 20.
stol. ??).
Volně přístupné, mimo
turistické značené cesty (pohyb v zarostlé ploše s ohledem na otevřené jímky a
propadlé sklepy rizikový!).
K Proseči patřily
osady Kostřice a Nový Mlýn.
Vodovod:
Vodovod vybudován roku 1894.
Dochován betonový válcový vodojem na západním okraji zaniklé vsi (v nejvyšším
místě intravilánu). Čerpací stanici, jež tento vodovod napájela, „poháněla voda
Zábrdky“ – jde pravděpodobně o dochovanou drobnou stavbičku na pravém břehu
Zábrdky východně od Proseče (cca 1 km pod Novým Mlýnem).
Křížek u obory:
Rozvaliny kamenného zdobeného
soklu (snad křížku) pod osamělou třešní na rozcestí asi 1 km západně od vsi při
plotu Židlovské obory.
Zajímavosti:
Ø
Jméno pravděpodobně
pochází z českého slova proseč, tedy prosekat, prokácet – zachycuje způsob
vzniku osady na vysekaném prostoru v lese.
Ø
Obyvatelé Proseče se zabývaly pěstováním zeleniny a
chovem dobytka, rozšířenými řemesly bylo ruční tkalcovství, vyplétání sedaček
pro Fischlovu továrnu v Mimoni, navlékání perel pro sklárny v Jablonci nad
Nisou a v létě pak sběr borůvek a hub.
Web:
Okolí: Kostřice / Nový Mlýn / Lysý / Svébořice
/ Dolní Novina
Souvisí: vodárna
v údolí Zábrdky
srpen 2005 (podrobné zpracování)