VEJVANOV

k.ú. Vejvanov (Plaská pahorkatina, Křivoklátská vrchovina / Radnicko)

Ves (456 m n. m.) na horním toku Vejvanovského potoka, který je však v prostoru vsi kanalizován a tedy se v jejím urbanismu nijak neprojevuje. Centrem protáhlá náves více méně vřetenovitého tvaru téměř severojižního směru (severní část otočena trochu k severovýchodu), přičemž z jižní strany vychází silnice do Chomle a ulice do Pajzova, severní stranu přetíná silnice z Biskoupek do Hlohovic. Selské usedlosti byly soustředěny převážně na západní straně návsi, východní stranu tvořila drobnější chalupnická stavení. Ve střední části návsi rybníček, pomník padlým, kaple a novodobý objekt restaurace a obchodu, v severní části bývalá škola, dnes sloužící jako obecní úřad. V obci dochováno osm pro region typických roubených usedlostí komorového typu s trojdílnou dispozicí a několik roubených hospodářských budov, bez zajímavosti však nejsou ani mnohé zděné budovy. Bohužel celkový ráz vsi byl narušen několika nevhodnými novostavbami a přestavbami. I přesto je od roku 1995 Vejvanov vyhlášen jako vesnická památková zóna. V okolí, zejména západně a jižně od obce, četné pozůstatky těžby černého uhlí.

Ves vrcholně středověkého původu. První zmínka je v berním rejstříku z roku 1379, kdy byla v majetku jakéhosi pana Jindřicha. Počátkem 16. stol. patřil k panství libštejnskému, při dělení panství roku 1543 připadl ke statku Biskoupky. V letech 1545-48 byl zástavním držitelem vsi básník a mecenáš Jan starší Hodějovský z Hodějova; jeho synovec Bohuslav popsal návštěvu Vejvanova roku 1545 v latinské básni, v níž poprvé zmiňuje černé uhlí ve zdejším okolí (dnes obvykle lokalizováno do oblasti Malíkovce). Patrně roku 1573 (dle jiných podkladů 1580) se stal Vejvanov součástí panství Zbiroh, v němž setrval až do konce feudalismu. Někteří historikové soudí, že ve 2. polovině 16. stol. ves zpustla, ale ještě před třicetiletou válkou byla obnovena. Šlo o poměrně velkou ves, kde byla i krčma. Dochované roubené chalupy jsou vesměs z 2. poloviny 18. – počátku 19. stol. Těžba uhlí měla původně charakter drobné selské těžby. Průmyslového charakteru nabrala až v 1. polovině 19. stol., zejména pak po roce 1840, kdy začal jižně až jihozápadně od vsi zakládat doly (Císařský důl, důl David…) i majitel panství, rakouský stát; při tzv. Císařské šachtě jižně od Vejvanova vznikla někdy v 2. polovině 19. stol. hornická osada Pajzov. Vedle velkých šachet však nadále působili ve Vejvanově i malí těžaři, rekrutovaní často z místních obyvatel. Zároveň v blízkosti pozdějšího Pajzova byl již od roku 1829 provoz na výrobu olea čili dýmavé kyseliny sírové. Poslední důl na katastru Vejvanova (Prokop) byl uzavřen roku 1958, zbytkové zásoby uhlí pak byly dotěžovány až do roku 1980 z dolu Pokrok, nacházejícím se na sousedním katastru Chomle.

Historii těžby černého uhlí připomíná naučná stezka Za permoníky Chomle a Vejvanova.

znak obce

celkový pohled na centrum vsi od východu (únor 2022)

hranice vesnické památkové zóny; modrými kolečky vyznačeny nemovité kulturní památky (památkový katalog)

návesní rybníček – požární nádrž (leden 2022, únor 2022)

pomník padlým v 1. sv. válce s pamětní tabulkou, připomínající Josefa Opatrného, umučeného v Terezíně těsně před koncem 2. sv. války, uprostřed návsi (leden 2022)

kaplička uprostřed návsi, patrně z 2. pol. 19. stol. (leden 2022, únor 2022)

kříž z roku 1892 před kapličkou (leden 2022)

roubené stavení č.p. 25 na jižním konci návsi (únor 2022) a jeho původní stav s charakteristickou lomenicí (Pešta 2001)

č.p. 58 v jihovýchodní části návsi (leden 2022, únor 2022)

roubený špýchar (poslední dochovaný v obci) a stodola u č.p. 9, nemovitá kulturní památka (leden 2022); přilehlé roubené obytné stavení (asi v 60. letech 20. stol.) demolováno a nahrazeno nestylovou novostavbou

nově zrekonstruovaný č.p. 56, č.p. 11 a č.p. 36 na západní straně návsi (leden 2022)

roubené stavení č.p. 36 na západní straně návsi (leden 2022, únor 2022)

požární zbrojnice a roubený špýchárek u č.p. 22 na severovýchodní straně návsi (únor 2022, leden 2022)

roubený č.p. 12 a zděný č.p. 49 na západní straně návsi (leden 2022, únor 2022)

bývalý hostinec č.p. 13 z konce 19. stol. dnes (leden 2022) a v roce 1979 (památkový katalog, foto Jan Gryc); do roku 1981 nemovitá kulturní památka

brána „plzeňského typu“ u č.p. 13 (leden 2022, únor 2022)

č.p. 47 v severní části návsi; původně škola, dnes obecní úřad (únor 2022); jednotřídní škola vystavěna již roku 1777 (v místě dnešního západního křídla), přestavěna a rozšířena dle obecní kroniky roku 1885 (byť zákres současného půdorysu je již na mapě z roku 1877), roku 1979 výuka ukončena

č.p. 14 v severozápadním rohu návsi, nemovitá kulturní památka (únor 2022); kdysi uzavřená usedlost, z níž dochováno roubené obytné a zděné hospodářské stavení, nedochována roubená stodola v závěru dvora a roubený špýchar

usedlost č.p. 15, uzavírající severní stranu návsi (únor 2022); památkově chráněné chlévy a kolna se špýchárkem, památková ochrana obytného stavení z důvodu nevhodné přestavby zrušena 1991, zděná stodola rozebrána 2011, dochováno pouze základové zdivo

křížek na křižovatce v severozápadní části vsi, obnovený roku 2009 „k 630 výročí založení (ve skutečnosti první písemné zmínky) obce″ (únor 2022)

památkově chráněný roubený dům č.p. 18 a sousední zděný č.p. 45 v severovýchodní části vsi (únor 2022)

roubené stavení č.p. 3 s pilířovou bránou v jižní části vsi při silnici do Chomle (leden 2022)

roubené stavení č.e 2 (dříve č.p. 43) a zděná hospodářská budova č.p. 3 (leden 2022)

č.p. 31 v jižní části vsi při silnici do Chomle (leden 2022)

roubené stavení č.p. 35 v jižní části vsu; nemovitá kulturní památka, dle Jana Pešty jeden z nejzajímavějších objektů Vejvanova (leden 2022)

výrazný solitérní strom na jižním okraji vsi při silnici do Chomle (leden 2022)

č.p. 26, č.p. 46 a č.p. 56 v jihovýchodní části vsi v ulici do Pajzova (únor 2022)

Pistorius

Zaniklý hlubinný důl na těžbu černého uhlí při severozápadním okraji vsi. V bezprostředním okolí bývalo i několik dalších menších šachet. Dnes těžbu v této části vejvanovského katastru připomíná pouze několik mohutných odvalů, ukrytých ve zhruba pětihektarovém lesíku a poslední zastavení naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova na jeho okraji.

Nehluboké doly na severním okraji chomelsko-vejvanovské uhelné pánve vlastnil nejprve důlní podnikatel Vilém Pistorius, později Dědici Pistoriusovi. Centrální důl, zvaný dle majitele Pistorius, byl založen roku 1850 a těžil svrchní (s proplástky mocnost 5,28 m) i spodní (mocnost 2,5 m) radnickou sloj. Roku 1885 došlo k přestavbě a rozšíření dolu. Těžební jáma měla hloubku 42 m, výdušná 22 m. Důl zaměstnával 50 – 70 horníků. Roku 1922 se nájemci stali Leontýn Koutský z Vejvanova a František Cajthaml z Kamence (kteří drželi i nedaleký důl Ferdinand a později Prokop) a důl byl přejmenován na Vojtěcha. Dobíraly se zbytky sloje ve starých dobývkách, včetně stropní lávky svrchní sloje, dříve z bezpečnostních důvodů ponechávané. Nejvyšší těžba byla v roce 1927 – 8450 tun uhlí. Na důlní mapě z té doby jsou značeny tři šachty, nazvané Mašinová (zřejmě původní jáma dolu), Nová a Větrná. Roku 1930 byl důl pro nerentabilitu uzavřen a pravděpodobně krátce nato zbořen, neboť na leteckém snímku z roku 1938 zde již nejsou žádné budovy patrné..

poloha dolu Pistorius a dalších šachet v okolí na plánu naučné stezky (infotabule naučné stezky) a výrazně odlišná verze na mapě důlních děl Českého geologického ústavu – 14866 Nová šachta, 14877 Wetterloch, 14888 Bromsschacht, 14893 Förderschacht 1, 14902 Luftschacht 3, 17595 Vilém, 29720 Vojtěch, 29730 Pistorius, 29731 Nová jáma… (mapy.geology.cz)

poslední deváté zastavení hornické naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova (únor 2022)

důl Pistorius, výřez z nedatované pohlednice (z infotabule naučné stezky)

prostor bývalého dolu na mapě z roku 1956 (ags.cuzk.cz); rozsah odvalů se od té doby nijak výrazně nezměnil

odval ve střední části lesíků, v místech hlavní jámy dolu (únor 2022)

nora v odvalu (únor 2022)

drobnější odvaly v severovýchodní části lesíku (únor 2022)

odval v jižní části lesíku (únor 2022)

odval v poli jihozápadně od lesíku (únor 2022)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Při severním okraji vsi údajně ústila odvodňovací (dědičná) štola z Císařského dolu, doložená na důlní mapě z roku 1850. Dnes není patrné ani ústí štoly, ani žádný výtok důlních vod, předpokládané místo ústí připomíná pouze 8. zastavení naučné stezky Za permoníky Chomle a Vejvanova.

Ø Ve Vejvanově je nejvíce dochovaných roubenek na Radnicku.

Ø Zprávy se rozcházejí v tom, zda důl Pistorius byl nebo nebyl propojen se sousedním dolem Prkénka. Vzhledem k tomu, že doly patřily různým majitelům, spíše bych se klonil k tomu, že nebyl.

Literatura:

- Jan Pešta: Encyklopedie Českých vesnic – díl III, západní Čechy (Praha 2005)

Web:

- oficiální stránky obce - http://www.vejvanov.cz/

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vejvanov

- Památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?lokalizaceZahranici=0&katOblast=Vejvanov

- Vejvanov – archiválie - https://www.portafontium.eu/contents/chronicle/soap-ro/vejvanov

- Zdař bůh - https://www.zdarbuh.cz/reviry/zud-reviry/vejvanovska-uhelna-panev/

další místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky

únor 2022